Třiadvacetiletý Macháč s o tři roky starším spoluhráčem potvrdili, že v Melbourne jsou ve formě a Pavláska s Beharem porazili za 61 minut. Na turnaji už mimo jiné vyřadili čtyřnásobné grandslamové šampiony Američana Rajeeva Rama a Brita Joea Salisburyho.

Pro Macháče a Čang Č‘-čena je deblové semifinále největším úspěchem v dosavadní kariéře. O postup do finále si zahrají buď s druhou nasazenou dvojicí Matthew Ebden z Austrálie, Rohan Bopanna z Indie, nebo s argentinským párem Máximo González, Andrés Molteni.

Riva byl převezen do nemocnice v Cagliari. Podle médií se podrobil vyšetřením, která ukázala, že bude muset absolvovat menší operaci srdce. Po několika hodinách ale přišla zpráva o jeho smrti.

„Italský fotbal truchlí, protože nás opustil skutečný národní monument. Jsem v šoku a hluboce zarmoucen,“ uvedl šéf italského fotbalu Gabriele Gravina. Federace narychlo zařadila před druhý poločas dnešního finále Superpoháru mezi Neapolí a Interem Milán v Rijádu minutu ticha. Rivovu památku uctí fotbalisté v Itálii také o víkendu.

„Ztratil jsem bratra,“ řekl televizní stanici Sky Sport bývalý brankář Cagliari Enrico Albertosi, jenž slavil s Rivou i oba velké reprezentační úspěchy. „Strávili jsme spolu mnoho let, spali jsme na jednom pokoji. Ztratil jsem někoho hodně důležitého. I dnes jsme spolu mluvili po telefonu. Nevěděl jsem, že má problémy se srdcem,“ prohlásil Albertosi.

„Je to obrovská ztráta, já přišel i o výborného přítele,“ řekl agentuře ANSA někdejší slavný brankář Dino Zoff. „S Gigim mě toho váže tolik. Byli jsme spolu na vojně, pak jsme vyhráli mistrovství Evropy 1968 a pokračovali u národního týmu až do roku 2000, já byl trenérem a on manažerem. Měli jsme skvělý vztah, s ním se nešlo nekamarádit,“ prohlásil Zoff.

Riva odehrál za reprezentaci 42 zápasů a dal 35 gólů, což je stále italský rekord. Jeden z nejlepších a nejoblíbenějších italských útočníků všech dob byl téměř celou kariéru věrný Cagliari. Od roku 1963 za něj hrál 13 sezon, přivedl ho do první ligy a v roce 1970 mu pomohl k dosud jedinému titulu. Se 156 brankami je nejlepším střelcem klubu. Do své smrti byl jeho čestným předsedou.

Třikrát vládl střelcům v italské lize. V anketě Zlatý míč o nejlepšího fotbalistu Evropy skončil v roce 1969 druhý a o rok později třetí.

V letech 1988 až 2013 působil v realizačním týmu italské reprezentace a byl u triumfu na mistrovství světa v Německu v roce 2006.

Už v osmifinále se tenistka z Ivančic stavěla všem předpokladům. Bookmakeři ji proti šestnáctileté Rusce nevěřili. Favoritkou byla Mirra Andrejevová. „A myslela si to i ona, taky jsem proti ní do té doby uhrála jen pár gemů,“ podotkla Krejčíková po postupu mezi posledních osm tenistek.

Jenže teď ji čeká ten nejtěžší kalibr. Hráčka, která v Melbourne Parku neprohrála 11 zápasů v řadě. A kdyby jen to, tenistka, která soupeřky přímo ničí. Letos neztratila ještě ani set a protivnicím povoluje maximálně pět uhraných gemů.

„Pro mě je Aryna největší výzva na okruhu. Ale pořád věřím, že když budu hrát dobře, je to 50 na 50, můžu vyhrát. Moc se na zápas těším,“ přiznala.

Vzájemná bilance se Sabalenkovou pro ni ale není moc lichotivá, pět ze šesti zápasů prohrála. Radovala se pouze loni na turnaji v Dubaji, kde zvládla třísetovou bitvu.

Přesto jí proti běloruskému válci sebevědomí neschází. Aby také ne. Tři ze čtyř zápasů v Melbourne po prvním prohrané sadě otáčela. Žádná ze soupeřek ji nezlomila a věřila ve vítězství až do konce.

„Moc mi pomáhá Pavel Mottl, který je tu se mnou. Snaží se, aby mezi námi byla dobrá atmosféra, dívá se na zápasy soupeřek, tvoří proti nim strategii. Dělá zkrátka všechno, co je potřeba, je to pro mě velká mentální opora,“ chválila Krejčíková trenéra, kterého má v Austrálii s sebou.

Právě správně zvolená strategie prý bylo to, co jí pomohlo zlomit ruskou senzaci. Teď jedenáctou hráčku světa čeká obdobný úkol proti Sabalenkové. 

Ta nejen, že nutí soupeřky na kurtu potit krev a vidět rudě, ještě zvolila pro grandslamovou obhajobu sytě červený outfit, který nikdo jiný na okruhu nenosí.

„Vytvořili ho jen pro mě, ráda jsem takovou nabídku přijala. Moc se mi líbí a cítím se v tom oblečení výjimečně,“ libuje si pětadvacetiletá Běloruska.

Její o tři roky starší čtvrtfinálová soupeřka v ní budí respekt. „Hrály jsme proti sobě hodněkrát a vždycky to byly těžké zápasy. Ale musím říct, že se tu cítím v ještě lepší formě než loni,“ ušklíbla se loňská vítězka.

Bitva Krejčíkové proti Sabalenkové bude na programu v úterý po deváté hodině ráno českého času a deník Aktuálně.cz ho bude sledovat v online přenosu.

Sestřih zápasu mezi Krejčíkovou a Mirrou Andrejevovou (21.1.2024):

Po dvoutýdenní zkoušce skončil ve Viktorii estonský útočník Alex Tamm. Na soustředění do Španělska s týmem neodletěli ani nemocný brankář Viktor Baier a kanonýr Rafiu Durosinmi, který rehabilituje po operaci kolena.

Bucha zamířil do Plzně v létě 2018 ze Slavie poté, co v Edenu rozvázal smlouvu. Pražané považovali hráčovu výpověď za oprávněnou a obrátili se na sbor rozhodců FAČR. Nakonec se ale kluby dohodly na smírném řešení sporu.

Bucha poté v roce 2019 hostoval v Mladé Boleslavi. Pak se vrátil do Plzně, neproduktivnějším byl pro něj ve Viktorii ročník 2020/21, kdy si v 26 ligových zápasech připsal sedm branek a šest asistencí. V podzimní části této sezony nejvyšší soutěže zasáhl do 17 kol, v nichž skóroval pětkrát. Přestup do zahraničí zvolil zřejmě i proto, že Západočeši na jeho pozici ve středu zálohy přivedli v zimě další dva hráče.

Útočník Tamm se připojil k Viktorii na začátku zimní přípravy a zasáhl do všech tří přípravných duelů, v nichž dal jeden gól. Angažmá ve třetím týmu české ligy si ale dvaadvacetiletý útočník estonského Nomme Kalju nevysloužil.

„Během tréninků i přípravných zápasů ukázal své kvality a odvedl výbornou práci. Nicméně v tuto chvíli jsme se rozhodli jej neangažovat. Vzhledem k velké konkurenci v ofenzivě by neměl potřebné herní vytížení. I nadále s ním ale budeme v kontaktu a budeme jej sledovat,“ řekl sportovní ředitel Viktorie Daniel Kolář.

Na soustředění neodcestuje ani Durosinmi. Jednadvacetiletý nigerijský útočník, jemuž nevyšel přestup do Frankfurtu, po říjnovém zranění a operaci pokračuje v rehabilitaci. „Má i nadále individuální program. Vzhledem k tomu, že se zatím nezapojil do tréninku s týmem, bude lepší, když zůstane doma a bude naplno využívat zázemí a servis Doosan Areny,“ uvedl Kolář.

Místo nemocného Baiera doplní brankářskou sestavu mladíci Jan Sutr a Matyáš Šilhavý. Trenér Miroslav Koubek bere na soustředění do Benidormu 22 hráčů do pole a čtyři gólmany. K dispozici mu budou už i Jan Sýkora, Tomáš Chorý a Erik Jirka, které v minulých dnech trápily lehké zdravotní problémy.

Zasvěcené nepřekvapilo, že 23letý Klapka dostal v áčku Calgary Flames šanci. Zaujal už v přípravném kempu, kde setrval až do posledních škrtů. 

Na farmě pak ve 33 utkáních posbíral 21 bodů (10+11), čímž navýšil tempo oproti minulé sezoně, kdy zůstal lehce pod průměrem půl bodu na zápas.

Samotnou premiéru v nejlepší lize světa si v noci na neděli odbyl ve čtvrté lajně po boku slovenského centra Adama Růžičky a bývalého útočníka Bostonu A. J. Greera.

Při porážce 1:3 od rozjetého Edmontonu strávil na ledě jen něco málo přes šest minul, ale čtyřmi bodyčeky předčil v tomto ohledu všechny zúčastněné.

Křídelník z basketbalové rodiny zaujal také 203 centimetry. Tak vysoký Čech v NHL nikdy předtím nehrál. Bývalý obránce Tampy a Anaheimu Andrej Šustr sice podle některých zdrojů měří stejně, ale zámořská liga mu přisuzuje 201 centimetrů. Oficiálnímu pořadí tak nově vévodí Klapka.

Ten se stal také nejvyšším hokejistou v historii Flames a obsadil dělené druhé místo v rámci celé soutěže. Vyšší byl jen slovenský zadák Zdeno Chára s 206 centimetry.

K jeho hvězdnému statusu má Klapka daleko, v budoucnu by ale mezi hokejovou smetánkou mohl hrát víc než čtvrtou lajnu. Calgary v něm vidí potenciál.

„Na svou výšku bruslí opravdu dobře,“ prohlásil trenér kanadského klubu Ryan Huska. Český obr ho zaujal rovněž „záludnou sadou dovedností“.

Už v létě se ze zámoří ozývaly chvalozpěvy, jak šikovné ruce Klapka má. Tím pádem nemusí jen nahánět soupeře a clonit před bránou, dřímá v něm víc. Podle deníku Calgary Herald se v kuloárech traduje, že potenciál mladého Čecha fascinuje zejména Jaromea Iginlu, který u Flames celosvětově proslul jako silový útočník a nyní radí generálnímu manažerovi klubu Craigu Conroyovi.

V tomto kontextu je úsměvné, že Klapka ještě relativně nedávno nevěděl, jestli je pro něj lední hokej tou správnou volbou. Uvažoval o práci ve sklenářské firmě svého otce.

„Asi před dvěma roky jsem málem skončil s hokejem, protože jsem hrál ve druhé nejvyšší české lize, kde jsme nevydělávali moc peněz,“ přiznal křídelník. „Začal jsem tedy přemýšlet o budoucnosti. Hokej miluju, ale říkal jsem si, že potřebuju, aby se něco změnilo, aby se zadařilo.“

A to se stalo. Klapka, hrající tehdy v prvoligových Benátkách nad Jizerou, dostal pozvánku do extraligového Liberce. Tam zaujal natolik, že ještě v téže sezoně nakoukl do dospělé reprezentace.

Následně jako nedraftovaný hráč podepsal dvouletou nováčkovskou smlouvu s Calgary, kde si neustále zlepšuje postavení.

Dosavadním vrcholem je víkendová premiéra v NHL. V ikonické aréně Saddledome ji sledovali i Klapkovi rodiče, kteří narychlo přiletěli z Prahy do Calgary. Zřejmě i oni jsou rádi, že nadějný útočník nedal před lety přednost rodinné firmě.