Třiadvacetiletý rodák z Berouna v on-line rozhovoru s novináři uvedl, že věří, že mu úspěchy pomohou v další části sezony. Vedle respektu protivníků získal také uznání přítelkyně a úspěšné deblistky Kateřiny Siniakové.

„Po singlové stránce jsem si tam udělal grandslamové maximum a prohrál až vyrovnaný zápas s (Karenem) Chačanovem. A v deblu to bylo něco nečekaného. Vůbec jsem nepředpokládal, že bych se mohl dostat do semifinále,“ uvedl Macháč, který se do čtyřhry na grandslamu zapsal poprvé.

„Možná to bylo i poprvé na okruhu ATP. Našel jsem ale dobrého parťáka. I po té deblové stránce jsem si vynutil lehký respekt a určitě mi to pomůže,“ doplnil.

Český tenista si zahrál poprvé po boku Číňana Čang Č‘-čena. Ve 3. kole nečekaně vyřadili čtyřnásobné grandslamové šampiony Američana Rajeeva Rama a Brita Joea Salisburyho. Poté porazili i Adama Pavláska a Uruguayce Ariela Behara. Prohráli až v semifinále s pozdějšími vítězi Indem Rohanem Bopannou a Australanem Matthewem Ebdenem.

„Také trenérovi se ten debl líbil. Myslel si a já si to myslel také, že kdyby se to trochu sešlo, mohli jsme si zahrát i to finále,“ uvedl Macháč.

Vedle respektu soupeřů si 66. hráč světa získal uznání Siniakové, která vyhrála po boku dřívější spoluhráčky Barbory Krejčíkové sedm grandslamových titulů.

„Myslím, že mě v deblu víc bere, že už to není takovéto: Hmm, ten volej bys mohl zlepšit,“ řekl s úsměvem Macháč. „Katka hraje debla výborně, takže jsem rád, že jsem alespoň také něco uhrál. Beru si z ní velký příklad. Hodně mi pomohla,“ řekl Macháč.

Popularitu si český hráč získal také v Číně. „Bylo vtipné, že když jsme šli s Čangem na společný rozhovor, odchytil mě tam hlavní pán, co zařizuje čínská média a řekl mi: China loves you. Myslím, že jsem nějaké fanoušky získal. Na sociální sítě jsem ale marný a nekoukám na ně, takže nevím,“ uvedl.

Přestože je jeho prioritou dál dvouhra, s Čang Č‘-čenem plánuje pokračovat. Jsou přihlášení do turnaje v Marseille.

„Musí se to vše skloubit. Určitě je ale priorita si zahrát také na větších turnajích,“ řekl Macháč s tím, že po úspěších poupravil i program. „Příští týden jsem rovnou v hlavní soutěži v Marseille a nejspíše budu i v Indian Wells a Miami. V tomhle ohledu mi to určitě pomůže a doufám, že to budu držet dál,“ prohlásil Macháč.

Do Česka se vrátil v neděli odpoledne a dnes dorazil k daviscupovému týmu do Vendryně. Počítá, že se ještě chvíli bude potýkat s únavou po cestě a časovým posunem.

„Už teď jsem trochu jetý. Myslím, že zítra bude nejhorší den a pak už to bude dobré. Musím přežít tyhle dva dny,“ konstatoval.

Češi nastoupí doma v Davis Cupu po pěti letech a podle pořadatelů bude vyprodáno. Národní tým naposledy hrál před vlastními fanoušky v roce 2019 proti Nizozemsku.

„Zahrát si doma je skvělé. Doufejme, že si to užijeme. Myslím, že atmosféra bude skvělá jako vždycky,“ uvedl Macháč.

Je připravený na to, že by ho kapitán Jaroslav Navrátil mohl po povedeném vystoupení v Austrálii nasadit o víkendu do čtyřhry.

„Těch variant na debla a singla teď máme víc. Uvidíme, jak se všichni zotavíme, jak se budeme cítit a jak se to postaví. Myslím, že máme velice silný tým,“ dodal Macháč.

Kluby překonaly rekord z roku 2019 o více než dvě miliardy dolarů. Nejvíce peněz daly za posily anglické týmy, dohromady 2,96 miliardy dolarů (67,7 miliardy korun).

Nejvyšší částky za přestupy dostaly německé kluby, v součtu obdržely 1,21 miliardy dolarů (27,7 miliardy korun).

Velký nárůst zaznamenala Saúdská Arábie, jež se poprvé dostala mezi pětici zemí, které utrácely nejvíce.

Kluby z tamní nejvyšší soutěže v uplynulém roce nalákaly na lukrativní smlouvy řadu hvězd v čele s Cristianem Ronaldem nebo Karimem Benzemou.

Zatímco v roce 2022 daly saúdskoarabské týmy za posily 50,4 milionu dolarů, loni to bylo 970 milionů dolarů (22,2 miliardy korun), což je víc jak 19násobný nárůst.

Podívejte se na vítězné skoky v kategorii žen a mužů ze závodu v Aucklandu | Video: Asociated Press

Prestižní série klání měla vyvrcholit šestou zastávkou v největším novozélandském městě už v půlce listopadu.

Jenže nevyhovující kvalita vody v aucklandském přístavu Waitemata zapříčinila přesun na poslední lednovou neděli.

Dva závody jedné sezony tak od sebe dělilo rekordních dvacet týdnů, předtím se totiž odvážlivci naposledy vrhali z více než dvacetimetrové výšky do vln v září u legendárního mostu přes Neretvu v bosensko-hercegovinském Mostaru.

Pětatřicetiletý Popovici, přezdívaný Rumunský žralok, oslovil rozhodčí, kteří u protinožců bodovali závodníky přímo z lodi, v mužské kategorii nejvíce a vyhrál třetí závod ze šesti.

„Přijel jsem sem se zraněním, ale moje silná psychika říkala: Musíš bojovat! A přesně to jsem udělal,“ liboval si Popovici, mistr světa z loňského šampionátu v plavání, na němž ovládl skok z 27 metrů.

V právě uplynulé sezoně série Red Bullu vyhrál polovinu ze šesti závodů.

O tři roky mladší Australanka Ifflandová zvítězila dokonce pětkrát, jen právě v září v Mostaru se musela spokojit se stříbrem.

Silvestr 2021 byl pro Prandiho událostí, která mu změnila život. V Paříži poblíž Champs-Élysées vyrazil s mámou a dvěma přáteli na soukromou akci, jež pro něj mohla mít fatální následky.

„Kvůli nedorozumění a rozlité lahvi jsem byl najednou napaden skupinou lidí. Nejsem někdo, kdo vyhledává potíže, nicméně musel jsem se bránit,“ vyprávěl pak francouzský házenkář s odstupem času.

„Nevím, co se tomu klukovi, který mě napadl, honilo hlavou, ale najednou přišel a šestkrát mě bodl nožem do zad,“ pokračoval v mrazivém popisu.

Francouzská reprezentace se v té době chystala na blížící se evropský šampionát v Maďarsku a na Slovensku. Prandi v přípravě chyběl kvůli pozitivnímu testu na koronavirus, na turnaj už se s ním počítalo.

Ale po podlém útoku nožem šla házená na vedlejší kolej.

„Když jsem se pak dozvěděl, co se stalo, moje první reakce byla, že jsem v p*deli,“ vzpomínal Prandi. „Měl jsem obrovské štěstí, že údery nezasáhly plíce, slezinu ani jiné orgány. Bylo to prý hodně těsné,“ doplnil.

První myšlenky rodáka z jižní Francie, kterému bylo tehdy 23 let, byly takové, že pravděpodobnost návratu k házené je mizivá. Po několika vyšetřeních ho však lékaři ubezpečili, že to možné bude.

A za pár měsíců už byl Prandi zpátky v dresu Paris St. Germain.

„Dal jsem si záležet, abych to přijal co nejrychleji. Ne každý den to bylo snadné, ale snažil jsem se zachovat si pozitivní náladu. To je vždy lepší než se nějak litovat,“ konstatoval Prandi.

Vrátil se i do národního týmu a vloni s ním získal stříbrnou medaili na světovém šampionátu ve Švédsku a Polsku. Nad síly francouzského mužstva tam byli až ve finále Dánové.

To na kontinentálním turnaji, který například bývalý český reprezentant Karel Nocar vidí jako nejtěžší na světě, letos Francie s Prandim v sestavě dokráčela v Německu až na nejvyšší stupínek. 

Urostlá pětadvacetiletá spojka přispěla 22 góly a k největším výkonům se vzepjala v pátečním semifinále proti Švédům a v nedělním finále – stejně jako na MS – s Dány.

V semifinále jeho pumelice pomohly ve chvílích, kdy Francouzi tahali za kratší konec. A především v poslední sekundě druhé půle, kdy šel Prandi za stavu 26:27 na střelu z deseti metrů proti švédské zdi.

Někteří hráči na střídačce, a s nimi i trenér Guillaume Gille, nevěřili, že by se z této pozice mohl trefit a poslat prohraný zápas do prodloužení.

Jenže Prandi se vyklonil doprava, propálil hradbu Švédů a překvapený Andreas Palicka v bráně neměl šanci zareagovat. Balon se odrazil od horní tyče do sítě a v prodloužení Francie zápas otočila.

„Mohl by na takovou střelu zkusit 10 tisíc pokusů doma a nejspíš by jich moc nedal. Dnešek je z těch dní, kdy to dokázal,“ žasl trenér Gille.

„Jeden z nejbláznivějších gólů, které jsem kdy viděl. Zvlášť v kontextu, že šlo o semifinále Eura. Vlastně to může být možná nejlepší gól, který kdy v kariéře uvidím,“ přemýšlel francouzský brankář Samir Bellahcene.

„Je to jednoduché, míč jsem vůbec neviděl. A když je to taková bomba o rychlosti 118 kilometrů za hodinu, nedá se pak vůbec zareagovat,“ krčil rameny jeho protějšek Palicka, švédská stálice s kořeny v Česku a zároveň Prandiho klubový spoluhráč z PSG.

„Věděl jsem, že se musím dostat přes blok, v pravou chvíli zamířit a ještě vystřelit nejtvrději, jak umím. Prostě jsem se jen modlil, aby to došlo až do sítě,“ uvedl šťastný autor zázračné rány.

Švédové ještě po zápase vydali protest, gól Prandiho podle nich nebyl správně dle regulí. Že vykročil pravou nohou doprava je v pořádku, ale vadilo jim, že před vypuštěním míče zvedl ze země i levou nohu. S podivem bylo to, že se rozhodčí vůbec nešli podívat na video.

Evropská házenkářská federace ale protest k nevoli Švédů zamítla.

Ani finále nešlo ve druhém poločase podle představ Francouzů, kterým favorizovaní Dánové utekli do trháku 17:14. V 53. minutě vyrovnával Prandi na 24:24 a dramatický závěr skončil výsledkem 27:27.

V prodloužení vedla Francie 31:30, ale půl minuty před koncem jí byla signalizována pasivita. V případě ztráty míče by soupeř mohl srovnat, tíhu okamžiku však na sebe vzal Prandi a křečovitý útok zakončil nechytatelnou střelou.

Dánové pak kuriózní trefou snížili, nicméně v samém závěru už se k míči nedostali. Prandi, jehož gól byl nakonec zlatý, zadribloval a vyslal do úniku Yanise Lenneho, jenž pečetil konečný výsledek 33:31.

„Je to takový nebojsa, který pálí ze všech pozic,“ charakterizoval během semifinále Prandiho hru házenkářský expert České televize Jan Landa.

Před dvěma lety měl Prandi štěstí v neštěstí, nyní se nemalou měrou zasloužil o to, že se úřadující olympijští šampioni Francouzi po deseti letech vrátili také na evropský trůn.

Ottawě vůbec nevyšel vstup do zápasu. Už po dvou minutách Senators nevyužili nabídnutou přesilovku a v čase 08:26 poprvé inkasovali. Na branku Michaela McCarrona v 17. minutě navázal Phillip Tomasino a přesně minutu před koncem prvního dějství uzavřel hororovou dvacetiminutovku Senators skórující Jakov Trenin.

Ve druhé třetině Madse Sogaarda v brance Ottawy nahradil Joonas Korpisalo a Senators změna gólmana nakopla. Po necelých šesti minutách hry vstřelil kontaktní branku Drake Batherson a ještě před polovinou zápasu snížil na rozdíl jediného gólu Tim Stützle. Vyrovnání obstaral ve 38. minutě Brady Tkachuk.

Ve třetí části branka nepadla. V následujícím prodloužení pak Senators dokonali obrat. V 64. minutě Predators selhali v úniku dva na nikoho a z protiútoku byli potrestáni. Stützle nabil Girouxovi a ten z úhlu prostřelil Juuseho Sarose.

NHL:

Ottawa – Nashville 4:3 v prodl (0:3, 3:0, 0:0 – 1:0)

Branky: 26. Batherson, 30. Stützle, 38. B. Tkachuk, 64. Giroux – 9. McCarron, 17. Tomasino, 19. Trenin. Střely na branku: 35:29. Diváci: 16.284. Hvězdy zápasu: 1. Giroux, 2. B. Tkachuk (oba Ottawa), 3. Tomasino (Nashville).