Krčmář po nevydařeném pátečním sprintu startoval ze 43. pozice, ale po čistých položkách vleže poskočil na 28. místo. Vestoje pokaždé jednou chyboval a jeho posun vzhůru se zastavil. Nakonec uzavíral třetí desítku. O dvě místa za ním skončil Jakub Štvrtecký, jenž musel na čtyři trestná kola a posunul se o tři místa.

Díky zlepšení o dvanáct pozic bodoval také osmatřicátý Jonáš Mareček, naopak Vítězslav Hornig na 45. pozici na body nedosáhl. Do závodu neodstartoval Tomáš Mikyska, kterého trenéři při jeho návratu po operaci kolena šetřili na nedělní štafetu.

O šanci na úspěch se rychle připravil vítěz sprintu Benedikt Doll. Domácí biatlonista na první položce třikrát minul a na druhé musel na další dvě trestná kola, takže se propadl až na 23. místo. Ani dvě nuly vestoje mu pak nestačily na lepší než dvanáctou pozici.

Stíhací závod se odehrával v norské režii. Po třech položkách se osamostatnil v čele Strömsheim. Na poslední položce sice dvakrát chyboval, ale jeho nejbližší pronásledovatel Johannes Thignes Bö musel dokonce na tři trestná kola a šestadvacetiletý Strömsheim vedení udržel. Druhý skončil s téměř osmnáctisekundovou ztrátou Sturla Holm Laegreid, třetí příčku obsadil Johannes Dale-Skjevdal.

SP v biatlonu v Oberhofu (Německo) – stíhací závod:

Muži (12,5 km): 1. Strömsheim 33:04,2 (2 tr. okruhy), 2. Laegreid -17,8 (2), 3. Dale-Skjevdal -36,4 (1), 4. T. Bö -45,5 (3), 5. J. T. Bö (všichni Nor.) -50,3 (4), 6. Claude (Fr.) -53,2 (1), …30. Krčmář -3:26,8 (2), 32. Štvrtecký -3:43,8 (4), 38. Mareček -4:10,6 (2), 45. Hornig (všichni ČR) -4:45,4 (2). Průběžné pořadí (po 10 z 21 závodů): 1. J. T. Bö 579, 2. T. Bö 497, 3. Strömsheim 467, 4. Dale-Skjevdal 454, 5. Laegreid 451, 6. Doll (Něm.) 405, …23. Krčmář 162, 47. Štvrtecký 32, 48. Mareček 28, 59. Václavík 15, 67. Karlík 5, 77. Mikyska (všichni ČR) 1.

Dvěma body se na pátém vítězství Devils z posledních šesti zápasů podílel slovenský bek Šimon Nemec. Talentovaný obránce se pod výhru podepsal gólem a asistencí a podruhé v kariéře v NHL odehrál dvoubodový zápas.

Oba týmy v zápase přišly o své ofenzivní tahouny. Jednička letního draftu Connor Bedard nedohrála po hitu Brendana Smithe z poloviny první třetiny. Nejproduktivnější hráč Devils Jack Hughes z utkání odstoupil po nepříjemném pádu ze závěru třetí dvacetiminutovky.

Carolina ve Washingtonu po úvodní třetině prohrávala 0:2, poté ale šesti brankami bez odpovědi otočila vývoj zápasu a došla si pro páté vítězství v řadě. Obrat Hurricanes pečetili ve třetí dvacetiminutovce, v níž nasázeli pět branek. Třemi body se pod výhru podepsali Sebastian Aho (0+3), Brent Burns (2+1) a Andrej Svečnikov (1+2).

Poprvé v aktuální sezoně chyběl v sestavě Caroliny Martin Nečas. Čtvrtého nejproduktivnějšího českého hokejistu dosavadního průběhu sezony do zápasu nepustilo zranění v horní části těla.

NHL:

New Jersey – Chicago 4:2 (0:1, 1:1, 3:0)

Branky: 1. Holtz, 46. Nemec, 52. M. McLeod, 60. Toffoli – 16. Dickinson, 39. Katchouk. Střely na branku: 32:25. Vítek Vaněček odchytal za New Jersey celý zápas, inkasoval dvě branky z 25 střel a úspěšnost zákroků měl 92 procent. Diváci: 16.514. Hvězdy zápasu: 1. Nemec, 2. Holtz, 3. McLeod (všichni New Jersey).

Washington – Carolina 2:6 (2:0, 0:1, 0:5)

Branky: 8. Dowd, 17. D. Strome – 26. a 54. Burns, 44. Jarvis, 53. Svečnikov, 59. Orlov, 60. Ponomarjov. Střely na branku: 17:34. Hvězdy zápasu: 1. Burns, 2. Svečnikov (oba Carolina), 3. Carlson (Washington).

Anaheim – Winnipeg 1:3 (1:0, 0:1, 0:2)

Branky: 16. McTavish – 28. Ehlers, 42. Schmidt, 54. Perfetti. Střely na branku: 38:27. Diváci: 16.000. Hvězdy zápasu: 1. Morrissey (Winnipeg), 2. McTavish (Anaheim), 3. Ehlers (Winnipeg).

Východní konference:

Atlantická divize:

Metropolitní divize:

Západní konference:

Centrální divize:

Pacifická divize:

Zagallo se z titulu na fotbalovém mistrovství světa přímo na hřišti radoval v letech 1958 a 1962, z lavičky pomohl národnímu týmu k triumfu v roce 1970 jako trenér a v roce 1994 coby asistent.

„Nejúspěšnější příběh brazilského fotbalu měl svou poslední kapitolu v sobotu brzy ráno v Riu (de Janeiro),“ napsal server deníku O Estado de S. Paulo, podle něhož je Zagallův odkaz nezměrný. Muže, který byl u čtyř z pěti brazilských vítězství na mistrovství světa, označuje za dříče a extrémně takticky vyspělého hráče, který byl později jako trenér schopný motivovat své svěřence i v těch nejtěžších chvílích.

Zagallo, který se narodil 9. srpna 1931, s fotbalem začínal podle brazilských médií stejně jako většina dětí v této latinskoamerické zemi, když si prostě hrál s kamarády na ulici. Jeho první míč mu prý daroval soused, který ho viděl, jak kope do kamínků na chodníku.

Na rozdíl od drtivé většiny ostatních dětí se ale Zagallo postupně vypracoval v součást brazilského národního týmu, který v roce 1958 na mistrovství světa vybojoval své první zlato. O čtyři roky později triumf zopakoval, když ve finále zvítězil nad výběrem Československa.

Jako trenér pak za zlatem v roce 1970 dovedl brazilský výběr, o němž agentura Reuters píše jako o jednom z nejlepších týmů všech dob. V roce 1994 byl při dalším brazilském triumfu asistentem Carlose Alberta Parreiry.

Za Brazílii jako hráč Zagallo nastoupil ve více než 30 zápasech, jako kouč vedl národní mužstvo dokonce ve 154 utkáních. Brazilskou reprezentaci trénoval i během světových šampionátů v roce 1974, kdy Brazilci skončili čtvrtí, a v roce 1998, kdy ve finále prohráli s domácí Francií.

V roce 1997 Zagalla Mezinárodní federace fotbalových historiků a statistiků vyhlásila nejlepším trenérem světa. Pověstná byla jeho sbírka 1500 dresů, které si během své kariéry po zápasech vyměnil s jinými hráči.

Nosková usilovala o třetí finálovou účast na okruhu WTA. Loni v lednu si zahrála o titul v Adelaide a potom v srpnu v Praze, na turnajový triumf ani jednou nedosáhla.

V Brisbane začala 40. hráčka světa čtyřmi vítěznými zápasy, na předloňskou wimbledonskou šampionku Rybakinovou už nestačila. Nedokázala jí vzít ani jednou podání, sama o servis třikrát přišla a prohrála za 65 minut. V žebříčku WTA Nosková vypadne z první padesátky.

Rybakinovou, která v turnaji zatím neztratila ani set, čeká ve finále vítězka běloruského souboje mezi nasazenou jedničkou Arynou Sabalenkovou a Viktorií Azarenkovou.

Nedlouho po osamostatnění až někdy do půlky nultých let o sobě Češi klidně mohli říkat, že v ledním hokeji jsou nejlepší na světě.

Vyhráli Turnaj století v olympijském Naganu, ze světového šampionátu přivezli šest medailí v řadě, z toho čtyři zlaté, a na pozdějším MS 2005, kam díky celosezonní výluce NHL přijela neobvykle našlapaná mužstva, se připomněli dalším titulem.

Úspěchů přicházelo tolik, že trochu zapadla dvě juniorská zlata ze začátku tisíciletí tisíciletí a bronz z roku 2005.

Potom dvacítky, nejprve bez bedlivé pozornosti široké veřejnosti, stupně vítězů opustily.

Krize se postupem času přelila i do dospělé reprezentace. Logicky, právě výsledky mládeže nastiňují budoucnost áčka. A ta česká byla – v porovnání se slavnou historií – vyloženě v dezolátním stavu.

Připomeňme si, jak moc. V letech 2006 až 2017 čeští junioři dvakrát hráli o udržení (doplatili na tehdejší přísný formát se šesti postupujícími místo osmi) a ani jednou nepostoupili do semifinále.

V deseti čtvrtfinálových kláních devětkrát padli už v základní hrací době a celkem vstřelili prachbídných jedenáct branek. Inkasovali jich 46. Jako by do play off ani nepatřili. Jejich vypadnutí hraničilo s jistotou, šlo jen o to, o kolik prohrají tentokrát.

V lednu 2018 dvacítka ostudnou sérii utnula. Přes Finy ale mezi nejlepší čtyřku postoupila až na nájezdy a po střeleckém debaklu 29:54. Ve zbytku turnaje vyhořela.

Opravdový zlom přišel až v posledních letech. Češi prošli do semifinále třikrát v řadě a při loňském stříbru šokovali tím, že herně byli takřka nerozeznání od velmocí typu Kanady.

Tentokrát svět uhranuli bitvou o bronz, kterou za třetinu a necelou minutku navrch otočili z 2:5 na 8:5. K posledním čtyřem gólům jim stačilo 50 vteřin, k posledním dvěma do prázdné brány dvě vteřiny, čímž stanovili nové rekordy.

Zíral i známý kanadský komentátor a novinář Gord Miller, který v 58 letech zažil leccos.

„Vždycky je těžké odhadnout, co se v zápase o bronz bude dít, ale tohle bylo neuvěřitelné, prostě neuvěřitelné. Nedokážu si to vysvětlit, nic takového jsem v životě neviděl,“ pověděl finskému deníku Iltalehti.

Celkově Češi nedominovali jako před rokem, ale nutno dodat, že řešili zraněné v čele s bekem Adamem Jiříčkem, jehož brzké odpadnutí způsobilo takticky nevýhodnou absenci praváků v obraně. K tomu měl výpadky hvězdný brankář Michael Hrabal.

Dřív platilo, že aby dvacítka získala medaili nebo alespoň přešla čtvrtfinále, muselo by se všechno sejít. Teď cinkl bronz, i když ne vše klapalo jako střelba Jiřího Kulicha. Pozoruhodné.

Už za pár měsíců hostí Praha s Ostravou mistrovství světa dospělých. Nejspíš to zase bude show, která zhypnotizuje podstatně víc českých diváků než právě skončený turnaj.

Zásadní bude i po finanční stránce.

Po té sportovní je ale důležitější tradiční slet juniorů na přelomu roku. Sem totiž nepřijíždějí „náhodní“ hráči, kteří zrovna mají čas a chuť, ale – až na pár výjimek s pevným úvazkem v NHL – světová špička, jejíž soupeření odhalí, jak na tom kdo je nebo co ho čeká v budoucnu. A čeští junioři právě získali po letech paběrkování druhou medaili v řadě.

Aby se dalo mluvit o nezpochybnitelném trendu, musejí konkurovat zavedeným velmocím i na příštích šampionátech.

Třetím rokem navíc nečelili Rusku, vyobcovanému světovým hokejem kvůli Putinově válce, ale i tak je to vzpruha. Větší tady v samostatné historii českého hokeje nebyla.