Pastrňák se podílel na obratu Bostonu, který končil sedmizápasovou sérii na domácím ledě, během níž dosud vyhrál jediný duel.

Ještě na začátku 59. minuty Bruins prohrávali 2:3, ale při hře bez brankáře Charlie McAvoy nahrál do levého kruhu Pastrňákovi, jenž střelou z úhlu bez přípravy v čase 58:15 vyrovnal na 3:3.

Český útočník se stal čtvrtým hokejistou v této sezoně, jenž dosáhl na metu 80 bodů. Dokázal to v 56. utkání ročníku jako nejrychlejší hráč Bostonu od Adama Oatese v sezoně 1993/94.

Na Pastrňákově trefě se asistencí podílel i kapitán Brad Marchand, jenž hrál jubilejní 1000. utkání v NHL.

Pastrňák pak byl jedním z neúspěšných střelců v dlouhých nájezdech, které rozhodl až v deváté sérii obránce McAvoy. Hokejistům Dallasu nebylo nic platné, že domácí tým přestříleli 46:28.

Stars před zápasem povolali z farmy Matěje Blümela, do sestavy na utkání se ale třiadvacetiletý český útočník nedostal a na první start v této sezoně NHL tak stále čeká.

NHL:

Buffalo – Anaheim 3:4 (1:1, 2:3, 0:0)

Branky: 10. Greenway, 29. T. Thompson, 36. Benson – 32. a 35. Vatrano, 11. Henrique, 39. Terry. Střely na branku: 37:15. Diváci: 17.229. Hvězdy zápasu: 1. Vatrano, 2. McTavish (oba Anaheim), 3. Benson (Buffalo).

Boston – Dallas 4:3 po sam. nájezdech (1:1, 1:1, 1:1 – 0:0)

Branky: 5. Boqvist, 22. Brazeau, 59. Pastrňák, rozhodující sam. nájezd McAvoy – 12. W. Johnston, 22. R. Suter, 51. Lindell. Střely na branku: 28:46. Diváci: 17.850. Hvězdy zápasu: 1. Swayman, 2. McAvoy, 3. Boqvist (všichni Boston).

St. Louis – Toronto 2:4 (0:0, 1:1, 1:3)

Branky: 38. Saad, 59. Krug – 21. Knies, 41. Matthews, 48. W. Nylander, 60. McMann. Střely na branku: 21:29. Diváci: 18.096. Hvězdy zápasu: 1. Matthews, 2. Marner, 3. W. Nylander (všichni Toronto).

20:00 Minnesota – Vancouver.

Hráč francouzského týmu Catalans Dragons totiž předvedl zákrok hodný bojovníka MMA, což není ani v tak ostrém sportu úplně běžné.

Na stadionu Gilberta Bruta v Perpignanu to údivem zahučelo jako v úle, když  Williamse z anglického týmu Warrington Wolves doslova připlácnul k zemi. Francouzský komentátor televize L’Equipe si nemohl pomoci a do mikrofonu vykřikl v čirém šoku z tohoto zákroku. 

34letý Australan je přesvědčený, že neudělal nic špatného. „Neměl jsem obavy z reakce rozhodčího na můj styl boje. Když se snažíte kontaktu vyhnout, můžete se ocitnout na špatné straně,“ řekl.

Rozhodčí Chris Kendall neviděl na zákroku nic špatného a Williams odešel ze střetu bez viditelného zranění. Draci po zápase mohli slavit výhru 16:10.

„Hraju na hraně, ale myslím, že je to nutné. Pokud hrajete ustrašeně, můžete zranit nejen soupeře, ale i své spoluhráče a sebe. Vím, co dělám, a vím, jak se mám chovat. Přitom pravidla jsou teď jiná a já musím přizpůsobit svou techniku,“ dodal ostrý Australan, který domácí ligu NRL opustil po třinácti letech a zamířil do společné anglicko-francouzské elitní Super Ligy.

Slavia zaváhala v dohrávce ve Zlíně a Sparta tak vlastně navýšila náskok. Ale nemyslím si, že by mělo být o titulu rozhodnuto.

Když ji sleduju, jsem přesvědčen, že klopýtne taky. Všechny týmy o něco bojují, o pohárové příčky, o záchranu, o umístění.

Zápasy – zaplaťpánbůh – nejsou jednoznačné, pro favority jednoduché. Rozhodne až derby, nadstavba.

Pro Spartu je hodně důležité, že nastupuje Lukáš Haraslín a má formu. Zejména střeleckou. Má u spoluhráčů respekt, protože se na něho mohou při zakončení spolehnout.

Když máte vepředu takového borca, už podvědomě ho hledáte, protože víte, že umí vystřelit. Že má u toho i trochu štěstí, to k tomu patří, jde mu naproti.

Pro mě je jenom záhadou, že nehrává celé zápasy. Až se dá ještě víc zdravotně dohromady, bude pro Spartu ještě důležitější. Protože se na něj může spolehnout. To se nedá říct o Kuchtovi a zálohu má horší než Slavia.

Po utkání s Libercem si trenér hostů Luboš Kozel posteskl, že měl být po druhé žluté vyloučen Pešek, když ještě za stavu 0:0 fauloval Pennera. Souhlasím s ním, červená.

Kozel si měl však uvědomit, že se hrálo na Spartě, přičemž nic dalšího nedodávám.

I já v závěru, kdy Sparta bránila těsný náskok, vypozoroval, jak rozhodčí čeká, až nějaký sparťan spadne a přeruší tak liberecký tlak. Opět přicházejí různé verdikty…

Nejlepší střelec minulého ročníku Václav Jurečka se nechal v dohrávce ve Zlíně vyloučit. Oslabil mančaft, ale i v deseti měla Slavia utkání zvládnout.

Dovedu se vžít do jeho pocitů, sám jsem to mockrát zažil. Od první minuty se s někým, kdo vás hlídá, štengrujete, popichujete. Jsi v uvozovkách ta hvězda, někam přijedeš, od první minuty do tebe někdo zajíždí, provokuje. A to je často i účel.

Stejně jako Vlasta Daníček ze Slovácka to Jurečka nezvládl. Na to si musí kluci dávat bacha.

Také se mi to jednou stalo, v roce 2009 ve Slovácku. Pořád mi můj strážce nakládal, ohnal jsem se, bohužel jsem ho trefil do obličeje mezi nos a zuby.

Delegát to viděl, dostal jsem pět nebo šest zápasů a naloženo od novinářů. Dneska je navíc VAR, který všechno odhalí.

Čtvrtou kartu viděli Oscar a Ivan Schranz, trest si odpykají doma proti Pardubicím, což nemusí být taková starost, na derby už budou k dispozici.

Názory, že tak snad učinili úmyslně, neberu. Zaprvé by Slavia takto přemýšlet nemusela a snad ani nepřemýšlí a pak kluci se sami vyřazují ze základní sestavy. A s tím bych moc nehazardoval.

Na jejich místo se tlačí jiní borci, často neštěstí jednoho je štěstí pro druhého. Konkurence je velká. Záskok dosavadnímu náhradníkovi vyjde, hned trenér zavětří, hele, má formu. To se týká i Jurečky.

Jsem trochu rozhozený z výkonů a výsledků Slovácka. Ve Zlíně to mělo dobře rozjeté, pak přišel ten Daníčkův přestupek. Před tím týmu unikl závěr s Pardubicemi, přestože naopak hrál přesilovku. Společně s Karvinou je to pro mne zklamání jara.

Kádr je přitom slušný, trenér přísný a šikovný, zvedne se. Teď přichází ideální soupeř: doma Sparta s vyprodaným hledištěm.

Naopak chválím Zlín. Dělá body, herně se zlepšil, změna trenéra vyšla. Bojuje o záchranu fest.

Ale snaží se i Pardubice, České Budějovice, nikdo není předem odepsaný, jak to bývalo v minulých letech. Mám z toho radost, bude to napínavé i dole.

Jednatřicetiletá Plíšková v sobotu odstoupila z turnaje v Dauhá před semifinále se světovou jedničkou Igou Šwiatekovou z Polska kvůli zranění zad.

I v Dubaji se rozjížděla pomalu. Prohrávala už 0:3, ale pak skóre šesti gemy za sebou otočila.

I ve druhé sadě Plíšková jako první ztratila servis a Čang Šuaj se ujala vedení 5:3.

Aktuálně 36. hráčka světa a vítězka nedávného turnaje v Kluži však předvedla další obrat.

Získala čtyři gemy v řadě a čínskou soupeřku porazila i v devátém vzájemném zápase.

Další soupeřkou bývalé světové jedničky bude Američanka Ashlyn Kruegerová. 

Vypadla naopak Marie Bouzková, která prohrála 4:6, 3:6 s Anastasií Pavljučenkovovou z Ruska a potvrdila, že se jí v poslední době nedaří

Do nové sezony sice vstoupila čtvrtfinálovou účastí v Aucklandu, na pěti následujících turnajích ale nepřešla ani jednou přes druhé kolo.

Tenisový turnaj žen v Dubaji (tvrdý povrch, dotace 3,211.715 dolarů):

Dvouhra – 1. kolo: Plíšková (ČR) – Čang Šuaj (Čína) 6:3, 7:5, Pavljučenkovová (Rus.) – Bouzková (ČR) 6:4, 6:3, Potapovová (Rus.) – Ču Lin (Čína) 4:6, 6:2, 6:4, Fernandezová (Kan.) – Peraová (USA) 6:3, 6:2, Azarenková (Běl.) – Rusová (Niz.) 6:2, 6:4, Martičová (Chorv.) – Dolehideová (USA) 6:4, 7:6 (7:4).

Po zimní olympiádě v Lake Placid 1980 se sovětský hokej vzpamatovával z krachu. Zlato mu nečekaně vyfoukli američtí studenti – co na tom, že v mnoha případech budoucí hráči NHL.

Despotický reprezentační trenér Viktor Tichonov proto dostal z nejvyšších míst úkol, aby sbornou vytáhl zpět na vrchol.

Posloužila mu k tomu nová zbraň. Pro Kanadský pohár 1981 dal poprvé dohromady útočníky Igora Larionova, Sergeje Makarova a Vladimira Krutova a beky Vjačeslava Fetisova s Alexejem Kasatonovem. 

Vznikla jedna z nejlepších, ne-li nejlepší pětka v hokejové historii. Podle barvy tréninkových dresů nesla označení Zelená lajna.

Sbornou dovedla k prvenství nejen na zmíněném Kanadském poháru, turnaji s hvězdami NHL, ale i na dalších dvou světových šampionátech a olympiádě v Sarajevu 1984. Sověti narazili až na dalším Kanadském poháru ve stejném roce. 80. létům ale i díky Tichonovově vynálezu vesměs vládli.

Zlom nastal po pádu železné opony, kdy všichni členové Zelené lajny vyměnili sbornou a armádní klub CSKA Moskva za severoamerickou NHL.

Někteří zazářili více, jiní méně. Jen jeden z pětice ale vyloženě vyhořel. Křídelník Krutov.

Spolu s Larionovem zamířil k vancouverským Canucks, kde podepsal dvouletou smlouvu s možností prodloužení. Prchl ale po jediné sezoně.

Konečný účet z nejlepší ligy světa – 61 zápasů, 34 bodů (11 + 23).

Od hráče, kterého v historii Kanadských pohárů bodově předčili jen Makarov a Wayne Gretzky, se čekalo mnohem víc. Měl uhranout střelbou, rychlostí a silou, ukázat, proč dostal přezdívku Tank.

V Severní Americe však tápal, na ledě a ještě více mimo něj. Neuměl anglicky, nebyl zvyklý na tolik volnosti a peněz. 

„Nechtěl tady být. Občas jste mohli postřehnout záblesky jeho hokejových schopností, ale bohužel jen občas. Nedokázal takhle hrát konstantně. Taky na tom nebyl dobře kondičně,“ vzpomínal na Krutova tehdejší generální manažer Vancouveru Pat Quinn.

Tvrdší slova volil Brian Burke, jenž v klubu pracoval jako ředitel hokejových operací. Sovětskou posilu označil ve svých memoárech za noční můru a nevzdělaného kolchozníka.

„Doug Lidster (někdejší obránce Canucks – pozn. red.) vezl Krutova na letiště před prvním venkovním tripem sezony. Vladimir ulehl na zadní sedadlo auta a otevřel láhev piva. Řekli mu, že to nejde. Že v Kanadě nemůže pít v autě. On jen zamumlal: ‚Ano, ano.‘ Bylo mu to úplně jedno,“ líčil Burke.

Krutovova životospráva, respektive její důsledky, zaskočila také českou brankářskou legendu Dominika Haška, který Krutova potkal v jedné šatně v rámci přátelského zápasu.

„Vladimir měl snad třicet kilo nadváhy. Nikdo nechápal, jak může takový tlusťoch předvádět tak dobrý hokej. Kolem pasu měl obrovskou ‚mišelinku‘. Hrál jsem v životě s hodně obézními kluky, ale Vladimir vypadal jako chlap, který denně udělá dvacet piv,“ konstatoval Hašek ve své biografii.

Krutova zároveň označil za nejlepší levé křídlo 80. let.

Sešup podsaditého forvarda, který dohrával kariéru v Evropě, dospěl až ke tragickému konci. V pouhých 52 letech Krutov zemřel v moskevské nemocnici na vnitřní krvácení. Nežije jako jediný ze Zelené lajny.

Nedlouho před smrtí hovořil Krutov s Gabem Polskym, režisérem dokumentu Rudá mašina o vzestupu a pádu sovětského hokeje.

„Skoro až ztělesňoval ruskou duši, smutkem muže se zlomeným srdcem, který stále žije v minulosti a zašlé slávě a nedokáže se pořádně popasovat s nabytou svobodou a samostatností. Nevěděl, co si s těmito věcmi počít,“ řekl Polsky televizi TSN.