Boston je ve výsledkové krizi, ztratil čtvrtý z posledních pěti zápasů. Do domácího střetnutí proti Kraken přitom Bruins vstoupili výborně.

V 5. minutě Pastrňák dorazil Zachovo nahození a poslal svůj tým do vedení. Ve zbytku duelu ovšem kraloval gólman Kraken Joey Daccord, jenž zlikvidoval 36 střel a výrazně se podepsal pod obrat výběru ze severozápadu USA.

Český kanonýr poražených se stal alespoň třetí hvězdou utkání.

Zadina poprvé v kariéře zaznamenal v jednom duelu NHL čtyři kanadské body. Ve druhé třetině připravil góly pro Mikaela Granlunda a Justina Baileyho.

„Naše lajna v posledních zápasech příliš nebodovala, ale dnes jsme byli odměněni za tvrdou práci. Je to pro nás velký večer. Jsme za něj šťastní,“ líčil čtyřiadvacetiletý hráč.

Ve třetí části se pak dvakrát prosadil sám. První branku po devíti zápasech dal pardubický rodák v čase 44:38. Akci rozjel ve vlastním obranném pásmu, na útočné modré čáře posunul puk k Nicovi Sturmovi a před brankou pak tečoval jeho nahození mimo dosah gólmana Dustina Wolfa..

Podruhé se Zadina zapsal do střelecké listiny jen o 37 vteřin později a opět to bylo po rychlém přechodu do útoku.

Ve střední třetině převzal Baileyho nahrávku, zavezl puk za modrou čáru a s ničím se příliš nerozpakoval. Střelou schovanou za obráncem nachytal gólmana a poprvé v sezoně dal dvě branky v jednom zápase.

„Myslím, že jsme dnes odvedli dobrou práci. Je pro nás těžké pravidelně bodovat, protože nedostáváme moc času na ledě,“ posteskl si Zadina.

„Když se nedaří, není to pak jednoduché ani psychicky. Musíme se s tím ale nějak vyrovnat,“ přiblížil pozici hráčů ve čtvrtém útoku Sharks.

Čtyřiadvacetiletý útočník, jehož si při draftu v roce 2018 vybral Detroit jako šestého v pořadí, si připsal dvě trefy v utkání téměř po třech letech a čtyři body získal vůbec poprvé v kariéře.

Jeho dosavadním maximem byl tříbodový zápas z prosince 2019, kdy ještě v dresu Detroitu gólem a dvěma nahrávkami pomohl k výhře 5:2 nad Winnipegem.

„Je to šikovný hráč. Myslím, že dnes ukázal, proč šel při draftu na řadu tak brzy,“ pochválil českého spoluhráče Bailey, po jehož akci mohl Zadina dokonce zkompletovat hattrick.

„Bylo by to hezké, ale jsem spokojený s tím, co jsem dnes předvedl. Kluci v závěru hráli trochu na mě, za to jim chci poděkovat,“ líčil Zadina, jenž si vylepšil sezonní bilanci na 17 bodů za sedm branek a deset nahrávek.

Brankář David Rittich dovedl 26 zákroky Los Angeles k výhře 2:1 nad New Jersey a byl vyhlášen druhou hvězdou střetnutí.

V zahajovací sestavě se představil popáté za sebou a skvělým výkonem odčinil nevydařený duel s Buffalem, v němž inkasoval pět branek během prvních dvou třetin a přenechal místo Cameronu Talbotovi. 

V sezoně naskočil český gólman v brance Kings od první minuty podvanácté a slavil sedmou výhru. Celkem Rittich v tomto ročníku soutěže zasáhl do 14 zápasů a dostal v nich průměrnou úspěšnost zákroků na hranici 92,3 procenta. Mezi gólmany s více než deseti starty je jednatřicetiletý Čech pátý nejlepší.

„V brance se cítím výborně. Snažím se splácet příležitost, kterou jsem tady dostal, a kdykoliv na mě trenér ukáže, chci předvést co nejlepší výkon. Dnes jsem se snažil dokázat, že zápas v Buffalu byl jen náhoda,“ prohlásil Rittich.

Výborný výkon ve čtvrtečním programu předvedl také Lukáš Dostál. Brankář Anaheimu po druhé třetině zápasu s Ottawou nahradil zraněného Johna Gibbsona a během závěrečné dvacetiminutovky zlikvidoval osmnáct z 19 střel. Ducks i díky němu porazili Senators 5:1 a zvítězili po dvou porážkách.

Dallas deklasoval 9:2 domácí Nashville a v Západní konferenci si pojistil druhé místo za Vancouverem. Canucks porazili Detroit 4:1 a v čele celé ligy drží šestibodový náskok.

Již 45 branek nasázel v aktuálním ročníku útočník Toronta Auston Matthews. Americký kanonýr hattrickem pomohl Maple Leafs k výhře 4:3 v prodloužení nad Philadelphií, a pokud vydrží v nastoleném tempu, mohl by v této sezoně překonat hranici 70 branek. Jeho maximem je 60 gólů ze sezony 2021/22.

Výsledky NHL:

Boston – Seattle 1:4 (1:1, 0:1, 0:2)

Branky: 5. Pastrňák (Zacha) – 10. Eberle, 38. Tolvanen, 49. Beniers, 60. McCann. Střely na branku: 38:26. Diváci: 17.850. Hvězdy zápasu: 1. Daccord, 2. Beniers (oba Seattle), 3. Pastrňák (Boston).

Calgary – San Jose 3:6 (1:0, 1:3, 1:3)

Branky: 5. Kadri, 40. Backlund, 57. Kuzmenko – 33. a 56. Kunin, 45. a 46. Zadina, 25. Granlund (Zadina), 28. Bailey (Zadina). Střely na branku: 34:30. Diváci: 16.852. Hvězdy zápasu: 1. Zadina, 2. Blackwood, 3. Kunin (všichni San Jose).

Buffalo – Florida 0:4 (0:1, 0:1, 0:2)

Branky: 10. a 59. Verhaeghe, 38. Lundell, 60. Lomberg. Střely na branku: 45:31. Diváci: 14.277. Hvězdy zápasu: 1. Stolarz, 2. Verhaeghe, 3. Lundell (všichni Florida).

Toronto – Philadelphia 4:3 v prodl. (0:1, 3:0, 0:2 – 1:0)

Branky: 32., 35. a 39. Matthews, 61. W. Nylander – 8. Sanheim, 55. Hathaway, 56. Konecny. Střely na branku: 28:32. Diváci: 18.646. Hvězdy zápasu: 1. Matthews, 2. W. Nylander (oba Toronto), 3. Konecny (Philadelphia).

Ottawa – Anaheim 1:5 (0:1, 0:2, 1:2)

Branky: 45. Giroux – 39. a 43. McTavish, 10. Mintjukov, 38. Vatrano, 50. Fowler. Střely na branku: 34:20. Dostál za Anaheim odchytal 20 minut, inkasoval jednu branku z 19 střel a úspěšnost zákroků měl 94,7 procenta. Diváci: 16.297. Hvězdy zápasu: 1. McTavish, 2. Vatrano, 3. Fowler (všichni Anaheim).

Tampa Bay – Colorado 6:3 (2:1, 0:1, 4:1)

Branky: 19. a 49. Kučerov, 18. Point, 44. Stamkos, 60. Cirelli, 60. Perbix – 16. a 36. Byram, 44. Lehkonen. Střely na branku: 39:31. Diváci: 19.092. Hvězdy zápasu: 1. Kučerov, 2. Stamkos, 3. Point (všichni Tampa Bay).

NY Rangers – Montreal 7:4 (0:1, 4:1, 3:2)

Branky: 32., 36. a 48. Kreider, 33. Cuylle, 35. Zibanejad, 45. Lafreniere, 50. Kakko – 47. a 52. Caufield, 15. J. Evans, 37. Slafkovský. Střely na branku: 31:35. Diváci: 18.006. Hvězdy zápasu: 1. Kreider, 2. Fox, 3. Zibanejad (všichni NY Rangers).

St. Louis – Edmonton 6:3 (1:2, 4:0, 1:1)

Branky: 11. Thomas, 22. Neighbours, 29. Krug, 36. Kyrou, 40. Bučněvič, 58. Saad – 14. Draisaitl, 20. Nugent-Hopkins, 52. Perry. Střely na branku: 30.39. Diváci: 18.096. Hvězdy zápasu: 1. Thomas, 2. Neighbours, 3. Binnington (všichni St. Louis).

Chicago – Pittsburgh 1:4 (0:2, 1:0, 0:2)

Branky: 29. Kurashev – 1. a 46. Crosby, 13. R. Smith, 60. Rust. Střely na branku: 28:27. Diváci: 19.423. Hvězdy zápasu: 1. Crosby, 2. Rakell (oba Pittsburgh), 3. Kurashev (Chicago).

Nashville – Dallas 2:9 (0:4, 2:3, 0:2)

Branky: 30. Cole Smith, 32. Novak – 5. a 40. Duchene, 16. a 49. W. Johnston, 1. Steel, 13. Craig Smith, 25. Heiskanen, 31. Seguin, 44. Dellandrea. Střely na branku: 29:41. Diváci: 17.159. Hvězdy zápasu: 1. Duchene, 2. W. Johnston, 3. Dellandrea (všichni Dallas).

New Jersey – Los Angeles 1:2 (0:0, 1:1, 0:1)

Branky: 33. Toffoli – 29. Kopitar, 55. Byfield. Střely na branku: 27.29. Rittich odchytal za Los Angeles celý zápas, inkasoval jednu branku z 27 střel a úspěšnost zákroků měl 96,3 procenta. Diváci: 16.105. Hvězdy zápasu: 1. Byfield, 2. Rittich (oba Los Angeles), 3. Daws (New Jersey).

Vancouver – Detroit 4:1 (2:0, 1:1, 1:0)

Branky: 10. a 53. E. Lindholm, 8. J. Miller, 33. Zadorov – 35. Compher. Střely na branku: 21:28. Diváci: 18.947. Hvězdy zápasu: 1. E. Pettersson, 2. Demko, 3: E. Lindholm (všichni Vancouver).

Tabulky NHL:

Východní konference:

Atlantická divize:

Metropolitní divize:

Západní konference:

Centrální divize:

Pacifická divize:

Má na to období kolem pátých narozenin mlhavé vzpomínky. Rodiče mu pospávali na židli u postele, aby mu byli na blízku.

Zoufalí, vyčerpaní, zlomení.

Už si nevěděli rady.

Pár vysokoškolských profesorů Ernest a Dorothy adoptovali Scotta, když mu bylo teprve šest týdnů, po ani dvou letech se objevily první potíže s příjmem potravy. Synek hubnul, zpomaloval se v růstu.

Nic nepomáhalo, alespoň v domácí léčbě ne. A tak od pěti let cestoval z jedné nemocnice do druhé.

S rodiči si vyslechl různé diagnózy od cystické fibrózy, která mu dávala jen pár měsíců života, až po silnou alergii na některé typy potravin.

Odborníci na něm testovali různé typy diet. Žádný lepek, žádná laktóza, ani cukry.

Když to nepomohlo, zkoušeli průchodnost střev pomocí provázku, který spolkl, cívku měl přes rameno a čekal, až vyjde šňůrka druhým koncem trávicího traktu.

„Vzpomínám si, že jsem si tehdy hrál v nemocnici s nějakým klukem a v zápalu hry mi provázek omylem povytáhl. Když viděl, co udělal, lekl se a utekl z pokoje. Když mě sestry viděly s cívkou v ruce, myslely si, že jsem si to udělal sám, a na dva dny mě uvěznily do svěrací kazajky,“ líčil Hamilton v podcastu Fight to survive.

Čas plynul a žádný z lékařů nenašel kloudnou diagnózu. Bylo mu devět let, ale tělo měl jako pětiletý. Když si nevěděl rady ani uznávaný expert z bostonské kliniky Harry Shwachman, doporučil Scottovým rodičům, ať se vykašlou na všechny diety a restrikce a nechají chlapce normálně žít. A ještě lépe, ať ho dají na nějaký sport, aby se osvalil. 

Náhoda tomu chtěla, že v listopadu 1967, když se rodina vrátila domů z cest po nemocničních zařízeních, otevřeli v Bowling Green v Ohiu novou školičku bruslení.

„Pro mé rodiče to byla skvělá možnost. Potřebovali dobít baterky, měli volné dopoledne a já byl mezi dalšími dětmi,“ vzpomínal Hamilton.

A nejen to. Brzy začal projevovat talent na krasobruslení. Jeho malá útlá postava s nízkým těžištěm po ledě létala úplně přirozeně.

Z outsidera, kterého v kolektivu nikdo moc nepřijímal, ať už kvůli nemoci nebo kvůli tomu, že je adoptovaný, byl najednou sportovní talent.

„A nemoc? Jak jsem se hýbal, všechno začalo fungovat. Rostl jsem, problémy zmizely, zdálo se to jako zázrak,“ prohlásil.

Zatímco tatínek, profesor biologie, byl ve výchově poněkud přísnější a odměřenější, maminka Dorothy se pro sportovní kariéru synka nadchla a nechala ho trénovat s bývalou krasobruslařskou hvězdou Janet Lynnovou.

Štěstím zalité roky utnula smutná zpráva. Dorothy lékaři diagnostikovali rakovinu, a když bylo chlapci 16 let, zemřela.

Byl sice nadějným juniorským šampionem, ovšem bez prostředků pro kvalitní trénink hrozilo, že se sportem skončí.

Pak se ale zjevili štědří mecenáši Helen a Frank McLoraineovi, kteří Hamiltonův trénink zasponzorovali. 

Ten se jim chtěl odvděčit, a vzdát tak hold i své matce. Zatvrdil se a se svými 163 centimetry, do kterých dorostl, se začal prosazovat mezi dospělými. 

Na začátku osmdesátých let nabrala jeho kariéra prudký vzestup. Vyhrál čtyři tituly mistra světa za sebou a vrchol přišel na olympijských hrách v Sarajevu v roce 1984, kde předčil stříbrného Kanaďana Briana Orsera a bronzového Jozefa Sabovčíka z československé výpravy. 

„Nejdřív jsem byl zklamaný, že jsem pokazil dva skoky ve volné jízdě, ale když z toho i tak bylo zlato, přemohly mě emoce a vzpomínal jsem na rodiče. Hlavně na mamku, byla to víc její medaile než má,“ popsal bezprostřední pocity.

Po roce 1984 se začal krasobruslením živit. Vymyslel si projekt, kterému dal později název Stars On The Ice a s dalšími krasobruslaři objížděl svět a předváděl show na ledě. 

Spokojený život se dvěma biologickými a dvěma adoptovanými dětmi mu opět narušil démon jménem rakovina. Konkrétně rakovina varlat, kterou u něj testy prokázaly. Musel na operaci a podstoupit chemoterapii.

Tři nádory v hlavě a vyřešená záhada

Rekonvalescenci zvládl a opět se vrátil na brusle. Ale jen dočasně. 

Přišly další zdravotní komplikace. V roce 2004 u něho lékaři odhalili nezhoubný mozkový nádor, který dal zřejmě mimoděk odpověď na věčnou otázku jeho života.

„Krátce po určení diagnózy si manželka našla informaci, že jde o kraniofaryngiom, který se obvykle vyskytuje v raném věku dítěte a způsobuje zpomalení růstu. Takže si myslíme, že to byl ten problém, kvůli kterému jsem jako dítě trpěl,“ přišel Hamilton s hypotézou.

I když odstranění nádoru proběhlo poměrně hladce, zdaleka to nebylo všechno. Po pár letech se objevily další dva tumory v mozku.

Ten první vyžadoval zákrok, po kterém chvíli neviděl na jedno oko.

Druhý se i bez léčby zázračně zmenšil a zatím nevyžaduje další léčbu.

Po tolika „zmrtvýchvstání“ se Hamilton rozhodl šířit povědomí o této nemoci a její prevenci. Pořádá přednášky, píše knihy se svým příběhem a zkušenostmi. Na to, proč stále běhá po světě, má svérázný názor.

„Víte, jednou jsem si dal tu práci, a spočítal jsem si, kolikrát jsem na ledě upadl. Bylo to asi 41 600 případů. Jenže to znamená, že přesně tolikrát jsem se i zvedl na nohy. Máme to všichni uložené v mozku jako sval, který vás přinutí se vždycky zvednout,“ dodal nyní 65letý šampion.

Jednatřicetiletá Plíšková, která v neděli v Rumunsku ukončila čtyřleté čekání na titul na akci nižší kategorie WTA 250, zdolala Ósakaovou v sedmém vzájemném utkání popáté. Japonka, jež se k tenisu vrací po mateřské pauze, šla v utkání v obou setech do vedení, nakonec ale Plíšková vyrovnaný duel vyhrála za hodinu a 45 minut ve dvou tie-breacích 8:6 a 7:5.

O postup do finále se držitelka titulu z Dauhá z roku 2017 utká s úřadující dvojnásobnou šampionkou Šwiatekovou. Polka, jež v katarské metropoli vyhrála už jedenáct zápasů v řadě, vyřadila ve čtvrtfinále další bývalou světovou jedničku Viktorii Azarenkovou hladce 6:4, 6:0. Plíškovou porazila ve všech třech dosavadních vzájemných zápasech.

Tenisový turnaj žen v Dauhá (tvrdý povrch, dotace 3,211.715 dolarů):

Dvouhra – čtvrtfinále: Plíšková (ČR) – Ósakaová (Jap.) 7:6 (8:6), 7:6 (7:5).

Šestatřicetiletá Sáblíková v dějišti olympijských her z roku 1988 zajela čas 3:58,33 a na hlavní akci roku si vylepšila o více než pět sekund sezonní maximum.

„Medaile pro mě znamená strašně moc. Po Salt Lake jsem se necítila dobře a nechtěla jsme na mistrovství světa vůbec odjet,“ přiznala Sáblíková v nahrávce pro média. Na konci ledna totiž skončila v závodu SP na 3000 metrů až jedenáctá. „Hodně lidí mě přemlouvalo a říkalo, že do mistrovství je hodně času a že se mám zkusit dát dokupy. Nakonec se to povedlo a děkuji všem,“ radovala se trojnásobná olympijská vítězka.

Svěřenkyně trenéra Petra Nováka se v Calgary představila v osmé z deseti rozjížděk společně s obhájkyní zlata Ragne Wiklundovou z Norska. Od počátku byla rychlejší a nakonec ji dokázala o 1,5 sekundy porazit.

„Jezdíme spolu skoro celou sezonu na všech závodech, takže jsem ani nebyla nervózní. Šla jsem do toho s tím, že jí tentokrát nedám v prvních kolech šanci, aby se za mnou vyvezla v háku. Rozjížděla jsem tak, aby se nemohla chytnout, a v konci to bylo rozhodující. Měla jsem více sil než ona,“ řekla Sáblíková, která před MS v sezoně všechny souboje s Wiklundovou prohrála.

Po projetí cíle byla rodačka z Nového Města na Moravě průběžně druhá za Weidemannovou, která v lednu v Salt Lake City zajela nejlepší čas sezony. Tentokrát byla o tři desetiny sekundy rychlejší než Sáblíková.

O tom, že česká reprezentantka rozšíří bohatou medailovou sbírku, rozhodla poslední rozjížďka, v níž se představila Schoutenová a další domácí závodnice Valerie Maltaisová. Zatímco Schoutenová potvrdila roli jedné z hlavních favoritek a poprvé v kariéře na MS získala na trojce zlato, Maltaisová zajela až desátý čas.

Sáblíková v Kanadě získala 33. medaili na světových šampionátech v součtu MS na jednotlivých tratích a ve vícebojích. „Zní to neuvěřitelně, ale pro mě je neuvěřitelný pocit, že si z mistrovství světa opět odvážím placku. A je jedno jakou. Nejdůležitější pro mě ale je projev z dnešní jízdy, protože jak jsem se v předešlých závodech trápila, tak tady jsem si to užila. I přes tu bolest. Hned, když jsme dojela, tak jsem byla spokojená. Říkala jsem si, že budu nejhůře šestá,“ uvedla Sáblíková.

Teď ji čeká v Calgary ještě jeden start, v neděli bude obhajovat bronz na trati 5000 metrů. „Uvidíme, máme před sebou ještě tři dny. Půjdu do toho s tím, že tam nechám vše a uvidím, jak to dopadne. Výsledek z trojky mě asi povzbudí, ale bude to opět těžký závod. Těším se,“ dodala Sáblíková.

Souboj dvou úřadujících mistrů svých zemí od začátku doprovázela vynikající atmosféra, v hledišti bylo 46.802 diváků. Nejvýrazněji se projevila v nastavení, kdy fanoušci při držení míče soupeřem spustili ohlušující pískot. „Ještě jsem takové prostředí nezažil. Bylo to něco neskutečného. Myslím si, že jsme se s tím popasovali správně, že jsme se toho nezalekli. Chtěli jsme hrát naši hru. Bohužel mají kvalitu, takže se to úplně nepovedlo,“ řekl dvacetiletý Karabec.

Odveta na vyprodané Letné je na programu za týden. „Je to určitě otevřené. Tady to prostředí není vůbec příjemné, odvedli jsme tu ale dobrý výkon. Ani jsme nečekali, že si vytvoříme tolik stoprocentních šancí. Takové občas nemáme ani v lize. Může to být jenom motivace pro nás, že doma můžeme vyhrát,“ podotkl sparťanský odchovanec.

Svěřenci dánského trenéra Briana Priskeho dvakrát zlikvidovali manko. Jejich druhý gól padl v době, kdy domácí od 62. minuty hráli bez vyloučeného stopera Victora Nelssona. Navzdory oslabení ale spíše hrozil Galatasaray. A v 80. minutě se síly na hřišti srovnaly poté, co Matěj Ryneš dostal druhou žlutou kartu v zápase. „Lvi“ pak v první minutě nastavení zásluhou Maura Icardiho rozhodli o výhře.

„Myslel jsem si, že poté, co jsme měli přesilovku, je trochu zatlačíme. Galatasaray je ale velmi vyspělý tým, ví, jak v takové situaci hrát. Nevytvořili jsme si takový tlak, který jsme chtěli a měli. Je to kvalitní soupeř,“ prohlásil Karabec.

V 65. minutě ho nahradil uzdravený Lukáš Haraslín. „Musím říct, že sledovat to z lavičky je ještě horší než ze hřiště. Na něm to můžete nějakým stylem ovlivnit, ale z lavičky ne,“ uvedl reprezentant do 21 let.