Hill se narodil 15. února 1929 uprostřed rušných londýnských ulic. Jeho cesta ke sportu začala u veslování. Vstoupil do vážených řad Londýnského veslařského klubu. Během kariéry pak na přilbě hrdě nosil jeho znak – osm svislých pruhů symbolizujících vesla.

Osud však pro Hilla naplánoval jinou dráhu. Při náhodném setkání na okruhu Brands Hatch se poprvé potkal s motoristickým sportem. Když se poprvé vydal na trať ve voze formule 3, zjistil, že ho adrenalinový svět závodů neúprosně přitahuje.

Tak začala jeho odysea, kdy se ze skromného mechanika stal zkušený instruktor a položil základ pro své budoucí vynikající výsledky.

Klíčovým momentem Hillovy kariéry byla šance, kterou mu poskytl Colin Chapman, vizionářský zakladatel společnosti Lotus.

Chapmanova neochvějná důvěra v doposud neznámého jezdce se zhmotnila v křest ohněm v šampionátu v roce 1958, který znamenal Hillův debut ve formuli 1. I přes počáteční neúspěchy vytrval a svým neochvějným odhodláním a houževnatostí kráčel k úspěchům.

Navzdory působení u Lotusu to bylo spojení s týmem British Racing Motors (BRM), které Hilla vyneslo na výsluní. V roce 1960 v nizozemském Zandvoortu poprvé okusil stupně vítězů.

O pouhé dva roky později už mohl slavit titul mistra světa, když dokázal v barvách týmu Owen Racing Organisation porazil i impozantního Jima Clarka s Lotusem.

Pak následovala tři druhá místa v seriálu po sobě a v roce 1967 návrat do Lotusu. Chapmanovi se za důvěru odvděčil korunou mistra světa F1 1968.

Vrcholem Britovy kariéry bylo dosažení bájné trojkoruny. Pět vítězství ve Velké ceně Monaka formule 1, která jezdci přinesla titulu „Pan Monako“, spolu s triumfem v zámořské Indy 500 a čtyřiadvacetihodinovce Le Mans upevnilo jeho status závodnické legendy.

Nikdo jiný než britská hvězda nedokázal tři tyto tak odlišné závody vyhrát. Zatím nejblíž k tomu měl Fernando Alonso, který ale stále neuspěl v Indianapolisu.

Hillovu kariéru ukončila tragédie. Zemřel 29. listopadu 1975 ve věku 46 let, když se jeho dvoumotorový letoun Piper PA-23 Aztec zřítil poblíž Arkley v londýnské čtvrti Barnet. Stalo se tak v husté mlze při nepovedeném nočním přiblížení na letiště Elstree.

Na palubě zahynulo dalších pět členů jeho týmu Embassy Hill: manažer Ray Brimble, mechanici Tony Alcock a Terry Richards, pilot Tony Brise a konstruktér Andy Smallman.

Odkaz dvojnásobného mistra světa úspěšně nesl jeho syn. Kdy se Graham Hill zabil, bylo Damonovi 15 let. Pokračoval v tátových stopách a v roce 1996 stal s Williamsem mistrem světa formule 1.

Hillovi se tak stali prvním otcem a synem, kteří vyhráli seriál F1. Po nich to dokázali už jen Keke Rosberg (1982) a Nico Rosberg (2016).

Graham a Damon Hillovi:

Osmadvacetiletá Ledecká se v Crans Montaně vrátila na lyže po zdravotní pauze ve formě. Ve středečním úvodním tréninku obsadila sedmé místo, když na nejrychlejší Kiru Weidleovou z Německa ztratila 54 setin.

Trojnásobná olympijská šampionka závodila naposledy před více než dvěma týdny v Cortině d’Ampezzo, sjezd však kvůli následkům virózy nedokončila. O den později do super-G už Ledecká nenastoupila a odjela do Mnichova pokračovat v léčbě.

V Crans Montaně se pojede sjezd v pátek a sobotu. V neděli se ve švýcarském středisku uskuteční superobří slalom, v němž je Ledecká olympijskou vítězkou z roku 2018.

Česká závodnice, která má také dvě olympijská zlata ve snowboardingu, v této sezoně Světového poháru startovala ve sjezdu čtyřikrát a jejím maximem je 16. místo z prosincového závodu ve Val d’Isére. V super-G byla v lednu v Zauchensee jedenáctá.

Sedm vítězných zápasů v sedmi dnech. Už to samo o sobě znamená bilanci, která prakticky nemá obdoby, vzhledem k tomu, že se na grandslamech hrají zápasy obden.

Jenže pozor, Karolína Plíšková aktuální pozoruhodnou sérii nasbírala na dvou místech vzdálených od sebe 3500 kilometrů.

V minulém týdnu zlomila svou dlouhodobou výkonnostní krizi a na turnaji v rumunské Kluži bez ztráty setu došla ke svému sedmnáctému turnajovému titulu, prvnímu od roku 2020.

Finále dohrála v neděli odpoledne, převzala vítěznou trofej a na ceremoniálu prohlásila: „Teď si tu obrovskou radost chci hlavně užít.“

Ve skutečnosti si ale nic takového dopřát nemohla. Následoval totiž okamžitý zběsilý přesun na další turnaj do katarského Dauhá.

„Bylo to docela šílené. Zisk titulu jsem si vůbec neužila. Musela jsem si vzít soukromé letadlo z Kluže do Istanbulu, tam jsem na letišti běžela, abych stihla let do Dauhá. Popravdě to bylo to nejtěžší na celém týdnu v Rumunsku, běžet a stihnout to letadlo,“ pobavila Plíšková v rozhovoru pro Sky Sports.

„Trochu jsem pak spala v letadle, ale dorazila jsem v pondělí v osm ráno, vyspala jsem se asi tři hodiny a šla jsem hrát,“ smála se.

„Let z Kluže přes Istanbul do Dauhá stihla na poslední chvíli. Kdyby se finále v Rumunsku hrálo jen o trochu déle, do Kataru by se vůbec nedostala. Takhle na hotel dorazila v 8 ráno, spala 4 hodiny, rychlý oběd, 14:30 rozehrávka a zápas. Extrémně náročný podmínky,“ přiblížil nabitý program manažer a manžel tenistky Michal Hrdlička na sociální síti X.

Běžná praxe je jiná. Hráčky, které se na předchozím turnaji dostanou do finále, většinou dostanou od pořadatelů odklad prvního startu. Turnaj v Dauhá ale začínal už v neděli a jelikož končí v sobotu, nebylo kam odkládat.

Asociace WTA je za další kolizi tvrdě kritizována. Podle mnohých jedná bez sebemenších ohledů na zdraví hráček.

„Chtěla bych se zeptat WTA a turnajů, jestli nás chtějí zabít nebo touží po tom, abychom byly často zraněné,“ vztekala se Darja Kasatkinová, která se musela podobně bleskově přesouvat z Abú Dhabí a v Kataru prohrála hned první kolo.

Hrdlička odtajnil, že Karolíně navrhoval, aby se z Dauhá raději odhlásila kvůli vysokému riziku zranění. Bývalá světová jednička ale chtěla hrát.

V pondělním prvním kole prohrála s Ruskou Annou Kalinskou první čtyři gemy i první set, potom ale dokázala své tělo zprovoznit a duel otočila.

V úterý znovu v náročné třísetové bitvě přemohla další Rusku Anastasii Potapovovou a když se jí reportérka, bývalá profesionální hráčka Laura Robsonová zeptala, jak je na tom fyzicky, Češka se smíchem vypálila: „Ani nevím. Ale někdy to taky je, že nemáte čas nad ničím přemýšlet a hrajete dobře.“

Ani to nebylo všechno. Ve středu zvládla osmifinále. Zase na tři sety.

Derby s krajankou Lindou Noskovou, s níž se utkala poprvé v kariéře, otočila k vítězství ze stavu 3:6, 2:4 na konečných 3:6, 7:5, 6:1.

„Neuvěřitelné. Karolína Plíšková prostě jede dál. Vyhrála titul v Kluži před méně než 72 hodinami a od té chvíle vyhrála v Dauhá tři další zápasy. Absurdní,“ nechápal portugalský tenisový novinář José Morgado.

Plíšková se dostala do svého prvního čtvrtfinále turnaje WTA 1000 od léta 2022 a má namířeno zpět do elitní padesátky světového žebříčku.

Ve čtvrtek sehraje osmý zápas v osmi dnech, o postup do semifinále se večer utká s čtyřnásobnou grandslamovou vítězkou Naomi Ósakaovou.

Šestadvacetiletou Japonku, která se letos vrátila do tenisového kolotoče po mateřské, už porazila na začátku ledna v Brisbane. Celkově s ní má pozitivní bilanci 4:2 na zápasy. Nejdůležitější utkání v semifinále Australian Open 2019 ale prohrála.

Sedmatřicetiletý Nadal zmeškal takřka celou loňskou sezonu kvůli zranění a následné operaci kyčle. V lednu si zdravotní potíže obnovil a odhlásil se z Australian Open i turnaje v Dauhá, který je na programu příští týden.

„Nevím, kolik toho ještě odehraju. Ale moc toho už nebude,“ řekl Nadal v rozhovoru pro španělskou stanici La Sexta. „Jedním z cílů je Roland Garros a také bych chtěl hrát na olympiádě. Nic potvrdit nemůžu, ale doufám, že to vyjde,“ dodal.

Nadal se také ohradil proti kritice za spolupráci se Saúdskou Arábií. „Ano, zaplatili mi. Ale potřebuji peníze? Vůbec, život mi to nezmění. Nepodepsal jsem super smlouvu jako jiní sportovci, kteří tam šli,“ prohlásil.

Saúdská Arábie v poslední době investovala spoustu peněz do sportu, například fotbalu, formule 1, boxu či golfu. Kritici tvrdí, že si tím jen vylepšuje svou mezinárodní image poškozenou porušováním lidských práv.

Nadal, který má zemi pomoci s propagací tenisu a tréninkem dětí, však něco takového odmítl. „Nemyslím si, že by mě potřebovali k vylepšení pověsti. To není mým cílem. Tím je tenis,“ uvedl španělský hráč.

„Ale je pravda, že když jsem se spoluprací souhlasil, věděl jsem, co bude následovat. Myslím, že můj tým podcenil komunikaci a já jsem měl okamžitě všechno vysvětlit,“ řekl Nadal, který by měl v Saúdské Arábii mimo jiné vybudovat tenisovou akademii.

Poté, co dojel na životním 10. místě, si ve Vysočina Areně užil ovace fanoušků a děkoval jim za podporu.

„Ta poslední rána mě mrzí, co si budeme povídat. Celkově ale panuje spokojenost,“ uvedl Mikyska.

„Před poslední střelbou jsem měl v hlavě snad všechno. Než jsem vyjel nahoru na staďák, celou dobu jsem byl v pohodě. Ale jakmile jsem byl tady a lidé začali jásat, najelo mi do hlavy hrozně moc věcí, co by se mohlo stát,“ doplnil.

Čtyřiadvacetiletý reprezentant zahájil závod na 20 kilometrů třemi bezchybnými položkami a i v té závěrečné střílel v rytmu. První čtyři terče trefil, ten pátý však k jeho zklamání nespadl.

„Věděl jsem, že o něco jedu. Když jsem přijížděl na tu položku, začal jsem cítit nervozitu. Jsem rád, že to nakonec bylo za jedna, mohlo to být i za tři,“ dodal.

Poslední položku odstřílel za 24 vteřin. „Nějak jsem to tam odspouštěl a bylo to,“ řekl.

Bez trestné minuty mohl být šestý. „To mě mrzí. Myslím, že ta rána šla na dvě, tři hodiny. Nebylo to nijak daleko,“ podotkl.

Přestože do posledního kola vbíhal na 11. místě, dokázal ještě předstihnout Nora Vetleho Sjaastada Christiansena.

„Ze začátku jsem to rozjel pomaleji, protože jsem věděl, že je to dlouhý závod. Když mi třeba ujížděl Horn, říkal jsem si, že ho nechám být a nebudu se za ním honit. A v posledním kole jsem měl síly. To bylo super. Když mi pak řekli, že jsem předjel i Christiansena, tak jsem čuměl,“ řekl rodák z Ústí nad Orlicí.

Po dojezdu si vychutnal ovace zaplněných tribun.

„To bylo neskutečné. Diváci byli super. Na trati i tady jsem si to s nimi hrozně užíval. Chtěl bych jim moc poděkovat,“ uvedl.

Vylepšil tak na vrcholných akcích maximum, kterým bylo dosud loňské 14. místo z vytrvalostního závodu a závodu s hromadným startem z MS v Oberhofu.

Životní výsledek zajel tři dny poté, co jeho sestra Svatava získala stříbro na juniorském mistrovství Evropy. „Navzájem si fandíme. Už jsem jí pogratuloval, že je dobrá a tak,“ podotkl.

Příliš neřeší, jak na tom mohl být, kdyby si během srpnového mistrovství světa na kolečkových lyžích nezranil koleno. Kvůli rekonvalescenci se poprvé zapojil do závodů Světového poháru na začátku ledna. „Na to jsem už nemyslel. Dnes mi to vyšlo, byl to super závod a nemám k tomu asi co dodat,“ poznamenal.

Díky skvělému výsledku má jistou účast v nedělním závodě s hromadným startem. Den předtím ho zřejmě čeká i závod mužských štafet.

„Nebude to jednoduché, ale bude to zajímavé. Budu muset hodně zregenerovat. Hlavně lýtko trochu bolí. Od třetího kola jsem měl křeč a nebylo to dobré. Myslím, že to ale nějak promačkáme,“ dodal.