Stál před soudcem a čekal na verdikt. Sedmnáctiletý frajírek, který miluje rychlá auta, a tak se rozhodl jedno takové ukrást.

Tváří v tvář spravedlnosti dostal na výběr: buď půl roku vězení, nebo vstupenka do lyžařské akademie.

Mladý delikvent neváhal a nyní už neznámý zástupce americké justice se navždycky zapsal do dějin světového sportu.

Z Johnsona se stala „kulka“ na lyžích, jak o sobě rád říkával. „Žiju na hraně, a pokud chcete rychle lyžovat, musíte jezdit na hraně,“ vysvětloval životní krédo. 

Temperamentní mladík se do americké reprezentace dostal v roce 1981, o tři roky později v necelý čtyřiadvaceti prožil životní závod na olympijských hrách v Sarajevu.

Svým nezaměnitelným sebevědomím si získal spoustu fanoušků. „Vlastně nevím, co tu dělají všichni ostatní. Já mám zlato, ostatní můžou závodit maximálně o stříbro,“ chvástal se před jugoslávskými boji pod pěti kruhy.

Sice se na olympijské hry naladil triumfem ve Světovém poháru, ale i tak jeho slova působila hodně odvážně. Vždyť do té doby se jevilo jako mission impossible vyhrát královskou disciplínu mezi lyžaři a nebýt Evropan.

Ale Johnson podpořil slova činy, stal se prvním nealpským závodníkem, který ovládl pod pěti kruhy sjezd. A to poměrně suverénním způsobem, Švýcara Petra Müllera předčil o 0,27 vteřiny.

„Byl z úplně jiného těsta než všichni ostatní. Svou houževnatostí a odhodláním se dostal do takových výšek kariéry, o kterých se většině závodníků ani nezdá,“ prohlásil o něm americký slalomář Phil Mahre, který v Sarajevu také slavil zlato.

Hvězda rodáka z Los Angeles vyletěla prudce vzhůru. Pořídil si porsche, koupil dům v Malibu. Objevoval se na obálkách předních časopisů, byl častým hostem televizních talk show. Vždy utrousil nějakou vyzývavou hlášku a bavil tím fanoušky.

„Každý sjezdař je tak trochu blázen, co se nebojí rychlosti. V autě rád jezdím víc než stovkou, rád piju, i když to jen na částečný úvazek, naplno proháním holky,“ zní jeden z jeho slavných výroků.

Jenže na sjezdovkách se mu záhy přestalo dařit. Nikdy už žádný velký závod nevyhrál. Jeho temperament a revolta vůči autoritám mu působily potíže.

Rozhádal se s trenéry, podle amerických médií dokonce jednoho z nich vzal holí přes holeň, a v reprezentaci skončil ještě před dalšími hrami v Calgary.

Zásoby peněz se časem tenčily a Johnson řešil, co bude dál dělat. Chvíli si vydělával tím, že jezdil seniorské exhibiční závody legend, kde jen za účast dostával v přepočtu přes sto tisíc korun. 

„Přestalo ho to ale bavit. Vadilo mu, že ty závody nejsou spravedlivé. Starší závodníci měli vyšší handicap, dostávali časový náskok a on to nebyl schopný překousnout. Pohádali jsme se kvůli tomu, protože z toho byl dobrý příjem,“ vzpomínala pro Sport Ilustrated jeho tehdejší manželka Gina. 

Zkoušel všechno možné. Šéfoval lyžařskému rezortu, obchodoval s nemovitostmi, s cennými papíry, ale většinou víc prodělal, než vydělal. Nevěděl, kam se vrtnout.

Přispěla k tomu i rodinná tragédie z listopadu 1991. Zatímco se manželka sprchovala a Johnson se věnoval hostům v jejich domě v Kalifornii, jejich roční syn Ryan prolezl pootevřenými dveřmi ven a spadl do vířivky. Lékařům se sice podařilo držet dítě tři týdny na přístrojích, ale pak zdrcení rodiče souhlasili s jejich odpojením.

Oba se z této události dokázali oklepat a měli ještě dva syny. Živitel rodiny však jako by stále nenašel pevnou půdu pod nohama. Jeho dalším nápadem bylo, že si pořídí karavan, bude objíždět turnaje a stane se golfovým profesionálem. Platil totiž za obstojného hráče.

Po rozvodu žil v karavanu

A tak naložil dvě děti, manželku a psa, aljašského malamuta, do karavanu a půl roku objížděli Spojené státy a golfové greeny. Ovšem bez hmatatelného pokroku.

„To už jsem řekla dost. Přišli jsme o většinu našich peněz, ale on se odmítal smířit s normálním stylem života, že by chodil do práce jako všichni ostatní. A tak jsme se rozvedli. Prohlásil, že už nejsem ta dívka, kterou si vzal,“ vysvětlila manželka Gina. 

Té po rozvodu zůstal dům a bývalý olympijský šampion se vrátil do karavanu, kde přebýval a spřádal velké plány.

Když to nešlo v golfu, co kdyby se vrátil na sjezdovky, kde se cítí nejlépe. To mu bylo už téměř čtyřicet let.

Cíl byl jasný. Dostat se do reprezentace na olympijské hry v Salt Lake City. „Začal znovu s tím, co uměl, a byl v nejlepší kondici za dlouhá léta, co jsem ho znala,“ vzpomínala bývalá manželka.

Až do 22. března 2001. Před americkým šampionátem v Montaně ho potkal ošklivý pád v tréninkové jízdě. V téměř stokilometrové rychlosti se mu zařízla lyže do sjezdovky, přepadl dopředu na obličej, prokousl si jazyk a po cestě prorazil dvě ochranné bariéry.

Zranění bylo vážné. Záchranáři ho našli v bezvědomí, kvůli četným poraněním v dutině ústní hrozilo, že se udusí vlastní krví, a tak mu museli přímo na místě provést na krku tracheostomii, aby zprůchodnili dýchací cesty.

Rychle jezdil i na invalidním vozíku

Kvůli vnitřnímu krvácení v hlavě musel podstoupit čtyřhodinovou operaci, lékaři mu dávali čtvrtinovou šanci na přežití.

Přesto to zvládl a na hrách v Salt Lake City spolu s Mahrem přinesl na stadion olympijskou pochodeň. 

Na lyže už se vrátil jen rekreačně, ale časem se jeho stav horšil. V roce 2010 po sérii mrtvic už ochrnul natolik, že mohl používat jen jednu ruku, kterou ovládal elektrický vozík v pečovatelském domě.

„Ale jezdil s ním tak rychle, že ho sestry na chodbách musely okřikovat,“  líčil šéfredaktor magazínu Powder John Clary Davies poslední setkání s lyžařským králem.

Johnson i s jednou schopnou rukou pokračoval v náruživém kouření. Poslední tři roky života odmítal jakoukoli léčbu jeho zhoršujícího se stavu.

Kdokoli se ho však zeptal, jestli něčeho v životě lituje, kroutil hlavou nebo připomněl své tetování na pravém bicepsu „Ski to die“.

Zkrátka jen lyžoval na hraně života a smrti. Zemřel 21. ledna 2016 ve věku 55 let.

Připomenutí olympijských her v Sarajevu:

Kvalitu úřadujícího tureckého mistra považuje za úžasnou. Dánský kouč to prohlásil na tiskové konferenci.

„Když se podíváme na kvalitu Galatasaraye, je úžasná, mají prvotřídní hráče. Bude to hodně těžký zápas. Na druhé straně víme, že budeme outsidery, na což nejsme z české ligy zvyklí. Z tohoto pohledu musíme k utkání po mentální stránce přistoupit jinak,“ řekl šestačtyřicetiletý rodák z Horsensu.

„Galatasaray je špičkový evropský tým, hrál Ligu mistrů, kde odehrál dobré zápasy. Válcuje i tureckou ligu spolu s Fenerbahce. Je ve velmi dobré formě. Na zápas se těšíme. Cítíme, že si tu zasloužíme být,“ uvedl bývalý hráč Genku, Portsmouthu nebo dánské reprezentace.

Pohárové zápasy si Priske užívá.

„Při vší úctě ke Slavii a Plzni v nich narážíme na odlišnou kvalitu. Víme ale, jak podobné venkovní zápasy hrát, to nám dodává sebevědomí. I na Betisu (Sevilla) jsme předvedli velmi dobrý výkon, i když jsme prohráli. V podobných zápasech rozhodují detaily. Kvalita hráčů Galatasaraye je výjimečná, stačí jim dopřát malinký prostor a hned ho využijí. V takových zápasech musíme být naplno soustředění celých 90 minut, abychom si odvezli dobrý výsledek,“ podotkl Priske.

Zatímco istanbulské mužstvo nemělo žádnou zimní přestávku, Sparta nastoupila v sobotu v Karviné (při výhře 3:0) do prvního soutěžního duelu od 17. prosince.

„Měli jsme dlouhou pauzu a moc zápasů jsme neodehráli, tak to v české lize funguje. Jsme rádi, že jsme před dvojzápasem s Galatasarayem odehráli jeden soutěžní zápas,“ konstatoval někdejší trenér Midtjyllandu či Antverp.

Pochvaloval si, že příprava se povedla.

„Fyzická data vypadala velmi slušně, stejně jako v Karviné. Tady to ale bude úplně o něčem jiném, i co se týče atmosféry, to si uvědomujeme. Na druhé straně se těšíme, že takový zápas odehrajeme. Kvůli tomu hrajeme. Všechno bude záležet na našem výkonu a přístupu,“ poznamenal Priske.

„Lvi“ působili na podzim ve skupině elitní LM, kde v konkurenci Bayernu Mnichov, FC Kodaň a Manchesteru United skončili třetí. Ve svém středu mají zvučná jména, například bývalého hráče Interu Milán či PSG Maura Icardiho či historicky nejlepšího střelce Neapole Driese Mertense.

„Jsou to prvotřídní hráči, dokazují to už mnoho let. Příprava je ale pokaždé stejná. Naši analytici odvádějí nejlepší možnou práci a je jedno, jestli hrajeme v Karviné, nebo na Galatasarayi. Mezi soutěžemi neděláme rozdíly. Můj realizační tým je úžasný stejně jako způsob, jakým připravuje kluky,“ prohlásil Priske.

V Istanbulu v minulosti nastoupil se svými týmy jako hráč i trenér. „Pamatuju si, že se tu pokaždé hrálo těžce, je tu spousta dobrých mužstev. Mám na to dobré vzpomínky, přestože ne pokaždé to výsledkově dopadlo dobře. Je to skvělé místo na fotbal. Už cestou na stadion tu cítíte vášeň. Rozhodně ji pocítíme i zítra při zápase. Bude tu úžasná atmosféra,“ řekl Priske, který Letenské v minulé sezoně dovedl k prvnímu titulu po devíti letech. Stadion Galatasaraye má kapacitu přes 52 tisíc diváků.

Odveta v Praze je na programu příští čtvrtek.

Mnichovský gigant za posledních třináct let chyběl ve čtvrtfinále jen jednou, v roce 2019 ho vyřadil pozdější vítěz Liverpool. Naopak Lazio usiluje o první postup do čtvrtfinále od roku 2000. Před třemi lety jeho šanci zmařil právě Bayern, když vyhrál oba zápasy. Tehdy sedmnáctiletý Musiala byl nejmladším střelcem klubu v historii Ligy mistrů a dnes si to v závěru prvního poločasu mohl zopakovat, ale v dobré pozici přestřelil.

Lazio se většinou jen bránilo, hosté sice ukázali několik povedených kombinací, ale branku za celý zápas netrefili. Po půlhodině hry předvedli při přímém kopu nacvičený signál a Sané jen těsně minul levou tyč.

Hned po změně stran hosty podržel brankář Neuer, když nohou zmařil Isaksenův nájezd. Dánský útočník se v 67. minutě dostal do šance znovu, Francouz Upamecano mu přišlápl nohu, dostal červenou kartu a Immobile pokutový kop proměnil.

San Sebastianu pro zranění vypadl ze sestavy kapitán a nejlepší střelec Oyarzabal, přesto začali hosté v Parku princů hodně odvážně. Pařížané jako by se nechali ukolébat tím, že jejich soupeř už čtyři zápasy nedal gól, a hodně mu toho dovolili.

První velkou šanci však měl Mbappé. Už v šesté minutě se řítil na branku, její strážce Remiro se ale překvapit nenechal. Ukázal, že ne náhodou udržel ve skupině čtyřikrát čisté konto a dostal jen dva góly, čímž se žádný jiný gólman v tomto ročníku Ligy mistrů pochlubit nemůže.

Po čtvrthodině měli domácí štěstí při soupeřově přímém kopu, když jejich obránce Pereira na poslední chvíli zažehnal gólovou hrozbu. Těsně před přestávkou Merino otřel míč střelou z dálky o břevno francouzského mistra.

V úvodu druhého dějství domácí přidali a přišla odměna. Po Dembélého rohovém kopu byl Mbappé včas u vzdálenější tyče a zblízka vstřelil čtvrtý gól v tomto ročníku, celkově už 44. v Lize mistrů. Brzy mohl přidat další, ale Remiro jeho střelu vytáhl na břevno. Barcolovu sólovou akci však ani on nezastavil a míč mu mezi nohama proklouzl do sítě podruhé.

St. Germain je už dvanáct let pravidelným účastníkem vyřazovací fáze, ale v posledních sedmi ročnících vypadl pětkrát v osmifinále. Hned třikrát ho přitom vyřadil soupeř ze Španělska, tentokrát má však pařížský celek před odvetou k postupu blíž.

Úvodní osmifinálová utkání fotbalové Ligy mistrů:

Lazio Řím – Bayern Mnichov 1:0 (0:0)

Branka: 69. Immobile z pen. Rozhodčí: Letexier – Mugnier, Rahmouni – Frappart (video, všichni Fr.). ŽK: Kimmich (Bayern). ČK: 67. Upamecano (Bayern). Diváci: 51.454.

Lazio: Provedel – Marušič, Gila (81. Patric), Romagnoli, Hysaj (60. Lazzari) – Guendouzi, Vecino, Luis Alberto (81. Kamada) – Isaksen (74. Pedro), Immobile (74. Castellanos), Felipe Anderson. Trenér: Sarri.

Bayern: Neuer – Mazráví, Upamecano, Kim Min-če, Guerreiro – Kimmich, Goretzka (73. De Ligt) – Sané (81. Tel), Müller (81. Choupo-Moting), Musiala – Kane. Trenér: Tuchel.

Paris St. Germain – San Sebastian 2:0 (0:0)

Branky: 58. Mbappé, 70. Barcola. Rozhodčí: Guida – Carbone, Peretti – Valeri (video, všichni It.). ŽK: Le Normand, Traoré (oba San Sebastian). Diváci: 46.435.

Paris St. Germain: Donnarumma – Hakimí, Marquinhos, Pereira (72. Hernández), Beraldo – Zaire-Emery – Fabián Ruiz, Vitinha – Dembélé (83. Kolo Muani), Mbappé, Barcola (72. Asensio). Trenér: Luis Enrique.

San Sebastian: Remiro – Traoré, Zubeldia, Le Normand (78. Pacheco), Galán (88. Aramburu) – Zubimendi – Merino, Méndez (79. Turrientes) – Kubo, Barrenetxea (66. Zacharjan) – André Silva (79. Sadiq).Trenér: Alguacil.

FAČR vypsala soutěž v návaznosti na červnové rozhodnutí valné hromady, která se shodla na sportovním využití strahovského areálu v podobě výstavby tréninkového centra nebo stadionu.

Funkcionáři se naopak vyslovili proti prodeji pozemků. Ve vyhlášené soutěži je variantou i realizace projektu na jiném místě v Praze a okolí současně se směnou strahovského pozemku.

Stadion Evžena Rošického je v havarijním stavu. Ještě v roce 2022 na něm trénovala česká reprezentace či jiné týmy, od loňska už není využíván. Náklady v řádu jednotek milionů korun ročně na jeho údržbu nadále hradí FAČR.

„Soutěž děláme proto, aby byla asociace dostatečně transparentní. Zacházíme s velkým majetkem a je potřeba, aby to právně i ekonomicky bylo naprosto čisté, což je dneska jednoznačně požadavek doby,“ uvedl Fousek s tím, že hodnota pozemků na Strahově je kolem miliardy korun.

„Očekáváme od toho především posílení sportovní infrastruktury, ať už ve formě velkého stadionu nebo velkého tréninkového centra. Druhý benefit pro FAČR by měl být významný finanční příspěvek pro asociaci po dobu práva stavby, která je stanovena na 30 let,“ řekl místopředseda FAČR Jiří Šidliák.

FAČR bude přijímat přihlášky do tendru do 8. dubna, hlásit se mohou i uchazeči z ciziny. Následně jednotlivé návrhy vyhodnotí a rozhodne o vítězi, jenž by podle Fouska měl být znám po valné hromadě FAČR 30. května.

Vítěz bude mít devět měsíců na předložení architektonicko-urbanistické studie, poté pět let na přípravu a vyřízení veškerých náležitostí a dalších pět let na samotnou stavbu. Hotovo by mělo být nejpozději v roce 2035.

V následujících 30 letech bude majitel stavby na pozemku v nájmu a kromě dalších podmínek musí na stadionu umožnit fotbalové asociaci hrát reprezentační zápasy. Po 30 letech připadne i pozemek majiteli stavby a stane se kompletním vlastníkem.

„Předpokládáme, že zájemce bude stavět efektivně, v dostatečné kvalitě, protože ta infrastruktura bude následně sloužit jeho potřebám. Výsledkem soutěže v první fázi nebude konkrétní stadion nebo tréninkové centrum, bude to návrh řešení. My varianty podle předem stanovených kritérií porovnáme a vybereme vítěze,“ uvedl advokát společnosti Deloitte Ondřej Chmela.

„Záměrem soutěže je získat co nejvýhodnější nabídku. Rozhodujícím kritériem je výše nabízené ceny, kdo nabídne nejvyšší hodnotu,“ dodal jeho kolega Petr Graca.

Výkonný výbor FAČR v červnu zahájil jednání se Spartou, která nabídla na své náklady výstavbu nového stadionu, na němž by kromě klubu hrála i reprezentace. Podle tehdejších odhadů generálního ředitele Letenských Františka Čupra by postavení arény stálo asi čtyři miliardy korun.

„Jednání se Spartou probíhají od loňska, pokračovala i letos. Sparta signalizovala svůj zájem se do soutěže zapojit,“ uvedl Fousek.

„Hodně se používá termín národní stadion, ale tak to být nemusí. FAČR to nestaví. Takže záleží, kdo to bude provozovat, jaká bude forma dalších podmínek a podobně.“

Asociace stanovila minimální požadavky pro výstavbu tréninkového centra i stadionu, zájemce je ale může i překročit.

Nová aréna musí mít kapacitu nejméně 30 tisíc diváků a splňovat kritéria UEFA pro stadiony druhé nejvyšší kategorie 4. FAČR je kvůli projektu v kontaktu i s pražským magistrátem ohledně dopravní infrastruktury.

Utkání sledovalo jen 1072 diváků, což je nejnižší návštěva v sezoně. Liberec se drží na čtvrtém místě tabulky, Kladno je i nadále poslední se ztrátou 12 bodů na Mladou Boleslav.

Třinečtí hokejisté deklasovali Olomouc 6:1 a doma vyhrála poosmé v řadě. Obhájce titulu rozhodl pěti góly ve druhé třetině, kterou odstartoval dvěma trefami v úvodních 38 sekundách. Triumf domácích řídili dvěma brankami Daniel Kurovský a Daniel Voženílek. Oceláři s Hanáky neztratili ve čtyřech zápasech základní části ani bod.

Brno vyhrálo na ledě Českých Budějovic 2:1 a bodovalo v pátém utkání za sebou, čtyři z nich poté vyhrálo. Na obou brankách Komety se asistencí podílel útočník Jakub Flek.

Hokejisté Litvínova podlehli doma Hradci Králové 5:6 v prodloužení a potřetí za sebou prohráli, přestože dotáhli ztrátu 1:5 a vynutili si nastavení. Mountfield naopak vyhrál třetí z posledních čtyř duelů. V čase 62:44 rozhodl obránce Jérémie Blain, který si v utkání připsal tři body za dvě branky a jednu asistenci. Za domácí měl bilanci 2+2 Nicolas Hlava.

Karlovy Vary poprvé pod vedením nového hlavního trenéra Václava Eismanna porazily Mladou Boleslav 4:1 a ukončily sérii čtyř porážek. Energie vstřelila všechny branky v úvodních jedenácti minutách zápasu, gól a asistenci si připsali Vít Jiskra a Daniel Kružík. Domácí zvýšili svůj odstup od třináctých Bruslařů na 13 bodů.

Pardubice vyhrály nad Vítkovicemi 5:3 a porazily tak Ostravany i počtvrté v sezoně. Dvěma góly a asistencí se na výhře vedoucího týmu soutěže podílel útočník Adam Musil.

44. kolo hokejové extraligy:

HC Oceláři Třinec – HC Olomouc 6:1 (1:0, 5:0, 0:1)

Branky a nahrávky: 16. Kurovský (L. Hudáček, Marinčin), 21. Smith (D. Voženílek, Nestrašil), 21. Kurovský (Daňo, L. Hudáček), 32. Daňo (M. Růžička, J. Jeřábek), 35. D. Voženílek (Nestrašil, M. Růžička), 40. D. Voženílek (M. Růžička, Nestrašil) – 43. Navrátil (Sirota). Rozhodčí: Veselý, Vrba – Hlavatý, Rampír. Vyloučení: 3:6. Využití: 1:0. Diváci: 4442.

Třinec: Kacetl – Marinčin, Smith, Kundrátek, Nedomlel, M. Adámek, J. Jeřábek, Šenkeřík – M. Růžička, Nestrašil, D. Voženílek – Kurovský, L. Hudáček, Daňo – Spěváček, P. Vrána, Hrehorčák – Sikora, Čacho, Dravecký. Trenér: Moták.

Olomouc: J. Sedláček (35. Konrád) – Řezníček, Ondrušek, Rašner, Sirota, T. Černý, Švrček – Navrátil, Macuh, Kunc – Bambula, Nahodil, Klimek – Orsava, J. Knotek, Kusko – Plášek, Anděl, Menšík. Trenér: Tomajko.

HC Energie Karlovy Vary – BK Mladá Boleslav 4:1 (4:0, 0:0, 0:1)

Branky a nahrávky: 1. Bartejs, 4. Jiskra (O. Procházka, Mikyska), 5. Kružík (Redlich, Stříteský), 11. Havlín (Jiskra, Kružík) – 57. Jánošík (F. Pavlík, J. Stránský). Rozhodčí: Ondráček, Šindel – Brejcha, J. Svoboda. Vyloučení: 3:3. Bez využití. Diváci: 4265.

Karlovy Vary: Frodl – Huttula, Bartejs, Stříteský, McFadden, Havlín, Mikyska, Dlapa – O. Procházka, Černoch, Jiskra – O. Beránek, Gríger, Rachůnek – Koffer, Hladonik, Kangasniemi – Kružík, Kofroň, Redlich. Trenér: Eismann.

Mladá Boleslav: J. Růžička (5. Hora) – Bernad, Pyrochta, F. Pavlík, Jánošík, Lintuniemi, Čech, Štibingr – Lantoši, O. Roman, Skalický – Rohdin, Järvinen, Dvořáček – Hradec, Malát, Krivošík – J. Stránský, Pitule, Malínek. Trenér: R. Král.

Banes Motor České Budějovice – HC Kometa Brno 1:2 (0:0, 1:2, 0:0)

Branky a nahrávky: 40. Kubík (Štencel, Gulaš) – 31. Gazda (Ščotka, Flek), 32. Zaťovič (Flek, Cingel). Rozhodčí: Šír, Cabák – Lhotský, Hynek. Vyloučení: 4:4. Využití: 1:1. Diváci: 6307.

České Budějovice: Hrachovina – Vráblík, Štencel, Kachyňa, M. Doudera, Hovorka, Gulaši, Štich – Gulaš, Kondelík, Ordoš – Kubík, Harris, F. Přikryl – Valský, M. Hanzl, Toman – Vopelka, Pech, M. Beránek. Trenér: Čihák.

Brno: Furch – Moro, Ščotka, Gazda, Ďaloga, Holland, Kaňák, Osburn – Flek, Cingel, Zaťovič – Kos, Kollár, Pospíšil – Moses, A. Zbořil, Okál – Kohout, Ekrt, Vincour. Trenér: Modrý.

HC Dynamo Pardubice – HC Vítkovice Ridera 5:3 (2:0, 3:3, 0:0)

Branky a nahrávky: 2. Košťálek (T. Zohorna, R. Kousal), 7. A. Musil (Vála), 21. Zohorna (R. Kousal), 24. Švec (Hyka, A. Musil), 27. A. Musil (Hyka) – 25. Barinka (Fridrich, P. Zdráhal), 29. Roberts Bukarts (Auvitu, Krieger), 30. Claireaux (Rihards Bukarts). Rozhodčí: Jeřábek, Stano – Frodl, Špůr. Vyloučení: 0:2. Využití: 1:0. Diváci: 8592.

Pardubice: Will – D. Musil, Hájek, Košťálek, Dvořák, J. Kolář, Vála, Švec – Hyka, A. Musil, Pánik – Radil, T. Zohorna, R. Kousal – Rohlík, Paulovič, Říčka – Vondráček, Poulíček, Mandát. Trenér: Zadina.

Vítkovice: Klimeš (24. Machovský) – Raskob, Percy, Grman, Mikuš, Prčík, Auvitu, R. Jeřábek – Lakatoš, Chlán, Kotala – P. Zdráhal, Barinka, Fridrich – Peterek, Krieger, Roberts Bukarts – Šoustal, Claireaux, Rihards Bukarts. Trenér: Trnka.

HC Verva Litvínov – Mountfield Hradec Králové 5:6 v prodl. (1:1, 1:4, 3:0 – 0:1)

Branky a nahrávka: 15. Jaks (Koblasa, Hlava), 32. O. Kaše (Hlava), 42. Hlava (O. Kaše, D. Kaše), 46. Kirk (Koblasa, Abdul), 56. Hlava (D. Zeman, Baránek) – 20. Blain (Šťastný), 24. Jasper (Eberle), 25. Okuliar (Blain, T. Pavelka), 26. Okuliar (T. Pavelka, Estephan), 27. Jasper (Lalancette, Jergl), 63. Blain (Tamáši). Rozhodčí: Kika, Mrkva – Gerát, Klouček. Vyloučení: 4:8, navíc Koblasa (Litvínov) do konce utkání. Využití: 3:2. Diváci: 3731.

Litvínov: M. Tomek (26. Zajíček) – Baránek, D. Zeman, Zile, Jaks, Czuczman, Demel, Šalda – Kudrna, Gut, Koblasa – Hlava, D. Kaše, O. Kaše – Maštalířský, Kirk, Abdul – Zygmunt, Jurčík, Havelka. Trenér: Mlejnek.

Hradec Králové: Pařík – Blain, Freibergs, Pláněk, T. Pavelka, McCormack, Kalina, Marcel – Okuliar, Tamáši, Perret – Estephan, Miškář, Šťastný – Jergl, Kevin Klíma, R. Pavlík – Eberle, Lalancette, Jasper. Trenér: T. Martinec.

Rytíři Kladno – Bílí Tygři Liberec 2:7 (0:1, 1:3, 1:3)

Branky a nahrávky: 27. Jarůšek (Melka, Ticháček), 57. Smoleňák (Ticháček, Klepiš) – 10. Filippi (Melancon, Rychlovský), 23. Rychlovský (Birner, Hawryluk), 29. Filippi (Ivan, Rychlovský), 40. Melancon (A. Najman, Filippi), 49. A. Najman (Melancon, Filippi ), 52. Filippi Filippi (Melancon, Hrenák), 58. Filippi (Rychlovský, Ivan). Rozhodčí: Úlehla, Jaroš – Ondráček, Thuma. Vyloučení: 9:6. Využití: 0:5. Diváci: 1072.

Kladno: Bow – Ticháček, Hejda, Slováček, Nemčík, Martenet – M. Procházka, Klepiš, Smoleňák – Tralmaks, Melka, Sideroff – Jarůšek, Pytlík, Strnad – Nedvěd, Vimmer. Trenér: Vejvoda.

Liberec: Hrenák – McCoshen, Melancon, Ivan, Budík, Derner, T. Galvas, Aubrecht – Rychlovský, Filippi, Faško-Rudáš – Flynn, A. Najman, Hawryluk – Birner, J. Vlach, Kelly Klíma – Pérez, Šír, Zachar. Trenér: Pešán.