Plíšková den po zisku titulu v Kluži vybojovala postup přes Rusku Annu Kalinskou, kterou po obratu porazila 2:6, 7:6, 6:4. Nosková zvítězila nad Bernardou Peraovou 6:3, 7:6 a Bouzková, jež se na předchozích dvou turnajích nedostala přes úvodní kolo, zdolala další Američanku Sofii Keninovou 7:5, 2:6, 7:5.

Wimbledonská šampionka Vondroušová, jež měla v úvodním kole volný los, získala nad Minnenovou hladce úvodní set, ve druhém ale jasně zaúřadovala 85. hráčka žebříčku a nadělila světové osmičce „kanára“.

V rozhodující sadě měly obě hráčky problém udržet podání. Koncovku lépe zvládla čtyřiadvacetiletá rodačka ze Sokolova a Minnenovou porazila i ve třetím vzájemném duelu.

Plíšková, jež v neděli ukončila na turnaji nižší kategorie WTA 250 čtyřleté čekání na titul, vstoupila do zápasu s Kalinskou mizerně a rychle prohrávala 0:4. První set už nezachránila, vyrovnanou druhou sadu, v níž si hráčky držely podání, ale získala v tie-breaku 7:3.

V rozhodující sadě odskočila na 4:0, a přestože za stavu 5:2 zápas ještě nedokázala ukončit, o další dva gamy později už nezaváhala.

Devatenáctiletá Nosková zvládla na výbornou přesun do Kataru z Abú Zabí, kde v neděli marně usilovala o premiérový titul ve čtyřhře. Peraovou, která do hlavní soutěže elitní akce WTA 1000 prošla z kvalifikace, zdolala za necelou hodinu a půl. Vyrovnanou druhou sadu získala až v tie-breaku, ve kterém odvrátila tři setboly.

Bouzková po nezdarech na Australian Open a v Abú Zabí dnes bojovala o postup takřka tři hodiny. Úvodní set nad Keninovou, deblovou šampionku z Abú Zabí, získala po jediném úspěšném brejku a také do druhé sady vstoupila lépe. Ujala se vedení 2:0, pak už ale další game nepřidala a prohrála 2:6.

Šampionce Australian Open z roku 2020 sebrala servis i na začátku třetího setu a náskok si tentokrát držela. V devátém gamu ale neproměnila při podání soupeřky tři mečboly a poté na první pokus zápas ani nedopodávala. Následně ale opět uspěla na returnu a tentokrát už šanci nepustila.

Nosková se o postup do osmifinále utká se sedmou nasazenou Marií Sakkariovou z Řecka, Bouzkovou čeká další Američanka Danielle Collinsová a Plíšková vyzve opět ruskou tenistku Anastasii Potapovovou.

Tenisový turnaj žen v Dauhá (tvrdý povrch, dotace 3,211.715 dolarů):

Dvouhra – 1. kolo:

Nosková (ČR) – Peraová (USA) 6:3, 7:6 (10:8), Bouzková (ČR) – Keninová (USA) 7:5, 2:6, 7:5, Plíšková (ČR) – Kalinská (Rus.) 2:6, 7:6 (7:3), 6:4, Vondroušová (6-ČR) – Minnenová (Belg.) 6:2, 0:6, 6:4, Pavljučenkovová (Rus.) – Kasatkinová (11-Rus.) 6:2, 7:6 (7:2), Fernandezová (Kan.) – Samsonovová (12-Rus.) 7:5, 7:6 (7:4), Navarrová (16-USA) – Paoliniová (It.) 6:3, 7:5, Kalininová (Ukr.) – Raducanuová (Brit.) 6:0, 7:6 (8:6), Badosaová (Šp.) – Kruegerová (USA) 6:3, 4:6, 6:4, Mertensová (Belg.) – Stearnsová (USA) 6:2, 6:3, Potapovová (Rus.) – Trevisanová (It.) 6:4, 6:4, Linetteová (Pol.) – Hibinová (Jap.) 6:1, 6:4, Azarenková (Běl.) – Frechová (Pol.) 6:3, 3:6, 6:3, Martičová (Chorv.) – Rusová (Niz.) 7:5, 3:6, 7:6 (7:5).

Na vylepšení nelichotivého klubového rekordu Středočechů se gólem a asistencí podílel Patrik Zdráhal, brankář Lukáš Klimeš udržel počtvrté v sezoně čisté konto. Duel sledovalo jen 1407 diváků, což je nejnižší extraligová návštěva v aktuálním ročníku.

Utkání se od počátku hrálo v komorní atmosféře, fanoušci domácích v „kotli“ vyvěsili transparent namířený proti majiteli Jaromíru Jágrovi, který tentokráte chyběl v sestavě, a samotnému hokeji ostentativně nevěnovali pozornost.

V úvodu byli aktivnější hosté a než si hostující gólman Klimeš připsal první zákrok, jeho protějšek Mitens už jich měl na kontě pět. Vyřešil ale i nejnebezpečnější šanci Peterka. Poté se probrali i domácí, poklidný průběh zápasu ale nezměnili.

V 17. minutě mohli otevřít skóre Roberts Bukarts a Krieger, za již překonaného Mitense však stihl zaskočit Martenet. Ještě v první části se ale hosté do vedení dostali. Lotyšského brankáře prostřelil Zdráhal, otevřel skóre a připsal si první gól v sezoně.

Na začátku druhé části dostal čtyřminutový trest za faul vysokou holí Babka a Vítkovičtí své vedení navýšili. První šanci Robertse Bukartse ještě Mitens zlikvidoval, při dalším střídání ale již lotyšský útočník krajana v kladenské brance prostřelil.

Příležitosti ke skórování si pak dokázali vypracovat i domácí, jenže Klimeš chytal spolehlivě. Se svými spoluhráči přestál i dvě oslabení při vyloučeních Prčíka.

V úvodu třetí třetiny se hned dvakrát dostal do slibné šance Frolík, snížit se mu však nepodařilo. Klimeše nepřekonal ani Jarůšek. Ve 44. minutě tak přiblížil hosty výhře Rihards Bukarts, který prostřelil Mitense.

V 50. minutě zvýšil emoce na stadionu faul Šoustala na Ticháčka, který se následně rozhodl pomstít Nemčík. Kladenský bek následně odešel s vyšším trestem do kabin, když poté dostal pětiminutový trest i Frolík, hráli hosté 131 sekund v pěti proti třem. Gól ale nedali. Prosadili se až v klasické početní výhodě, kdy na konečných 4:0 upravil Krieger.

Vítkovice porazily Kladno potřetí za sebou, i nadále jsou desáté. Na devátou Olomouc ale ztrácí už jen šest bodů. Kladno je poslední a na třináctou Mladou Boleslav má manko 12 bodů.

Ve druhém pondělním zápase Pardubice zvítězily na ledě Plzně 3:1, dosáhly na stobodovou metu a zvýšily vedení v tabulce před druhou Spartou na pět bodů.

Indiány porazil tým Dynama ve vzájemných soubojích podesáté v řadě, poosmé za sebou jim nepřenechal ani bod. Domácí se sice po polovině utkání ujali zásluhou Tomáše Dujsíka vedení, jenže hostující Tomáš Vondráček ještě do druhé přestávky vyrovnal a ve 44. minutě zaznamenal i vítěznou trefu.

Západočeši už odpovědět nedokázali a prohráli posedmé z posledních osmi vystoupení.

Dohrávané utkání 16. kola hokejové extraligy:

Rytíři Kladno – HC Vítkovice Ridera 0:4 (0:1, 0:1, 0:2)

Branky a nahrávky: 18. P. Zdráhal (L. Kovář, Barinka), 28. Roberts Bukarts (P. Zdráhal), 44. Rihards Bukarts (Claireaux, Raskob), 57. Krieger (Lakatoš, Chlán). Rozhodčí: A. Jeřábek, Kika – Rampír, Axman. Vyloučení: 3:4, navíc Nemčík a Frolík oba 5 min. a do konce utkání, Babka (všichni Kladno) do konce utkání. Využití: 0:2. Diváci: 1407.

Kladno: Mitens – Ticháček, Hejda, Slováček, Nemčík, Veber, Martenet – Frolík, Jarůšek, O. Bláha -Tralmaks, Melka, Sideroff – M. Procházka, Babka, Smoleňák – Strnad, Vimmer. Trenér: Vejvoda.

Vítkovice: Klimeš – Raskob, Percy, L. Kovář, Mikuš, Prčík, Auvitu, R. Jeřábek – Lakatoš, Chlán, Kotala – P. Zdráhal, Barinka, Fridrich – Peterek, Krieger, Roberts Bukarts – Šoustal, Claireaux, Rihards Bukarts. Trenér: Trnka.

Předehrávka 45. kola hokejové extraligy:

HC Škoda Plzeň – HC Dynamo Pardubice 1:3 (0:0, 1:1, 0:2)

Branky a nahrávky: 32. Dujsík (Schleiss) – 37. Vondráček (Poulíček, Pánik), 44. Vondráček (Mandát, D. Musil), 59. R. Kousal (Radil, D. Musil). Rozhodčí: Cabák, Stano (SR) – Hlavatý, Lederer. Vyloučení: 3:3, navíc Michal Houdek (Pardubice) 5 min. a do konce utkání. Bez využití. Diváci: 4125.

Plzeň: Klouček – Zámorský, Malák, Bučko, Laakso, Piskáček, Kvasnička, Dujsík – Schleiss, Lev, Holešinský – Matýs, M. Indrák, Söderlund – Rekonen, Mertl, Šiler – Jansa, M. Soukup. Trenér: Kořínek.

Pardubice: Will – Čerešňák, D. Musil, Košťálek, T. Dvořák, Vála, Michal Houdek, J. Kolář – Hyka, A. Musil, Pánik – Radil, T. Zohorna, R. Kousal – Rohlík, Paulovič, Říčka – Vondráček, Poulíček, Mandát. Trenér: Zadina.

Tabulka:

Kalifornský klub, který je předposlední v soutěži, informoval o Hertlově nadcházející absenci v tiskové zprávě.

Hertl se rozhodl, že si nechá vyčistit chrupavku, aby se zbavil bolestí v kolenu, v němž si před čtyřmi lety přetrhl přední zkřížený a vnitřní postranní vaz. Jak dlouho nebude týmu k dispozici, není podle generálního manažera Mikea Griera zatím jasné.

„Uvidíme, jak půjde rehabilitace a později poskytneme o jeho stavu aktuální informace,“ uvedl Grier v prohlášení.

Hertl chyběl v posledních dvou lednových zápasech San Jose. Před týdnem se ale zúčastnil Utkání hvězd NHL v Torontu.

„Vzhledem k povaze zranění Sharks neměli nic proti tomu, aby se Tomáš víkendu All Star zúčastnil a respektujeme jeho rozhodnutí podrobit se operaci nyní,“ řekl Grier. San Jose čeká ještě 31 zápasů, základní část NHL skončí 18. dubna.

„Po nedávných rozhovorech s lékaři a naším zdravotnickým personálem bylo jasné, že se zranění nebude zhoršovat a mohl bych s tím hrát dál. Po návratu z Toronta a dalších debatách jsem se rozhodl jít na operaci hned, abych se mohl co nejdříve vrátit a hrát na sto procent,“ uvedl Hertl, jehož tým prochází v této sezoně přestavbou. Třicetiletý útočník má v klubu osmiletou smlouvu do roku 2030 na 65 milionů dolarů (1,5 miliardy korun).

Nejvyšší horu světa zdolali jako první Edmund Hillary a Tenzing Norkej v květnu 1953.

Českoslovenští horolezci se jim vyrovnali o 31 let později. O zápis do historie se 15. října 1984 postarali Zoltán Demján a Jozef Psotka doprovázení slavným šerpou Ang Ritou, později zvaným Sněžný leopard.

Přelomový úspěch ale zahalila Psotkova smrt.

Už samotná československá vědecko-horolezecká expedice na Everest se nerodila snadno a do posledních chvil se ani nevědělo, zda se opravdu uskuteční.

Jejím vedoucím byl určen docent František Kele, horolezec a přírodovědec. Kromě něj se jí zúčastnilo 13 slovenských a dva čeští horolezci, dalších pět členů výpravy mělo například lékařské či filmařské úkoly.

Základní tábor výprava rozbila po čtrnáctidenním pochodu 6. září 1984 ve výšce 5400 metrů.

Přes další výškové tábory se horolezci propracovali až do 8300 metrů nad mořem, kde postavili malý stan pro vrcholové družstvo.

To mělo dojít do cíle dosud nezlezenou cestou jižním pilířem, o niž se již dříve pokusila polská expedice.

Poláci se v roce 1980 museli kvůli sněhové bouři odchýlit na normální jižní trasu, po které kdysi šli Hillary a Norkej. Prvovýstup jim ale byl i tak uznán a cesta byla nazvána polskou.

Jako první z československé výpravy se měl o zdolání 8848 metrů vysoké „střechy světa“ pokusit Ján Porvazník. Měl ale potíže s očima – praskly mu cévy sítnice.

Místo něj se tedy vzhůru vydali Jozef Just a šerpa Ang Phurb. Neuspěli, zpět je zahnala silná vichřice.

Dalšími na řadě byli Jozef Psotka a Zoltán Demján, zkušení a dobře aklimatizovaní horolezci, navíc i přes věkový rozdíl 21 let dobří přátelé.

Ze základního tábora vyšli 11. října, o dva dny později dorazili do třetího tábora, kde je po obdivuhodném výkonu dohnal šerpa Ang Rita.

Čtrnáctého se dostali do výšky 8300 metrů. Našli stan, potraviny a kyslíkové láhve, které tam po svém pokusu zanechali Just s Ang Phurbem.

Místa ve stanu bylo ale málo, takže jen podřimovali a ráno vyrazili k vrcholu. Závěrečný výstup jim trval osm hodin.

V 15 hodin a 15 minut 15. října 1984 poprvé v historii zavlála na vrcholu světa československá vlajka. Demján, Psotka a Ang Rita jako první dokončili takzvanou polskou cestu jižním pilířem.

Před nimi se bez použití přídavného kyslíku na vrchol Everestu dostalo pouhých 16 lidí a nikdo z nich nebyl starší než padesátiletý Psotka.

Ang Rita se na vrchol vrátil po roce, poprvé na něj totiž vystoupal 7. května 1983 s americkou výpravou.

Pro návrat si trojice zvolila cestu jižním sedlem, která je sice delší, ale vede lehčím terénem. Zastihl je však orkán a ve tmě se rozpojili.

Do druhého tábora nejprve dorazil vysílený Demján a teprve ráno se dovlekl Ang Rita se zprávou, že na Psotku dolehla krize a odmítl jít dále.

Snahu o jeho záchranu zkomplikovalo počasí. Druhý den bylo vpravo od trasy sestupu nalezeno Psotkovo mrtvé tělo; horolezec byl na místě pohřben.

Ironií osudu jej nalezl Just, jehož osud se od Psotkova nakonec příliš nelišil. Zahynul při sestupu po úspěšném zdolání Everestu o čtyři roky později.

Demján pokořil v témže roce ještě Lhoce Šar (8383 metrů) a jeho výstup na Dhaulágiri (8167 metrů) dva roky nato byl oceněn jako nejhodnotnější himálajský výstup roku.

Šerpa Ang Rita během 13 let zdolal Mount Everest desetkrát a mimo světového rekordu si vysloužil přezdívku Sněžný leopard.

Nahoru se pokaždé dostal bez použití přídavného kyslíku, s výjimkou československé expedice ale vždy využil takzvanou normální cestu ze severu nebo jihu. Naposledy na vrcholu Everestu stanul 23. května 1996.

V říjnu 1988 se na nejvyšší hoře světa odehrála další velká tragédie československých horolezců, při které zahynula čtveřice elitních slovenských horolezců, kromě Justa i Jaroslav Jaško, Peter Božík a Dušan Becík.

Bez kyslíkových přístrojů vylezli osmitisícovku Lhoce a další den zdolali Mount Everest, při návratu je ale strhla lavina.

Prvním Čechem na Everestu byl 17. května 1991 Leopold Sulovský.

Za normálních okolností by ruská osmnáctka v sezoně zápolila proti Česku nebo Švédsku, načež by v dubnu nastoupila na mistrovství světa.

Jak je ale známo, světový hokej v návaznosti na ruskou válku na Ukrajině sbornou na neurčito vyobcoval.

Ruští reprezentanti tak musejí vzít zavděk menší turnaje s hrstkou okolních zemí, které od východní velmoci nedaly ruce pryč. Například osmnáctka hraje takzvaný Pohár budoucnosti.

V minulém týdnu na něm v běloruském Minsku vyzvala domácí dvacítku, kazachstánskou dvacítku a ruskou sedmnáctku.

O vítězi turnaje, kde se hrálo systémem každý s každým, podle očekávání rozhodl poslední duel mezi ruskou osmnáctkou a běloruskou dvacítkou.

Mladí Rusové nejdříve otočili z 0:3 na 5:3, ale nakonec padli 5:6 v prodloužení. A byli vzteky bez sebe.

Měli za to, že forvard Ivan Rjabkin byl při úniku v prodloužení podražený a že brankář Pjotr Andrejanov při následném rozhodující gólu čelil nedovolenému bránění.

Když pak Andrejanov, mimochodem naděje pro draft NHL 2025, měl převzít cenu pro nejlepšího ruského hráče na turnaji, nechal ji ležet na ledě a odjel zpět k modré čáře. To samé zopakoval, když ho vyhlásili celkově nejlepším brankářem. Vadim Dudorov zase odmítl trofej pro nejlepšího útočníka.

Vrcholem bylo, když kapitán sborné Jegor Surin, který by podle žebříčků mohl projít druhým kolem nadcházejícího draftu, odhodil stříbrný tác pro druhý nejlepší tým Poháru budoucnosti.

I ruská média hodnotí vystoupení dorostenců jako skandální. I proto, že sudí v rozhodujících okamžicích prodloužení podle všeho nechybovali.

„Opakované záběry jasně ukazují, že Rjabkin nebyl zastavený podražením ani jiným nedovoleným zákrokem a že jestli někdo Andrejanovovi bránil v chycení rozhodující střely, tak jen jeho vlastní obránce,“ napsal ruský web Chamionat.

„Nepřijatelné,“ kritizoval chování ruských dorostenců bývalý šéf běloruského hokeje Dmitrij Baskov.

„Prohrát se ctí a vzít si z porážek správné ponaučení, to je umění. A tenhle ruský tým ho ještě neovládl,“ dodal.

Trenér ruské osmnáctky Alexandr Titov zase podotkl, že jeho svěřenci odmítli převzít ceny sami od sebe a že je k tomu nikdo nenabádal. K rozhodčím doplnil: „Bylo to obvyklé pískání v domácím prostředí, nic nového.“

Nevhodným chováním při závěrečném ceremoniálu na sebe Rusové upozornili už v minulosti.

Například ve finále dospělého mistrovství světa 2010 neunesli poměrně překvapivou porážku od Česka. Téměř všichni hráči sborné si tehdy sundali stříbrnou medaili z krku hned po převzetí.  

Ještě větší skandál ztropili o pět let později v Praze, když po finálovém debaklu 1:6 od Kanady předčasně zmizeli z ledu, aniž by si vyslechli kanadskou hymnu. Zůstala jen hrstka poražených v čele s Alexandrem Ovečkinem a Jevgenijem Malkinem.

„Osobně jsem se zúčastnil 29 šampionátů, ale nic takového se nikdy nestalo. Bylo to pro mě obrovské zklamání,“ hřímal – dnes už bývalý – šéf světového hokeje René Fasel.

Ruský hokej tehdy musel zaplatil pokutu v přepočtu asi dva miliony korun. Tentokrát zřejmě vyvázne bez trestu, „jen“ s pošramocenou pověstí.