O výhře Argentiny rozhodl v 78. minutě Luciano Gondou.

Výběr trenéra Javiera Mascherana skončil s pěti body druhý, se ztrátou dvou bodů na první Paraguay. Brazílie získala tři body, poslední Venezuela jeden.

Z turnaje týmů do 23 let v Caracasu na olympijské hry postoupily pouze první dva celky tabulky.

Brazílie bude pod pěti kruhy chybět poprvé od roku 2004 a přišla o šanci zaútočit na třetí zlato za sebou.

Argentina získala zlato na hrách v letech 2004 a 2008. Paraguay bude hrát na olympiádě potřetí, v roce 2004 získala stříbro.

„Zasloužili jsme si to. V kvalifikaci jsme ani jednou neprohráli,“ radoval se Goundou, střelec vítězné trefy Argentiny do sítě Brazílie.

„Byli jsme připravení, ale dopadlo to špatně. Celý turnaj jsme se trápili a nešlo to podle našich představ,“ přiznal brazilský záložník Andrey Santos.

A pak: také Karviná měla za bezbrankového stavu dvě velké příležitosti. Co by se stalo, kdyby je proměnila? To mi jako dominantní nepřipadá.

Připomenu ještě podzimní kolo, kdy Sparta otočila doma zápas s Teplicemi, přestože od 4. minuty hrála v deseti.

Ale v závěru prvního poločasu za stavu 0:1 šel teplický hráč sám na branku a neproměnil. A zase otázka, co by bylo…

Jde tedy i o kvalitu soupeře, jeho schopnost být efektivní.

To předvedl Jablonec na Slavii. Nehrál žádného zanďoura, pro nestranného fanouška sedm gólů byla naprostá paráda.

Prokázalo se, jakou má Slavia obrovskou útočnou kvalitu, jíž Jablonec nedokázal odolat, včetně rozhodujícího rohového kopu v nastavení. Tomu se dá těžko čelit.

Znovu se střelecky prosadil Václav Jurečka. Skóroval dvakrát, jeden gól mu pro ofsajd neuznali, a už se s deseti zásahy dotáhl v tabulce střelců na Marka Havlíka ze Slovácka.

Můj názor na něj je stejný a rád ho zopakuju: líbí se mi už od doby, kdy hrál ve Slovácku, je to vysloveně inteligentní útočník.

Osobně ho neznám, neseděl jsem s ním v kabině, ale je to kluk, který mi imponuje. Dnes je pro Slavii nenahraditelný, tvrdí to i trenér Trpišovský.

Byla doba, kdy takovou pozici neměl. Jede si však po svém a nic ho nevykolejí. Pro mě je ztělesněním hráče, který jede na sto procent a chce něco dokázat.
Navíc je absolutně týmový. Nebyla náhoda, že při vítězném gólu šel na zadní tyč a rozhodl o výhře.

Slavia byla ovšem dříve silná nejen v útočné fázi, ale i v obraně. Na podzim dostala jen třináct gólů, z toho doma pouze šest. A teď najednou tři za jeden zápas.

Jablonec měl i další šance, které mohl využít. Slávistická obrana nefungovala. Inkasovala dva góly do prázdné branky, třetí z malého vápna. To jsou situace, kdy nejde o zaváhání jednotlivce, ale řetězec chyb. Dost mě to zaskočilo.

Mnohý si řekne – když přijede vyspělejší soupeř, Slavii při takové defenzivě vytrestá. Sparta nebo někdo v evropské soutěži.

Ale stačí si zase připomenout, že AS Řím neměl snad jedinou šanci. Sparta v derby vůbec žádnou, vyrovnala po zoufalém centru a nesmyslné ruce slávistického stopera. Je to tedy i o přístupu a o tom, jaké měli od trenéra pokyny.

Baník prohrál v Českých Budějovicích vysoko 0:3. Opět mě zklamal a to je už běžné, není to jen v této sezoně.

Přál bych si, aby byl v tabulce co nejvýš a trápil favority, ale nedaří se mu to. Ztrácí body strašně lacino. I s tím, že Budějovice hrají o život. Nečekal jsem, že Baník schytá trojku.

Co se děje v Budějovicích, nedokážu přesně posoudit, nejsem u toho, nemám informace. Nebudu hodnotit, co kdo říká, jedna či druhá strana. Fanoušci utkání bojkotují, dávají jasně najevo nesouhlas s tím, jak je klub vedený. Není to dobře, že nepodpoří mužstvo, kterému jde o všechno.

Na druhé straně je to důkaz, že jim o klub, který je mi hodně sympatický, jde. Není jim lhostejný, chtějí reagovat. To není úplně obvyklé.

Stává se to jen u velkých klubů, ve Slavii v mírné historii, ve Spartě nedávno. Chtějí se vyjádřit, třeba tímto způsobem, to je od nich potvrzení vztahu.

Bohemka prohrávala v Hradci nula dva, nastoupil náhradník Jan Shejbal a vyrovnal. Nemyslím si, že se zrodil střelec, jen se to povedlo. Honzu znám dobře, v Hradci jako mladíček začínal, když já tam s kariérou končil, bylo to v něm.

Uměl vystřelit, zakončit, dával góly. Vybudoval si spíš pověst bijce, bojovného Rumcajse a obranáře, ale má to v sobě. Takže náhoda, ovšem ne překvapení.

Můj velký obdiv zasluhují Pardubice. Přišly na Slovácku o vedení, hrály v deseti, bod by byl pro ně pořád zlatý. Mohly by se chlubit, že to v nelichotivé situaci ubránily. Ale jdou do protiútoku ve čtyřech lidech, nesmíří se s tím, že už mají jen bránit.

Tohle vítězství není jen o třech bodech, ale vstoupí do historie, bude se ukazovat jako příklad, jak se dá vůlí, přesvědčením o svých schopnostech vyhrát. Co všechno v hráčích je a co z nich dovede vedení včetně trenéra dostat. Tohle se v Pardubicích však děje už delší čas a moc se mi to líbí.

Russel se narodil 12. února 1934 v Monroe, v americkém státě Louisiana.

Už tým San Francisco Dons dovedl v letech 1955 a 1956 ke dvěma titulům v prestižní univerzitní lize NCAA, jako kapitán pak oslavil s týmem USA zlato na olympiádě v Melbourne.

Pořád ještě v roce 1956 si ho jako dvojku draftu vybrali St. Louis Hawks, ti ho ale vyměnili do Bostonu za Eda Macauleyho a Cliffa Hagana.

Lepší obchod snad nemohli Celtics udělat. Během třinácti let Russellovy kariéry, v níž nikdy nehrál profesionálně za jiný klub, vyhrál Boston jedenáctkrát NBA a Russel se stal první skutečnou superstar černé pleti v historii soutěže, pětkrát ho vyhlásili nejlepším hráčem roku.

Poslední dva tituly získal v letech 1968 a 1969 jako hrající trenér, přičemž byl prvním trenérem-černochem v některé z hlavních amerických soutěží.

Russell byl v roce 1980 novináři zvolen nejlepším hráčem historie NBA, na kontě měl také dvanáct účastí v Utkání hvězd, jako hráč i trenér byl uveden do Síně slávy.

Russell byl také velkým bojovníkem za práva Afroameričanů a v roce 1963 se ve Washingtonu účastnil pochodu, kde Martin Luther King vystoupil se slavným projevem „I Have a Dream“ (Mám sen).

Postavil se také za Muhammada Aliho, když slavný boxer odmítl narukovat a jít do války ve Vietnamu.

Russel, nositel Prezidentské medaile svobody, nejvyššího civilního vyznamenání USA, zemřel 31. července 2022. „Bill byl mnohem víc než sportovec,“ uvedl tehdy v prohlášení komisionář NBA Adam Silver.

„Dnes jsme ztratili velikána. A i když Bill Russell byl obr, tak jeho odkaz jako hráče i jako člověka byl mnohem větší,“ napsal bývalý americký prezident Barack Obama na Twitteru.

Jednu z největších osobností sportovní historie na sociálních sítích oplakávala i slavná tenistka Martina Navrátilová. „Odpočívej v pokoji. Bill Russell byl velikán ve veškerém významu slova – jako sportovec, jako bojovník za lidská práva i jako altruista,“ uvedla Čechoameričanka.

NBA vyřadila pro všechny týmy v soutěži z užívání číslo 6, které nosil Russell na dresu. Této pocty se mu dostalo jako prvnímu v historii, dosud vyřazovaly čísla na dresech jednotlivé kluby.

„Jedinečné úspěchy Billa Russella na hřišti a jeho průkopnický aktivismus na poli lidských práv si zaslouží být uctěny mimořádným a historickým způsobem,“ vysvětlil šéf soutěže Silver.

Třicetiletý gólman se po listopadovém předčasném konci v Hradci Králové domluvil na příchodu do předního týmu slovenské extraligy.

Nakonec však za druhý tým soutěže neodchytá ani jeden zápas. 

„Byli jsme si vědomi, že případné angažování vyvolá vlnu kritiky,“ uvedl generální manažer klubu Richard Rapáč, a narážel tak na Bartošákovu vizitku problémového hráče.

„V klubu jsme ale v posledních letech dali podobnou šanci i jiným hráčům a v konečném účtování se naše rozhodnutí ukázalo jako správné,“ vysvětloval funkcionář slovenského celku.

„Proto jsme i v tomto případě věřili našim pozitivním zkušenostem respektive lidskému přístupu, který se osvědčil a fungoval,“ doplnil.

Zástupci Spišské Nové Vsi se podle jeho slov s Bartošákem před dohodou o spolupráci do konce sezony sešli a měli informace o jeho problémech při minulých angažmá.

V Hradci Králové se s účastníkem mistrovství světa 2019 a členem reprezentace na olympijských hrách 2018 a 2022 rozloučili kvůli závažnému porušení smluvních povinností a opakovaným neomluveným absencím.

Předčasně v minulosti skončil i v Třinci, kdy mu Oceláři ukončili smlouvu z důvodu porušení životosprávy. V sezoně 2019/20 řešil psychické problémy alkoholem.

„Jsme si vědomi, že v hráčově minulosti existují události, které jsou právem vnímané kriticky,“ pokračoval Rapáč.

„Ale i přesto jsme věřili, že jsme na základě úspěšné práce s hráči s různými problémy mimo led věřili, že budeme schopni pomoct i Patrikovi,“ zopakoval šéf spišského klubu.

Například v minulé sezoně ve Spišské Nové Vsi úspěšně působil slovenský útočník Martin Réway, který také v průběhu své kariéry řešil řadu nesportovních problémů.

Dohodu s Bartošákem zastavilo neabsolvování zdravotní prohlídky. „Byla jedním ze základních bodů smlouvy. Nezbývá nám tak nic jiného, než smlouvu pozastavit,“ dodal Rapáč.

Slovenský klub je prý podle jeho slov i nadále ochotný podat rodákovi z Kopřivnice pomocnou ruku.

V rozhovoru pro klubovou televizi označil porážku za trapnou a doufá, že už ji znovu nezažije. Fanouškům se za nepovedený výkon omluvil.

„Nikdy jsem tak vysokou porážku nezažil a doufám, že už nezažiju,“ svěřil se Coufal.

„Je to tak trapné pro mě i celý tým, když si hráči Arsenalu přihrávají a jejich fanoušci jim aplaudují. Je to trapné pro nás, naše fanoušky i West Ham,“ doplnil.

„Kladiváři“ vyrovnali nejvyšší porážku na svém stadionu; o šest branek doma v lize prohráli předtím jen v prosinci 1963 s Blackburnem (2:8).

„Můžeme se fanouškům jen omluvit a poděkovat těm, kteří zůstali až do konce. Chápu ty, kteří odešli před koncem, protože bych upřímně udělal to samé,“ přiznal jednatřicetiletý český reprezentant.

Úřadující vítěz Evropské konferenční ligy na Olympijském stadionu prohrával 0:4 už po prvním poločase.

„Nemám slova nebo vysvětlení pro dnešní výkon. Možná jsme ukázali Arsenalu až přílišný respekt, ale takhle bychom doma nikdy neměli hrát. Měli bychom je hned dostupovat, presovat a udržovat pod tlakem,“ podotkl Coufal.

West Ham přitom předchozí dvě vzájemná utkání v této sezoně vyhrál. „Kanonýry“ nejprve doma v listopadu porazil v osmifinále Ligového poháru 3:1 a v prosinci v Premier League zvítězil na stadionu Arsenalu 2:0.

„Hráli velmi dobře, mnohem lépe než v minulých dvou vzájemných zápasech, v nichž jsme je porazili. Připadalo nám, že jsou dnes všude. Snažili jsme se hrát, jenže nás pořádně sevřeli. Vypadalo to, jako kdyby hráli doma. Nikdy už nechci něco podobného zažít,“ prohlásil Coufal.

Navzdory drtivé prohře šel po závěrečném hvizdu poděkovat divákům. „Zbožňuju naše fanoušky a doufám, že se máme navzájem rádi. Cítil jsem potřebu jim poděkovat. Je mezi námi vzájemný respekt, tak by to mělo být. Snažím se děkovat fanouškům po každém utkání,“ vysvětlil bývalý hráč Liberce či Slavie, odkud na podzim 2020 přestoupil do současného působiště.

„Není jednoduché se jim postavit po takové porážce. Je těžké udržet hlavu nahoře a podívat se jim do očí, protože jsou oprávněně zklamaní. Naprosto tomu rozumím. Snad se posuneme dál a napravíme to v příštím zápase,“ sliboval Coufal.

V příštím duelu se West Ham představí na hřišti Nottinghamu. Český zadák se spoluhráče se pokusí motivovat.

„Všichni cítí vinu. Musíme se začít připravovat na další utkání. Jsem si jistý, že všichni budou tvrdě pracovat a budou odhodlaní to odčinit a dokázat fanouškům, že takoví nejsme. Prosím fanoušky, aby nás i nadále podporovali. Zítra je nový den a musíme jít dál. Snad budou mít všichni hlavy nahoře. Pokud ne, budu první, který se bude snažit, aby mysleli pozitivně,“ podotkl Coufal.

Londýnský celek nevyhrál páté kolo po sobě. V posledních dvou prohrál s celkovým skóre 0:9 v součtu s prohrou 0:3 na Manchesteru United a v anglické lize klesl na osmé místo.