Na most tehdy lezl z legrace s kamarádem. Spadl z výšky deseti metrů a život se mu obrátil naruby. Kvůli vážnému zranění skončil o berlích a na invalidním vozíku.

„Ten proces je jasný, první rok nemocnice, rehabilitace. Člověk se musí rozkoukat, jak je na tom, co dělat může a co nemůže,“ popisuje Bambousek své paralympijské začátky. Život po nehodě velmi brzy nasměroval ke sportu.

„Dozvěděl jsem se, že existuje disciplína monoski, ve které by mohl lyžovat. Řekl jsem si, že to zkusím,“ vypráví a usmívá se, když si uvědomí, že se lyžování věnuje už dlouhých dvacet let. 

Jízda z kopce dolů ho stále baví a naplňuje. 

„Baví mě ta svoboda pohybu a dynamika. Nehoda mi umožnila splnit sen, kterým byla účast na olympiádě,“ říká.

Českou republiku reprezentoval na zimních paralympijských hrách v Koreji v roce 2018 a také o čtyři roky později v Číně. Ve čtyřech závodech z pěti se vešel do elitní dvacítky.

Paralympionici na takzvaném monoski podle něj většinou jezdí všechny disciplíny, nejsou tedy specialisty například jen na slalom, ale jezdí super G nebo sjezdy. O tom ale není radno mluvit před jeho maminkou, kterou se celou dobu snaží přesvědčit, že jezdí opatrně a pomalu.

„Je úzkostlivá, kdyby viděla nějaký sjezd, tak by ji asi trefilo a měl bych ji na svědomí,“ směje se.

Lyžování Pavel Bambousek kombinuje s golfem, což je zcela odlišná disciplína,

„Golf dopňuje lyžování výdrží a dlouhou koncentrací. Vedle fyzické zdatnosti a přesné rány vyžaduje i správnou schopnost číst terén, což je důležité pro volbu správné hole,“ vypráví devětatřicetiletý sportovec.

Minulý rok se oženil a narodila se mu dcera.

„Sport má ale stále v mém životě velké místo. Letos se zúčastním několika zahraničních golfových turnajů, například Madrid Open for Disabled Golfers ve Španělsku. Chci na nich vybojovat co nejlepší možné výsledky. Sport je skvělá šance, jak se po nehodě nebo nepřízni osudu snáz vrátit do běžného života,“ říká Bambousek.

Do nedělní čtyřhry jsou zatím nahlášeni Tomáš Macháč a Adam Pavlásek. V singlech by měli program uzavřít Lehečka proti Olielovi a Menšík proti Cukiermanovi. Složení druhého hracího dne se ale může změnit.

Vítěz postoupí do skupinové fáze Davis Cupu, který se uskuteční od 10. do 15. září. Vyřazovací část se pak odehraje v listopadu v Málaze. Poraženého čeká baráž o udržení v elitní skupině.

Zatímco ve Svatém Mořici byla Adamczyková v kvalifikaci třetí, tentokrát v samostatné jízdě na čas nenašla přemožitelku. Nechala o osmnáct setin za sebou Francouzku Chloé Trespeuchovou, vedoucí ženu průběžného hodnocení Světového poháru. Třetí skončila olympijská vítězka z Pchjongčchangu Michela Moioliová z Itálie, která na Adamczykovou ztratila 21 setin.

Česká reprezentantka zatím potvrzuje, že jí gruzínský sníh svědčí. Olympijská šampionka ze Soči loni v jiném tamním středisku Bakuriani získala svůj druhý světový titul. „Pořád se tady peru se startem, ze starťáku dolů je těžší skok. Snažím se, abych ho doskočila. V tréninku mi to nešlo, v kvaldě se mi to poprvé povedlo. Chtělo by to ještě zlepšit, ale byl to první pokus správným směrem,“ uvedla v nahrávce pro média.

„První místo v kvaldě zase po dlouhé době, tak jsem ráda. Holky jsou za mnou kousíček a to ještě Michela Moioliová to pokazila, jinak by asi byla rychlejší,“ dodala. Naposledy kvalifikaci ve SP vyhrála v listopadu 2021 v čínském Sercret Garden, těsně před závodem v Montafonu, kde si zlomila obě nohy.

V první kvalifikační jízdě mužů neuspěl žádný z Čechů. „Výrazně se změnilo počasí a bylo i jiné počasí oproti předpovědi, takže v první jízdě kluků máza úplně nevycházela. Přestože zajeli slušně, bylo to umístění daleko za postupem,“ uvedl trenér Marek Jelínek.

Do jízdy Adamczykové servismani prkna přemazali a nově upravili i ta mužská. Druhá jízda pak vynesla postup Kubičíkovi, který se celkově zařadil na 23. místo, i čtvrtému muži ze Svatého Mořice Chourovi, jenž byl celkově šestadvacátý. Naopak pod čarou zůstal Radek Houser (41.).

Na víkend jsou v Gudauri naplánované dva individuální závody. Oba startují v 9:00 SEČ.

To video obletělo svět. Dva jedenáctiletí kluci v kšiltovkách se navzájem zdraví. Ten v červené čapce je vysmátý Tomáš Macháč, který směrem ke svému kamarádovi Jišajovi Olielovi v jeho mateřštině pronese: „Šalom“. 

Chlapec v bílé čapce s raketami na zádech mu hebrejsky odpoví: „Ma nišma?“ (Jak se máš?) 

Na to Macháč rychle dodá: „Beseder.“ (Dobře)

Roztomilou scénku zveřejnil ve stories na Instagramu trenér Oliela Jan Pochter a oba hlavní aktéři ho nadšeně sdíleli. 

Tehdy spolu trénovali a hráli stejné turnaje. O 13 let později stojí oba hráči proti sobě, aby se poprali o týmový postup v kvalifikačním kole Davis Cupu.

„Známe se od dětství. Poznal jsem i jeho rodinu, jsou všechno skvělí a milí lidé. S Tomášem jsme dobří kamarádi, vždycky, když se potkáme, tak si rádi popovídáme. Musím říct, že ve své kariéře hodně pokročil, je to dobrý kluk,“ chválil kamaráda Oliel.

Zatímco Macháč stoupá žebříčkem raketovou rychlostí, jeho dávný kamarád ve 24 letech stále přešlapuje v páté stovce žebříčku. Přesto ve Vendryni, kde se víkendová kvalifikace odehraje, plní roli izraelské jedničky.

„Jak už tady na tiskovce řekli mí kolegové, Češi mají skvělý tým a bude velká výzva je potrápit,“ přijímá Oliel roli outsiderů.

Velké uznání pro domácí výběr Jaroslava Navrátila měl i nehrající kapitán hostů Jonathan Erlich. 

„Nejen Tomáš Macháč, ale i Jiří Lehečka prožívá skvělý start sezony. Sleduji ho už pár let a je evidentní, že se dostává do absolutní světové špičky. Má na to být ještě výš, než je teď. Oba kluci jsou skvělí a Češi v nich mají velký příslib pro budoucnost,“ uvedl Erlich.

Zároveň vyzdvihl českou organizaci tenisové akce, kterou kvůli izraelské válce proti palestinským hnutím Hamás v Pásmu Gaza provázejí zvýšená bezpečnostní opatření.

„Líbí se nám zdejší podmínky, je to tady pěkné a hotel je hned u kurtu. Naši kluci se zlepšují každým tréninkem. Už se těším až víkendový duel začne,“ dodal nehrající kapitán Izraele.

Kvalifikační duel je na programu od soboty do neděle. Češi se doma představí po pěti letech a podle pořadatelů je již vyprodáno. Na tribuny by mělo přijít 1200 diváků.

A díky dalším českým mužům, nutno podotknout. Ve Sv. Mořici prošla z kvalifikace rovnou trojice Čechů. Jan Kubičík a Radek Houser pak vypadli v osmifinále, Choura došel až do finálové jízdy.

„Pro mě dost neočekávaný výsledek, samotného mě to překvapilo. Bylo to velké potěšení a nahlédnutí k tomu, že se můžu dostávat tak daleko a závodit s těmi nejlepšími,“ sděluje Choura z Gruzie, kde se o víkendu jedou další závody SP.

Ve Švýcarsku byl Choura vůbec prvním Čechem od roku 2009, jenž se v závodě SP dostal až do finále. „Dodalo mi to sebedůvěru, ale nechci to nijak přeceňovat, přeci jen šlo o jeden závod,“ pokračuje.

Zajímavý výsledek přitom zajel už před dvěma týdny v Montafonu, kde se konalo otevřené mistrovství Rakouska. Český snowboardista tam obsadil v poměrně silné konkurenci třetí místo.

„Byl to takový příslib, zjistil jsem, že na to mám. Jsem jezdec, který má rád spíše střední a spodní pasáže trati, kde se dá uplatnit rychlost. Na startovních sekcích a technických pasážích se snažíme s trenérem Markem Jelínkem co nejvíc pracovat,“ říká Choura.

Díky společným tréninkům z reprezentace se zná dobře se ženou, která snowboardcross a společně s Ester Ledeckou vlastně celkově snowboarding v Česku symbolizuje. Evou Adamczykovou, dříve Samkovou.

„Eva je super, bereme ji jako parťačku a naši kamarádku. Trénuje pořád s námi a jak působí celkově, tak se chová i v týmu. Hecovačky a srandičky s ní bývají časté, je to vítané rozptýlení,“ popisuje Choura.

Jeho knír ale údajně nemá s tím od Adamczykové žádnou souvislost.

„Chápu, že to tak může vyznít, ale ne. Nosil jsem plnovous a s kamarády jsme se bavili, že si nechám jen knír. Zůstalo mi to, zatím si to takhle nechám,“ směje se.

Na trati by prý Adamczykové určitě odjel, nicméně o úspěších olympijské šampionky či dvojnásobné mistryně světa se může snowboardové sekci zatím jen zdát. Trojnásobná účast v osmifinále ve Švýcarsku budiž zábleskem lepších časů.

„U kluků jsme dlouho nikoho vysoko neměli, ale věřím, že my se k tomu dostaneme. Že už to nebude postavené jen na Evě,“ doufá Choura.

Závody SP jezdí od prosince 2022. „Je to moje druhá sezona tady, pořád si zvykám a snažím se od těch nejlepších učit. Natáčíme si ostatní jezdce na video, porovnáváme to a řešíme tu nejlepší možnou cestu na trati,“ doplňuje s tím, že od každého si snaží něco vzít.

„Ve svých jízdách samozřejmě vidím chyby, zatím nejsem vyježděný tolik jako zkušenější kluci. Čeká mě ještě dlouhá cesta,“ uvědomuje si aktuálně devátý muž SP ve snowboardcrossu.

Mezi elitou závodila i jeho starší sestra Kateřina, která má doma stříbro z univerziády 2013. Tam ji porazila jen krajanka Adamczyková.

„Ségra jezdila s Evou svěťáky, mně se to zalíbilo a tehdy jsem definitivně přilnul ke snowboardcrossu. Objevovali se tam i druhá ségra a brácha, já jsem stál na prkně prvně už ve třech letech,“ vzpomíná Choura.

„Doma ve Strážném, kousek od Vrchlabí, máme pro snowboarding dobré podmínky. Jsou tam dvě sjezdovky, nedaleko je Špindlerův Mlýn, takže na kopec jsem to měl vždycky blízko,“ konstatuje.

V gruzínském Gudauri čekají na českou výpravu závody SP v sobotu i v neděli. Další podnik seriálu se pak pojede zkraje března ve Španělsku.