Za rok 2020 se prestižní ocenění neudělovalo kvůli pandemii koronaviru. Polský útočník je spojován i s výsledky o rok později.

Evropská média spekulují, že tehdy mohla být anketa zmanipulována ve prospěch Lionela Messiho.

Polský reprezentant poskytl rozhovor pro deník Bild, jehož tématem byla i léta 2020 a 2021, kdy byl velkým favoritem na zisk Zlatého míče. Ani jednou však zatím prestižní trofej nezískal.

„Byly to nejlepší roky v mé kariéře. Jeden přítel mi nedávno poslal statistiky, podle kterých jsem tehdy vstřelil 100 gólů v 85 zápasech,“ uvedl pětatřicetiletý rodák z Varšavy pro německý list.

Otevřela se možnost, že by prestižní cenu mohl získat zpětně. V roce 2020 byl s Bayernem Mnichov mistrem bundesligy, vyhrál Ligu mistrů i Německý pohár. Časopis France Football se však kvůli pandemii koronaviru rozhodl Zlatý míč neudělit.

O rok později ho překvapivě získal Messi, v té době hráč Paris Saint-Germain. Vítězství hvězdného Argentince, který v té době nijak nezářil, se teď ovšem přezkoumává. Panuje totiž podezření na manipulaci a kupování hlasů.

Francouzský deník Le Monde přišel s informací, že tehdejší šéfredaktor France Footballu přijal úplatek od PSG, aby ovlivnil hlasování ve prospěch jejich hráče.

Messi je s osmi Zlatými míči rekordmanem ankety, některá jeho vítězství, a nejen to v roce 2021, však vzbuzují přinejmenším rozpaky.

„Moc rád bych jednoho dne získal Zlatý míč. Nejsem rozzlobený ani smutný, že mi tato trofej chybí, ale mám pocit, že v některém z těch let jsem byl na řadě,“ prohlásil Lewandowski.

„Ocenění za rok 2021 patří Lionelu Messimu, ale slyšel jsem, že se mluví o zpětném udělení za rok 2020. Byl pro mě výjimečný, byl jsem na nejvyšší úrovni, vyhrál jsem všechno. Pokud bych dostal Zlatý míč i o čtyři roky později, určitě bych se neurazil. Byla by to pro mě velká čest a ocenění bych přijal,“ řekl polský snajpr Bildu.

Ovečkin vzbudil pochyby už na začátku sezony. V jednu chvíli to vypadalo, že bude rád za dvouciferný počet branek. On, kanonýr, který byl i po třicítce zvyklý na 40 nebo 50gólové ročníky.

Nakonec se ale zmátořil.

V posledních 36 zápasech základní části nasbíral 36 bodů a z toho 23 branek. Celkově tak skončil na 31 trefách. Meziročně sice šlo o jedenáctigólový propad, ale hrozící katastrofa se nekonala.

Washington i díky úctyhodnému vzedmutí svého kapitána proklouzl na poslední chvíli do bojů o Stanley Cup.

V nich ale dlouho nevydržel. Sérii prvního kola proti favorizovaným Rangers prohrál jasně 0:4 na zápasy.

Ovečkin tentokrát nebyl tažnou silou mužstva jako v napínavém závěru základní části, ale spíš přítěží. Ve čtyřech startech nebodoval, což se mu v sérii play off NHL stalo vůbec poprvé, vystřelil jen pětkrát (v prvním a čtvrtém zápase ani jednou) a skončil na dvou minusových bodech. 

„Vypadá, že není ve své kůži, trápí se,“ řekl trenér Washingtonu Spencer Carbery na rovinu v průběhu série.

Ovečkina nakonec „uklidil“ do ústranní. Ruský křídelník odehrál čtvrté klání mimo první dvě lajny a při hře pět na pět strávil na ledě jen 11 minut a 22 sekund, což mu mezi útočníky-spoluhráči stačilo pouze na deváté místo. U Ovečkina něco nezvyklého, zvlášť v klíčovém zápase.

Kdo ale prošedivělého střelce proti Rangers viděl, těžko mohl něco namítat.

„Je to hodně chytrý hráč, jenže postává a nehýbe se,“ zhodnotil Ovečkina jeden z jeho bývalých trenérů Bruce Boudreau pro web The Athletic. „Podobné to bylo na začátku sezony, kdy jsem měl nutkání jít za ním do šatny a promluvit s ním, protože on vážně akorát čekal, až k němu hra dojde, místo aby ji sám vyhledával a vytvářel.“

Vrcholem byl moment ve druhém klání, kdy Ovečkin, nejevící známky pohybu, přišel o kotouč při vlastní přesilovce, což vyústilo – jak se nakonec ukázalo – v rozhodující branku Rangers.

„Nejenže byl Ovi zpomalený, on ani neměl ponětí, co po ztrátě puku dělat,“ kroutil hlavou Boudreau. „Místo toho, aby se stáhl k hráči, který posléze skóroval (ke K’Andremu Millerovi – pozn. red.), tak honil chlápka, který mu vzal puk, až za bránu. Tohle je Oviho 19. rok v lize. Nefunguje to tak, že když ztratíte kontrolu nad kotoučem, jdete se za ním honit.“

Sám Ovečkin se po vyřazení na nic nevymlouval, zdravotně byl prý v pořádku. „Vina je na mně. Nehrál jsem dobře a je na nic, že končíme takhle,“ prohlásil.

Ve Washingtonu má smlouvu ještě na dva roky, ale protože klub skomírá, je otázkou, jestli si play off NHL ještě někdy zahraje. A jestli v něm vlastně má co nabídnout.

Florida přestála vyrovnanou první třetinu a ve druhém dějství naplno roztočila své motory. Po 45 sekundách poslal Panthers do vedení Carter Verhaeghe a ve 33. minutě zvýšil v oslabení na 2:0 Aleksander Barkov. Florida ve druhé dvacetiminutovce přestřílela Tampu 23:12, do kabin se ale nakonec šlo za stavu 2:1. Kontaktní branku, znamenající šanci na prodloužení série dal Victor Hedman.

Naděje ale neměla dlouhého trvání. Florida ji čtyřmi góly v posledních deseti minutách smetla ze stolu a cestu za obhajobou konferenčního titulu začala pohodovým postupem přes největšího rivala.

O poznání napínavější je série mezi Dallasem a Vegas. Nejlepší tým Západní konference v domácím prostředí ani jednou nevyhrál, ve Vegas ale zvládl oba zápasy a srovnal sérii na 2:2. Druhý bod získali hosté díky vítězství 4:2.

Hokejisté Stars v zápase dvakrát ztráceli, ve druhé třetině ale zlomili skóre na svou stranu a ve třetím dějství si těsný náskok pohlídali. Vítěznou branku dal v čase 38:34 Ty Dellandrea, který se do hry dostal po druhém zápase i kvůli zranění Radka Faksy.

1. kolo play off NHL:

Západní konference – 4. zápas:

Vegas – Dallas 2:4 (1:1, 1:2, 0:1)

Branky: 15. Amadio, 24. Eichel – 18. Dadonov, 30. W. Johnston, 39. Dellandrea, 59. Hintz. Střely na branku: 34:32. Diváci: 18.333. Hvězdy zápasu: 1. W. Johnston, 2. Oettinger (oba Dallas), 3. Eichel (Vegas). Stav série 2:2.

Východní konference – 5. zápas:

Florida – Tampa Bay 6:1 (0:0, 2:1, 4:0)

Branky: 21. a 57. Verhaeghe, 33. a 52. Barkov, 55. Rodrigues, 59. Mikkola – 34. Hedman. Střely na branku: 39:32. Diváci: 19.750. Hvězdy zápasu: 1. Barkov, 2. Bobrovskij, 3. Verhaeghe (všichni Florida). Konečný stav série 4:1.

Sestřih zápasu Rafaela Nadala proti Pedru Cachínovi | Video: Associated Press

Na konci loňského roku se Lehečka na návrat Nadala na tenisové kurty moc těšil. V hlavě měl jediné, stihnout s antukovým králem alespoň trénink. Vždyť mu to slíbil.

„Tenhle rok jsem s ním měl třikrát domluvený trénink a on mi to pokaždé zrušil, i když z pochopitelných důvodů: kvůli zranění. Takže mi to dluží. Rád bych si s ním zahrál,“ přiznal tehdy.

A ve Španělsku se mu to konečně splnilo. Zahráli si spolu v tréninku. A nejen to. Pavouk je svedl dohromady pro úterní osmifinále.

„Doufám, že si povedu lépe než v tréninku, protože jsem s ním prohrál. Ale uvidíme, co přijde zítra, jakého tenisu budu vůbec schopen,“ prohlásil po postupu. 

Mezi posledních šestnáct hráčů na domácím podniku se totiž dostal po tříhodinové bitvě s Argentincem Pedrem Cachínem. Pro sedmatřicetiletého veterána, který se vrací po trablích s trhlinou ve svalu, je to velká nálož.

„Uvidíme, jak se budu cítit zítra po probuzení. Nevím. Beru to den po dni a jsem nadšený, že můžu hrát doma. Znamená to pro mě všechno a dělám maximum, abych mohl pokračovat ve snění,“ uvedl.

Ještě při posledním vystoupení na turnaji v Barceloně novinářům tvrdil, že více jak dvě hodiny na kurtu momentálně nevydrží. V hlavním městě rodné země ale vlastní predikce popřel.

„Já jsem momentálně pro všechny nepředvídatelný hráč. Sám nevím, co od sebe mám teď čekat. V Brisbane jsem si šel po zápase s Jordanem Thompsonem lehnout a probudil se s trhlinou ve svalu. Nevím, co bude zítra, snad se nic nestane a na kurtu se objevím,“ doufá Nadal. 

Kurzy na zápas zkušeného Španěla s českým mladíkem jsou naprosto vyrovnané. Podle čísel statistiků Lehečka vyhrál devět z deseti posledních zápasů proti levorukým hráčům. Brazilce Thiaga Monteneira přehrál v pondělí už potřetí. 

A teď se mu postaví ten nejslavnější levák na okruhu. Možná i celé tenisové historie. Španělští organizátoři dali Nadalovi co nejdelší čas na regeneraci a duel proti Lehečkovi zařadili až na konec úterního programu, tedy až po deváté večer.

Scott McLaughlin přejel v závodě IndyCar plastovou manekýnu. | Video: Youtube.com

Představte si, že by formuli 1 vlastnil akcionáři Ferrari nebo seriál MotoGP japonská Honda. To, co považujeme za nemožné, je v USA realitou.

Od listopadu 2019 patří zámořský formulový seriál Rogerovi Penskemu prostřednictvím společnosti Penske Entertainment Corp., což je dceřiná společnost Američanova holdingu Penske Corporation.

Je to ten samý Penske, který má v IndyCar a v jeho různých historických předchůdcích už přes padesát let vlastní tým a vedle jiného mu patří také legendární ovál v Indianapolisu.

Ve Spojených státech je sport především byznys, proto platí „padni komu padni“. Takže jen pár desítek hodin před startem třetího závodu letošní sezony přišla šokující zpráva: Penskeho pilot Josef Newgarden byl dodatečně diskvalifikován z úvodního letošního podniku, který v březnu v St. Petersburgu vyhrál.

Američan a jeho týmový kolega Scott McLaughlin byli usvědčení, že na Floridě používali systém push to pass při startu či restartu.

Jak tento fakt přeložit do srozumitelné řeči? Podobně jako disponuje formule 1 aerodynamickým systémem DRS k ulehčení předjíždění, mají monoposty IndyCar na volantu „zrychlovací tlačítko“.

To dává jezdcům na určitý předem omezený čas vyšší výkon. Jeho použití je striktně omezeno a při letmém startu, který se v IndyCar aplikuje, se nesmí aktivovat.

„Bylo zjištěno, že vozy číslo 2 (Newgarden) a 3 (McLaughlin) získaly konkurenční výhodu díky použití funkce push to pass při restartech,“ stálo v oficiálním rozhodnutí stewardů, které bylo vydáno plných 45 dní po závodě v St. Petersburgu.

„Dvakrát jsem použil push to pass v nepovoleném čase při dvou různých restartech. Taková jsou pravidla a my jsme je nedodrželi. V monopostu sedí jen jeden člověk, takže odpovědnost za použití push to pass padá přímo na mě. Je mou povinností znát pravidla a předpisy,“ posypal si Newgarden popel na hlavu v dějišti víkendového závodu v Alabamě.

Sebevražedná figurína

Jeho novozélandský parťák McLaughlin zatnul zuby a vyhrál kvalifikaci. Do první řady se vedle něj kvalifikoval – světe, div se – další Penskeho jezdec Will Power.

McLaughlin po většinu závodu vedl, ale v jedné chvíli měl namále. To když v 52. kole spadla z můstku nad tratí na rozhraní dráhy a trávy oblečená figurína, součást excentrické umělecké výzdoby okruhu

Pár okamžiků na to po dráze prosvištěla formule a nebohou manekýnu přejela, přičemž jí urazila kus plastové ruky. Moc nechybělo a závod byl přerušen.

Tím pádem by se vítězem stal Španěl Álex Palou, který právě vedl. I přes tento incident si McLaughlin nakonec dojel pro páté vítězství v seriálu.

Po závodě se dokonce nechal s figurínou jménem Georgina vyfotografovat. „Musel jsem se s ní setkat, i když mi málem zničila závod,“ uvedl na sociálních sítích.

K nemalé radosti majitele týmu Penske v neděli dojel druhý Power, který tak v průběžném pořadí poskočil na druhé místo pouhý bod za Američana Coltona Hertu.