Sparta vedla v sérii 3:0, ale Třinec se přesto dotáhl a v sobotu bude útočit na první kompletní obrat v historii extraligového play off.

Ve čtvrtečním šestém utkání se přitom zdálo, že už Oceláři nemají kde brát. Zkraje třetí třetiny doma inkasovali gól na 0:1 a Pražané si náskok s přehledem hlídali. Nepustili Třinec do žádného závěrečného náporu, ale poslední desetiny třetí třetiny podcenili.

Třinecký hrdina série a pro sparťanské fanoušky dost možná největší padouch Voženílek se za brankou dostal k odraženému puku a o brankáře Jakuba Kováře ho poslal do sítě.

Otočku dokonal v prodloužení David Cienciala. Voženílek přišel mezi novináře s úlevou ve tváři, zároveň zdůraznil, že ani jeho neuvěřitelný kousek Třinci postup do finále zatím nezajistil. Jen ho tam přiblížil.

Vyrovnat na 1:1 údajně dvě desetiny před koncem třetí třetiny, pak zápas otočit. Musí to být pro vás krásný příběh. Jakou jste měl radost z gólu?

Je to příběh celého týmu, šli jsme za tím, věřili jsme si. Ta branka byla z kategorie šťastnějších, ale jsme nesmírně rádi, že nám dala šanci pokračovat v sezoně. Teď jedeme do Prahy a musíme pracovat, abychom dokonali obrat.

Zaznamenal jste někdy gól v čase 59:59?

Myslím si, že ne.

Co se člověku honí v hlavě? Je to euforie, nebo i kousek strachu z časomíry, jestli se to stihlo?

Popravdě vůbec nic. Když jsem chvíli předtím koukal na kostku, ještě tam zbývaly nějaké vteřiny a věřil jsem, že je to včas. Někdo v chumlu říkal, že když jsem dal gól, na kostce ještě něco zbývalo. Měl jsem obrovskou radost a hlava to potom moc nepobírá.

Kam jste brankáře Kováře trefil?

Vlastě ani nevím, ale myslím, že to bylo od boku. Tam mají gólmani takové místečko, tam jsem to nahodil. Šťastný gól od boku. Podíval jsem se, kde je brankář, a když si gólmani nedají pozor, místo tam mají. Bylo to mířené, ale strašně šťastné.

Vnímal jste nějakou reakci ze střídačky Sparty?

Ze sparťanské nic. A možná, že ani z té naší. Byla to jen radost, vůbec nic jsem nevnímal.

Šli jste pak do prodloužení s psychickou výhodou? Bylo to znát?

Možná tam nějaká psychická výhoda je, ale přeci jen potom je to o té jedné střele. Oni měli nějaké příležitosti, my taky. Ale šťastnější jsme byli my. Jsme za to rádi a věřím, že na to navážeme v Praze.

Za stavu 0:1 sparťané ve třetí třetině trefovali tyčky. Štěstí bylo na vaší straně ve více případech.

V hokeji to tak někdy bývá. Ve druhém zápase série jsme měli zase smůlu. Tak nějak se to vyrovnalo a je to tak, jak to je. Jen zopakuji, že jsme nesmírně rádi za vítězství.

V zápase jste nehráli žádnou přesilovku, tři třetiny jste nedali gól ani při hře pět na pět. Co zlepšit do rozhodujícího duelu v Praze?

Ve hře pět na pět bychom se měli více prosadit, přesilovky asi nějaké přijdou. Ale všichni proti nám hrají čistě, takže musíme něco trefit ve hře pět na pět, jako se to povedlo v prodloužení.

Co v Praze čekáte? Bude se hrát už od 13 hodin, tématem předchozích zápasů bylo vedro v O2 aréně.

Snad bude lepší počasí, než bylo minulý zápas, to hokeji škodilo. Hraje se v jednu, bude to rozhodující utkání, musíme se na něj připravit, odpočinout si, zabrat a nějak to dopadne.

Psychická výhoda bude po vyrovnání na 3:3 na vaší straně?

To jsou takové… Těžko říct. Všichni se z toho vyspíme, i sparťané, a v sobotu půjdeme zase od nuly.

Jak jste na tom s fyzickými silami? Ve třetí třetině to vypadalo, že už ani žádný závěrečný nápor nebude…

Hraje se až do konce. Nápor tam moc nebyl, ale uvidíme, co přinese sobota. Síly jsou vždycky.

České kluby po remíze Plzně poskočili na 10. pozici žebříčku koeficientů UEFA a pro sezonu 2025/26 mají jisté místo v hlavní fázi Ligy mistrů.

Západočeši ani v 15. utkání této sezony Konferenční ligy neprohráli a před venkovní odvetou ve Florencii v příštím týdnu udrželi reálnou naději na postup. Vítěz dvojzápasu narazí v semifinále na lepšího z dvojice Bruggy – PAOK Soluň.

Plzeňští hrají v evropských pohárech čtvrtfinále poprvé v historii. Postupem by vyrovnali české maximum od rozdělení federace, které drží semifinálovou účastí v někdejším Poháru UEFA z roku 1996 pražská Slavia.

Zlatý bod

Český fotbal bude mít v přespříští sezoně 2025/26 svého zástupce v hlavní části Ligy mistrů. Tuzemské týmy se díky dnešní bezbrankové remíze Plzně s Fiorentinou v úvodním čtvrtfinále Evropské konferenční ligy posunuly v žebříčku koeficientů UEFA před Skotsko a získaly jistotu, že zakončí sezonu přinejhorším na 10. místě, které znamená přímou účast šampiona ve skupinové fázi nejprestižnější klubové soutěže.

Česko po osmifinále z 11. místa ztrácelo 0,250 bodu na desáté Skotsko, které už ale nemá ve hře žádné mužstvo. Tuzemské kluby potřebovaly od posledního zástupce v pohárové sezoně Plzně ještě aspoň remízu, aby ztrátu na ostrovního soupeře dotáhly. Obě země nyní mají stejně bodů a ve prospěch Česka rozhodl vyšší zisk z probíhajícího ročníku.

Úvodní utkání čtvrtfinále fotbalové Evropské konferenční ligy:

Viktoria Plzeň – ACF Fiorentina 0:0

Rozhodčí: Grinfeeld – Hassan, Jarkoni – Adler (video, všichni Izr.). ŽK: Cadu, Řezník, Chorý – Ikoné. Diváci: 11.470 (vyprodáno).

Plzeň: Jedlička – Řezník (90.+6 Paluska), Hranáč, Hejda, Jemelka, Cadu – Šulc, Kalvach, Červ – Chorý (90.+4 Kliment), Vydra (62. Traoré). Trenér: Koubek.

Fiorentina: Terracciano – Dodo, Milenkovič, Martínez Quarta, Biraghi – Arthur Melo (79. Lopez), Mandragora – González (84. Ikoné), Beltrán (70. Barák), Sottil (79. Kouamé) – Belotti (70. Nzola). Trenér. Italiano.

Úvodní utkání čtvrtfinále fotbalové Evropské konferenční ligy:

Olympiakos Pireus – Fenerbahce Istanbul 3:2 (2:0)

Branky: 8. Fortunis, 32. Jovetič, 57. Chiquinho – 68. Tadič z pen., 74. Kahveci.

21:00 Club Bruggy – PAOK Soluň, Aston Villa – Lille.

Zdálo se, že jim projde takřka všechno.

Coyotes přišli do severoamerické soutěže v roce 1996 po stěhování z kanadského Winnipegu. NHL tím získala jeden z největších trhů ve Spojených státech.

Coyotes ale sportovně strádali a návštěvnost nikdy dlouhodobě neudrželi na slušné úrovni. Za celou dobu své existence přešli první kolo play off jen jednou. Jinak zpravidla končí po základní části.

Letos nepostoupí počtvrté v řadě a pojedenácté z posledních dvanácti ročníků.

K tomu Arizona vzbuzuje kontroverze skladbou týmu, kdy sbírá „mrtvé duše“, zraněné hvězdy, které už s největší pravděpodobností nebudou hrát, aby vůbec překročila platovou podlahu v hodnotě 61,7 milionu dolarů. Na oko zaměstnává třeba Jakuba Voráčka.

Kvůli sporům s městem Glendale ohledně finančních nesrovnalostí navíc musela opustit stadion, kde dlouhé roky nastupovala, a druhou sezonou se tísní v univerzitní Mullett Areně s nedostačující kapacitou 4600 míst, za což schytává posměšky.

Původně mělo jít o dočasné řešení, než si klub najde nový domov, ale to se nedaří.

NHL proto podle zámořských médií rozjela plán B. Tím je prakticky okamžité přestěhování Coyotes do jiného města, konkrétně do Salt Lake City v Utahu, které v roce 2002 hostilo zimní olympijské hry, ale NHL nikdy.

Liga samotná ani Coyotes to blíže nekomentují, ale rozhodnutí by mohlo padnout už v dubnu.

Jasno ještě není. Majitel klubu Alex Meruelo se upíná k tomu, že na konci června vydraží pozemek pro stavbu nového stadionu. Ale i kdyby opravdu uspěl, konstrukce zabere roky, což nezní optimisticky.

Podle stanice ESPN je tak na stole návrh, že NHL odkoupí Coyotes za asi miliardu dolarů a následně je za částku, která by se mohla vyšplhat až na 1,3 miliardy, prodá Ryanu Smithovi. Zisk by si rozdělili majitelé ostatních klubů.

Smith v Salt Lake City vlastní basketbalové Jazz a netají se tím, že by ve městě rád měl také tým NHL.

Ten by v případě dotaženého stěhování sdílel s Jazz arénu, která pro hokejové zápasy nabízí 14tisícovou kapacitu a kdysi hostila nižší IHL. Ta do své zkázy v roce 2001 konkurovala farmářské AHL.

Před zimní olympiádou 2034, o níž Salt Lake City stojí, by však v utažském městě mohl vyrůst nový stadion s vyšší kapacitou.

Zákulisní bitva o Coyotes se dotýká i Čechů, nejvíc brankáře Karla Vejmelky, jenž má s klubem smlouvu i na příští sezonu. Útočník Jan Jeník se v létě může stát chráněným volným hráčem, další brankář Michael Hrabal zatím chytá na univerzitě a do hlavního týmu má daleko.

„Mám za to, že někteří hráči se vyptávali na to, jaká jsou v případě stěhování jejich práva,“ poznamenal insider Elliotte Friedman.

„Pokud jste ale s Arizonou podepsali smlouvu, nemůžete jen tak říct, že do Utahu nepůjdete. Váš kontrakt by byl součástí stěhování,“ dodal.

Rodina bývalého sportovce a herce známého pod přezdívkou O. J. na sociální síti X uvedla, že podlehl rakovině. Obvinění z dvojnásobné vraždy byl Simpson v jednom z nejostřeji sledovaných procesů amerických dějin zproštěn, později však strávil několik let ve vězení za loupežné přepadení.

„Náš otec, Orenthal James Simpson, 10. dubna podlehl v boji s rakovinou. Byl obklopen svými dětmi a vnoučaty,“ uvádí prohlášení zveřejněné na sociální síti. Rodina v něm zároveň prosí, aby veřejnost respektovala její soukromí.

Simpson pocházel z chudých poměrů a proslavil se díky americkému fotbalu, v němž exceloval od střední školy. V nejvyšší americké soutěži odehrál 11 sezón poté, co se stal jedničkou draftu, a v roce 1985 vstoupil do fotbalové síně slávy. Jako herec účinkoval ve třech desítkách filmů a uvažovalo se o něm do hlavní role prvního dílu Terminátora.

Jeho kariéru překazila vražda exmanželky Nicole Brownové a jejího přítele Ronalda Goldmana, které v Los Angeles našli mrtvé v červnu 1994. Následný „proces století“ se Simpsonem prostřednictvím televizních obrazovek sledovala více než polovina Američanů. Simpsonovi obhájci přesvědčili porotu, že případ v neprospěch obžalovaného zmanipulovala rasistická policie, jak ale píše deník The New York Times (NYT), ze Simpsonova předešlého života zůstaly jen trosky.

V následném občanskoprávním sporu byl shledán „odpovědným“ za smrt obou lidí a soud mu uložil vyplatit pozůstalým jako odškodné 33,5 milionu dolarů. V roce 2007 byl zatčen kvůli loupežnému přepadení a o rok později odsouzen. Za mřížemi byl do října 2017.

„Příběh O. J. Simpsona během let vygeneroval záplavu knih, filmů, studií a debat na téma spravedlnosti, rasových vztahů a celebrit v zemi, která adoruje své hrdiny, zejména ty zasazované do stereotypu úspěšných lidí začínajících od nuly, ale nikdy se nevypořádala s jeho hlubšími rozpory,“ uvádí NYT.

Disciplinární komise mu udělila přísnější trest i z toho důvodu, že ekvádorský reprezentant dostal červenou kartu ve druhém zápase po sobě. Ligová fotbalová asociace (LFA), která řídí v Česku profesionální soutěže, o tom informovala v tiskové zprávě.

Preciado bude úřadujícím šampionům chybět ve zbývajících třech kolech základní části a trest se mu pravděpodobně přenese i do úvodního zápasu nadstavby. Nepřijde tak o derby se Slavií, které se odehraje 11. nebo 12. května ve druhém kole skupiny o titul. Záležet bude i na termínu finále domácího poháru, jenž zatím není stanoven. V něm se Sparta utká s vítězem semifinále mezi Plzní a Zlínem, které je na programu 24. dubna.

Preciado byl proti Mladé Boleslavi vyloučen po necelé hodině hry za to, že po dohrání souboje s Bensonem Sakalou udeřil soupeře loktem do stehna. Šestadvacetiletý pravý bek se přitom v neděli vrátil do sestavy v ligovém utkání po třízápasovém trestu, který dostal na začátku března za vyloučení v derby a ohnání nohou po slávistickém kapitánovi Janu Bořilovi.

„V případě obránce Sparty Praha Ángela Preciada se jednalo o druhé podobné provinění ve velmi krátké době a při vyhodnocování byl do délky trestu zakomponován faktor bezprostřední recidivy. S přihlédnutím k této skutečnosti a na základě veškerých důkazů proto Disciplinární komise LFA přistoupila k trestu v podobě zastavení závodní činnosti na dobu čtyř zápasů,“ uvedl předseda komise Richard Baček.

Sparta dostala v sezoně už 11 červených karet, z toho devět v lize, což je nejvíce ze všech mužstev. Letenští po remíze s Mladou Boleslaví navíc přišli o vedení v tabulce, na Slavii ztrácejí bod. Při nejbližším utkání na hřišti Bohemians 1905 si sparťané budou muset poradit bez trenéra Briana Priskeho, jemuž disciplinární komise potvrdila trest na jeden zápas za čtyři žluté karty.