Název iniciativy odkazuje na konspirativní pojmenování opatření realizovaných prezidentem Českého tenisového svazu Ivem Kaderkou.

Právě akci Krunýř, která spočívala zejména ve zpětném upravování smluv, totiž obvinění podle policie spustili, když začínali tušit, že se kolem nich stahuje smyčka.

Tenis bez Krunýře si klade za cíl vrátit důstojnost a morální kredit českému tenisu.

„Český tenis je mimořádně úspěšný v celosvětovém měřítku. Zaslouží si organizaci, na kterou může být hrdý, které důvěřuje a v níž se obecně cítí dobře každý profesionál i amatér. Byla tu atmosféra strachu a stále je. Dříve hrozila každému neposlušnému nepřízeň vrchnosti, finanční postih či dokonce zrušení organizace.“ vypráví Wawrečka v rozhovoru pro Aktuálně.cz. 

Co se vám honilo hlavou ve chvíli, kdy obvinění proti Kaderkovi a ostatním obviněným vyšla na povrch?  

Co tomu asi říkají na svazu a jak moc velký průšvih to bude pro český tenis. Přiznám se, nečekal jsem, že policie kauzu vyšetřovala již od roku 2022, a překvapil mě i rozsah obvinění.

Můžete popsat vaše vlastní konkrétní zkušenosti se zvůlí nejvyššího vedení Českého tenisového svazu?

Moje vlastní zkušenost je spjata s historií turnaje Macha Lake Open, jehož jsem byl dlouholetým ředitelem a organizátorem. Jde dnes již o veřejně známý případ, kdy nám tento tradiční turnaj byl vedením svazu odebrán a já osobně veřejně dehonestován v podstatě za to, že jsem si dovolil odpovědět novináři na několik otázek. Paradoxně díky tomu vyšlo najevo, že nás, naše sponzory, dobrovolníky a nadšence kolem turnaje pan Flégl pravděpodobně dlouhodobě zneužívá k vlastnímu obohacení. Zaslali jsme v této souvislosti několik podnětů na vedení svazu a žádali o prošetření obchodů mezi panem Fléglem a svazem. Výsledkem bylo odebrání turnaje a jeho přesunutí do Říčan. Bylo evidentní, že pan Flégl má pro svou činnost podporu a krytí vedení českého tenisu. Dnes samozřejmě díky šetření policie konečně chápeme, proč tomu tak bylo.

Pro zajímavost, jak dopadly vaše podněty a žádosti o prošetření?

To už je dnes trochu k pousmání. Jen týden před obviněním obou pánů nám přišel ze svazu oficiální dopis, kde konstatují, že naše podněty prošetřil Výkonný výbor i Rada ČTS a nebyla shledána žádná pochybení.

Měl jste pocit, že jsou pánové Kaderka a Flégl určitým způsobem nedotknutelní? 

Myslím, že ten pocit měli hlavně oni sami a jejich okolí to nezpochybňovalo. Já jsem je nikdy nevnímal černobíle, pro český tenis vykonali mnoho dobrého, ale nakonec ho zavedli do bažiny.

Dočasný šéf svazu Jan Stočes na tiskové konferenci po svém jmenování tvrdil, že obvinění jsou pro něj obrovským šokem. Doslova řekl: „To netušil nikdo. Jsou z toho všichni šokovaní.“ Je podle vás vůbec možné, že by o tom, jak to na svazu chodí, někdo nevěděl? 

Nevím a nechci bez informací vynášet soudy. Předpokládám, že jsou tam lidé, kteří díky přízni pana Kaderky měli vědomé výhody a požitky, o víc se vlastně ani zajímat nechtěli. Ale stejně tak i lidé, kteří tenis milují a angažovali se dobrovolně a nezištně, pouze panu Kaderkovi bezmezně a naivně důvěřovali. Obojí je možná lidsky pochopitelné, my v iniciativě to nazýváme pasivní alibismus. Je to ale správná a dostatečná kvalifikace pro to být funkcionářem svazu? Minulost je třeba prověřit, ale pro nás je nyní hlavní přítomnost a budoucnost. Jsme rádi, že vedení svazu deklaruje úmysl věci napravit, a v tomto má naši plnou podporu. Uvidíme, jak dopadne přechod od slov k činům.

Představitelé největších českých klubů se ke kauze příliš nevyjadřují, nebo jen velice opatrně. Jak si to vysvětlujete? 

Velké kluby se k naší iniciativě nepřipojily, dokonce jsem ani neznamenal nějakou veřejnou podporu reformním snahám vedení ČTS. Velké kluby jsou pupeční šňůrou napojeny na penězovody ze svazu a je jim, myslím, v podstatě jedno, kdo vede svaz a jak funguje, hlavně když tok financí zůstane nepřerušen. Nemyslím si, že změny nepodporují, pouze se nechtějí angažovat. Každý velký klub je navíc nějak vlivově zastoupen ve vedení, tudíž co se nyní děje tam, je z velké části i vůle těchto oddílů a jejich představitelů. Tento přístup se však může rychle změnit, pokud bude tok financí vážně ohrožen. Za povšimnutí však také bohužel stojí jiná věc.

Co máte na mysli?

Že se ke kauze zatím otevřeně nevyjádřila prakticky žádná současná či nedávno aktivní tenisová reprezentantka či reprezentant, jejichž sportovními úspěchy se pan Kaderka tak rád mediálně hájil.

Jak složité je být součástí systému, který z vašeho pohledu neodměňuje poctivou a tvrdou práci? O co všechno tím český tenis přišel? Předpokládám, že to spoustu schopných lidí muselo frustrovat a znechutit.

Každý ví, že tenis jako individuální sport je primárně o poctivé a tvrdé práci, ale také o mentální vyspělosti a osobní integritě. Český tenis je mimořádně úspěšný v celosvětovém měřítku. Zaslouží si organizaci, na kterou může být hrdý, které důvěřuje a v níž se obecně cítí dobře každý profesionál i amatér. Jedním z hlavních úkolů svazu bude proto obnovení důvěry mezi členskou základnou a vedením.

Na webu iniciativy vyzýváte kluby i jednotlivce, aby se podělili o své zkušenosti se svazem. Chodí vám jich hodně a můžete zmínit nějaké konkrétní? 

Podle mého názoru je s obnovením důvěry třeba začít právě na úrovni běžných oddílů, odtud nám chodí nejvíce podnětů. Je to vždy v principu podobné: nikoho nezajímáme, nemáme zastání, systém rozdělování peněz není správně nastaven, za sebemenší prohřešky dostáváme sankce a podobně. Velká většina s námi komunikuje pouze pod příslibem anonymity. Rozhodli jsme se tedy, že nebudeme zatím raději konkrétně zveřejňovat ani ty, co by nám souhlas pravděpodobně dali.

Z různých zdrojů teď vylézají na povrch příběhy o atmosféře strachu. Je v lidech z tenisu zakořeněný do teď? 

Ano, je to dlouhodobá atmosféra strachu, skepse a jakési rezignace. Proto odezva na naši iniciativu stále není až tak mohutná, jak bychom očekávali. Jsme stále v řádu desítek podnětů, i když čísla stoupají. Víme, že dříve hrozila každému neposlušnému nepřízeň vrchnosti, finanční postih či dokonce zrušení organizace. To už ale, věříme, je pryč. Každý, kdo má upřímný zájem českému tenisu pomoci, by se měl ozvat. Nejlépe vlastní cestou prostřednictvím svého oddílu a oblastní organizace, naši iniciativu ani nepotřebuje.

Tenisté Marek Gengel a Lukáš Rosol nám v rozhovorech popsali, jak pykali za to, když se nějakým způsobem ozvali proti svazu nebo se nechtěli plně podřídit. Znáte více podobných případů? 

Nás historicky velmi zaráželo chování pana Kaderky jako reprezentanta českého tenisu vůči některým legendám našeho sportu, za všechny bych zmínil velmi nedůstojné chování vůči Martině Navrátilové, pánům Šmídovi a Složilovi nebo panu Kodešovi. Konkrétní případy jiných neznám, ale nepochybuji, že existují.

Jak rychle se vlastně zrodila myšlenka přijít s iniciativou Tenis bez krunýře? 

Když kauza vyplavala na povrch a díky médiím bylo možné získat fragmenty z obvinění, oslovili mě přátelé znalí historie kolem turnaje Macha Lake Open. Při společné diskusi jsme si uvědomili, že problém není jen v možném selhání jednotlivce, ale zejména v systémovém prostředí, které vyšetřovanou činnost umožnilo a tolerovalo. Tuto základní úvahu jsme dali do kontextu s mými zkušenostmi z Macha Lake Open a došli k názoru, že jsme morálně povinni i odborně a informačně kvalifikováni pokusit se něco pro české tenisové prostředí udělat nad rámec mého osobního úsilí o obnovu turnaje Macha Lake Open.

Můžete popsat cíle iniciativy? Co si od ní slibujete? 

Krátkodobým cílem je odvolání pánů Kaderky a Flégla a změna stanov ČTS tak, aby již nikdy žádný jednotlivec nemohl svaz ovládnout a byla nastavena standardní demokratická pravidla fungování. Ohledně volby nového prezidenta se domníváme, že je lepší vyčkat a vybrat kandidáta v běžném výběrovém řízení, přičemž nejprve by se k jeho osobě měly demokraticky vyjádřit oblastní svazy. Tyto naše konkrétní návrhy jsme již zaslali svazu. Dlouhodobě chceme, aby byla posílena role oblastních svazů a existovala platforma jakéhosi silného ombudsmana, kde se budou scházet a hlavně řešit podněty od oddílů i jednotlivých členů. Pak již nebude důvod, aby Iniciativa Tenis bez Krunýře existovala.

Jak velkým problémem je pro český tenis vracení dotací Národní sportovní agentuře? 

To je téma zasluhující zvláštní pozornost. Vzhledem k výši částky by mělo nepochybně jít o velký problém. Já se aspoň tak na to dívám, neboť jako organizátor turnaje jsem se na všechny peníze od sponzorů díval jako na úsporu pro svaz, která může jít mládeži nebo prostě někam, kde jsou pro český tenis třeba. Jenže se mi zdá, že ten dluh zas až tak moc nikoho netrápí, protože ho vlastně nikdo neplatí z vlastní kapsy. Navíc se čím dál hlasitěji hovoří o tom, že až proběhne šetření NSA za roky 2022 a 2023, bude se muset vracet až několikanásobek dnešní částky. To může vyvolávat jistou apatii ve snaze věc řešit.

Agentura zatím vyzvala Český tenisový svaz k vrácení části dotace ve výši 29,7 milionu korun, protože ji použil v rozporu se stanoveným účelem. Vrácení téhle částky si představit dovedete?

Dovedu, v nějakém splátkovém kalendáři. Zruší se turnaje, přesvědčí sponzoři, seškrtají výdaje, svaz i má i nějaký majetek. Běžný provoz a financování svazu a klubů však bude fungovat nadále. Nevěřím, že by stát chtěl svazu sáhnout na tyto fondy, to by bylo pro český tenis likvidační. 

A co třeba uhradit 100 milionů?

To už v rámci běžné činnosti nepůjde, bude potřeba sponzor v kostýmu bílého rytíře. Nevím, co v této souvislosti vedení svazu nyní podniká a zda-li si v plném rozsahu uvědomuje podstatu a závažnost problému. Zatím ani není známo, zda-li svaz hodlá podniknout nějaké právní kroky k vymáhání škody po osobách, které škodu způsobili. Uklidňujícím faktorem však může být skutečnost, že u všeho, co se nyní děje ve vedení, jsou podle mých informací právníci a manažeři generálního partnera, což by měla být záruka kvalifikovaného a transparentního přístupu.

Jak podle vás dopadne červnová valná hromada? Vidíte nějaké kandidáty na post předsedy a dokážete si představit, že bude možné sehnat někoho silného a „krunýřem“ nezatíženého?

Každý kandidát na nového prezidenta ČTS bude muset podle našeho názoru nabídnout hlavně krizové manažerské zkušenosti, osobní integritu a schopnost reprezentovat, v neposlední řadě i nespojitost s bývalým vedením. V rámci svého programu by měl navrhnout konkrétní způsob řešení finanční situace. Najít takovéhoto člověka v dnešní podmínkách bude mimořádně obtížné, nehledáme celebritu ale zkušeného pracanta. Trochu se obávám, aby v této situaci nedošlo ve snaze o rychlé řešení k faktické privatizaci svazu, kdy někdo velmi bohatý výměnou za řešení finančního problému bude chtít svaz prostřednictvím nominovaného kandidáta ovládnout.

Co navrhujete, aby k něčemu takovému nedošlo?

Navrhujeme, aby se na červnové valné hromadě ještě nový prezident nevolil a řízení svazu bylo dočasně svěřeno výkonnému výboru. Ten by do nové valné hromady, kterou lze svolat například za půl roku, ve standardním výběrovém řízení předvybral několik vhodných kandidátů. Ti by nejprve měli představit svůj program v rámci oblastních svazů a získat jejich podporu. Nejúspěšnější kandidát následně zvolen prezidentem ČTS na nové valné hromadě.

Novinář odhalil milionovou kauzu v tenise. Vylákali mě a chystali léčku, popisuje:

Spotlight Aktuálně.cz – Artur Janoušek | Video: Tým Spotlight

Atlético Madrid porazilo na svém hřišti Dortmund 2:1. Trenér španělského celku Diego Simeone jako devátý kouč v historii vyhrál 50. zápas v soutěži. Odvety jsou na programu příští úterý.

Duel PSG s Barcelonou svedl proti sobě bývalé spoluhráče z katalánského celku i národního týmu a nyní trenéry Enriqueho a Xaviho. Právě Enrique, který v minulosti za „Barcu“ i hrál, ji jako trenér v sezoně 2014/15 dovedl k zatím poslednímu triumfu v LM. Tehdy u toho jako hráč nechyběl ani Xavi.

Hosté se v Parku Princů ujali vedení v 37. minutě. Yamalova přihrávka před branku se odrazila k Raphinhovi a brazilský útočník se nemýlil. Pařížané otočili skóre krátce po změně stran v rozmezí 134 sekund. Nejprve dělovkou z šestnáctky pod břevno vyrovnal bývalý hráč Barcelony Dembélé a obrat dokonal Vitinha.

Domácí mohli odskočit na rozdíl dvou branek, gólman Ter Stegen ale ránu střídajícího Barcola vyrazil na břevno. Místo toho Barcelona vyrovnala. Pedri po necelé minutě na hřišti nacentroval do vápna a Raphinha povedeným volejem překonal Donnarummu.

Vedení mohl PSG opět vrátit Dembélé, jenže trefil tyč. Místo toho se radovali hosté po dalším povedeném střídání. Gündogan nacentroval z rohu před branku a Christensen více než minutu po příchodu na hřiště hlavou otočil výsledek. Dán tak ideálně oslavil dnešní 28. narozeniny.

Druhý tým španělské ligy natáhl sérii neporazitelnosti na 12 soutěžních duelů. Paříž doma našla přemožitele poprvé od září a šňůře 19 soutěžních utkání.

Atlético, které v osmifinále vyřadilo na penalty finalistu minulé sezony Inter Milán, se proti Dortmundu ujalo vedení v páté minutě. Brankář Kobel dostal přihrávkou vlastního obránce Maatsena pod tlak, De Paul vystihl míč a otevřel skóre. Po více než půlhodiny hry se domácí opět prosadili po chybě hostů. Hummels se nedomluvil se Schlotterbeckem a Lino po Griezmannově přihrávce zvýšil.

Borussia snížila v 81. minutě díky střídajícímu Hallerovi, jenž se prosadil z otočky. Hosté dokonce málem srovnali, Bynoe-Gittens ale trefil břevno stejně jako v nastavení další příchozí hráč z lavičky Brandt.

Právě z dnešních zápasů vzejde jedna ze semifinálových dvojic. V úterý rozehrály čtvrtfinále Real Madrid s obhájcem trofeje Manchesterem City (3:3) a Arsenal s Bayernem (2:2).

Úvodní utkání čtvrtfinále fotbalové Ligy mistrů:

Atlético Madrid – Borussia Dortmund 2:1 (2:0)

Branky: 5. De Paul, 32. Lino – 81. Haller. Rozhodčí: Guida – Carbone, Peretti – Valeri (video, všichni It.). ŽK: Lino, Llorente, Giménez – Can, Maatsen. Diváci: 68.641.

Atlético: Oblak – Witsel (90. Savič), Giménez, Azpilicueta – Molina (90. Ňíguez), Llorente, Koke, De Paul (80. Correa), Lino (90. Riquelme) – Morata (64. Barrios), Griezmann. Trenér: Simeone.

Dortmund: Kobel – Ryerson, Hummels, Schlotterbeck, Maatsen – Sabitzer (84. Reus), Can (84. Özcan) – Sancho, Nmecha (46. Brandt), Adeyemi (73. Bynoe-Gittens) – Füllkrug (60. Haller). Trenér: Terzič.

Paris St. Germain – FC Barcelona 2:3 (0:1)

Branky: 48. Dembélé, 51. Vitinha – 37. a 62. Raphinha, 77. Christensen. Rozhodčí: Taylor – Beswick, Nunn – Attwell (video, všichni Angl.). ŽK: Vitinha, Beraldo – Roberto, Cubarsí, Christensen, López. Diváci: 47.470.

PSG: Donnarumma – Marquinhos, Hernández, Beraldo, Mendes – I Kang-in (61. Zaire-Emery), Vitinha, Ruiz (85. Ramos) – Dembélé, Asensio (46. Barcola), Mbappé. Trenér: Enrique.

Barcelona: Ter Stegen – Koundé, Araújo, Cubarsí, Cancelo – Roberto (61. Pedri), De Jong (75. Christensen), Gündogan (85. López) – Yamal (61. Felix), Lewandowski, Raphinha (76. Torres). Trenér: Xavi.

Čtyřiatřicetiletý obránce označil Fiorentinu před čtvrtečním úvodním domácím zápasem v Evropské konferenční lize za velkého favorita, zároveň je ale přesvědčen, že Západočeši už dokázali v soutěžích UEFA porazit i silnější soupeře.

Na tiskové konferenci se v žádném případě nechtěl vymlouvat na to, že Viktorii bude z různých důvodů chybět několik hráčů.

„Musím říct, že nálada je dobrá. Je to pro nás historický milník, všichni se na to těšíme. Cítím to nejen z kluků, ale z celého klubu, i ve městě. Lidi mě zastavují a přejou štěstí. Myslím, že tady v Plzni to žije. Klademe na to velký důraz a moc se na to těšíme,“ uvedl Hejda, který působí v Plzni od roku 2012.

Fiorentina v minulé sezoně došla až do finále Konferenční ligy a bookmakeři na její postup vypsali nízký kurz 1,2:1.

„Nebudeme říkat, že my jsme favorit. Bereme to tak, že Fiorentina je velkým favoritem. Ale myslím si, že jsme tady už zvládli zápasy i se silnějšími soupeři, odehráli jsme tady těch těžkých utkání strašně moc. Máme hlavně v domácím prostředí velkou sílu. Respektujeme sílu soupeře, mají velmi kvalitní tým, ale myslím, že my jsme také dostatečně kvalitní,“ prohlásil Hejda.

Jeho tým bude postrádat několik hráčů, problémy má především na pozici halfbeka.

„Možná menší komplikace to je, že nás není úplně hodně. Ale od toho máme široký kádr. Myslím, že ti, co nastoupí, jsou dostatečně kvalitní, aby tento zápas zvládli. Určitě se nebudeme vymlouvat na to, že je nás málo. Chceme uhrát dobrý výsledek tak, abychom před odvetou pořád měli šanci postoupit,“ řekl Hejda.

Fiorentinu považuje za ofenzivní tým.

„Čeká nás strašně těžký zápas. Vypadají, že jsou velmi dobří na balonu. Vesměs celý tým je technicky dobře vybavený, všechna tahle špičková zahraniční mužstva mají v ofenzivně strašně velkou sílu. Mají strašně rychlá křídla, vepředu jsou všichni šikovní na balonu, dávají také hodně branek zpoza vápna. Musíme být kompaktní. Bude to pro nás těžká prověrka a moc se na to těšíme,“ uvedl Hejda.

„Samozřejmě byl nám pomohl první gól, to pomůže každému. Když co nejdříve chytneme lidi, bude se nám hrát snadněji. Uvidíme, jak bude průběh zápasu vypadat, jaké tempo bude od začátku. Věřím, že jsme schopni odehrát dobrý zápas,“ doplnil bývalý obránce Sparty.

Jeho tým potřebuje uhrát v tomto ročníku Konferenční ligy ještě aspoň jednu remízu, aby tím zajistil českým klubům 10. místo v žebříčku koeficientů UEFA a šampionovi přímý postup do hlavní fáze Ligy mistrů pro přespříští sezonu.

„Popravdě úplně téma to v kabině nebylo. Samozřejmě o tom víme, ale že bychom to nějak probírali na přípravě, to ne. Byl by to samozřejmě úspěch, kdybychom český fotbal dotlačili dopředu takhle do Ligy mistrů. Ale teď na to úplně nekoukáme. Chceme to zvládnout jako Plzeň a uděláme pro to maximum,“ řekl Hejda.

Když 20. února 1938 německý výběr bojoval na Štvanici na světovém šampionátu s československým týmem o bronzovou medaili, chybělo pouhých 18 měsíců do začátku nejničivějšího válečného konfliktu v historii lidstva.

V Německu už čtvrtým rokem platily protižidovské norimberské zákony. Přesto v dresu týmu vzývajícího vlajku s hákovým křížem bojoval Rudi Ball, který rasové požadavky na „čistého Árijce“ rozhodně nesplňoval.

Syn Židovky patřil k největším hvězdám německého hokeje po celá 30. léta. Jenže po 15. září 1935 přestal být „rasově vhodný“. Mrštný a pouze 163 cm vysoký hráč dokonce chyběl v nominaci na ostře sledovanou zimní olympiádu v roce 1936 v Garmisch-Partenkirchenu.

Proti tomu se vzbouřila jiná německá hvězda, Gustav Jaenecke. Rtuťovitý obránce, který Německo reprezentoval i v tenisovém Davis Cupu, odmítl hrát, pokud Ball nebude nominován.

Kauza se projednávala na tajných schůzích nacistické strany. Výsledkem byla cesta delegace do Švýcarska, kde hráč zatím pobýval.

Gól před očima nacistických pohlavárů

Ball souhlasil, ale pouze pod podmínkou, že jeho rodina bude moci po skončení her opustit zemi. To mu nacističtí pohlaváři slíbili.

Začátek turnaje v Ga-Pa Němcům nevyšel. V zápase s Američany byl Ball sice nejlepším hráčem svého týmu, ale porážce 0:1 nezabránil.

Na klíčový duel základní skupiny s Italy dorazili do hlediště Olympijského stadionu Hitlerův pobočník Rudolf Hess i první muž nacistické propagandy Joseph Goebbels.

Jaké muselo být jejich překvapení, když to byl právě „poloviční Žid“ Ball, kdo pečetil výsledek utkání na 3:0. Němci svoji skupinu vyhráli, ale v druhé fázi turnaje na postup do bojů o medaili nedosáhli. Svoji roli v tom sehrál i fakt, že se klíčový hráč zranil a ztratil hodně ze své úderné produktivity.

I když hokejový tým nedosáhl na vysněnou medaili, němečtí pohlaváři splnili svůj slib. V červenci vypluli Ballovi rodiče Leonhard a Gertrude z britského Southamptonu na poslední etapu cesty do bezpečí a připojili se k Rudiho bratrovi Heinzovi v Jihoafrické republice.

Mělo to však háček. Úřady požádaly Rudiho, aby zůstal a hrál v Německu. Těžko říct, nakolik měl na výběr. Vrátil se do svého klubu Berliner SC a završil s ním sbírku osmi titulů národního šampiona.

Reprezentační loučení v Praze

Mezi jeho 49 zápasů v německém dresu patřily i ty odehrané na světovém šampionátu 1938 v Praze. Tady se výběru země, o níž se vždycky vyjadřoval jako „oni“, a ne „my“, dařilo více než před dvěma lety v Ga-Pa.

Ze základní skupiny B sice tým postoupil na poslední chvíli, ale pak si vybojoval účast v play off. Po těsné porážce s Kanadou v poměru 0:1 se Němci utkali s výběrem Československa o třetí místo.

Ani tady se však hráč proslulý bleskovou rychlostí a přesnou střelbou neprosadil. Čechoslováci vyhráli 3:0 a v pochmurné předválečné době slavili bronz.

Tento zápas byl také tečkou za Ballovou reprezentační kariérou, během níž vsítil 19 gólů. Vůbec poslední zápas odehrál v lednu 1943.

To už se nad Německem střídaly letky spojeneckých bombardérů. Tím skončila i říšská hokejová liga, v níž hrál také celek českých Němců NSTG Prag.

Ball se z rozbombardovaného hlavního města přesunul na svoje letní sídlo a uprostřed lesů a jezer se na západním předměstí Berlína ve zdraví dožil konce války.

V dubnu 1948 nastoupil se ženou Hilmou a bratrem Gerhardem na berlínském letišti Tempelhof do letadla a odletěl do Jižní Afriky za zbytkem rodiny.

Setkání s blízkými zkalil smutek. Téhož měsíce se rodina dozvěděla podrobnosti o tom, co se stalo Ballově tetě Huldě. Otcova starší sestra zemřela v koncentračním táboře v Terezíně, kterým procházely oběti nacistů na cestě do koncentračních táborů dále na východ.

Ball zemřel v roce 1975 v Johannesburgu ve věku 64 let. O 29 let později byl uveden do Síně slávy Mezinárodní hokejové federace IIHF.

„Mikuláš je robustní obránce, který se ukazoval v dobrém světle posledních pár sezon v Evropě. Těším se na to, jak bude pokračovat ve svém rozvoji v našem systému,“ řekl generální manažer Panthers Bill Zito.

Hovorka si v této sezoně v extralize připsal v 51 zápasech základní části pět branek a 11 asistencí. Inkasoval také 42 trestných minut. Ve třech zápasech play off zaznamenal dvě přihrávky. Celkově v extralize sehrál 93 zápasů, má na kontě 24 bodů (8+16) a nasbíral 70 trestných minut.

Nedraftovaný Hovorka v tomto ročníku také debutoval v české reprezentaci. Na prosincových Švýcarských hrách v Curychu a na Švédských hrách v Karlstadu v pěti duelech nebodoval.