Zlatý gól hokejového mistrovství světa v Praze vstřelil David Pastrňák, ovšem od začátku turnaje drželi všichni novopečení šampioni linku, že neexistuje víc než tým. Přesto nabízíme „All Star“ sestavu českých hráčů, kteří vyčnívali a táhli reprezentaci za vytouženým triumfem.

Jaké je být trenérem mistrů světa?

V životě bych si nemyslel, že se to může stát.

Jako byste to naplánoval, od začátku sezony jste říkal, že forma má kulminovat. A takhle to dopadlo.

Je to cesta, kterou jsme si s trenéry připravili. Kolikrát si ji připravíte a úplně to nevyjde. Jsem rád, že se to povedlo, že jsme šli postupnými kroky. Hlavně je to o hráčích, to MS vyhráli oni, ne my trenéři. Jsem rád, že jsem zvolil správné hráče, ač se vám to někdy nelíbilo. Neprohráli v základním hracím čase jediný zápas na MS, nevím, kdy naposled se to stalo.

Jaké bylo finále? O jednom gólu?

Ano, taktický zápas. Se Švédy nám to napadalo, ale hrát pak hned na druhý den… Švýcaři mají svou kvalitu, výborné hráče. S přibývajícím časem to bylo o našem gólmanovi, který neudělal chybu. Byl super koncentrovaný, nevypadl z něj puk. Bojovnost byla větší a větší, rozhodla standardní situace po buly. Dali jsme první gól, Švýcaři šli do rizika, ale my jsme tu sestavu stáhli a věřili jsme, že vyhrajeme.

David Pastrňák ve třech zápasech nebodoval, ve finále ukázal, že je rozdílový lídr. Co k němu říct?

Je to v útočném pásmu ohromně nebezpečný hráč. Když dostane takovou šanci, střelu z voleje po signálu… Švýcaři to nezachytili, byla to přesně jeho parketa.

Říkáváte, že emoce nejsou váš styl. Ve finále to bez nich asi nešlo, co se vám na konci honilo hlavou?

Snažili jsme se vyhnout tomu, aby jejich první lajna šla na naši první. Naše nebyla tolik defenzivně silná, jejich rozhodovala většinu zápasů. Nebylo to jednoduché, ale dařilo se nám to.

Byl taktický pokyn jít po Švýcarech ostře? Bylo to vidět třeba na Pavlu Zachovi.

To ani ne, on to vycítil, že je potřeba do nich trochu zajet. I Ondra Palát měl ten hit, kdy tam pak opravovali plexisklo. Kluci ví, co platí na ty technické hráče. Pavel si to tak vyhodnotil, neměl to jednoduché po sérii v NHL a po příjezdu sem. Ten program je velmi náročný. Všichni to zvládli.

Co říkáte na fanoušky? Plná hala, plné Staroměstské náměstí a další místa po celé zemi…

Vždycky se to hraje pro fanoušky a pokud máte takové, je to obrovská motivace pro všechny. Pro hráče i realizační tým. Jsme za tu podporu hrozně rádi, kluci ji cítili. Atmosféra byla opravdu šestým hráčem, dopingem a energií. Když si řeknete, že už to nedáte, tak vydechnete a jdete znovu. Pro ty lidi tam kluci nechali všechno.

Jak se vám dařilo v průběhu MS odklánět od týmu tlak?

Tím, že jsem si vypnul internet po turnaji v Brně. Přečetl jsem si článek o blamáži Rulíka s nominací… Měl jsem ho vypnutý doteď. Jáchym Kondelík mi referoval na rozbruslení před finále, co všechno se dělo. Docela jsem koukal.

Po celý turnaj jste vystupoval hodně skromně. Není čas si říct v celém realizačním týmu, že jste odvedli dobrou práci a jste trenéři mistrů světa?

Já jsem takový, jaký jsem. Jiný nebudu, ať se zápas povede, nebo se třeba někdy nepovede. Snažím se být stejný. Hodnoty životní jsou i jiné než jen ve sportu. Snažím se to brát s nadhledem. Když se něco povede, vždy ohromně gratuluju hráčům. Já jako trenér jsem se hodně zaobíral nominací, to bylo extrémně důležité.

Proto jste pozval do Brna nezvykle vysoký počet hráčů?

Ano, abych se v tom zorientoval. Abych viděl, jak zvládají mentální tlak. Byl jsem tam na ně tvrdý a ostrý a sledoval jsem, jak to pobírají. Tady na MS už ne. Tam to bylo pro mě klíčové, udělal jsem tu volbu a jsem rád, že kluci dokázali, že jejich výkonnost byla neskutečná a forma gradovala. Udělat poslední krůček je strašně složité, zvlášť doma, kde jsou všichni v očekávání.

Vy jste zažil jako asistent oslavy zlata po MS ve Vídni 2005. Takže víte, co od toho čekat?

V té době jsem byl mladý a blbý, taky to podle toho vypadalo. Takže teď už to bude lepší, doufám… Střídmější. (úsměv)

Jak jste si užil ty první momenty na střídačce a na ledě?

To je nádhera. Hlavně pro ty kluky. Já jsem sledoval hráče, tohle mě naplňuje.

Kdo si dovolil polít trenéra šampaňským?

To nevím, asi prezident Petr Pavel, stál vedle mě. Ten může… Ale ne, on jen stál vedle mě, asi to udělali kluci. Já jsem to měl v očích, strašně to pálilo a musel jsem je zavřít.

Vloni jste byl u stříbrné medaile s juniory, teď jste vyhrál s dospělou reprezentací domácí MS. Cítíte, že víte, kudy vede cesta k úspěchu?

Máme skvělý realizák, který táhne za jeden provaz. Ti lidé jsou úžasní a zkušení. Někteří mají za sebou spoustu zápasů v NHL a ohromné kariéry, přitom jsou skromní a pracovití. Když se to spojí v jeden celek, přenese se to na hráče a stane se to součástí kolektivu.

Video: Jak se fandilo na Staroměstském náměstí

Nejlepším útočníkem i nejužitečnějším hráčem se stal švýcarský útočník s českými kořeny Kevin Fiala, jenž je také v All Star týmu. Stejně tak i další Švýcar Roman Josi, nejlepší obránce turnaje. Nejlepší šestku doplnili švédský zadák Erik Karlsson a kanadský útočník Dylan Cozens.

Nejlepší hráči MS na jednotlivých postech (podle direktoriátu turnaje):

Brankář: Lukáš Dostál (Česko). Obránce: Roman Josi. Útočník: Kevin Fiala (oba Švýcarsko). Nejužitečnější hráč turnaje (podle akreditovaných novinářů): Kevin Fiala (Švýcarsko).

All Star tým (podle akreditovaných novinářů):

Lukáš Dostál (Česko) – Roman Josi (Švýcarsko), Erik Karlsson (Švédsko) – Kevin Fiala (Švýcarsko), Dylan Cozens (Kanada), Roman Červenka (Česko).

Triumf českého hokejového týmu na domácí půdě se rozkřikl do celého světa. Mistrovský titul si v O2 Areně užila i řada českých sportovních hvězd.

Máte na krku zlatou medaili, za sebou oslavy na ledě. Co se teď ve vás odehrává?

Jsem moc šťastný, pyšný na kluky, natěšený na oslavy. Přišel jsem do neskutečné party, kluci to pro mě i pro Zachiče udělali strašně jednoduché. Jsem rád, že jsme to zvládli, na zlatou medaili jsme čekali dlouho. Nemohlo to přijít v lepší čas než u nás na mistrovství. Fanoušci vytvářeli neskutečnou atmosféru.

Gól jste si schoval na správnou chvíli, že?

Byl to vyrovnaný zápas. Samozřejmě jsme si přáli trošku klidnější průběh, nakonec rozhodl signál z buly, jsem rád, že to vyšlo. Sami jste viděli moji oslavu. Myslel jsem si, že na kolena se po gólu v životě nedostanu. Nevěděl jsem, že ve mně tak velké emoce jsou.

Zamávání do hlediště po vstřeleném gólu bylo pro partnerku a dcerku?

Pro celou rodinu. Nevěděl jsem ale, kde sedí. Podle mě ani neseděli tam, kam jsem mával. Vůbec je našlo najít, až na konci se mi to povedlo. Jsem tak šťastný, že jsem se mohl ukázat doma!

Jaromír Jágr po vyřazení Švédska říkal, že by bylo krásně, kdybyste finále rozhodnete právě vy. Dostalo se to k vám?

Zahlédl jsem to, ale já jsem tomu moc nevěřil.

Když vám to tam v prvních třech zápasech nepadalo, snažil jste se týmu pomoct jinak, že?

Přišel jsem do nového systému pod novým trenérem, kterého jsem neznal. Zabralo mi nějaký čas, než jsem si na ten systém zvykl. Ale jak říkám, věřil jsem mu jako všichni. Musel jsem se podřídit. Góly nepadaly, ale nad tím jsem nepřemýšlel.

Znamená pro vás víc Stanley Cup, nebo zlato z mistrovství světa?

Jsem rád, že vyšlo jedno z toho. Teď si to pořádně užiju. Jsem hrozně pyšný, co tady kluci vytvořili a jak jsme bojovali. I na Jana Ščotku, který tady nehrál celý turnaj a najednou musel nastoupil do tak důležitého zápasu, jsem fakt pyšný. Je to už naše třetí společná medaile (po stříbru z dorosteneckého MS 2014 a bronzu ze seniorského MS 2022 – pozn. red.).

Byl jste na šampionátu v pořádku ze zdravotního hlediska?

Mám problém s kyčlí, uvidíme, jak to dopadne. Před mistrovstvím mi bylo řečeno, že určitě budu muset jít na operaci. Ale potom, co se mnou předvedl pan doktor Kolář… Takhle dobře jsem se necítil osm měsíců. Patří mu dík. Nevím, jestli má magické ruce, ale při bruslení jsem se dlouho necítil tak dobře jako na mistrovství.

Operace vám pořád hrozí?

Uvidíme, pan Kolář říká, že ne. Budu mu věřit.

Video: Jak se fandilo na Staroměstském náměstí