Junek, který se narodil přesně před 130 lety – tedy 25. května 1894 – v Dolní Čermné ve východních Čechách, byl vysoce talentovaným jezdcem.

V době své smrti měl na svém kontě už bohatou sbírku vítězných trofejí. Vášeň pro rychlost a dokonalou techniku ho vynesla mezi nejlepší závodníky té doby.

Příčiny Junkovy tragické nehody na původním přírodním okruhu Nürburgring, což je náročná trať s mnoha zatáčkami a obtížnými pasážemi, nejsou dosud zcela jasné.

Jisté je, že v šestém kole Velké ceny Německa sportovních vozů ztratil kontrolu nad autem a došlo k tragickému nárazu do bariéry, při němž pilot utrpěl smrtelné zranění. Spekuluje se o technickém selhání vozidla nebo o jezdecké chybě.

Smrt jezdce na Nürburgringu tehdy rozrušila celou sportovní veřejnost v Německu i Československu. Jeho nečekaný odchod připomněl, jak náročný a nebezpečný může motorismus být. Vášeň pro závody a touha po vítězství Junka nakonec připravily o život.

Manželka Eliška se pod dojmem velké ztráty rozhodla ukončit svoji úspěšnou kariéru, která z ní dodnes dělá jednu z nejlepších automobilových závodnic všech dob.

Junek byl nejstarším ze 13 dětí. Po absolvování obchodní akademie pracoval jako bankovní úředník. V roce 1922 vyhrál svůj první závod Zbraslav – Jíloviště ve voze Mercedes a přivezl si domů první vítězný pohár.

Později přesedl do Bugatti a spolu s manželkou Eliškou jezdil na závodech v Československu i v zahraničí. Řadu z nich vyhrál.

Navíc se mu dařilo i v profesním životě a dosáhl významného postavení a majetku. Úspěšný závodník je pohřben na Vinohradském hřbitově v Praze.

Češi můžou proniknout do prvního finále světového šampionátu od zlatého roku 2010.

Po úspěchu však prahnou i Švédové, kteří si poslední dobou – jakkoliv to zní překvapivě – vedou podstatně hůř než jejich dnešní soupeř.

Zatímco Česko na uplynulých čtyřech MS dvakrát postoupilo do semifinále a jednou urvalo bronz, Švédsko mezi finálovou čtyřkou pokaždé chybělo a v jednom případě ostudně skončilo už ve skupině.

Letos se však proti neúspěchu „pojistilo“. Dalo dohromady mimořádně silný tým s 18 hráči zámořské NHL.

Respekt budí hlavně obrana s Erikem Karlssonem, Victorem Hedmanem, Rasmusem Dahlinem a Jonasem Brodinem, čtyřmi z pěti nejvytěžovanějších švédských beků v severoamerické soutěži.

Samotný Karlsson zabírá pod platovým stropem zhruba stejné místo jako všichni čeští obránci v NHL dohromady, tedy Filip Hronek, Radko Gudas, Jan Rutta a David Jiříček.

Celá švédská obrana na šampionátu, respektive její zámořská část, do níž patří ještě Marcus Pettersson z Pittsburghu, pak pro nadcházející sezonu vychází na závratných 40 milionů dolarů (asi 900 milionů korun), což je skoro polovina platového stropu.

Proto moc nepřekvapí, že Švédové prošli ostravskou skupinou bez ztráty bodu. Válcovali i postupující mužstva. Američany porazili 5:2, Slováky a Němce 6:1. 

Ve čtvrtfinále se sice navzdory výrazné střelecké převaze trápili proti urputně bránícímu Finsku, ale překvapení po výhře 2:1 v prodloužení nakonec nedopustili.

Po osmizápasové ostravské šichtě tak zamířili do Prahy, hlavního dějiště šampionátu, na semifinále proti domácímu výběru.

„Je skvělé, že jsou Češi stále ve hře. V celé zemi to vře,“ podotkl legendární švédský útočník Peter Forsberg, který během MS pracuje jako expert stanice Viaplay a neunikla mu tuzemská hokejová mánie.

Za nevypadnutí Čechů je s očekáváním bouřlivé atmosféry na stadionu rád také Hedman. „Bude to neobyčejný zážitek. Zahrát si před plnou halou proti pořadatelské zemi, z toho jsem vážně nadšený. Navíc potkám Paláta s Ruttou, s nimiž jsem toho dost nahrál,“ připomněl obránce Tampy bývalé parťáky z floridského klubu.

Na turnaji v osmi startech posbíral zápis 1+6. Hned tři z nejproduktivnějších sedmi Švédů jsou obránci. Na čele týmového bodování je se statistikou 5+5 zadák Karlsson.

Přítomnost superhvězdných beků však není znát jen ve štědré podpoře útoku. Švédsko je zároveň nejlépe bránící reprezentací na šampionátu, obdrželo jen deset branek.

Nejvíc ale udivuje hrou v oslabení, při které jako jediné ze všech účastníků stále neinkasovalo. V 17 početních nevýhodách navíc dokázalo čtyřikrát skórovat, a to postupně proti Američanům (byť do prázdné brány při hře čtyř proti šesti), Kazachům, Lotyšům a Slovákům.

V nadsázce se tak dá říct, že když Švéd zamíří na trestnou lavici, pro Seveřany to nevýhoda není.

I to ilustruje sílu letošního výběru Tre kronor.

Před měsícem se přitom obě strany dohodly na dodržení smlouvy s platností do léta 2025, ačkoli sám čtyřiačtyřicetiletý španělský kouč předtím v lednu oznámil, že z katalánského celku po konci ročníku odejde.

„Prezident FC Barcelona Joan Laporta dnes oznámil Xavimu, že v sezoně 2024/25 nebude pokračovat v roli hlavního kouče. Klub děkuje Xavimu a jeho týmu za odvedenou práci, naposledy povedou mužstvo v nedělním posledním kole španělské ligy v Seville,“ stojí v krátkém prohlášení.

Xavi se Barcelony ujal v listopadu 2021 jako nástupce odvolaného Ronalda Koemana.

V ročníku 2022/23 získal s týmem dvě trofeje, po španělském Superpoháru ji dovedl také k 27. ligovému titulu, prvnímu po čtyřech letech.

V této sezoně se ale Kataláncům nedařilo a španělský mistr světa z roku 2010 překvapil v lednu oznámením, že v létě skončí.

Tým nakonec dovedl do čtvrtfinále Ligy mistrů a ke druhému místu v lize. V dubnu po debatách s vedením i hráči svůj postoj přehodnotil a hodlal dodržet smlouvu i pro příští ročník.

Nyní však nastal další obrat.

Xavi jako hráč strávil na Camp Nou 17 let a vybojoval s Barcelonou 25 trofejí včetně osmi ligových titulů a čtyř triumfů v Lize mistrů. S národním týmem vyhrál vedle MS i Euro v letech 2008 a 2012.

O Xaviho nástupci zatím není jasno, Barcelona o něm rozhodne v nejbližších dnech.

Média nejvíce spekulují o bývalém kouči Bayernu Mnichov a německé reprezentace Hansim Flickovi.

Na domácím mistrovství světa před devíti lety vedl Jakub Voráček českou hokejovou reprezentaci jako kapitán, teď její zápasy komentuje v České televizi s Robertem Zárubou. Baví diváky svými emocemi i hláškami, z nichž některé už se na sociálních sítích staly virálními.

Šestasedmdesátý hráč světa Menšík měl na French Open startovat poprvé v kariéře. V posledních týdnech ho ale trápily potíže s rukou, kvůli nimž odstoupil na konci dubna z turnaje v Madridu. Před dvěma týdny neuspěl ani v Římě, kde vypadl v 1. kole s Němcem Yannickem Hanfmannem.

Svěřenec trenéra Tomáše Josefuse, který v minulých dnech úspěšně složil maturitní zkoušku na gymnáziu Jiřího Wolkera v Prostějově, dosud startoval na dvou grandslamech. Na loňském US Open dohrál ve 3. kole, kde nestačil na Američana Taylora Fritze. Letos v lednu prohrál ve 2. kole Australian Open s Polákem Hubertem Hurkaczem.

Menšík je dalším českým tenistou, který musel účast na druhém grandslamovém turnaji sezony vzdát. Kvůli únavové zlomenině bederního obratle nebude startovat ani tuzemská jednička Jiří Lehečka.

Jediným českým mužským zástupcem v hlavní soutěži bude Tomáš Macháč, který se utká v 1. kole s Portugalcem Nunem Borgesem. V ženském pavouku je šest českých hráček.