Favorizovaní Seveřané měli již před dnešním duelem jistotu postupu do vyzařovací části z prvního místa.

Začali aktivně a brankáře Papillona prověřili Raymond, Lundeström nebo Burakovsky. Otevřít skóre se jim ale nepodařilo.

Francouzi bez větších problémů přežili i první oslabení, v němž paradoxně vyslali i první střelu na gólmana Erssona.

Švédové v první části soupeře výrazně přestříleli (12:3), do druhé ale vstoupili vlažněji a Francouzi se postupně začali osmělovat i v útoku. Bezbrankový stav ovšem změnil ve 28. minutě Raymond, jenž prostřelil Papillona.

Francie v předešlých dvou vzájemných zápasech na MS nedokázala vstřelit Švédsku gól, tentokrát se jí to podařilo. O 83 vteřin později vyrovnal Bertrand, k němuž se odrazila zblokovaná střela Recha.

Favorit následně přidal a Papillonovi rostl počet zákroků. Blíže brance byli ale Francouzi. Hned dvě velké šance měl Bertrand, Boudon v přesilovce trefil tyč.

Zpátky do vedení pomohla Švédsku přesilová hra. Vyloučení na turnaji debutujícího Colombana v závěru druhé třetiny využil ve 42. minutě Karlsson a připsal si čtvrtý gól na šampionátu.

Vyrovnat se již Francii nepodařilo, v závěru navíc při power play inkasovala čtyři vteřiny před koncem potřetí.

Po roce zase dolů

Hokejisté Velké Británie prohráli s Norskem 2:5 a sestupují po roce zpátky do skupiny A divize I. Norové si naopak zajistili záchranu, k níž jim stačil jakýkoliv bodový zisk. Třemi body za gól a dvě asistence k tomu přispěl Michael Brandsegg-Nygard.

Velkou Británii a poslední tým ze skupiny B v Ostravě za rok na šampionátu ve Švédsku a Dánsku nahradí Slovinsko a Maďarsko. Britové zůstali na turnaji i po šesti duelech bez bodu a před úterním závěrečným soubojem s Rakouskem ztrácejí na soupeře před sebou šest bodů.

Mistrovství světa v hokeji:

Skupina B (Ostrava):

Švédsko – Francie 3:1 (0:0, 1:1, 2:0)

Branky a nahrávky: 28. Raymond (Burakovsky, Holmberg), 42. Karlsson (Hedman, Kempe), 60. Burakovsky (Raymond) – 30. Bertrand (Boudon, Rech). Rozhodčí: Vikman (Fin.), Schrader – Heffner (oba Něm.), Hynek (ČR). Vyloučení: 2:3. Využití: 1:0. Diváci: 6805.

Švédsko: Ersson – Brodin, Dahlin, Heed, Hedman, Karlsson, Pettersson – Unger Sörum, Eriksson Ek, Kempe – Burakovsky, Holmberg, Raymond – Zetterlund, Lundeström, Olofsson – Friberg, L. Johansson, Grundström – Sörensen. Trenér: Hallam.

Francie: Papillon – Cantagallo, Chakiachvili, Gallet, Auvitu, Llorca, Crinon, Guebey – Bertrand, Boudon, Rech – T. Bozon, Bellemare, Treille – Claireaux, Addamo, Perret – Dair, Colomban, K. Bozon – Bruche. Trenér: P. Bozon.

Skupina A (Praha):

Velká Británie – Norsko 2:5 (0:3, 1:1, 1:1)

Branky a nahrávky: 25. Perlini (Dowd, O’Connor), 48. Betteridge (Lake, Mosey) – 5. Vikingstad (Krogdahl, Engebraten), 7. P. Thoresen, 13. E. Olsen (N. Steen, Brandsegg-Nygard), 22. Brandsegg-Nygard (P. Thoresen, Zuccarello), 45. Bakke Olsen (Brandsegg-Nygard). Rozhodčí: Rozhodčí: Fraňo (ČR), Pearce (Kan.) – Ondráček (ČR), Zunde (Lot.). Vyloučení: 6:3. Využití: 1:1. Diváci: 13.679.

Velká Británie: Whistle – Halbert, Mosey, D. Phillips, O’Connor, M. Richardson, Ruopp, Sam Jones, Batch – Curran, Perlini, Kirk – Dowd , Neilson, Lake – Betteridge, Lachowicz, Norris – Duggan, Davies, Shudra – Critchlow. Trenér: P. Russell.

Norsko: Haukeland – Johannesen, Solberg, I. Hansen, Kaasastul, Engebraten, Krogdahl, Hurröd – Martinsen, P. Thoresen, Zuccarello – T. Olsen, Vikingstad, Berg Paulsen – Rönnild, H. Ö. Salsten, E. Ö. Salsten – Brandsegg-Nygard, Bakke Olsen, N. Steen – Pettersen. Trenér: T. Johansson.

Na počínání českého reprezentanta poukázali uživatelé na sociální síti X.

Na podepisovaném dresu byl nejen antisemitský nápis „Jude Slavie“, ale také číslo 88, které neonacisté využívají k pozdravu Heil Hitler.

„Po venkovních zápasech se všichni snažíme co nejdéle trávit čas s fanoušky a věnovat jim chvilku času, aby se s námi mohli potkat, vyfotit, podepsat,“ uvedl Krejčí, jenž nemá účet na X, prostřednictvím ředitele komunikace Sparty Ondřeje Kasíka.

Dres podepsal Krejčí ve chvíli, kdy hráči po úvodních oslavách v šatně mířili do týmového autobusu a chystali se návrat do Prahy.

„Jsou to desítky, stovky lidí každý týden, celý rok v kuse. A vy chcete všem vyjít vstříc, aby se dostalo, pokud možno, na všechny. Nemusíme to dělat, ale chceme… A nikdy by mě nenapadlo, že by tohle někdo mohl zneužít proti nám,“ uvedl Krejčí v prohlášení.

„Tímto vším ale neobhajuju to, že jsem zodpovědný za to, co podepisuju, co dělám a jak se chovám,“ uznal pětadvacetiletý obránce.

„Tyhle věci si musím hlídat a distancuju se od jakýchkoli rasistických názorů. Respekt rivalovi za těžkou bitvu o titul a přeju všem, ať se daří,“ dodal Krejčí.

Antisemitský pokřik „Jude Slavie“ nadále používá část letenských fanoušků, přestože Sparta se proti němu dlouhodobě vymezuje.

„Tímto pokřikem dehonestujeme sami sebe, slavnou historii klubu a hodnoty ACS. Tento pokřik neškodí Slavii, ani jejím fanouškům. Nevypovídá nic o klubu z Vršovic. Vypovídá o nás,“ uvedla Sparta již před pěti lety na svém webu.

Jak se cítíte? Jaký byl let?

Byly tam trochu komplikace s rodinkou, která musela přebookovat let a dorazí později. Jsem rád, že jsme se sem dostali. Celkově to bylo v pohodě.

Jaké bude začít na mistrovství světa hned proti Kanadě?

Nemám s tím problém. Dostat se zpět do zápasového tempa po jednom tréninku sice nebude nic příjemného, ale snad to zvládnu. (úsměv)

Těšíte se speciálně na někoho z Kanady?

Nevím přesně, kdo za Kanadu hraje, ale viděl jsem několik zápasů, všiml jsem si, že jim to výborně bruslí. Určitě to bude dobrý zápas, hlavně půjde o první místo v tabulce. Bude to dobrý hokej.

Dnešní trénink jste se Zachou ještě nestihli, ale podle složení útoků na něm je jednou z možností, že budete hrát ve formaci s Ondřejem Palátem. Co by to pro vás znamenalo?

Palič je velmi zkušený, veterán z NHL, má dva Stanley Cupy. Měl jsem šanci s ním hrát na Světovém poháru, pár tréninků, možná i zápasů. Vím, že je strašně chytrý, bojuje a je to super hráč na to, abychom si to ťukli. Souhra s ním nebude problém, zatím tady hraje výborně.

A kdybyste měl hrát v lajně s Romanem Červenkou?

Všichni víme, že souhra s Červusem tam je. Nebylo by to nic nového, kdybych s ním nastoupil. Oba víme, co od sebe očekávat. Stejně jako Palič, taky on hraje výborně. Celkově se snažím přizpůsobit jakémukoliv hráči v lajně, za celou kariéru se u mě protočilo hodně spoluhráčů a nemám s tím problém. Tohle jsou příjemné starosti.

Co jste říkal na atmosféru, když jste šampionát sledoval na dálku?

Vždy, když jsem to zapnul, tak jsem viděl neskutečnou atmosféru. Sledoval jsem to jedním okem, po vypadnutí z play off trochu víc. Je neskutečné, jak hokej lidi zase probudil. Jasně ukazuje, že je tady na prvním místě. Hrozně moc se těším, nehrál jsem v Česku a před rodinou, ani nepamatuju.

Jak se na váš bleskový přesun do Prahy dívali v Bostonu?

Samozřejmě neměli moc radost. Hokeje bylo hodně, hrál jsem hodně minut a zápasů byla spousta. Určitě se jim to nelíbilo, ale na druhou stranu jim musím poděkovat, že to chápali. Říkal jsem jim, že by pro mě bylo hrozně těžké odjet, kdyby MS nebylo v Česku. Ale takhle to pochopili.

Po oznámení vašeho příjezdu dost vzrostla očekávání českých fanoušků. Jak to vnímáte?

Musíme se soustředit hlavně na přítomnost, nekoukat se moc daleko. Zítra je před námi zápas s Kanadou a jak jsem říkal, první místo v tabulce může být naše, pokud je porazíme. Musíme zůstat v daném momentu a nekoukat se daleko, přemýšlet teď o čtvrtfinále je podle mě hloupost.

Věděl jste po vypadnutí Bruins hned, že pojedete? Nebo jste chvilku váhal?

Samozřejmě jsem chtěl, ale někdy jsou tam komplikace. Nikdy nevíte, jestli budete mít tu šanci přijet. Určitě tam bylo hodně otazníků, které musely být vyřešené, abych mohl přijet.

Jste po play off v NHL hodně obouchaný?

Teď bych to nechtěl řešit. Můžeme se o tom pobavit po mistrovství, ale určitě kdybych se necítil, že můžu týmu pomoct, tak bych tady nebyl.

Na Slovensku znovu zadoufali, že právě ona může být hvězdou, na kterou u východních sousedů marně čekají od konce Dominiky Cibulkové.

Už v roce 2017 titulky křičely, jak „Slovensko našlo novou tenisovou bohyni“. 

Kariéra Šramkové ale po rychlém vzestupu začala stagnovat, zejména vinou chatrného zdraví. 

„Nejdřív jsem skoro rok nehrála kvůli problémům se zády. Potom přišlo rameno, po něm břišní svaly. Když jsem zase začala hrát dobře, postihla mě před dvěma lety únavová zlomeniny nohy,“ popsala Šramková v rozhovoru pro WTA.

„Musela jsem na operaci, moje kost byla na tři kusy a dva z nich mi odebrali. Trvalo mi další tři měsíce, než jsem se dostala zpět do formy,“ líčila sedmileté trápení.

Její talent těžké časy nepoznamenaly, odhodlání nijak nezesláblo.

I přes potíže se bratislavská rodačka stále držela na dostřel špičky, většinou střídala pozice ve druhé a třetí stovce. Obrnila se trpělivostí a obklopila věrným týmem v čele s trenérem Milanem Martincem.

Cíl byl nastaven jasně: zůstat po delší časový úsek zdravá. Šramková věděla, že právě to by k posunu vzhůru mělo stačit.

V sebevědomí a odvaze totiž problém není. „Chci být někdo,“ vysvětlila Šramková stručně, co ji neustále žene kupředu.

„Proto přece tenhle sport děláme, abychom někým byli. Když vidím ostatní holky kolem sebe, tak to chci taky. Proto pořád makám,“ dodala.

I když nebyla zdravotně v pořádku, dokázala čas od času svůj talent naplno vybalit. V kapse má dvě vítězství proti hráčkám top 20, shodou okolností dvěma českým hvězdám. V roce 2021 Šramková v Praze překvapila Petru Kvitovou, minulý rok si zase ve Varšavě vyšlápla na Karolínu Muchovou.

„Vím, že můžu hrát s nejlepšími. Potřebuju víc takových vítězství,“ prohlásila obdivovatelka Sereny Williamsové během římského tažení.

Během generálky French Open nakonec odehrála životní turnaj. Z kvalifikace prošla až do osmifinále a v žebříčku konečně po letech otevřela brány první stovky. „Je to splněný sen,“ přiznala Šramková.

Po letech se tak do titulků znovu dostal příběh dívky, která vyrostla pro světový tenis navzdory oční vadě, což je samo o sobě hodné bezmezného obdivu.

Šrámková se narodila s onemocněním, které postihlo její levé oko. Téměř na něj nevidí.

Když s tenisem začínala, věřila, že sport, který vyžaduje vysokou úroveň hloubkového vnímání a koordinace mezi rukou a okem, přinese zlepšení. To se ale nikdy nestalo.

„Nevím, jaké to je, vidět dobře. Zkoušela jsem nosit kontaktní čočky, ale nebylo to s nimi o moc lepší a navíc to bylo strašně nepříjemné,“ vysvětlila.

Vzestup přišel až těsně před Roland Garros, takže se do turnajového pavouka nestihl promítnout. Šramková tedy v pondělí vstoupí do tříkolové kvalifikace. Bude v ní ale velkou favoritkou na postup do hlavní soutěže.

Kanada, USA, Švédsko. To byli původně jasní favorité letošního světového šampionátu.

V závěru skupinové fáze k nim ale přibyl ještě jeden tým. Česko.

Výběr trenéra Radima Rulíka zatím nepoznal porážku v základní hrací době a v posledních dnech ohlašuje jednu hvězdnou útočnou posilu za druhou.

Martin Nečas z Caroliny už nastoupil, na Kanadu, úterní generálku na čtvrtfinále, budou k dispozici i David Pastrňák s Pavlem Zachou z Bostonu. 

Česko tím pádem budí čím dál větší respekt. Třeba finský deník Iltalehti psal o „děsivých posilách“, případně „divokém posílení“.  

Slovenská hokejová legenda Dárius Rusnák pak Čechy vidí ve finále proti Švédsku.

Zatímco před šampionátem měl Rulíkův výběr podle sázkových kanceláří šanci na zlato asi devět ku jedné, podobně jako Finsko a Švýcarsko, teď už je výrazně pod šesti ku jedné, stejně jako Američané. A blíž než ke Švýcarům má ke Švédům, kteří zatím jako jediní na turnaji neztratili ani bod.

Odvrácenou stránkou mohutného posilování je, že z fungující sestavy někdo odpadne.

„Doplňujeme mužstvo o hokejisty, kteří v NHL hrají první dvě lajny, takových už moc nemáme. A to samozřejmě každý v týmu ví a respektuje to,“ komentoval citlivou situaci Rulík.

Respekt ostatně panuje i mezi samotnými posilami. Když před zápasem proti Velké Británii dorazil Nečas, vzal si dres s číslem 98. Po své osmaosmdesátce ani nepokukoval.

„Tu schovávám pro jednoho hráče, nevím, jestli ho znáte,“ vtipkoval s odkazem na Pastrňáka.

„Samozřejmě má přednost, je to nejlepší český hráč,“ dodal se vší vážností.

Kromě toho je teď Pastrňák největší hvězdou aktuálního mistrovství světa.

Když kanadská televize TSN dělala před sezonou žebříček 50 nejlepších hokejistů NHL, českého kanonýra zařadila na sedmou pozici (druhou mezi křídly za Matthewa Tkachuka).

Žádný z výše umístěných hráčů v Praze ani Ostravě není. Nejvíc Pastrňákovi konkuruje až 21. Erik Karlsson, který září za Švédsko. Následují 23. Victor Hedman, 25. Rasmus Dahlin, 29. Roman Josi, 31. Brady Tkachuk, 37. Nico Hischier a 48. Connor Bedard.

Kapitán reprezentace Roman Červenka věří, že příjezd hned tří českých hvězd chemii v mužstvu nenaruší.

„Kluci jsou charakterově skvělí,“ podotkl k trojici. „Pastu všichni dobře známe, jeho faktor nám může v důležitých momentech strašně pomoct. On dělá ten rozdíl. Zároveň ale musíme nadále hrát týmově, jeden pro druhého, bez toho to nepůjde.“

Zatím není jasné, kde budou Pastrňák se Zachou nastupovat, variantou je, že na úkor Lukáše Sedláka s Ondřejem Kašem poputují do elitní lajny právě k Červenkovi.

„Kdo by si s nimi, jedněmi z nejlepších hráčů na světě, nechtěl zahrát? Zachič měl výbornou sezonu, hráli spolu. Nevím ale, co mají trenéři v plánu, takže bych nepředbíhal,“ dodal kapitán Česka, nyní jednoho z favoritů na zlato.