Třemi body za dvě branky a jednu asistenci přispěl k vítězství útočník Schneider, tři přihrávky zaznamenal Rossi.

Norové budou bojovat v pondělí o záchranu v přímém souboji s Velkou Británií, zato Rakušané si drží reálnou šanci na účast ve čtvrtfinále.

K postupu mezi nejlepších osm celků turnaje, což se jim naposledy povedlo před třiceti lety na šampionátu v Itálii, potřebují, aby Finové nezískali z duelů s Dánskem a Švýcarskem více bodů než oni ze závěrečného utkání s Velkou Británií.

V úvodu zápasu s Norskem mohl dostat Rakousko do vedení bekhendovou dorážkou Thaler a po polovině úvodní části se Norové ubránili při vyloučení Engebratena.

V 17. minutě při trestu Heinricha nabídl Zuccarello šanci Thoresenovi, jenže puk se mu dostal na brusle a norský hráč akci nezakončil. Rakušané se neprosadili v závěru první třetiny ani při pobytu Steena na trestné lavici.

V čase 28:14 už Rakušané přesilovou hru při vyloučení Johannesena využili. Schneider napřáhl za levým kruhem a přes bránícího Kaasastula zamířil k bližší tyči branky Haukelanda.

Za 40 vteřin tým kouče Badera zvýšil náskok po rychlém protiútoku. Střelu Zwergera v souboji se Schneiderem nešťastně tečoval hokejkou mezi Haukelandovy betony Johannesen. Ve 34. minutě skóroval podruhé v utkání Schneider, který překonal Haukelanda téměř identicky jako při prvním gólu.

Na přelomu druhé a třetí části se Rakušané ubránili 56 vteřin ve třech proti pěti a navíc se v pokračujícím oslabení dostal do úniku po návratu z trestné lavice Mario Huber, Haukeland ovšem zasáhl lapačkou. V 49. minutě mohl zvýšit Strong, který trefil levou tyč.

V 54. minutě ještě vykřesal Norům naději v přečíslení po Zuccarellově pasu Engebraten, ale v čase 57:24 po Zwergerově nabídce zpečetil výsledek při power play do prázdné branky Huber.

Mistrovství světa v hokeji:

Skupina A (Praha):

Norsko – Rakousko 1:4 (0:0, 0:3, 1:1)

Branky a nahrávky: 54. Engebraten (Zuccarello) – 29. Schneider (Heinrich, Rossi), 29. Zwerger (Schneider, Rossi), 34. Schneider (Rossi, Brunner), 58. M. Huber (Zwerger). Rozhodčí: Björk (Švéd.), Tscherrig – Fuchs (oba Švýc.), Yletyinen (Švéd.). Vyloučení: 6:5. Využití: 0:1. Diváci: 16.565.

Norsko: Haukeland – Johannesen, Solberg, I. Hansen, Nörstebö, Krogdahl, Kaasastul, Engebraten – Brandsegg-Nygard, P. Thoresen, Zuccarello – Pettersen, E. Ö. Salsten, Martinsen – N. Steen, Vikingstad, Berg Paulsen – T. Olsen, H. Ö. Salsten, Rönnild – Bakke Olsen. Trenér: T. Johansson.

Rakousko: Kickert – Nickl, Heinrich, Wolf, Unterweger, Maier, Strong, Brunner, Stapelfeldt – Wukovits, Nissner, M. Huber – Zwerger, Rossi, Schneider – Ganahl, Baumgartner, Haudum – P. Huber, Thaler, Rohrer. Trenér: Bader.

K mužstvu kouče Radima Rulíka by se měli připojit v pondělí, mohli by tak stihnout ještě poslední vystoupení národního týmu v základní skupině v úterý od 20:20 proti Kanadě.

„David Pastrňák s Pavlem Zachou projevili po vypadnutí Bostonu z play off velký zájem na mistrovství světa dorazit. Zdravotní prohlídky proběhly bez komplikací a klub tedy oběma hráčům umožnil start na letošním světovém šampionátu,“ potvrdil generální manažer týmu Petr Nedvěd v tiskové zprávě.

Ještě dnes by se měli oba hráči vydat z Bostonu na cestu do Česka. V Praze by měli přistát v pondělí.

„Pondělní trénink ještě David s Pavlem s největší pravděpodobností nestihnou. Poprvé by se měli na ledě objevit v úterý během ranního rozbruslení před utkáním proti Kanadě,“ upřesnil Nedvěd.

„Jejich případné zařazení do zápasové soupisky bude na rozhodnutí trenérů,“ dodal generální manažer reprezentace.

Pastrňák startoval už na čtyřech světových šampionátech (2016 až 2018 a 2022) a má průměr více než bodu na zápas. Za 28 utkání nastřádal 29 bodů díky 13 gólům a 16 asistencím.

Před dvěma lety v Tampere výrazně pomohl českému týmu ukončit ziskem bronzu desetileté čekání na medaili z velké akce.

Celkem má v národním mužstvu na kontě 37 startů a 31 bodů (14+17). Zacha má bohaté zkušenosti z mládežnických reprezentací, za A-tým ale dosud nenastoupil.

Bostonu skončila sezona NHL v noci na sobotu, když prohrál s Floridou šestý zápas 2. kola play off 1:2.

„Není to o tom, že bychom měli mít radost z vyřazení Bostonu, protože nikomu samozřejmě nepřejeme, aby z boje o Stanley Cup vypadl. Ale co se týká národního týmu, tak budou k dispozici další dva velmi kvalitní hráči,“ přiznal asistent trenéra Jiří Kalous.

Pastrňák, který za týden oslaví osmadvacetiny, patří k nejlepším hokejistům světa. Lídr ofenzivy Bostonu si v základní části tohoto ročníku NHL připsal v 82 zápasech 110 bodů za 47 branek a 63 asistencí. V bodování celé ligy byl pátý, mezi střelci skončil sedmý.

Sedmadvacetiletý Zacha ve své druhé sezoně od příchodu z New Jersey zopakoval takřka navlas bilanci z prvního ročníku v Bostonu.

Za 78 startů zaznamenal 59 bodů za 21 gólů a 38 asistencí. V bodování Bruins byl čtvrtý. Mezi nahrávači byl lepší pouze Pastrňák.

Ve statistikách vyřazovacích bojů se Pastrňák se Zachou seřadili na třetím a čtvrtém místě za Jakem DeBruskem a Bradem Marchandem.

Oba Češi odehráli všech 13 zápasů, Pastrňák nastřádal osm bodů (4+4), Zacha o dva méně (1+5).

Češi s potvrzeným příjezdem Pastrňáka se Zachou získali během několika dnů tři výrazné posily. Již v sobotu se k týmu připojil další útočník Martin Nečas, který s Carolinou vypadl v noci na pátek. Nastoupil už v duelu proti Británii.

Finové z dosavadních pěti zápasů na hokejovém MS uspěli pouze proti Velké Británii a Norsku.

I tak zatím ve skupině drží čtvrtou postupovou pozici, před sebou mají pondělní utkání s Dánskem a úterní duel se Švýcarskem.

Čtyři body je jistě posunou do čtvrtfinále. S vítězstvím proti Dánsku se počítá, ale neprohrát v 60 minutách se silnými Švýcary, to rozhodně nijak zaručené není.

Finy totiž straší varianta, že Rakušané dnes porazí za tři body Norsko a v úterý Velkou Británii.

To by pak vítězství nad Dány favoritovi nestačilo. Navíc teoretickou šanci na postup mají pořád i Dánové a Norové.

„Jak se, proboha, Finsko do takové situace dostalo?“ zamýšlí se ve svém článku novinář Ville Touru z finského listu Ilta-Sanomat.

Hlavní problém je v šokující čtvrteční porážce s Rakušany 2:3. Tehdy psal zmiňovaný deník o „historickém ponížení s alpským liliputem“. Finové inkasovali rozhodující gól pouhé dvě desetiny před koncem.

Jejich trable jsou však hlubší.

Trenér Jukka Jalonen vede reprezentaci od sezony 2018/19. Vyhrál s ní dva světové šampionáty (2019, 2022), jednou skončil stříbrný (2021). K tomu připočtěte zlatou olympiádu v Pekingu (2022).

Jenže už na loňském šampionátu v Tampere Finové neporazili ani jeden z týmů nejlepší světové šestky. Ve skupině tam podlehli USA a Švédsku, ve čtvrtfinále ztroskotali na Kanadě.

Letos v Praze už prohráli s Českem, Rakouskem a Kanadou.

Někdejší kouč národního mužstva Raimo Summanen se pustil do kritiky herního stylu.

„Už nejsme schopni měnit rytmus hry tak dobře jako před několika lety. A někteří hráči zkrátka nemají rádi vyčkávání. Instinkt jim říká, aby útočili, ale trenér chce něco jiného,“ podotkl.

Ostatně třeba i slovenský útočník Libor Hudáček po jednom ze zápasů letošního turnaje prohodil: „Tohle je MS, každý tady hraje aktivně a snaží se vás napadat. Možná Finové, kdybychom na ně ve čtvrtfinále narazili, tak možná ti budou čekat.“

Dříve tolik úspěšná defenzivní hra jako by v soubojích s těmi nejlepšími přestala fungovat. A tak hrozí Finsku historické fiasko, neboť od zavedení play off na světových šampionátech ve vyřazovací fázi nikdy nechybělo.

Mimo elitní osmičku skončilo naposledy v roce 1955 v Německu.

Takhle se úspěšný kouč Jalonen po šesti sezonách v národním mužstvu rozhodně loučit nechce. Finové už vloni v září oznámili jeho nástupce, kterým se stane Antti Pennanen.

Špatně rozjetý šampionát mohou pořád zachránit. Byť výše než na čtvrté místo už se ve skupině nedostanou a ve čtvrtfinále by potom s největší pravděpodobností narazili na zatím bezchybné Švédsko.

Momentálně je však atmosféra dost napjatá a novinář Teemu Suvinen z deníku Ilta-Sanomat se podivoval nad nedělním programem týmu.

„Mužstvo vůbec nešlo na led, což je v této situaci dost zvláštní. Bylo by potřeba zlepšit hru pět na pět i speciální situace, ale tým místo toho vyrazil na ‚garden party‘ na finské ambasádě,“ napsal Suvinen.

„Při plánování této akce si asi nikdo nemyslel, že Finsko bude v tomto bodu turnaje na pokraji katastrofy,“ dodal.

Za vítězným Nizozemcem dojel druhý Lando Norris s McLarenem. Brit v závěru Grand Prix obhájce titulu dohnal, ale na rozhodující útok už neměl čas. V cíli oba vozy dělilo 725 tisícin sekundy.

Třetí byl pilot Ferrari Charles Leclerc. Scuderia nebyla v Imole na stupních vítězů od roku 2006, kdy zde vyhrál Michael Schumacher.

Verstappen startující z pole position měl téměř celý závod pod kontrolou. O vedení přišel jen při zastávkách v boxech a i pak s převahou vedl.

Jenže v závěru začal Norris výrazně stahovat lídrův náskok. K Britově smůle se dostal do rozdílu méně než jedna sekunda, aby mohl použít systém DRS, až v posledním kole.

A to bylo na útok na zkušeného trojnásobného mistra světa skutečně pozdě. I tak jezdec McLarenu předvedl po předchozím triumfu v Miami a druhém místě v Číně další skvělý závod.

Verstappen dokázal dovézt závod do vítězného konce i přes problémy s chováním svého vozu. „Na střední směsi to bylo v pohodě, jelo se mi skvěle. Ale tvrdé gumy dost klouzaly a musel jsem s formulí na trati bojovat,“ přiznal Nizozemec.

Leclerc se třetím místem posunul na druhou pozici průběžného hodnocení MS, kde přeskočil dnes osmého Sergia Péreze z Red Bullu.

Aktualizujeme…

S týmem Alajuelense vybojoval dva mistrovské tituly v letech 1980 a 1991. Vedl také kostarickou reprezentaci. V minulosti pracoval i jako zpravodaj ČTK v Římě.

„S lítostí oznamujeme, že zemřel bývalý trenér červeno-černých pan Ivan Mráz, kouč šampionů z let 1980 a 1991, který díky svým schopnostem a vizi způsobil revoluci v kostarickém fotbale,“ uvedl klub Alajuelense na sociální síti X. „Hodně sil jeho blízkým.“

Rodák z Levoče nastupoval jako útočník za Slovan Bratislava, Spartu, Duklu a nizozemský Maastricht. V domácí lize odehrál 162 zápasů a dal 55 gólů. V reprezentačním A týmu nastoupil čtyřikrát a vstřelil pět branek. V roce 1965 byl s šesti góly nejlepším střelcem Poháru vítězů poháru. Ve Spartě nastupoval po boku Andreje Kvašňáka či Václava Maška a vyhrál s ní ligu v letech 1965 a 1967. Mezitím pomohl k titulu Dukle.

S trénováním začal na Letné. Spartu vedl v sezoně 1974/75, v níž sestoupila. Na konci soutěže u pádu do druhé ligy však už nebyl. V závěru 70. let minulého století začal koučovat v Kostarice, kde si udělal jméno. Později v zemi působil i jako funkcionář a také řídil fotbalovou školu pro talentované hráče.

Díky svému renomé mu místní začali říkat don Ivan, což byl projev nebývalé úcty.

„Když jsem ještě trénoval, lidi mi nosili pomeranče, ananasy. Z 80 procent to byli fanoušci, kteří se díky fotbalu zbavovali sociální tlaku, myšlenek, že nemá na to, aby si vydělal na živobytí. Takový člověk jde na fotbal, vykřičí se, pak zajde k sobě na políčko nebo ukradne sousedovi banán a přinese mi ho, protože jsem don Ivan a vyhráli jsme utkání,“ smál se Mráz před časem v rozhovoru s Markem Ebenem v pořadu Na Plovárně.

Do střední Ameriky přišel v roce 1978, kdy podmínky v Kostarice byly ještě hodně amatérské.

„Kostaričané by rádi hodně vydělávali, ale nechtějí tomu tolik odevzdávat. Pořád jsou dost za námi, Evropa je v profesionalizmu daleko před Kostarikou,“ popisoval.

V jeho nové domovině bylo zvykem, že se trénovalo od 11.00 do 13.00. „A scházeli se postupně do dvanácti, v půl jedné už zase někteří začali odcházet. My jsme potom začali trénovat dvoufázově a ostatní kluby to začaly kopírovat. Kostarika se pak dostala v roce 1990 na mistrovství světa a dodneška to mají v kalendáři jako národní svátek,“ vzpomínal Mráz.