Aktuálně.cz mluvilo se skutečným hokejovým nadšencem Filipem, který sice žije ve Vídni, ale miluje hokej a atmosféru mistrovství světa v Praze. | Video: Radek Bartoníček

Žije ve Vídni, ale kořeny má v Česku. Do své rodné země se hokejový fanoušek Filip vrátil, aby si vychutnal hokejový šampionát v Praze a Ostravě. A to pěkně naplno, lístky má hned na jednadvacet utkání.

„Včetně finále s Čechy,“ má jasno muž žijící ve Vídni. Na hlavě má čepici v barvách národního týmu, kombinace červené, modré a bílé zdobí i jeho dres. Z kelímku si vychutnává české pivo. „Věřím ve finále, jinak bych sem z Vídně ani nejezdil,“ dodává s úsměvem.

Početní výhody pro ně výhodami zatím nejsou. Češi v jedenácti odehraných přesilovkách na šampionátu vstřelili jeden gól a jeden inkasovali.

Vrcholem bylo středeční klání s Dánskem, kdy reprezentanti zahodili téměř dvouminutovou přesilovku pět na tři.

„Kdybychom stáli proti kvalitnějšímu soupeři, mohlo nás to stát zápas, protože jak se říká: Když neproměníte přesilovku pět na tři, nevyhrajete,“ bědoval kouč Radim Rulík.

„Je pravda, že v Euro Hockey Tour jsme neměli jedinou přesilovku pět na tři, možná 20 vteřin,“ zmínil nedostatek praxe v přípravných turnajích během sezony.

„Nechci se ale vymlouvat, bylo to špatně sehrané,“ litoval.

Jako první při dvojnásobné početní výhodě selhali Kaše, Červenka, Palát, Kubalík a Krejčík, kteří přitom v jednu chvíli stáli jen proti dvěma plnohodnotným soupeřům, neboť forvard Patrick Russell ztratil hokejku.

Následně neuspělo ani komando ve složení Tomášek, Kämpf, Voženílek, Stránský a Kundrátek.

„Určitě změníme sestavu a budeme pracovat na tom, abychom to příště – pokud taková situace nastane – sehráli lépe,“ prohlásil Rulík.

Jistý si nebyl ani klasickou přesilovkou pět na čtyři, kde ale padne rozhodnutí až na základě rozboru u videa.

První speciální formaci doteď tvořili Stránský, Sedlák, Kaše, Červenka a na modré čáře Špaček.

Ve druhém sledu chodili na led Tomášek, Palát, Voženílek, Kubalík a Kundrátek, případně Krejčík.

„Přesilovka by určitě chtěla vypilovat, je to důležitá věc,“ hlásil po utkání s Dány Dominik Kubalík. „Červusova lajna to hraje perfektně, chybí tomu jen gól. U nás si myslím, že když to zjednodušíme a budeme víc střílet, tak to taky bude dobré.“

Rulík po dřívější partii s Norskem částečně bránil českou přesilovku s tím, že čítala nebezpečné střely.

Nadějné projektily létaly i ve středu na dánskou bránu. Góly ale stále nepřicházejí. Zatím se v početní výhodě trefil jen Matěj Stránský proti Švýcarsku.

Hrozivá úspěšnost kolem devíti procent patří k nejhorším na turnaji. Stejně jsou na tom Slováci a hůř jen Poláci, kteří zatím z 13 přesilovek nevyužili ani jednu.

Září naopak Němci s pěti zářezy z osmi pokusů, což dělá fenomenální úspěšnost 63 procent. Druzí jsou Švýcaří, kteří proměnili osm z 18 přesilovek, tedy zhruba 44 procent (kompletní žebříček najdete zde).

Na předchozích šampionátech byli v popředí i Češi, kteří třikrát v řadě, nejdřív pod hlavním koučem Filipem Pešánem a pak dvakrát pod Karim Jalonenem, vytáhli úspěšnost početní výhody minimálně na třicet procent.

Nejhorším českým výsledkem od roku 2010 je 14procentní přesilovka z mistrovství světa 2016 v Rusku.

Linda Nosková, Brenda Fruhvirtová, Sára Bejlek a Linda Fruhvirtová. To jsou čtyři české teenagerky mezi 150 nejlepšími tenistkami světa.

Už brzy se k nim může přidat pátá. Dominika Šalková. 

Po triumfu na turnaji Prague Open vystoupala hráčka žijící v Jesenici na 151. místo živého žebříčku a ještě posílila své odhodlání uspět v kvalifikaci French Open, která v pařížském areálu Rolanda Garrose začíná už příští týden.

Na Štvanici byla Šalková hlavní postavou. Z pozice čtvrté nasazené vyhrála dvouhru se ztrátou jediného setu a slavila i ve čtyřhře po boku Australanky Jamiee Fourlisové.

„Cítím se výborně, nemám si co vytknout. Hrála jsem hodně dobře,“ vyprávěla hráčka pražské Sparty v rozhovoru pro Tenisový svět.

Šalková stoupá vzhůru velmi dynamicky.

Na konci září loňského roku byla v žebříčku hluboko ve čtvrté stovce, na nižším okruhu ITF nehrála podle představ. Potom ale začala zářit.

V říjnu vyhrála svůj první titul a do konce roku ještě další dva. Díky prudkému vzestupu mohla v lednu odjet do Austrálie na svůj první dospělý grandslam.

V premiérové kvalifikaci vyhrála dvě kola a v tom rozhodujícím dlouho ve třech setech trápila domácí Storm Hunterovou, ženu, která se později blýskla senzačním postupem mezi 32 nejlepších.

Šalkovou první setkání s absolutní elitou utvrdilo v tom, že nabrala správný směr, a v roce 2024 zatím přidala ke třem předchozím další tři turnajové vavříny. 

Její bilance ve finálových zápasech skutečně ohromuje.

Šestkrát postoupila do finále, šestkrát zvedala nad hlavu vítěznou trofej.

Sama stoprocentní bilanci přisuzuje zvláštnímu mentálnímu nastavení, které – jak přiznala – převzala od španělské superstar Carlose Alcaraze.

„Říkám si, že když už jdu hrát finále, tak ho chci vyhrát a udělám pro to cokoliv. Nevím, jestli jsem to někde četla, že Alcaraz říkal, že když jde do finále, tak prostě jde vyhrát a jiná možnost není. Od té doby to mám tak trochu v hlavě,“ smála se Šalková.

„Jsem ráda, že to zatím šestkrát vyšlo, snad to bude takhle pokračovat,“ dodala.

Už za pár dní jí čeká druhá grandslamová kvalifikace kariéry. V Paříži bude usilovat o první postup do hlavní soutěže jednoho z turnajů velké čtyřky. 

„V juniorech jsem tam hrála celkem dobře, kurty mi seděly. Doufám, že tam navážu na skoro úspěšnou australskou kvalifikaci a že teď to dotáhnu do konce,“ uvedla Šalková.

Na French Open bude v kvalifikaci jednou z devíti českých nadějí. Kromě ní se do tříkolového klání pustí Brenda Fruhvirtová, Sára Bejlek, Linda Fruhvirtová, Gabriela Knutson, Tereza Martincová, Vít Kopřiva, Zdeněk Kolář a Dalibor Svrčina.

Když Dánové poté, co se ubránili českému tlaku, otevřeli na konci první třetiny skóre, zdálo se, že půjde o další urputný boj s outsiderem. A to i přesto, že obránce Jan Rutta stihl osm sekund před první sirénou vyrovnat.

Pak ale přišla nečekaná smršť. Jak utkání postupovalo, defenziva víc a víc polevovala.

Po druhém dějství vedli Češi 3:2 a nakonec po dánském vyrovnání vyhráli 7:4.

„Nepřišlo mi, že by byli tak defenzivní jako třeba na olympiádě v Pekingu, odkud si je pamatuju. Snažili se hrát hokej, čehož jsme pak využívali. Šancí bylo dost,“ prohlásil centr Lukáš Sedlák, který poprvé na turnaji skóroval.

Šlo o nejdivočejší partii Česka s Dánskem v dějinách. Doteď bylo maximem sedm gólů ze hry, a to při prvním střetu obou zemí na MS 2008 v Kanadě, kde Češi zvítězili 5:2.

V posledních šesti vzájemných kláních na velkých turnajích však čtyřikrát padly jen dvě branky ze hry. Výmluvné jsou i výsledky předchozích tří duelů – 1:2 po nájezdech, 2:1 po nájezdech, 1:2.

Proto je skóre 7:4 ze středečního pozdního odpoledne tak překvapivé.

Fanoušci ve vyprodané pražské hale si ofenzivní podívanou museli užívat. A hráči? „Naštěstí jsme tam na konci měli trošku polštář, takže asi jenom trenéři z toho byli trošku vyřízení,“ pousmál se Rutta. „Když ale dáme pár gólů, měli bychom si utkání pohlídat, hrát víc bez nervů. Nechcete inkasovat hned z prvního protiútoku.“

Trenérovi Radimu Rulíkovi se vskutku nekoučovalo snadno. „Byl to těžký zápas,“ vydechl po utkání.

V první třetině mu vadila neproměněná přesilovka pět na tři nebo absence pohybu.

Na druhou stranu vypíchl například výkon po dánském vyrovnání na 3:3.

„V tu chvíli hráči zapnuli a ukázali morál, že si zápas chtějí vzít pro sebe. Po klíčovém gólu Tomáše Kundrátka na 4:3 to Dánové otevřeli. Šli do rizika, neměli zajištěnou obranu a z toho pramenily brejkové situace. Naštěstí jsme je proměnili,“ líčil Rulík.

„Jednoduché utkání to nebylo. Dánsko nám jako soupeř úplně nevyhovuje. Je to severské mužstvo, které hraje podobným stylem jako Švédové. Koukal jsem, že byly zápasy, kdy jsme měli třeba 50 střel, ale prohráli o gól nebo remizovali,“ připomněl těsné bitvy s Dány v minulosti. „Jsem rád, že se to teď nestalo.“

Jedenáctigólový uragán mu tak ve výsledku nevadil. „Vyhrát 7:4 je nakonec skvělé,“ ocenil tři body do tabulky, díky nimž mají Češi čtvrtfinále téměř jisté.

Letenští si bez ohledu na další zbylé výsledky mohou zajistit obhajobu trofeje v sobotu, pokud zvítězí v Mladé Boleslavi.

Slavia rozhodla dnešní šlágr skupiny o titul dvěma brankami v rozmezí páté a desáté minuty, kdy se trefili Ondřej Zmrzlý a Oscar Dorley. V osmé minutě nastavení uzavřel skóre střídající Václav Jurečka, který si připsal 17. gól v ligové sezoně a ztrácí jedinou trefu na plzeňského lídra tabulky kanonýrů Pavla Šulce.

Pražané částečně oplatili Viktorii předchozí dvě porážky, které byly jejich dosud jedinými v tomto ročníku nejvyšší soutěže. Plzeň prohrála po šesti kolech a ztratila teoretickou šanci na druhé místo. Ligový ročník zakončí na třetí příčce.

Trenér Slavie Trpišovský udělal po víkendové bezbrankové remíze v derby na Spartě čtyři změny v základní sestavě. Kvůli zranění vypadl Bořil, chyběl také Vlček, trest za žluté karty si odpykával Holeš a jen na lavičce začal Jurásek. Šanci místo nich dostali Masopust, Provod, Zima a Zmrzlý. Chytil navzdory zranění z derby nastoupil. Plzeň nasadila nejsilnější možnou jedenáctku.

Západočeši na podzim po obratu po 13 zápasech vyhráli ligový zápas v Edenu a připravili Slavii dosud poslední domácí porážku, dnes ale o reálnou šanci na vítězství rychle přišli. Hned ve druhé minutě upadl unikající Mosquera po souboji s Ogbuem, který byl posledním hráčem Pražanů, podle sudího Roučka ani videorozhodčího se však o faul a případnou červenou kartu nejednalo.

V páté minutě udeřilo na opačné straně. Oscarův střílený centr gólman Jedlička pouze vyrazil před sebe a dobíhající Zmrzlý zblízka doklepl míč do odkryté branky. Připsal si druhou trefu za Slavii a skóroval ve druhém utkání po sobě, do něhož nastoupil.

Za dalších pět minut Pražané, které v boji o titul mohla udržet jen výhra, zvýšili. Po odvráceném rohovém kopu napřáhl z necelých 30 metrů netradiční střelec Oscar a povedenou ranou k tyči překonal Jedličku. Liberijský defenzivní univerzál v české lize skóroval poprvé od října 2021.

Na opačné straně Chorého pokus srazila obrana na roh. Těsně za polovinou úvodního dějství mohli domácí přidat už třetí gól, po standardce a několika odrazech se balon dostal ke Zmrzlému, ale ten v dobré pozici přestřelil a poprvé v kariéře se dvou branek v jednom ligovém duelu nedočkal.

Po změně stran začali hosté aktivněji a ve 47. minutě sudí Rouček po zákroku Ogbua na Mosqueru nařídil penaltu. Po několikaminutové konzultaci s videorozhodčím a přezkoumání situace ze záznamu ale nakonec pokutový kop pro hosty odvolal.

Domácí pak znovu ožili. V 56. minutě Chytilovu povedenou ránu zastavilo břevno, poté na zadní tyči minul Zmrzlý. V 66. minutě plzeňský odchovanec Provod již střelou mezi nohy překonal Jedličku, ale sudí branku kvůli těsnému ofsajdu neuznali.

Plzeňští měli před tímto kolem spolu se Spartou nejlepší útok v ligové sezoně, ale tentokrát se neprosadili. I proto, že v 87. minutě bývalý gólman Viktorie Staněk vytáhl Kalvachův přízemní pokus. V poslední z osmi nastavených minut naopak po Juráskově pasu další střídající hráč Jurečka přetlačil Dweha a před Jedličkou nezaváhal.

3. kolo nadstavby první fotbalové ligy – skupina o titul:

Slavia Praha – Viktoria Plzeň 3:0 (2:0)

Branky: 5. Zmrzlý, 10. Oscar, 90.+8 Jurečka. Rozhodčí: Rouček – Hájek, Kubr – Petřík (video). ŽK: Hejda, Havel (oba Plzeň). Diváci: 17.895.

Slavia: Staněk – Masopust, Ogbu, Zima – Douděra (90. Wallem), Ševčík (90. Zafeiris), Oscar, Zmrzlý – Schranz (73. Jurásek), Provod (74. Jurečka) – Chytil (80. Van Buren). Trenér: Trpišovský.

Plzeň: Jedlička – Hranáč, Hejda, Dweh – Cadu (68. Havel), Červ (63. Traoré), Kalvach, Souaré – Šulc (78. Jirka), Mosquera (63. Vydra) – Chorý. Trenér: Koubek.