Když dojel ve neděli do cíle Velké ceny Miami, mohl si připadat jako v Glastonbury, kde vyrůstal. Lidé z týmu McLaren ho vytáhli nad sebe a mladý jezdec plul vzduchem jako kultovní zpěvák na slavném hudebním festivalu.

Po třech letech se tak do slova a do písmene potvrdil výrok dvojnásobného mistra světa Fernanda Alonsa: „Lando, jsi rocková hvězda!“

Španěl to tehdy prohlásil v boxech Red Bull Ringu, kde si spolu vyměnili helmy. Tím také svého o 18 let mladšího soupeře oficiálně pasoval mezi elitu formule 1.

Norris se na Floridě dočkal dalšího mezníku na cestě k tomu být skutečnou superstar F1. Svůj 110. start v Grand Prix konečně proměnil v triumf. Pro sebe první, pro rodnou Británii už s číslem 309.

K hvězdě patří i nějaké ty kontroverze. Čerstvý vítěz se o ni postaral chválou na adresu bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa.

„Je to můj talisman pro štěstí. Je to výjimečná osobnost a mám uznání pro to, co zatím udělal,“ prohlásil jezdec po závodě.

Pro premiérový triumf si Norris dojel ve velkém stylu. Pod tlakem udržel nervy a vyhrál s jasným náskokem před suverénem aktuální F1 Maxem Verstappenem v Red Bullu.

Budoucí jezdec McLarenu vynikal odmalička vůlí a touhou uspět. Cesta rodáka z Bristolu, kde se 13. listopadu 1999 narodil podnikateli Adamu Norrisovi a belgické matce Cisce, začala úspěchy v motokárách.

Přestože opustil školu bez maturity, přirozený talent a odhodlání ho dovedly až na vrchol pyramidy motoristického sportu.

Talent kartingového mistra světa ze sezony 2014 neunikl velkému šéfovi McLarenu Zaku Brownovi a z Norrise se o pouhých pět let později stal nejmladší Brit ve formuli 1.

Vedle závodních úspěchů budí pozornost i mladíkův osobní život. Vztah s půvabnou portugalskou modelkou Margaridou Corceirovou je od začátku v hledáčku médií. I to je další kamínek do mozaiky výrazné osobnosti v pop kultuře.

Lando Norris a Margarida Corceirová v hledišti tenisového turnaje ATP v Monte Carlu:

Závodníkův vliv sahá daleko za hranice formule 1. Neustále roste jeho počet sponzorských smluv s luxusními značkami.

Norrisova přítomnost na sociálních sítích, kde spolupracuje se slavnými youtubery a fanouškům neustále nabízí nějaké fotografie, upevnila jeho status významného influencera.

Poté, co se stal jedenadvacátým Britem, který dokázal vyhrát závod formule 1, má Norris šanci v žebříčku popularity postoupit ještě výš.

Díky nakažlivé energii, charismatické osobnosti a nepopiratelnému talentu ztělesňuje hvězdu, která uchvacuje publikum po celém světě. A přesně takové idoly, kteří inspirují novou generaci fanoušků, formule 1 potřebuje.

Stačí si vzpomenout na dávného předchůdce Jamese Hunta, jehož aureola milovníka života i žen daleko přesáhla „bublinu“ formule 1. Třeba Norris dosáhne jeho věhlasu.

O jeho smrti informoval ukrajinský vzpěračský svaz. Podle médií přišlo v současném konfliktu o život už přes 400 ukrajinských sportovců.

Pelešenko, který narukoval pár dní po začátku války v únoru předloňského roku, je první obětí z řad olympioniků.

Na hrách v Riu de Janeiro v roce 2016 obsadil čtvrté místo ve váze do 85 kilogramů.

„S velkým zármutkem vám oznamujeme, že srdce zasloužilého mistra sportu Ukrajiny Oleksandra Pelešenka dnes dotlouklo. Vyjadřujeme upřímnou soustrast rodině a všem, kteří Oleksandra znali,“ uvedl vzpěračský svaz na facebooku.

„Válka nám bere to nejlepší. Hrdinové neumírají,“ řekl trenér a člen svazového vedení Viktor Slobodjaňuk.

Pelešenko získal evropské tituly v kategorii do 85 kg v letech 2016 a 2017.

Jeho sportovní kariéru poznamenaly dva tresty za doping. V roce 2018 dostal distanc na osm let.

Ve skupině o titul se potvrdila jasná dominance nejlepších tří týmů. Soupeřům nasázeli pět, čtyři a tři góly, to je hodně.

Není to selháním nebo slabší obranou protivníků, ale jsou od nich skutečně odskočení. Což mě překvapuje nejvíc u Plzně, která už má jasnou třetí příčku, a přitom stále hraje velmi dobře.

I když Sparta prohraje derby, má to ve svých rukách. A po loňském jaru jí přibyly ještě další zkušenosti, ti hráči, kteří mají držet prapor, jsou ve formě. Netápou, vědí, co mají udělat, jsou mentálně silní.

Slavia má širší kádr, ale domnívám se, že je to ve zdejších poměrech spíš kontraproduktivní. Hráči až příliš rotují, často nehrají na svých postech.

Jsem zvědavý, jak to postaví na Spartě. Po jasné demolici Ostravy 5:0 bych čekal vítěznou sestavu, myslím si však, že dvě tři změny zase budou.

Konkrétním příkladem je Zima, který přišel jako lídr, jenže něco mu nevyšlo a trenér ho nechal sedět, prý aby ho uchránil tlaku.

Jako bývalý hráč můžu říct, že takhle je to pro něj ještě horší. Protože má v hlavě, že ty chyby vlastně neodčinil. Přitom Zima navíc není psychicky labilní, ale pozitivně sebevědomý fotbalista.

Jako fanoušek bych si přál, aby top trojku ostatní potrápili mnohem víc. Věřil jsem docela i Ostravě proti Slavii, vždyť naposledy na Spartě se docela předvedla. Ale u ní nikdy nevíš, jak to vyjde, výsledková a výkonová kontinuita tam není.

Souhlasím s tím, že Baníku chybí ten kousek ke krůčku ze čtvrtého místa ještě o něco výš možná v tom, jak někdo říká, že nemá toho ducha ostravského, z jehož síly těžil dřív. Hráče „chachara“, s nímž by se fanoušek identifikoval.

Navíc ve své aktuální formě mu chyběl Ewerton. Tohle české pravidlo, že nenechávám proti sobě nastoupit hráče, kterého jsem pustil na hostování, považuju za zastaralé, přežitek.

Nedivím se, že ho mnozí označují za alibistické až srabácké. Buď hráči věřím a nechám si ho, anebo ho pustím a pak ho nechám hrát, a musí to správně i psychicky zvládnout i proti svému klubu. To je přece jednoduché.

Kdo tedy půjde do Evropy ze čtvrtého místa? Já vlastně ani nevím, kdo by si to zasloužil, komu přát. Slovácko už má zenit asi za sebou. A výsledky Mladé Boleslavi také stále nejsou na takové stabilní úrovni, hodně dlouho se jim to nedaří, aby se o nich dalo mluvit jako o evropském zástupci českého fotbalu.

Proto mají šanci na poslední pohárové místo i týmy z play off. Teplice ještě nedávno pomalu nevěděly, jak přežijí, a teď se příjemně zvedly. Povedl se jim i první zápas proti Liberci (2:0). Ten má ambice, nového majitele, ale tohle nezvládl. Přesto má ještě šanci.

Hradec to má rozehrané ještě líp (3:1). Ukazuje se, že trenér Horejš dokázal navázat na náročný herní styl předchůdce Koubka. Kromě Pilaře nemají žádnou hvězdu, na nic si nehrají a jezdí, tak to má vypadat.

Víme, že Olomouc není v ideální formě, a celá situace v klubu jako by se otiskla do rozpoložení gólmanů, vystřídali čtyři a všichni chybovali! Přitom si jen vzpomeňte, jaké kvalitní brankáře tady vždycky mívali a vůbec celkově kolik výborných hráčů tam vychovali. Chce to klid a dát chodu klubu jasný řád, určitě se z toho zase dostanou. Za jak dlouho, to záleží jen na nich samotných.

V bitvě o záchranu mi spadl kámen ze srdce. U nás v Jablonci to už totiž hodně smrdělo, ovšem kluci to dokázali v pravý moment otočit. Teď už jim věřím, že se jim baráž vyhne. Stejně tak Pardubicím po výhře 2:0.

Tahle nepříjemnost by se už neměla týkat asi ani Bohemky, přestože teď prohrála 1:2. Myslím si, že „Klokani“ trošku upustili od totálního nasazení a koncentrace na obranu, které je dříve zdobily. Snaží se působit víc jako fotbalovější tým, který nejen urputně brání.

Ale asi to pro ně není ta správná cesta. Od obrany se přece musí začít vždycky. Hráče mají dobré, spíš jde o koncepci a funkčnost hry, aby přinesla body. To je základ, to jediné se počítá.

Dvě místa v baráži a přímý sestup se tedy nejspíš budou týkat těch tří, kteří tam jsou teď. Druhou ligu nepřeju nikomu, těžko odhadovat… Rozhodne každý bod, každý detail. Karviná a Zlín asi nemají takové zázemí, i když dokážou vyhrát i doma.

Možná nejsilnější podporu cítím z jihu Čech pro České Budějovice. Poslední dobou se zvedají a chytají. Dva góly obránce Vincenta Trummera ukazují, jak může být při hledání hráčů a výměnách, které by oživily kádr, prospěšná spolupráce s kluby ze sousedního Rakouska.

Atmosféru olympijských her jste zažil už třikrát. Co se týče porovnání s předchozími přípravami, vstoupil jste do té letošní s nějakými změnami?

Bylo jich dokonce několik. Především s novým trenérem Pavlem Davídkem, s jinou náplní tréninků, s upraveným jídelníčkem a s novou lodí. Je červená s černými pruhy, takže si v ní připadám jako agresivní býk.

Po návratu z olympiády v Tokiu jste netajil, že po finále jste snědl skoro celou šišku loveckého salámu a že jste si po návratu do Prahy pochutnal na koprové omáčce. To jste asi v upraveném jídelníčku nenašel…

To tedy ne. Musel jsem se občas spokojit i s krupicovou kaší s oříšky. Jedl jsem ji sice už dřív, ale byla sladší. Začal jsem však pozorně hlídat hladinu cukru v krvi a můžu říci, že to má účinek. Především jsem šel s váhou dolů až na 108 kilo, jezdím rychleji, mám víc energie.

Nechybělo vám v Kalifornii, kam jezdíte skoro každý rok, české jídlo?

Vařila nám Karolína Paloudová a šlo o jakýsi mix. Občas jsem si pochutnal i na omáčce, ale vždy šlo o pestrou stravu, která mi pomáhala odstranit předchozí výkyvy v hladině cukru, které jsem měl třeba před tréninkem a po něm.

Jste vášnivý rybář. Jak jste spokojen se svým dosavadním letošním účtem?

Kdybych měl stejnou formu i na kajaku, tak bych měl určitě radost z medaile. Na rybaření jsem nezapomněl ani v Kalifornii. Vydal jsem se dokonce se svým rybářským nářadím i na turistickou pláž.

Nepřekvapil jste místní?

Lidé se tam na mě dívali jako na blázna a netajili, že takového chlapa tam ještě nikdy neviděli. A kupodivu se mi tam podařilo chytit jakéhosi okouna, na kterém jsem si večer pochutnal. Dvakrát jsem se vydal na ryby i lodí a také byl úspěšný.

Takže soustředění splnilo vaše představy?

Určitě! Je tam krásné teplé počasí, potřebné lodě, měli jsme tam kamarádský tým včetně české kuchařky, takže domácí podmínky. Celkově tedy plná spokojenost…

Proč chcete na olympiádě startovat jen v singlu?

Čtyřkajak není v programu her a v deblu se nám s Radkem Šloufem, se kterým jsme na olympiádě v Tokiu skončili třetí, po změně trati z jednoho kilometru na 500 metrů už tolik nedaří.

Po devíti letech se znovu ukazuje, jak oblíbenou destinací je Česko vzhledem k pořádání hokejového mistrovství světa. Do Prahy a Ostravy se zase chystají ty nejzářivější hvězdy. Nechybí legendy ani mladíci, diváci uvidí třeba pět z posledních sedmi jedniček draftu NHL. Projděte si, kdo na MS potáhne.