Co pro český hokej znamená titul z MS na domácí půdě?

Snad to přinese novou vlnu potenciálních mladých adeptů, kteří na hokej přijdou a uvěří, že má smysl se tomu dlouhodobě věnovat. To je základ.

Šampionát strhl celou republiku. Ta vlna byla skutečně silná, že?

Mělo by to být „druhé Nagano“, kdy všechny děti, co se do půl roku narodí, se budou jmenovat Davidové, Dominikové nebo Lukášové podle těch zlatých hrdinů. Doufám, že rodiče přispěchají do klubů. Koupí první brusle, první hokejky. Věřím, že do toho prostředí přijde dvakrát více pozitivní energie.

Trénujete v Jihlavě juniory. Jak jste s týmem prožívali turnaj?

Jako celý národ. Mhouřil jsem několikrát oči, když jsem potřeboval, aby se chlapci soustředili na věci, které děláme. Do toho hrála na pozadí televize, kde běžel hokej. Někdy to bylo v časech našich tréninků. Ale byl jsem shovívavý, protože je to výjimečná událost a opravdu to přitáhlo k hokeji spoustu lidí.

Jak jste si to užil osobně?

Bylo to neuvěřitelných čtrnáct dní, energie byla najednou úplně jiná. Jsme hokejový národ a co jsme předvedli, to nikdy nikde jinde nebude. Ukázalo se, že hokej prostě stojí za to dělat.

Kde vidíte klíčové důvody toho, že Češi došli až ke zlatu?

Rozhodně to byla vynikající práce celého trenérského štábu. Od základní nominace, kterou bylo jednoduché vidět kriticky, ale trenéři si stáli za svým. Bylo vidět, že to má svou myšlenku, a ve finále se ukázalo, že trenéři ví, jaký hokej s těmi hráči chtějí hrát. Třeba ve čtvrtfinále s USA to byl z naší strany dokonalý hokej. A se Švédy a Švýcary jsme na to navázali.

Hráči od začátku mluvili o mimořádném týmovém sepětí…

Byli vybraní charakterově dobří frajeři a je potřeba říct, že lepší hráče teď nejsme schopni dát dohromady. Chyběl snad jen Filip Hronek. Nicméně to ještě negarantuje úspěch. Všichni položili ega na stůl a ještě tomu samozřejmě pomohla ta elektrizující atmosféra. Kluci měli o 15 procent síly, energie a touhy více.

Mluvilo se o tom, že Američané i Švédové mají na MS nejsilnější výběry za poslední roky. Češi zrovna přes tyto soupeře prošli do finále. Překvapilo vás to?

Překvapilo mě, jak jsme přejeli Švédy. Amerika tolik ne, to bylo odehrané opravdu dokonale. Z pohledu toho, jak bychom v tomto složení proti téhle Americe měli hrát. Dostali jsme se jim pod kůži, spousta hvězd soupeře si ani nepinkla. Hrálo se proti nim tvrdě, uvolněnější metr nám sedl. Ve finále to samé, jako trenér jsem říkal, že remíza hraje s námi. Že v této atmosféře je čím dál větší pravděpodobnost, že gól dáme my.

Zvlášť, když v té chvíli měl David Pastrňák bilanci 0+0?

Bylo jasné, že tenhle hokejista jeden svůj gól musí dát. Rozhodl střelou, kterou by nikdo jiný možná takhle nepropašoval. Všechno do sebe zapadlo, jak mělo.

K tomu Lukáš Dostál vychytal v play off dvě čistá konta. Také on má na triumfu obrovský podíl, že?

Jasně! Znovu zmíním ten styl, který byl skvěle nastavený. Dozadu jsme hráli výborně. Výsledky 1:0, 2:0, ale nebylo to o tom, že bychom se nějak se štěstím ubránili. Slyšel jsem výraz „kontrolovaná defenziva“. Soupeři neměli velký tlak. Ano, měli jsme i štěstí, Švédové trefili tyčky, Švýcaři taky. Ale jsou to špičkoví soupeři, nedá se hrát na to, že šanci mít nebudou. Nebyla to ale žádná šťastná vítězství.

Jak se vám líbil Martin Nečas? Od příletu hodně oživil projev týmu.

Ano, ale já bych těch hráčů vyjmenoval deset. Neči skočil první rybičku při gólu do prázdné brány ve finále, pak skočil Kubalda a dali jsme na 2:0. To jsou hráči, kteří nejsou zvyklí nasazovat vlastní krk do obrany. Tahle akce jen svědčí o tom, jak byl tým nastavený. Nedá se jmenovat jeden hráč.

Zažil jste mistrovské oslavy po šampionátu v roce 2000 v Petrohradu. Jaké to bylo a co teď čeká na české hokejisty v Praze?

Je to tak dávno, že už pořádně nevím. (úsměv) Ale to nejkrásnější člověk zažije pár minut v tu chvíli, kdy na něco dosáhnete. Sedíte v kabině s kamarády, hulíte doutníky a jedete na vlně euforie. Pak to pokračuje, kluci si zaslouží pár dní v Praze, aby měli všude otevřené dveře. Aby nějakým způsobem důstojně tenhle úspěch podrželi živý. Je to historická chvíle a doufám, že přinese velký impulz pro český hokej a výchovu mladých hokejistů u nás.

Česká atletická jednička Jakub Vadlejch našel v oštěpařském sektoru při třetím startu v sezoně poprvé přemožitele, výkonem 86,08 prohrál o 118 cm s Němcem Julianem Weberem.

O další vrchol z domácího pohledu se postarala osmnáctiletá čtvrtkařka Lurdes Gloria Manuel, jež splnila časem 50,59 sekundy limit pro účast na olympijských hrách v Paříži. V závodě byla druhá.

Na mítinku kategorie Continental Tour – Gold skončila druhá také oštěpařka Petra Sičaková. V soutěži poznamenané v předprogramu deštěm podlehla výkonem 60,42 o pouhých pět centimetrů mistryni světa Haruce Kitagučiové z Japonska.

Bronzová umístění vybojovali tyčkaři Amálie Švábíková s Davidem Holým a Nikoleta Jíchová v běhu na 400 metrů překážek.

Duplantis už po druhém skoku v soutěži a překonání 582 cm měl jisté vítězství. Ostatní soupeři se dostali maximálně na 562 včetně českého šampiona Holého, který si vyrovnal osobní rekord a podělil se o třetí místo s Belgičanem Benem Broedersem; před nimi skončil ještě s nejlepším zápisem Francouz Ethan Cormont.

Fenomenální Švéd, který vloni v Ostravě přeskočil 612 cm, pak až napotřetí zdolal šest metrů, ale nakonec dopřál divákům i pokusy o rekord. Dva byly beznadějné, při třetím nechybělo mnoho, aby Duplantis přidal další centimetr k dubnovému výkonu na Diamantové lize v Sia-menu.

„Byl jsem velmi překvapený svým třetí pokusem na 625, bylo to překvapivě blízko. Získal jsem pocit, kde ta laťka je. Potřebuji jen dobré podmínky, abych to dokázal,“ řekl.

Stříbrný olympijský medailista Vadlejch se poprvé v sezoně nedostal za 87 metrů. Nejdál hodil hned napoprvé, ale Weber ho ve druhé sérii překonal a pořadí, stejné jako na předloňském mistrovství Evropy v Mnichově, už se nezměnilo. Vadlejch byl i tak poměrně spokojený.

„Dneska rozcvičování bylo extrémně špatné, na mě extrémně špatné. Nakonec jsem z toho uklohnil docela závod. Lidi nás hnali, i když bylo větrno, relativně zima,“ řekl.

Talentovaná Manuel poprvé pokořila hranici 51 sekund a zařadila se na čtvrté místo v domácích historických tabulkách. Loňskou juniorskou mistryni Evropy porazila pouze stříbrná medailistka z loňského světového šampionátu Polka Natalia Kaczmareková (50,09).

Manuel má v českých tabulkách před sebou už jen hvězdy minulosti – Jarmilu Kratochvílovou (47,99), Taťánu Kocembovou (48,59) a Helenu Fuchsovou (50,21).

Přeskočila například domácí jedničku posledních let Ladu Vondrovou (50,92), jež v Ostravě doběhla čtvrtá za 51,26. Osobní maximum si Manuel vylepšila o 64 setin. „Když jsem viděla ten čas, tak jsem měla nesmírnou radost a nemohla jsem tomu uvěřit,“ radovala se.

Sičaková si druhého místa mezi oštěpařkami hodně vážila. „Vzhledem k tomu, co tam bylo za soupeřky a že jsem je zvládla přehodit. Přeju to i té Haruce. Kdybych ji přehodila, nevím, jak by to vypadalo. Hodila tam 63, bohužel to přešlápla. První, druhá, dobrá práce trenéra,“ řekla svěřenkyně Davida Sekeráka.

Jíchová si zaběhla letošní maximum 55,20, její přemožitelky se dostaly pod 55 sekund. Zvítězila mistryně světa ve čtvrtkařské štafetě Cathelijn Peetersová z Nizozemska za 54,31 přesně o půl sekundy před Britkou Linou Nielsenovou.

Švábíková, jež už letos přeskočila 465 cm, zdolala v soutěži přerušené kvůli přepršce 454. Ve složitých podmínkách se předtím napotřetí zachránila na své základní výšce 444. „Oddychla jsem si. Říkala jsem si, že jsem nepřijela do Ostravy nezaložit,“ řekla.

Před přerušením se do soutěže vůbec nedostala. „Přes hodinu čistého času jsem čekala na první pokus a došla mi energie. V rozběhu mi to netáhlo, i to tak vypadalo na těch skocích,“ dodala Švábíková.

Nestačila pouze na olympijskou vítězku z Ria de Janeiro Katerinu Stefanidiovou z Řecka (464) a halovou mistryni světa Molly Cauderyovou z Británie, jež překonala 484 cm a neuspěla až s pokusy o vylepšení vlastního letošního světového maxima.

O nejlepší světový výkon roku se postaral na osmistovce Alžířan Džamál Sedžatí, který se do čela letošních tabulek dostal časem 1:43,51 o čtyři setiny.

V koulařském sektoru při absenci zraněného Tomáše Staňka potvrdil roli favorita lídr letošních evropských tabulek Leonardo Fabbri. Italský vicemistr světa, který se letos zlepšil na 22,95 metru, zvítězil výkonem 22,40.

Sprinty skončily v Ostravě triumfy favoritů. Halová vicemistryně světa Ewa Swobodová vyhrála stovku za 11,05, olympijský vítěz z dvoustovky Andre de Grasse z Kanady má ze Zlaté tretry dokonce double.

Na stovce získal i skalp tokijského šampiona z nejkratšího sprintu Itala Marcella Jacobse, před nímž proběhl cílem i Jamajčan Ryiem Forde. Desetisekundová hranice ale zůstala nepokořená, De Grasse za ní zaostal o desetinu. Na dvoustovce dosáhl času 20,09.

Zlatá tretra, atletický mítink kategorie Continental Tour – Gold:

Muži:

100 m (vítr 0 m/s): 1. De Grasse (Kan.) 10,10, 2. Forde (Jam.) 10,17, 3. Jacobs (It.) a Blake (Kan.) oba 10,19, …5. Stromšík 10,37, 8. Veleba (oba ČR) 10,55.

200 m (+0,4 m/s): 1. De Grasse 20,09, 2. Hudson (Jam.) 20,56, 3. Mitchell-Blake (Brit.) 20,63, 4. Kubelík 20,71, 5. Němejc 20,74, …7. Macík (všichni ČR) 20,96.

400 m: 1. Gardiner (Bah.) 44,39, 2. Doom (Belg.) 44,44, 3. Bailey (Jam.) 44,93, …6. Krsek 45,76, 8. Šorm (oba ČR) 46,27.

800 m: 1. Sedžatí (Alž.) 1:43,51, 2. Tual (Fr.) 1:45,79, 3. Kramer (Švéd.) 1:45,85, …6. Dudycha 1:46,53, 10. Kotyza 1:49,10, 11. Tesař (všichni ČR) 1:52,98.

1500 m: 1. Riva (It.) 3:33,53, 2. Pallitsch (Rak.) 3:33,59, 3. McCann (Ir.) 3:34,32, …12. Boketta 3:37,28, 13. Friš 3:37,82, 15. Habarta (všichni ČR) 3:39,16.

400 m př.: 1. Sibilio (It.) 48,25, 2. Guček (Slovin.) 48,37, 3. Abakar (Kat.) 48,76, …8. Müller (ČR) 49,99.

Výška: 1. Kobielski (Pol.) 224, 2. McEwen (USA) 224, 3. Doroščuk (Ukr.) 220, 4. Štefela (ČR) 220.

Tyč: 1. Duplantis (Švéd.) 600, 2. Cormont (Fr.), 3. Broeders (Belg.) a Holý všichni 562, …9. Ščerba (oba ČR) 552.

Koule: 1. Fabbri (It.) 22,40, 2. Geist (USA) 22,09, 3. Enekwechi (Nig.) 21,34.

Oštěp: 1. Weber (Něm.) 87,26, 2. Vadlejch (ČR) 86,08, 3. Peters (Gren.) 78,60, 4. Konečný 76,01, …8. Florian (oba ČR) 69,00.

Ženy:

100 m (+0,7 m/s): 1. Swobodová (Pol.) 11,05, 2. Basová Bittayeová (Gamb.) 11,14, 3. Dossová (It.) 11,18, …5. Maňasová (ČR) 11,30.

400 m: 1. Kaczmareková (Pol.) 50,09, 2. Manuel (ČR) 50,59, 3. Miklósová (Rum.) 50,76, 4. Vondrová 51,26, 5. Malíková (obě ČR) 51,45.

1500 m: 1. Mageeanová 4:01,98, 2. Healyová (obě Ir.) 4:02,12, 3. Walcottová-Nolanová (Brit.) 4:02,42, …12. Sasínek Mäki 4:10,51, 14. Mezuliáníková 4:12,79, 15. Sasynová (všechny ČR) 4:26,22.

100 m př. (-0,6 m/s): 1. D. Kambundjiová (Švýc.) 12,68, 2. Skrzyszowská (Pol.) 12,71, 3. Visserová (Niz.) 12,86.

400 m př.: 1. Peetersová (Niz.) 54,31, 2. Nielsenová (Brit.) 54,81, 3. Jíchová 55,20, …7. E. Bendová (obě ČR) 58,80.

Tyč: 1. Cauderyová (Brit.) 484, 2. Stefanidiová (Řec.) 464, 3. A. Švábíková 454, 4. Pöschlová (obě ČR) 444.

Oštěp: 1. Kitagučiová (Jap.) 60,47, 2. Sičaková (ČR) 60,42, 3. Vilagošová (Srb.) 60,21, 4. Ogrodníková 59,34, …6. Železná (obě ČR) 56,74.

Trenér Ivan Hašek povolal z Edenu hned osm hráčů: brankáře Jindřicha Staňka, obránce Davidy Douděru se Zimou a Tomáše Holeše s Vlčkem, záložníky Lukáše Provoda s Matějem Juráskem a útočníka Mojmíra Chytila.

Těsně se navíc nedostalo na středopolaře Petra Ševčíka a nejlepšího ligového kanonýra Václava Jurečku. Právě Chytil s ním v posledním kole bojoval o korunu pro krále střelců, triumf mu nicméně přál a nominaci v tu chvíli neřešil.

„Myslím, že každý hráč je tam zaslouženě, každý si to vybojoval. Bylo to na trenérech, koho vyberou. Že to zrovna padlo na osm slávistů, je pro nás i pro celý klub hezké,“ řekl Chytil na tiskové konferenci při prezentaci knihy Bez frází: Hrdě za repre, v níž mezi příběhy nechybí ani ten jeho.

Slávisté tvoří téměř třetinu z 26 nominovaných hráčů. Na druhém místě je Viktoria Plzeň s čtyřnásobným zastoupením.

„Už když jsem v reprezentaci začínal, byla z velké části složená ze slávistů. O to je to vždy lepší, pokaždé se tam těším,“ řekl klubovému webu jeden z kapitánů Slavie Holeš. „Vím, že když s nimi budu na hřišti, bude to dobré. Budeme sehraní, známe se z klubu. Jsem moc rád, že v repre je tolik slávistů, protože si to zaslouží,“ doplnil.

Jen mezi náhradníky zůstal s 19 góly nejlepší střelec ligové sezony Jurečka. Chytil s ním v nedělním posledním ligovém kole proti Mladé Boleslavi bojoval o triumf mezi kanonýry, na rozdíl od kolegy v útoku neskóroval.

„Samozřejmě že jsme chtěli buď já, nebo Venca vyhrát krále střelců. Venca dal první gól v zápase, takže to padlo na něj, že se ho tam budeme snažit dotlačit. Jsme za něj hrozně rádi,“ poznamenal Chytil.

„Nebál jsem se (že by mě z nominace vyšoupl). Chtěl jsem, aby střelce vyhrál. Vůbec jsme ve Slavii neřešili, jestli by to mohlo pomoci do nominace. Myslím, že nominace se dělala za nějaký časový úsek. Trenéři měli dostatek věcí, podle kterých se rozhodovali,“ doplnil pětadvacetiletý útočník.

Stejně jako Staňka ho čeká premiéra na velkém turnaji. „Když jsem byl mladý, měl jsem takové zranění kolena, kvůli kterému už někteří ani nehrají. V tu chvíli jsem si vůbec neuvědomoval, že bych někdy mohl být v reprezentaci. Dostat se až na mistrovství Evropy je ten největší sen, co se mi zatím splnil,“ řekl Chytil.

„Že jsem nominovaný, je samozřejmě ohromná čest. Nikdy jsem na tak velkém turnaji nebyl, a to ani v mládežnických kategoriích. Jsem strašně rád a hrozně se na to těším,“ prohlásil Staněk.

S devíti reprezentačními starty je suverénně nejzkušenějším gólmanem z nominovaného tria a měl by plnit roli jedničky.

„Na pozici brankáře jsme vždy měli velká jména. Nevím, jestli budu chytat. Když tu šanci dostanu, budu dělat vše pro to, abych svou roli zastal co nejlépe, jak můžu. Bude to obrovská výzva,“ řekl Staněk.

Holeš je naopak jedním ze sedmi hráčů v nominaci, kteří už na velké akci startovali.

„Hrozně se na to těším, pro mě osobně je to asi poslední velký turnaj. Doufám, že se nám podaří stejný úspěch, kterého jsme dosáhli na minulém Euru, a dojdeme alespoň do čtvrtfinále,“ přál si jednatřicetiletý defenzivní univerzál.

Česko po zlatém tažení vystřelilo z osmého místa na čtvrté, mezi Finsko a Švýcarsko. Nikdo neudělal výraznější posun.

Nejpozoruhodnější je ale stejně případ ruské sborné, která poskočila ze třetí příčky na druhou, přestože od ruské invaze na Ukrajinu má v mezinárodním hokeji stopku a hraje jen neoficiální zápasy proti Bělorusku či Kazachstánu.

„To je vtip?“ reagoval na vývoj finský deník Ilta-Sanomat.

První místo nadále drží Kanada, ale pokud na příštím šampionátu nezíská medaili, na čele ji vystřídá právě Rusko.

Bizarní situaci způsobila sama IIHF, protože východní velmoci automaticky uděluje body ze její postavení před zmíněnou stopkou, tedy za třetí místo. Letos tak Rusové inkasovali 1520 bodů, stejně jako bronzové Švédsko.

Do žebříčku se započítávají výsledky z posledních pěti velkých turnajů, kam spadá mistrovství světa a olympiáda. Nejnovější umístění má vždy stoprocentní hodnotu, význam dalších pak klesá až na pouhou čtvrtinu.

Proto absentující Rusko nejenže nepadá, ale může stoupat. 

„Působí to trochu komicky,“ uznal ve vyjádření pro stanici Yle šéf finského hokeje a člen Rady IIHF Heikki Hietanen.

V minulosti padl návrh, že by suspendovaná sborná po návratu do hokejového společenství odstartovala v nižší divizi, podobně jako Slováci po rozdělení Československa, ale nakonec zvítězilo současné řešení. Rusko drží vysoko mezi elitou a umožňuje mu jednoho dne začít tam, kde skončilo.

„Toto téma ale znovu prodiskutujeme. Obecně přemýšlíme nad tím, jestli je momentální situace spravedlivá pro ostatní země,“ prohlásil Hietanen s odkazem na posun sborné v žebříčku.

„Bez Ruska už hrajeme několik let. Je spravedlivé, že pořád dostává body, které si kdysi uhrálo?“ tázal se.

Třeba bývalý dlouholetý viceprezident IIHF Kalervo Kummola považuje stoupání sborné za „tak směšné, že by snad bylo lepší celý žebříček zrušit“. 

Oficiální řazení hokejových zemí je však podstatné z vícero důvodů. Například se podle něj vytvářejí skupiny pro nejbližší mistrovství světa.

Také rozhoduje o olympijské účasti. Mezi muži má jisté místo osm nejlepších států. Ostatní musejí bojovat o zbylé tři až čtyři vstupenky v náročné kvalifikaci. Pro nadcházející olympiádu v Itálii se to týká třeba Slováků, kteří na přelomu srpna a září musí doma vyhrát skupinu s Kazachstánem, Rakouskem a Maďarskem. 

Podle Hietanena funguje žebříček dobře.

„Jeho systém není třeba měnit. Jen diskutujeme o tom, jestli bychom neměli něco udělat s bodováním Ruska, když to přináší komické situace. Žádné rozhodnutí zatím nepadlo,“ poznamenal funkcionář.

Jisté je, že Rusko se spojeneckým Běloruskem nebudou hrát ani na příštím světovém šampionátu, neboť IIHF jim před pár měsíci na základě bezpečnostních důvodů o rok prodloužila zákaz.

Aktualizujeme…

Tenisový grandslamový turnaj French Open (antuka, dotace 53,5 milionu eur):

Muži:

Dvouhra – 1. kolo: Macháč (ČR) – Borges (Portug.) 7:6 (7:3), 6:4, 6:3, De Minaur (11-Austr.) – Michelsen (USA) 6:1, 6:0, 6:2.

Ženy:

Dvouhra – 1. kolo: Sabalenková (2-Běl.) – E. Andrejevová (Rus.) 6:1, 6:2, Kasatkinová (10-Rus.) – Frechová (Pol.) 7:5, 6:1, Mertensová (25-Belg.) – Carleová (Arg.) 6:3, 7:6 (10:8), Blinkovová (Rus.) – Cirsteaová (28-Rum.) 6:3, 3:6, 7:6 (7:5), Rusová (Niz.) – Kerberová (Něm.) 6:4, 6:3, Avanesjanová (Rus.) – Ču Lin (Čína) 6:2, 6:4, Martičová (Chorv.) – Mladenovicová (Fr.) 6:4, 6:4.