Zákrok českého brankáře Los Angeles Davida Ritticha při pátém utkání série utkání prvního kola play off NHL proti Edmontonu | Video: NHL.com

Český gólman Los Angeles se sice při přesilovce bleskově přesunul v brankovišti, parádně máchl lapačkou a ukryl do ní puk po střele Leona Draisaitla z Edmontonu, jenže s rukavicí se dostal za čáru.

Rozhodčí nejprve rozpažil na znamení, že gól nepadl, ovšem záběry televizních kamer prokázaly, že kotouč v Rittichově lapačce skutečně přešel celým objemem do branky a sudí po konzultaci s videem branku uznali.

Oilers tak v klíčovém momentu srovnali na 2:2, dalšími dvěma zásahy otočili stav na 4:2 a soupeř stihl už jen jednou trefou korigovat.

Edmonton tak zvítězil 4:3, v sérii přidal čtvrtou výhru a celkovým skóre 4:1 postoupil do dalšího kola.

Los Angeles s českým gólmanem, který odchytal druhé střetnutí za sebou, končí.

Sestřih pátého utkání série 1. kola play off NHL mezi Dallasem a Vegas | Video: Asociated Press

Tomáš Hertl nahradil v první formaci Vegas Ivana Barbaševa a poprvé v aktuálním play off odehrál přes 20 minut na zápas.

Ani vyšší ice time mu ale nepomohl k tomu, aby protrhl své čekání na bod. Jeho zatím jediným zápisem do statistik ve vyřazovacích bojích je přesná trefa z úvodního zápasu série.

Golden Knights do pátého utkání série vstoupili lépe než domácí a po čtyřech minutách se dostali do vedení. Skóre v přesilovce otevřel tečující Mark Stone, jenž využil i Hertlovy clony a dostal puk za Jakea Oettingera.

Hned v dalším střídání se Hertl přimotal k brance i na druhé straně. Jack Eichel a Jonathan Marchessault ztratili puk při přechodu do útoku a český forvard při rychlém návratu do obranného pásma nestihl dobruslit Jevgenije Dadonova, jenž v přečíslení dva na jednoho srovnal.

Dallas v 9. minutě otočil skóre, do kabin se ale šlo za stavu 2:2. Na vedoucí branku Matta Duchena odpověděl William Carrier.

Žádný další hostující hokejista Oettingera ve zbytku zápasu nepřekonal, v čase 36:32 tak rozhodli domácí.

V přesilovce udeřil Robertson a pomohl Stars zvládnout důležitý pátý zápas. Dallas se ujal vedení v sérii 3:2 a udělal důležitý krok k vyřazení obhájců Stanley Cupu.

Postup si zajistili hráči Edmontonu, kteří zdolali Los Angeles 4:3 a sérii ovládli 4:1 na zápasy.

V brance poražených podruhé za sebou naskočil český gólman David Rittich, ani on ale nedokázal přispět ke zvratu v sérii.

Kings zápas ztratili ve druhé třetině, ve které dostali tři branky a přišli o nadějné vedení 2:1.

Hlavní podíl na obratu měl Leon Draisaitl, jenž využil dvou nahrávek Connora McDavida a během pěti minut otočil skóre. Vítěznou trefu obstara v závěru druhého dějství Zach Hyman.

1. kolo play off NHL:

Západní konference – 5. zápasy:

Dallas – Vegas 3:2 (2:2, 1:0, 0:0)

Branky: 6. Dadonov, 9. Duchene, 37. J. Robertson – 4. Stone, 13. W. Carrier. Střely na branku: 25:27. Diváci: 18.532. Hvězdy zápasu: 1. J. Robertson, 2. W. Johnston, 3. Oettinger (všichni Dallas). Stav série 3:2.

Edmonton – Los Angeles 4:3 (1:1, 3:1, 0:1)

Branky: 28. a 33. Draisaitl, 11. E. Kane, 40. Hyman – 20. Laferriere, 24. Lizotte, 58. Kempe. Střely na branku: 26:21. Rittich odchytal za Los Angeles 58 minut a 33 sekund, inkasoval čtyři branky z 26 střel a úspěšnost zákroků měl 84,6 procenta. Diváci: 18.347. Hvězdy zápasu: 1. Draisaitl, 2. Bouchard, 3. McDavid (všichni Edmonton). Konečný stav série 4:1.

K hvězdám chová úctu, ale klidně je smete v tréninku, když na to přijde. Takhle zdolal Španěla i Rusa Daniila Medveděva, který ho nyní čeká jako soupeř o semifinále.

Ta scéna obletěla svět. Když Nadal ve třetím kole turnaje v Madridu přehrál Pabla Cachína, devětadvacetiletý Argentinec za ním přišel a prosil ho, jestli by mu nemohl dát své tričko. 

Přátelské gesto, které je běžné na fotbalových zápasech, ovšem tenistům je většinou neznámé, vyvolalo živé debaty o tom, kam až sahají hranice úcty ke španělské legendě.

A tak i český tenista dostal po osmifinálové výhře nad Nadalem otázku, zda ho nenapadlo, poprosit o něco z výbavy loučícího se Španěla.

„Nechci, aby to znělo neuctivě, ale tohle chování je mi trochu cizí,“ reagoval úspěšný Čech.

„Přece když jdu do zápasu na kurt a chci toho soupeře porazit, nepoběžím pak za ním a nebudu ho o něco žádat. Pokud hrajete utkání a už během něj vám běží hlavou, že pak chcete něco na památku, tak co potom v takovém zápase vůbec děláte? Je to divné,“ vysvětloval Lehečka.

I když přiznal, že v jistém ohledu má pro Argentince pochopení. I rodák z Kněžmostu dlouho toužil alespoň po tréninku s králem antuky. Poštěstilo se mu to až před turnajem v Madridu.

„A po tréninku jsem ho poprosil o fotku, protože jsem netušil, že ještě budeme mít šanci si proti sobě zahrát. Ale chtít po něm po zápase tričko? Mám v těchhle věcech jiný přístup,“ dodala aktuální česká jednička. 

Přehnaný respekt od něho čekat opravdu nemůžete. Naopak se s hvězdami nepáře ani v tréninku.

Před startem turnaje si takhle vyšlápl nejen na Nadala, ale také na ruskou star Medveděva. I jemu sebral jeden ostrý set, který si v tréninku ve španělské metropoli střihli.

„Madrid je hodně specifické místo, antukové kurty jsou tu jiné, rychlé. Loni jsem tu na to nebyl dobře připravený, letos je to úplně o něčem jiném,“ pochvaloval si český hráč, který minulý rok na stejném místě skončil ve druhém kole. 

Právě čtvrtý hráč světa a nasazená trojka Medveděv bude jeho dalším soupeřem v boji o semifinále podniku Masters.

Organizátoři z jejich bitvy udělali jeden z hlavních bodů čtvrtečního večerního programu po osmé hodině a deník Aktuálně.cz vám ho přinese v online reportáži.

Už teď je jasné, že soupeřem vítěze bude Kanaďan Félix Auger-Aliassime, kterému předem vzdal zápas Ital Jannik Sinner. 

Sestřih zápasu Rafaela Nadala a Jiřího Lehečky:

Dortmund a PSG si opakují souboj ze skupinové fáze, v níž na podzim Pařížané doma zvítězili 2:0 a na hřišti Borussie remizovali 1:1. Čerství francouzští šampioni šli do semifinále proti pátému celku bundesligy jako favorit a usilují o druhou účast ve finále Ligy mistrů. Dortmund může do závěrečného duelu o vítěznou trofej v prestižní soutěži postoupit potřetí, v roce 1997 ji vyhrál.

Úvod zápasu odpovídal jeho důležitosti, oba soupeři pozorně bránili. Skóre otevřeli domácí. Schlotterbeck ve 38. minutě poslal ideální pas za obranu, na ofsajdové linii se zapomněl Marquinhos a Füllkrug toho využil.

Míč si ideálně zpracoval a prudkou střelou po zemi překonal Donnarummu. Připsal si třetí trefu v sezoně LM. Pro PSG navíc šlo o dvojí ránu. Autora gólu se marně snažil zblokovat Hernandez a při obranném zákroku si zranil koleno. Chvíli se snažil pokračovat, pak ale musel hřiště opustit.

Těsně před přestávkou mohla Borussia svůj náskok zvýšit, tvrdě vypálil Sabitzer a jeho pokus Donnarumma jen s námahou vykopl. Úvod druhého poločasu patřil PSG. Mbappé dostal prostor v šestnáctce a po obstřelu gólmana trefil tyč, akce pokračovala – a Hakimí orazítkoval pro změnu druhou tyč.

Velkou šanci nevyužil ani hlavičkující Fabián Ruiz. Pak se dostali ke slovu zase domácí. Sancho naservíroval tutovku Füllkrugovi, autor prvního gólu však z voleje přestřelil branku.

Poločas zahozených šancí pokračoval. Hakimí deset minut před koncem ošálil obranu a uvolnil Dembélého, jenže také on branku z výborné pozice překopl. Gól na hlavě měl podruhé i hostující Fabián Ruiz, opět bez úspěchu. Dortmund nejtěsnější náskok do odvety uhájil a přiblížil se k nečekané finálové účasti v londýnském Wembley.

Úvodní utkání semifinále fotbalové Ligy mistrů:

Borussia Dortmund – Paris St. Germain 1:0 (1:0)

Branka: 36. Füllkrug. Rozhodčí: Taylor – Beswick, Nunn – Attwell (video, všichni Angl.). ŽK: Maatsen, Schlotterbeck – Fabián Ruiz. Diváci: 81.365 (vyprodáno).

Dortmund: Kobel – Ryerson (87. Wolf), Hummels, Schlotterbeck, Maatsen – Can, Sabitzer – Adeyemi (83. Reus), Brandt (87. Nmecha), Sancho – Füllkrug (90.+1 Moukoko). Trenér: Terzic.

PSG: Donnarumma – Hakimí, Marquinhos, Hernandez (42. Beraldo), Nuno Mendes – Zaire-Emery, Vitinha, Fabián Ruiz – Dembélé, K. Mbappé, Barcola (65. Kolo Muani). Trenér: Enrique.

Prohledávali plochu o rozloze 12 fotbalových hřišť. Ovšem výrazně naklopených a zledovatělých. Přesto na ně v jednu chvíli zasvítila nezvykle bílá plocha ve skále. 

Vyškrábali se blíž a ztuhli. U jejich nohou leželo neuvěřitelně zachovalé, mrazem mumifikované lidské tělo. Hlava i ruce zasypané rozdrceným kamením a ledovými kousky, které sem po desetiletí kutálel čas. Ale mezi cáry oblečení z přírodní látky svítila záda se zachovalou bílou kůží. 

„Počkejte, ale to není on,“ hlesl Andy Politz, jeden z členů výzkumné expedice, která v květnu 1999 pátrala po ostatcích Andrewa Irvinea. 

Vycházeli ze svědectví čínského horolezce, který v roce 1975 hlásil nález těla Angličana. Jenže než stihl místo upřesnit, smetla ho lavina a důležitého svědka krutý Everest umlčel.

Podle strohého popisu Číňana měla mrtvola ležet na zádech s otevřenými ústy. Nalezené tělo přitom bylo na břiše, jako by se stále drželo skály. Identifikaci nakonec pomohly nášivky se jménem na oblečení. Tak se výprava dozvěděla, že našla George Malloryho.

Osmatřicetiletý britský učitel angličtiny byl zarputilým dobrodruhem i válečným hrdinou, který se účastnil dělostřeleckých bojů na Sommě. 

Celý život ho ale provázela láska k horám a ke zdolávání vrcholů. Ještě před válkou vylezl na Mont Blanc. Pak na horu Pillar v Anglii, kde zvolil nejtěžší možnou cestu.

Tou největší výzvou pro něj ovšem byly Himaláje a Mount Everest. V roce 1921 se sem vydal s expediční výpravou, aby celou oblast lépe zmapovali. Podruhé o rok později už se pokusili zaútočit na vrchol. 

„Miláčku, tohle je tak vzrušující podnik. Ani nedokážu popsat, jak mě to ovládá, jaké dobrodružství to je. A ta krása tady všude kolem,“ psal v jednom z dopisů své ženě Ruth.

Druhou výpravu nakonec poznamenala tragédie. Mallory byl součástí skupiny, která se vydala z tábora k vrcholu, přestože všichni tušili, že se blíží bouře. Při tomto risku zemřelo sedm šerpů.

Ani to Malloryho neodradilo. Pod Everest tyčící se do výšky 8 848 metrů se vydal znovu o dva roky později. A všechny překvapil výběrem parťáka pro svůj závěrečný útok vrchol.

Irvine byl nezkušený parťák

Andrew Irvine byl teprve dvaadvacetiletý mladík s minimem zkušeností. Ale zato byl jako oxfordský veslař v parádní kondici a právě to zřejmě Mallorymu imponovalo. 

A podle svědectví člena týmu, geologa Noela Odella, se po poledni 8. června 1924 pohybovala dvojice směrem vzhůru opravdu hbitě. Než se pod nimi zavřela obloha věstící opět příchod sněhové bouře. 

Odell na dvojici čekal ve výškovém táboře, spočítal si, že návrat dolů jim při špatném počasí může trvat i 15 hodin. Nikdo se ale neukázal, a tak se musel i on stáhnout. Byl posledním člověkem, který viděl oba horolezce živé zhruba 248 metrů pod vrcholem.

Nález těla George Malloryho:

Expedice 1. května 1999 doufala, že nálezem těla rozluští hádanku, zda Mallory s Irvinem nakonec vrchol přeci jen zdolali. Oba dobrodruzi totiž měli s sebou kapesní fotoaparát Kodak Vest, který by díky mrazivým podmínkám měl přežít dlouhá desetiletí a mohl by podat důkaz, kam až se oba dostali.

Mallory ale u sebe přístroj neměl a tělo jeho parťáka se dosud nenašlo. Poloha těla, druhy zranění a provaz omotaný kolem trupu naznačují, že starší z obou lezců zřejmě uklouzl při sestupu.

Irvine, který byl k Mallorymu připoután se zřítil také, provaz se přerval a mladíkovi nepomohl ani zabodnutý cepín, který se v roce 1933 našel zhruba o 300 metrů výš nad nalezeným tělem.

Starší a zkušenější z dvojice se zřejmě ještě dokázal zachytit skály a chvíli se i přes vážná zranění pokoušel sestupovat dolů, ale brzy ho agónie a podchlazení přemohlo. 

Zda nakonec opravdu pokořili Everest, tedy jasné není. Většina expertů se domnívá, že v takových podmínkách a s takovým vybavením, maskou a kyslíkovými bombami na zádech to v oněch posledních pár stech metrech bylo prakticky nemožné.

Proti tomu zase mluví legenda o tom, že se v Malloryho peněžence nenašla fotografie manželky Ruth, kterou její choť slíbil nechat na špičce světa, pokud jí dosáhne.

Byl tedy byl prvním mužem na vrcholku Everestu opravdu Edmund Hillary a jeho šerpa Tenzing v roce 1953? To himalájský obr dosud tají.

Jako memento ale ční nad celým příběhem jeden z posledních výroků Malloryho před tím, než se vydal na poslední výpravu. Tehdy dostal otázku, k čemu je vlastně výstup na Mount Everest.

„Není to k ničemu. Neexistuje nejmenší vyhlídka na jakýkoli zisk. Ach, možná se dozvíme něco málo o chování lidského těla ve vysokých nadmořských výškách a možná lékaři zúročí naše pozorování pro účely letectví. Ale jinak z toho nic nebude,“ přiznal upřímně.

Ale druhým dechem dodal. „To, co z tohoto dobrodružství získáváme, je pouhá radost. A radost je koneckonců vrchol života. Nežijeme proto, abychom jedli a vydělávali peníze. Jíme a vyděláváme peníze, abychom si mohli užívat života. To je to, co život znamená a k čemu je život,“ prohlásil Mallory.