Friis byl členem jeho realizačního týmu poslední rok a půl a hodlá navázat na klubovou filozofii, která je jasně nastavena. Proto ho ostatně vedení také na zodpovědnější pozici povýšilo.

Jakmile bylo jasné, že Priske vyslyšel volání nizozemského vicemistra, byl jeho dosavadní nejbližší spolupracovník pro Spartu první volbou. „Naše filozofie je jasně nastavena. Nejen co se týče dlouhodobých cílů, ale i malých detailů, které řešíme na každodenní bázi. Pevný základ, z kterého vycházíme, je velmi důležitý, jen díky němu můžeme totiž naši dosavadní práci ještě pozvednout. Přestože to budu nyní já, kdo stojí v čele, pořád je nejzásadnější kolektivní výkon celého realizačního týmu,“ uvedl Friis v rozhovoru pro klubový web.

„Máme za sebou obrovsky úspěšnou sezonu, která vyvrcholila ziskem doublu. To nám ale nestačí a musíme se neustále koukat dál, klást si náročnější cíle a být neustále hladoví,“ předsevzal si osmačtyřicetiletý Dán.

Do Sparty přišel před osmnácti měsíci poté, co odešel předchozí asistent hlavního trenéra Thomas Nörgaard. Od té doby se vyprofiloval v zásadní součást Priskeho realizačního týmu. Nyní se stal hlavním koučem.

„Na první dobrou se mi hlavou honí tři věci. Samozřejmě velké nadšení, pocit hrdosti, že jsem vůbec dostal příležitost, a v poslední řadě přesvědčení, že jsem ready,“ popsal své pocity.

Uvědomuje si, že navázat na Priskeho bude těžké. Zároveň doufá, že změna trenéra může mít i pozitivní efekt. „Pokračujeme pořád dál a chceme být stále lepší. Když něčeho dosáhnete, je pak náročné to zopakovat. Musíme pokračovat v každodenní tvrdé práci, jen tak máte šanci na úspěch. Musíte neustále hledat prostor pro zlepšení. Toto je ultimativní hnací motor. Když všechno jde moc hladce, přichází riziko, že člověk zpohodlní. Je před námi nová sezona. S novým trenérem a pár změnami, které nám svým způsobem pomůžou udržet hladovost. Věřím, že je to přirozený proces,“ vysvětlil Friis.

Letní příprava Sparty odstartuje v úterý 18. června.

České lakrosové reprezentantky před objektivem | Video: Sport Invest

„Rozhodně to byla změna od normálního režimu, takové zpříjemnění kolotoče tréninků. Myslím, že to pro všechny byla zábava,“ pochvalovala si obránkyně Linda Semeráková.

Někdo se drobně líčí, důležité jsou účesy a další nezbytné úpravy, aby reprezentantky vypadaly na fotkách co nejlépe. Zrcadlo v šatně je středobodem příprav. Hráčky si navzájem pomáhají, půjčují si boty nebo kraťasy. Přestože mají jen několik dní před finálovými souboji v lize v klubových barvách, v národním týmu panuje skvělá a přátelská atmosféra.

Po první vlně profilových fotek v modrých dresech přišla uvolněnější část v bílé sadě. „Pozvali nás do místnosti, kde jsem měla pocit, jako kdybych se objevila někde na Marsu,“ směje se Semeráková a dodává: „Místnost byla nasvětlena do národních barev a kolem nás byl kouřový efekt.“

Mezi reprezentantkami nechyběla ani Tereza Kreuzová, která strávila končící sezonu na univerzitě v Americe. Brzy po příletu, bez jediného tréninku, se hodila do parády a zamířila před objektiv. „Na univerzitě jsme se taky takhle fotily, bylo to podobné. Je super, že se povedlo něco takového uspořádat i tady,“ říká hráčka, která studovala a hrála lakros na univerzitě v Bridgeportu ve státě Connecticut. V den focení navíc slavila narozeniny.

„O půlnoci jsem přiletěla, ráno jsem si byla zacvičit ve fitku, abych protáhla tělo po letu. Pak jsem se viděla s rodinou. Vždycky, když se vrátím, tak je nejlepší dárek strávit čas s rodinou a letos je to lepší o to, že jsem viděla rovnou i holky tady na focení,“ líčí defenzivní opora národního týmu.

Obě hráčky už vyhlíží mistrovství Evropy, které se bude hrát od 10. do 20. července v portugalské Braze. Český tým čeká přes dvacet let na medaili ze seniorského ME, ale dobrou motivací může být současné reprezentaci juniorský výběr, který loni získal v Praze na evropském šampionátu stříbro. Ostatně Semeráková je jedna z hráček, které u tohoto úspěchu byly, a nyní by ráda navázala.

Kdyby nevyšla medaile, skromnější cíl je umístit se mezi nejlepšími sedmi týmy, to je totiž kvóta evropských zemí, které se zúčastní za dva roky mistrovství světa v Japonsku. „Určitě se těšíme, že budeme moct porovnat síly s ostatními týmy z Evropy a porvat se o místo zaručující účast na světovém šampionátu,“ zmiňuje Semeráková a Kreuzová ji doplňuje: „Máme hodně mladých hráček z úspěšného juniorského týmu, tak se těším, jak vše spojíme dohromady.“

Vrcholem byl Tamberiho poslední úspěšný skok v soutěži, kterým zdolal laťku ve výšce 237 centimetrů. Nový rekord evropského šampionátu spustil bouřlivou salvu oslav.

Jenže co to? Dvaatřicetiletý výškař odkulhal z doskočiště a s bolestivou grimasou dobelhal k tašce s věcmi. Nadšení diváků se najednou mění v obavy. Takhle nešťastně se zranit? Fanoušci se drží za hlavu, fanynky schovávají tváře do dlaní.

Tamberi je dostal, kam chtěl. Nepozorovaně vytahuje přichystanou tretru a už s úsměvem z ní před kamerami vysypává pružinky.

Fanoušci na tribunách už zase jásají, Tamberi ze sebe serve modrý dres a ještě více publikum hecuje. Objímá se s lidmi v prvních řadách, kolem něj je okamžitě houf fotografů.

Pořadatelé pak mají co dělat, aby rozvášněného Tamberiho uklidnili a vyklidili dráhu, neboť ke svému poslednímu závodu na 1500 metrů mezitím vyrazili desetibojaři, aby uzavřeli dvoudenní martýrium.

V sektoru trojskokanů zase Španěl Alejandro Díaz Fortun předvedl třetí nejdelší výkon v dějinách disciplíny – 18 metrů a 18 centimetrů. I tohle ovšem zůstává ve stínu Tamberiho ztřeštěné show.

Na výškách 234 a 237 centimetrů zůstával Ital v závodě už jako jediný, přesto se nechal domácím kotlem vyburcovat k úspěšným skokům. Třetí triumf na evropském šampionátu v kariéře pak běžel oslavit dokonce do lóže za italským prezidentem Sergiem Mattarellou.

Italský deník Gazzetta dello Sport přirovnal Tamberiho k legendárnímu motocyklistovi Valentinu Rossimu. „Má stejný hlad po vítězství a stejnou schopnost okouzlit daleko za hranicemi své disciplíny,“ napsal.

Tamberi je díky svému vystupování známý a oblíbený už dlouhé roky. Dokáže rozsvítit každý závod – od menších halových mítinků v Třinci nebo v Hustopečích, kde ho dobře znají, až po olympijský stadion.

Navíc je extrémně úspěšný. Ke třem evropským titulům venku má jeden kontinentální i z haly. Vloni se stal mistrem světa, ve sbírce má také zlato a bronz ze světových šampionátů v hale. A na olympiádě v Tokiu se o první místo podělil s Katařanem Mutazem Essou Baršimem.

„Pomalu by si mohl otevřít zlatnictví,“ glosovala Gazzetta dello Sport.

„Je škoda, že Italové fandí jen svým. Mně se nepodařilo je získat,“ říkal po závodě český výškař Jan Štefela, který skončil s výkonem 226 centimetrů pátý. „Ale Tamberi to s lidmi umí, dělá na sektoru nepořádek,“ smál se.

Na sociálních sítích se zase objevovaly názory, že současná atletika potřebuje takového baviče jako sůl. „To bylo tak divoké, tak italské, tak emocionální a skvělé,“ rozplývala se třeba česká triatlonistka Tereza Zimovjanová.

„Dneska tady byla atmosféra jako na fotbale,“ chválila bývalá atletka Denisa Helceletová, na ME vystupující jako expertka České televize.

Tamberimu přitom závod zprvu nevycházel podle představ. Opravoval už na výšce 226, o tři centimetry výše se zachránil až na třetí pokus. Při rozbězích do sektoru se potýkal s běžkyněmi závodu na 10 kilometrů, kvůli kterým měl věčně zablokovanou dráhu.

I tak nakonec fanouškům doručil nezapomenutelný zážitek.

Vtípkem s fingovaným zraněním je vystrašil i z toho důvodu, že vinou zdravotních problémů před lety přišel o olympiádu v Riu a pak se nad jeho kariérou vznášely otazníky.

To pro letošní olympiádu dostal spolu se šermířkou Ariannou Errigovou roli italského vlajkonoše a ve výškařském sektoru zaútočí na obhajobu první příčky. Pokud v Paříži uspěje, stane se prvním mužem se dvěma zlaty v historii olympijské výšky.

Hancko je v ideálním fotbalovém věku, po předloňském přestupu ze Sparty navíc v Nizozemsku udivuje výbornými výkony. Takovými, že zaujal řadu elitních evropských klubů.

Jako první z nich se samozřejmě nabízí anglický gigant Liverpool, který je finální stanicí aktuální evropské trenérské rošády. Na uvolněné místo Reds po Jürgenu Kloppovi zamířil Arne Slot z Feyenoordu Rotterdam, kam zase míří sparťanský kouč Brian Priske.

Triádu zmíněných klubů by mohl nyní završit Hancko, po Letné a Rotterdamu se možná vydá za svým bývalým koučem do Anglie. 

Jeho cena se nyní pohybuje kolem čtyřiceti milionů eur, ale může vystřelit ještě výše. Tedy přes miliardu korun.

Vedle Liverpoolu patří mezi zájemce o rodáka z Bojnic taká Paris St. Germain. Hodně bude záležet na jeho výkonech a výsledcích Slováků na fotbalovém Euru. Ve skupině šampionátu se výběr kouče Calzony postaví Belgii, Ukrajině a Rumunsku.

Turnaj tak s napětím vyhlíží i česká tenistka Kristýna Plíšková, manželka Dávida Hancka. Ta se přiznala, že by spíš než Liverpool přivítala stěhování do slunnější evropské země, například do Španělska.

„Teď v létě se to bude řešit. Možná až po Euru, ale nejsem takový odborník. Nevím, jestli je na špičkách, ale myslím, že by šel rád jinam. Oba bychom rádi. (směje se) Uvidíme, co z toho nakonec vyjde,“ řekla v rozhovoru pro deník Sport česká tenistka.

Češi, kteří se v základní skupině evropského šampionátu utkají s Portugalskem, Gruzíí a Tureckem, vůbec ničím nepřekvapí, předpověděl The Athletic.

Ve své predikci renomovaný server český výběr nešetřil a srovnání s anglickým prvoligovým Brentfordem v kontextu krutého hodnocení vyznělo jako ojedinělá lichotka.

„Čekejte nefalšovanou nudu, fotbal bez jakéhokoli vzrušení,“ uvedl londýnský autor Jacob Whitehead.

„Češi mají nového trenéra a hvězdu předchozího Eura Patrika Schicka. Ale jinak je jejich palebná síla nedostatečná. Očekávejme pragmatismus v extrémním balení,“ dodal.

Haška popsal jako muže, který v Česku není považován za příliš takticky inovativního kouče, ale cení se jeho vůdcovské a komunikační dovednosti.

„Je velmi pragmatický a v týmu postrádá kreativní talent. Češi tak budou hrát konzervativně a doufat v Schickovu střeleckou formu,“ napsal.

Když měl zmínit silné stránky, pomohl s již zmíněným připodobněním k Brentfordu, šestnáctému týmu uplynulého ročníku Premier League.

„V nejlepší formě hrají Češi jako mezinárodní verze Brentfordu. Vysoko presují, bombardují soupeře přes agresivní krajní obránce a jsou zvláště nebezpeční při standardních situacích,“ vysvětlil a pochválil vzdušnou sílu spočívající v trojzubci Tomáše Souček – Patrik Schick – Ladislav Krejčí, stejně jako kvalitní exekuce „standardek“ z kopaček Antonína Baráka a Václava Černého.

V tom můžem spočívat síla Čechů. Mezinárodní turnaje totiž pravidelně přinášejí vyšší procento gólů ze standardních situací, než je tomu v klubových soutěžích.

Ačkoli je český výběr solidní v defenzivě, jeho největší slabinou je prý nedostatek tvořivosti. Dostává se do neřešitelných problémů, když má být dominantní v držení míče.

Češi podle Whiteheada nemají ve svém středu žádného playmakera, který by byl schopen prolomit hluboký blok soupeře.

Tohle tvrzení jen potvrdila pondělní generálka proti Severní Makedonii. Češi se proti houževnatě bránícímu soupeři nedokázali dostat do větších šancí a skórovali jen ze dvou standardních situací. Těch nejvýhodnějších, tedy penalt.

Zvláštní zmínku si od autora před turnajem vysloužila tři konkrétní jména českých hráčů.

Brankář Slavie Jindřich Staněk, kterého čeká na turnaji velká porce práce, či mladý stoper Sparty Martin Vitík mající v sobě potenciál pro velkou budoucnost.

Zejména však jeho stále ještě klubový kolega Ladislav Krejčí.

„To je skutečná vycházející hvězda. V pětadvaceti letech kapitán Sparty, levonohý stoper, který svůj klubu dovedl ke dvěma titulům v řadě a doublu v této sezoně. Na stopera je obrovskou gólovou hrozbou. Za dvě sezony dal 24 branek v 60 zápasech,“ vychválil Krejčího novinář a připomněl jeho očekávaný letní přestup do Girony, třetího týmu uplynulého ročníku španělské La ligy.

„Je excelentní ve čtení hry. Preferuje získávání míčů díky chytrému vystižení hry. A je neomylný v zahrávání pokutových kopů,“ dodal Whitehead.

Postup ze základní skupiny se podle něj v Česku neočekává, spíše se v něj doufá. Haškův výběr zahájí Euro v úterý 18. června duelem proti favorizovaným Portugalcům. Nejvíce bude muset tvořit pravděpodobně v utkání s Gruzíí o čtyři dny později. V závěrečném zápase skupinové fáze vyzvou Češi Turky, stane se tak 26. června.