Obě nezastírají, že je pro ně důležitá singlová kariéra, ale ani čtyřhru neberou lehkou váhu. Vždyť jsou to obě bývalé deblové světové jedničky.  A tak když Gauffová i Siniaková přišly o americké spoluhráčky, hledaly někoho, s kým budou mít reálnou šanci dojít v Paříži daleko.

„Daly jsme se dohromady opravdu na poslední chvíli. Chtěla jsem v první řadě americkou parťačku. Přece jen se blíží olympijské hry, které se budou hrát tady. Když mi ale Taylor Towsendová napsala, že se zranila a Kateřina je volná, řekla jsem si proč ne, přece jen už spoustu grandslamů vyhrála,“ vyprávěla po triumfu Gauffová.

Nakonec to bylo fantastické spojení. I když spolu hrály poprvé, prakticky bez tréninku, ztratily během šesti zápasů jediný set. Ve finále přetlačily italský pár Sara Erraniová, Jasmine Paoliniová 7:6, 6:3.

„Hrály jsme skvěle, dokonce i v těch dvou těžkých posledních zápasech jsme vždy dokázaly nejít cestu k vítězství. Katka skvěle vybojovala ty dlouhé výměny,“ chválila Češku americká kolegyně.

Siniakovou nepřekvapilo, že spolupráce klapla hned s prvním utkáním. „Jsme skvělé hráčky nejen v deblu, ale i singlu. Navíc se dobře známe, věděly jsme, jak ta druhá hraje,“ vysvětlila rodačka z Hradce Králové.

Dvacetiletá Gauffová je světovou dvojkou v singlu, o osm let starší Siniaková nyní už osminásobnou grandslamovou šampionkou v deblu. Rozhodně to tedy nebylo tak, že by jejich nově zbudovaný tým měl svou šéfku.

„Ten, kdo servíroval, měl zrovna velení v tom, jak by se měla výměna vyvíjet. Takhle jsme si občas něco řekly, ale byla to vyrovnaná záležitost. Spíš jsme obě reagovaly na vývoj situace, je to o instinktech,“ prozradila mladá Američanka.

Nyní obě čeká přesun na trávu a po měsíci zase přesun na pařížskou antuku kvůli olympijských hrám, kde už ale budou každá po boku svých krajanek. V případě Siniakové by to měla být Barbora Krejčíková.

„Bude to velká výzva, jet odtud na trávu a brzy zase zpátky. Ale je to, jak to je. Kalendář je našlapaný a nezbývá než to přijmout a přizpůsobit se,“ nechala se slyšet Siniaková.

Gauffovou děsí víc aktuální přesun na trávu než z trávy na antuku. „To období před Wimbledonem je nejtěžší, potřebuju delší čas si zvyknout. Cesta zpátky bude o něco snazší. Ale každý z nás to podstoupí. Přece jen je to jednou za čtyři roky. A když se vám to nelíbí, olympiáda není povinnost, můžete odmítnout,“ dodala Gauffová. 

V montrealském závodě ovlivněném deštěm za obhájcem titulu dojeli druhý Lando Norris v McLarenu a na třetí pozici George Russell v Mercedesu.

„Byl to úžasný závod. Přesně takové potřebujeme. Během Grand Prix jsem zůstal klidný. Věděl jsem, že přijde můj čas. Moc jsem si to dnes užil,“ liboval si v cíli vítězný Verstappen.

Ani na osmý pokus se čtvrtému Lewisi Hamiltonovi letos nepodařilo dostat na stupně vítězů, což je nejhorší start sezony v kariéře současného jezdce Mercedesu.

Vůbec se nedařilo Ferrari. Vítěz z předchozího podniku Charles Leclerc ani Carlos Sainz junior závod nedokončili.

Už před startem bylo jasné, že velkou roli bude hrát počasí. Na mokrý asfalt se jezdci vydali s pneumatikami se vzorkem.

Russell startující z pole position si udržel vedení před Verstappenem. Aby vody na trati nebylo málo, brzy začalo pršet.

Russell se držel na první pozici do 22. kola. Do té doby odjel v čele víc kol než dohromady ve všech 31 Velkých cen od svého zatím jediného vítězství v Sao Paulu v roce 2022.

Pak ale pilot Mercedesu udělal jezdeckou chybu a před něj se dostal nejen v té době druhý Norris ale i Verstappen.

Norrisův McLaren měl velmi dobré tempo, které mu ale narušil první výjezd safety car po havárii Logana Sargeanta ve Williamsu.

Zatímco jeho soupeři z čela výsledkové listiny stihli zabočit do boxové uličky, Brit musel obkroužit ještě jedno kolo a tím v konečném důsledku klesl na třetí příčku.

Nejlépe zvládli výměnu pneumatik u Red Bullu, díky čemuž se Verstappen ujal vedení před Russellem.

Další klíčový moment se odehrál v úvodu druhé poloviny Grand Prix, kdy asfalt oschl dostatečně na to, aby bylo možné nasadit slicky – tedy gumy bez vzorku.  Tady se tentokrát činili mechanici a stratégové od McLarenu, kteří posunuli Norrise na druhé místo mezi Verstappena a Russella.

Ten se pak dopustil další chyby, jež jeho Stříbný šíp nasměrovala až na pátou pozici. Mladý Brit se však „probral“, překonal Oscara Piastriho s McLarenem a v předposledním kole se prohnal i kolem Hamiltona.

Verstappen si v cíli dojel pro jubilejní 60. triumf ve formuli 1 a 50. z posledních 75 odjetých závodů. Nizozemec si také upevnil v seriálu. Šampionát pokračuje 23. června ve španělské Barceloně.

Formule 1 •

9. závod z 24 •

20:00

Jednadvacetiletý rodák z El Palmaru se stal na trůnu nástupcem Srba Novaka Djokoviče, který z turnaje odstoupil kvůli zranění kolena.

Alcaraz porazil Zvereva popáté v kariéře a srovnal vzájemnou bilanci na 5:5. V 21 letech a 35 dnech je nejmladším hráčem v tzv. open éře, který získal tři grandslamové tituly z různých povrchů. Předloni uspěl na betonu na US Open a v minulém roce triumfoval na trávě ve Wimbledonu. V Paříži navázal na krajany Rafaela Nadala, Juana Carlose Ferrera, Carlose Moyu či Alberta Costu.

Sedmadvacetiletý Zverev nedotáhl šanci vybojovat první grandslamový titul. Ve finále „turnaje velké čtyřky“ neuspěl podruhé, před čtyřmi lety prohrál i rozhodující utkání na US Open. Posledním grandslamovým vítězem z Německa zůstává Boris Becker, který vyhrál v roce 1996 Australian Open.

Oba tenisté zahájili finále ztraceným servisem. Zatímco Alcaraz už ale poté v prvním setu při podání nezaváhal, Zverev o něj přišel ještě dvakrát. Úvodní sadu tak získal za 46 minut španělský tenista.

Ve druhé Zverev odpověděl. Alcarazovi nepovolil ani jeden brejkbol, sám jeho servis dvakrát prolomil a srovnal. Třetí set měl lépe rozehraný Alcaraz. V šesté hře získal brejk, později vedl 5:2 a v devátém gamu servíroval na vedení 2:1. Zverev ho ale k setbolu nepustil a pěti hrami za sebou vývoj zvrátil.

Alcaraze nevydařená koncovka nerozhodila. Na začátku čtvrtého setu získal dva brejky a utekl do trháku 4:0. Španěl se vypořádal i s bolestí v levé noze, kvůli níž si vyžádal pauzu na ošetření, a vynutil si rozhodující set.

Také v něm získal Alcaraz brzký brejk. Za stavu 2:1 pak odvrátil čtyři brejkboly. Při skóre 15:40 z pohledu španělského hráče dokonce Zverev reklamoval při druhém servisu soupeře aut. Neuspěl, Alcaraz poté hru otočil a udržel náskok.

V sedmé hře se navíc třetí hráč světa blýskl povedeným prohozem při jednoručním bekhendu a po zisku dalšího brejku vedl už 5:2. Duel vzápětí dopodával a po využití prvního mečbolu padl radostí na kurt.

Za vítězství obdrží Alcaraz prémii 2,4 milionu eur (zhruba 59,3 milionu korun), Zverev dostane poloviční částku.

Tenisový grandslamový turnaj Roland Garros (antuka, dotace 53,5 milionu eur):

Muži:

Dvouhra – finále: Alcaraz (3-Šp.) – Zverev (4-Něm.) 6:3, 2:6, 5:7, 6:1, 6:2.

Bude to stejné jako u mužského Stanley Cupu i s vaším Walter Cupem? Podívá se trofej v létě do Česka?

Já doufám! Jak je liga nová a všechno je to poprvé, tak zatím nemám informace. Snad to vyjde a na den budu mít pohár doma. Trofej je nádherná, vymysleli to do detailu. Sice byla dost těžká, ale opravdu se mi líbila, dali si na ni záležet.

Čeští hokejisté při oslavách po mistrovství světa v Praze pohár, přesněji jeho repliku, poničili a potom spravovali. Jak to bylo v Minnesotě?

Náš pohár to přežil, naštěstí se nerozbil, ale zažil si taky svoje. (smích) Oslavy byly velké, pořádné a dlouhé, tak jak to má být.

Jak jste si užila oslavy a vůbec to, že jste jako první Češka vyhrála Professional Women’s Hockey League (PWHL) hned v jejím prvním roce?

Moc jsem si to užila. Vůbec se nám s týmem nepovedl závěr základní části, prohrály jsme pětkrát v řadě, naštěstí jsme měly dost bodů, pomohly nám i výsledky ostatních a se štěstím jsme do play off postoupily. Chytily jsme první Toronto, které mělo výbornou sezonu.

A v prvních dvou zápasech play off jste nedaly ani gól.

Prohrávaly jsme 0:2. Ale co bylo potom… Obrátit to proti prvnímu týmu tabulky, dostat se do finále a pak hrát znovu na pět zápasů a celé to vyhrát? Neskutečné, je to zážitek, na který nikdy nezapomenu. Projít si ty vzestupy a pády, na všechny jsem strašně pyšná. Člověk si pak dokáže představit, jak velké bylo zvednout historicky první pohár v této lize. Nedá se to popsat, je to nezapomenutelné.

Co se za stavu 0:2 proti Torontu zlomilo?

Popravdě nevím. Opravdu se nic nedařilo, neměly jsme štěstí, strašně dlouho jsme nedaly gól. Vracely jsme se domů do Minnesoty a v tom se to možná zlomilo. Měly jsme perfektní publikum, celou sezonu chodilo hodně lidí a říkaly jsme si, že vyhrajeme příští zápas. Teď a tady. Takhle jsme myslely v play off i dál a touhle mentalitou jsme to obrátily.

Play off hrály čtyři týmy a Minnesota šla po vyřazení Toronta do finále proti Bostonu. Tam už jste byly ve vítězném laufu?

Zase jsme začínaly venku v Bostonu a držely jsme se motta, že vyhrajeme jeden zápas. Jely jsme domů za stavu 1:1, v Minnesotě to ale neskončilo, takže jsme se vracely do Bostonu.

Zahrát si pak zápas o všechno je asi snem každé hokejistky, ne?

Přesně. Vůbec být ve finále a hrát takové zápasy, to je splněný sen.

V Bostonu jste vyhrály 3:0, obě série tedy 3:2. Vy jste v play off přispěla dvěma góly. Jaký pak teda byl program oslav?

V Bostonu jsme šly do baru, užily jsme si to. Na druhý den jsme letěly zpět do Minnesoty, byl to cestovní den a každý byl rád, že je rád. Jednak oslavy, jednak na člověka padne únava ze zápasů. V pátek jsme slavily v Minnesotě s fanoušky, bylo to otevřené pro diváky. Kdo chtěl, přišel se podívat na pohár. Dorazilo asi čtyři tisíce lidí, měly jsme autogramiádu. Bylo to příjemné odpoledne, následovala týmová večeře a posezení dlouho do noci.

PWHL se rozjela v lednu a oproti předešlým ženským soutěžím v zámoří se o ní od začátku mluvilo jako o revoluční, průlomové? Potvrdíte to?

Rozhodně je to průlom. Snad ta liga bude stabilní a udrží se. Už je to opravdu profesionální, hlavně z pohledu marketingu a byznys stránky. O tohle se starají profíci, je to spojené s NHL a každý ví, jak pracovat, aby to fungovalo. Hlavně chodí lidi, je to super. Skoro každý zápas je vyprodaný, je o to obrovský zájem. Doufám, že se liga bude postupně ještě rozvíjet.

Na vás chodilo v Minnesotě v průměru přes sedm tisíc lidí, zkraje sezony přišlo dokonce 13 tisíc fanoušků. Pro vás je to vzácné, že?

V ženském hokeji určitě. Na vzniku nové ligy se pracovalo asi pět let. Podílí se na tom strašně moc lidí. Že pak diváci chodili a my jsme měly možnost hrát na zimácích NHL před tolika lidmi, to je neuvěřitelné. Doufám, že o ženský hokej bude postupně větší zájem i v Evropě.

Stejně jako Minnesota Wild z NHL také váš tým sídlí ve městě Saint-Paul. Takže zázemí máte stejné jako v NHL?

Úplně! Kde trénují hráči Wild, tam trénujeme i my. Kde oni hrají, hrajeme i my. Je to něco, na co jsme všechny hráčky čekaly a zasloužily jsme si to. Všechny tomu dáváme sto procent jako kluci, jsou to hodiny tréninků a cestování. Obrovská vůle. Konečně je to takové, jak to má být. Jsem ráda, že se snaží podmínky vyrovnávat.

Před pár lety jste si v jednom rozhovoru pochvalovala, že jste hrála před dvěma tisíci lidmi, a doufala jste, že ženský hokej dál poroste nahoru. Uměla jste si představit tohle?

Neuměla, je to nad očekávání. V nové lize všechno funguje, připadáme si jako hráči NHL. Mělo to být snad i dříve, ale teď si to užíváme.

O Minnesotě se navíc mluví jako o „State of Hockey“. Jak vnímáte podporu místních obyvatel?

State of Hockey je přesné, platí to. Je tam hrozně moc soutěží, od malých dětiček po dospělé. Lidé tam opravdu žijí hokejem. Po celé Minnesotě každý den někdo někde hraje. Diváci chodí ve velkém na univerzitní zápasy, o NHL ani nemluvím, tam je pořád plno. Na nás si našli cestu, krása.

Přitom Wild nepatří v NHL mezi nejlepší, dlouhodobě se jim nedaří.

Ano, člověk by si řekl, že podpora diváků oslábne, ale chodí pořád. Je to hezké, i proto jsem ráda za náš triumf. Minnesota si to zaslouží.

PWHL hrají také další Češky Tereza Vanišová, Dominika Lásková, Kateřina Mrázová a Aneta Tejralová. Mohla to pro vás být průprava směrem k MS 2025, které budou hostit České Budějovice? Také tam by mohly chodit hezké návštěvy.

Bylo by to krásné! Moc se na to se všemi holkami těšíme. Jsme nadšené, že MS bude poprvé v Česku, Budějovice jsou taky hokejové město a lidé tam na hokej chodí. Letos každý Čech žil mužským šampionátem, věřím, že i u nás bude atmosféra skvělá.

Stíháte v Minnesotě stále i práci asistentky trenéra v univerzitním týmu Hamline University?

Když to jde, tak ano. Mám to domluvené tak, že tam ráda chodím, ráda pomůžu. Byla jsem tam druhou sezonu. Ráda bych trénovala také v budoucnu. Trenérský pohled je úplně jiný než hráčský a teď mi to dost pomáhá i v mojí hře. Je tam mnoho nových postřehů a impulzů. Zároveň můžu holkám předávat své zkušenosti, baví mě to.

V Americe jste už dlouhá léta a vystudovaný máte jiný obor, že?

Ano, mám vystudovanou matematiku. Můžu se k tomu kdykoliv vrátit, ale teď momentálně ještě nevím. Bavilo mě to, přemýšlela jsem o nějaké práci s financemi, ale uvidíme, jak všechno dopadne.

Jaký je rozdíl mezi PWHL a soutěžemi předtím po finanční stránce?

Obrovský. I v tomto ohledu je to profesionální. Nebe a dudy, když to porovnám s tím, co bylo dříve.

Lásková mluvila o tom, že průměrné výplaty se pohybují kolem 40 až 50 tisíci dolary. Hráčka si tak může vydělat za půl roku zhruba milion korun. 

Jsou to výplaty na život. Dá se s tím v Americe normálně žít. Záleží, jak je kdo náročný, ale opravdu je to profesionálně postavené.

Měla by liga zapracovat na tom, aby se rozrostl počet týmů, který ji hraje? První ročník byl se šesti družstvy.

Určitě je to cíl, že jednoho dne bude těch týmů třeba jako v NHL. Ale rozjelo se to letos, všechno to stojí dost peněz, aby vůbec těch šest týmů mohlo takhle cestovat a hrát. Snad v nejbližší budoucnosti přibude aspoň jeden tým nebo dva, ať se to rozvíjí.

Vy zůstáváte v Minnesotě?

Mám smlouvu v Minnesotě, ale je to postavené opravdu tak jako v NHL, člověka mohou kdykoliv vytrejdovat. Mně se ale v Minnesotě líbí.

Za týden v sobotu se v Telči zúčastníte společné akce s Martinem Nečasem. Jak se těšíte? 

Těším se moc, strašně mě potěšilo pozvání, že tam můžu být. Do Telče jezdím ráda, každé léto tam trénuju s klukama. Bude tam Martin Nečas, mistr světa, bude to super. Znám v Telči spoustu lidí a těším se, že jich tam spoustu uvidím.