Trenér Steve Clark o jeho vyřazení informoval po remíze v přípravném utkání s Finskem (2:2), do které gólman Heart of Midlothian zasáhl jako náhradník a v 41 letech se stal nejstarším hráčem v historii národního týmu.

Gordon se vrátil do reprezentace po vážném zranění z konce roku 2022, comeback na ligových trávnících oslavil až letos v lednu. Při pátečním startu v Hampden Parku už přitom věděl, že na evropský šampionát nepojede, kouč mu to sdělil o den dříve. „Byl to složitý rozhovor, a abych byl upřímný, oboustranně dost emotivní,“ řekl Clarke. Přesto dal Gordonovi možnost absolvovat 75. mezinárodní start. „Že ji využil, to ukazuje, že je to chlap,“ dodal.

Z předběžné nominace vypadl také obránce Glasgow Rangers John Souttar.

Skotové do turnaje vstoupí 14. června duelem proti Německu, ve skupině A budou jejich dalšími soupeři ještě Švýcarsko a Maďarsko.

Nominace Skotska na mistrovství Evropy:

Brankáři: Zander Clark (Heart of Midlothian), Angus Gunn (Norwich), Liam Kelly (Motherwell).

Obránci: Anthony Ralston, Greg Taylor (oba Celtic Glasgow), Liam Cooper (Leeds), Grant Hanley (Norwich), Jack Hendry (al-Ittifák), Ross McCrorie (Bristol), Scott McKenna (FC Kodaň), Ryan Porteous (Watford), Andy Robertson (Liverpool), Kieran Tierney (Real Sociedad).

Záložníci: Stuart Armstrong (Southampton), Ryan Christie (Bournemouth), Billy Gilmour (Brighton), Ryan Jack (Glasgow Rangers), Kenny McLean (Norwich), John McGinn (Aston Villa), Callum McGregor (Celtic Glasgow), Scott McTominay (Manchester United).

Útočníci: Che Adams (Southampton), Tommy Conway (Bristol), James Forrest (Celtic Glasgow), Lewis Morgan (New York Red Bulls), Lawrence Shankland (Heart of Midlothian).

S dychtivým očekáváním se šéfové týmu, inženýři i experti těšili na podobu nových regulí, podle nichž se mají počínaje rokem 2026 stavět monoposty formule 1 a jejich agregáty.

Po ne zrovna skvělých výsledcích dva roky starých změn si nový pohled mezinárodní automobilové federace FIA klade za cíl zvýšit atraktivitu závodů hlavně s důrazem na snadnější předjíždění

Hlavním cílem regulí pro rok 2026 je podpořit těsnější a napínavější závodění. Předpisy platné od sezony 2022 vypadaly sice velmi slibně, jenže nakonec nepřinesly kýžený efekt.

Revizí aerodynamických pravidel chce FIA omezit efekt proudění vzduchu za vozy, který ztěžuje možnosti předjíždění. Nový aerodynamický design má vytvářet méně turbulencí, což umožní vozům těsnější jízdu bez ztráty přítlaku.

„Hlavním cílem je obnovit výkonnost za sebou jedoucích vozů. Přepracovaná aerodynamika spolu s menšími a lehčími vozy by měla zlepšit schopnost vozů těsně závodit, což slibuje napínavější podívanou pro fanoušky,“ uvedl šéf aerodynamiky FIA Jason Somerville.

Menší a hbitější vozy

Důležitým bodem je snížení hmotnosti vozů přibližně o 30 kilogramů na 768 kg. Tato změna reaguje na dlouhodobé obavy z rostoucí hmotnosti vozů F1, která měla negativní dopad na jejich hbitost.

Očekává se, že lehčí vozy v kombinaci s užšími pneumatikami a zjednodušenou aerodynamikou budou hbitější a rychlejší v pomalých zatáčkách. To má přispět k větší dramatičnosti závodů.

Předpisy pro rok 2026 zavádějí významnou změnu v konstrukcí hybridních motorů. Odstraní se jednotka MGU-H (Motor Generator Unit – Heat), která využívá teplo produkované turbodmychadlem k výrobě elektrické energie.

Naopak se zvýší význam jednotky MGU-K (Motor Generator Unit – Kinetic) zajišťující rekuperaci kinetické energie. Ta bude dodávat až 350 kW dodatečného výkonu. Tato změna vyžaduje podstatné snížení aerodynamického odporu, aby bylo zajištěno účinné využití energie.

Regulace umožňují rozsáhlé využití aktivní aerodynamiky, která umožňuje jezdcům průběžně upravovat aerodynamický profil vozu, a tím optimalizovat výkon a účinnost.

Dalším zásadním prvkem je zmenšení rozměrů vozu, včetně snížení maximální šířky ze dvou metrů na 1,9 metru a tomu úměrného zkrácení rozvoru (vzdálenosti mezi přední a zadní osou) na 3,4 metru.

To má napomoci nejen snížení hmotnosti, ale také zlepšuje ovladatelnost vozů. Díky menšímu rozvoru by vozy měly být méně těžkopádné a lépe reagovat, což zlepší celkovou závodní dynamiku.

Inovace se nemusí vždycky povést

Jenže každá změna s sebou přináší také úskalí.

Jednou z nejvýznamnějších obav týkajících se nových předpisů je potenciální snížení výkonu vozů. Ačkoli se předpisy primárně zaměřují na zlepšení kvality závodů, existuje riziko, že vozy budou pomalejší.

To by mohlo neúmyslně vést k přiblížení jejich výkonnost juniorským sériím, jako je formule 2, a potenciálně tak snížit atraktivitu formule 1. FIA neposkytla konkrétní odhady výkonu, což ponechává prostor pro spekulace a obavy týmů a fanoušků.

Přechod na nové předpisy nebude bez problémů. Integrace vylepšené jednotky MGU-K a rozsáhlé využití aktivního aerodynamického systému představují složité technické výzvy.

První simulace ukázaly smíšené výsledky. Objevily se problémy s protáčením kol na rovinkách a komplikace ve strategii řízení pohonu. Přestože FIA na řešení těchto problémů intenzivně pracovala, jejich faktická realizace může stále odhalit nepředvídané problémy.

Snížení hmotnosti o 30 kilogramů je sice krok správným směrem, ale není to zdaleka tolik, kolik si jezdci a týmy přejí. Současné formule 1 stále váží podstatně více než před několika lety.

Například šéf týmu Red Bull Christian Horner už dříve navrhoval, že ideální by bylo snížit hmotnost speciálů F1 o 100 kilogramů. Mírné snížení nemusí zcela vyřešit problémy spojené s velikostí a hmotností vozů, což by omezilo pozitivní dopad na kvalitu závodů.

Rozsáhlé využití aktivní aerodynamiky je sice teoreticky slibné, ale přináší nové komplikace. Vyvážení úprav předního a zadního křídla pro zachování stability a výkonu vozu představuje velkou technikcou výzvu.

Existuje riziko, že se tyto systémy stanou Achillovou patou nových konstrukcí a zvýší již tak značnou zátěž jezdců během závodu. Rozhodující bude zajistit, aby tyto systémy fungovaly bez problémů a přispěly k většímu množství předjížděcích manévrů.

Hrozí hybridní past

Navíc panuje všeobecná obava z vytvoření „Frankensteinových vozů“. Tento termín označuje monoposty, jejichž konstrukce je podřízena využití energie nového hybridního motoru.

Odborníci se obávají, že zvýšená závislost na napájení z baterií a nutnost efektivní rekuperace energie by mohly vést k vozům s rozpačitým výkonnostním profilem, kde je dodávka výkonu nekonzistentní a nepředvídatelná.

Na tento problém loni upozornil Red Bull: Jeho zástupci vyjádřili obavy ze vzniku vozů, které budou muset na rovinkách podřazovat nebo u kterých bude docházet k náhlým poklesům rychlosti, což povede k méně plynulému a nevyzpytatelnějšímu závodění.

FIA jejich obavy uznala a snažila se je řešit pomocí důkladných simulací a spolupráce s týmy. Možnost vzniku „Frankensteinových vozů“ však zůstává spornou otázkou, jejíž konečný výsledek závisí na úspěšnému zvládnutí zadání v podobě nových technických regulí.

Technické předpisy formule 1 pro rok 2026 představují odvážný krok ke zlepšení kvality závodů a řešení dlouhodobých problémů Velkých cen. Pokud splní to, co slibují a závody budou dramatičtější, bude to jen dobře.

Jenže potenciální úskalí, jako je snížení výkonu či problémy s aktivní aerodynamikou a využitím, připomínají, že formule 1 je především světem velkých technických inovací. A ty se musí zvládnout na jedničku.

Celkově Staňkovi 20,53 metru stačilo v kvalifikaci na páté místo. Druhý český reprezentant Tadeáš Procházka měl k postupu do finálové dvanáctky daleko. Výkonem 17,95 se zařadil na 26. místo.

Staněk na evropském šampionátu vstupuje do venkovní sezony. Před plánovaným úvodním mítinkem v Domažlicích si na začátku května poranil tříslo a od té doby nestartoval. Kvalifikaci zvládl, i když nešel do pokusu na sto procent. „Naplno jsem to nerozjížděl. Spíš jsem si to hlídal, abych neudělal nějakou blbost. Vyšlo to, jak mělo,“ řekl České televizi.

Roli favorita potvrdil domácí Leonardo Fabbri, který jako jediný poslal kouli za kvalifikační limit. Úvodním pokusem vrhl 21,10 metru a první část soutěže ovládl.

Smíšená štafeta na 4×400 metrů Matěj Krsek, Lada Vondrová, Vít Müller a Barbora Malíková skončila na mistrovství Evropy šestá. Její čas 3:14,24 minuty byl o 2,26 sekundy horší než výkon českého bronzového kvarteta z loňského mistrovství světa v Budapešti.

Vyhráli Irové Christopher O’Donnell, Rhadisat Adelekeová, Thomas Barr a Sharlene Mawdsleyová za 3:09,92. Chodkyně Eliška Martínková byla dnes v Římě jedenáctá v závodě na 20 kilometrů. O lepší umístění ji připravila dvouminutová penalizace za tři tresty kvůli porušení pravidel.

Z české bronzové štafety z MS 2023 zbyla polovina. Místo Patrika Šorma nastoupil překážkář Müller, Terezu Petržilkovou nahradila Malíková. Ta běžela závěrečný úsek místo budapešťské finišmanky Vondrové, která se přesunula na druhý úsek. Boj o medaile se českým čtvrtkařům záhy vzdálil.

Cílem proběhla Malíková jako sedmá, ale po diskvalifikaci Francie si Česko o jednu příčku polepšilo. „Myslím, že jsme cílili na trošku vyšší příčku. Většinou zabírám 150 metrů před cílem, tam Britka šla trochu lokty. Já jsem na to nebyla připravená, trochu mě to rozhodilo,“ řekla České televizi Malíková.

Čeští reprezentanti si po závodě stěžovali na řazení na předávkách, především na té mezi Vondrovou a Müllerem. „Musela jsem na konci zastavit, abych předala dobře Víťovi, protože nás tam špatně seřadili. Nebo teda Víťu, a já jsem předávala do kříže s Britkou. Musela jsem v posledních metrech zbrzdit, aby to nešlo křížem,“ uvedla v nahrávce svazu Vondrová. „Celkový čas je špatný, prostě jsme běželi špatně celkově a je jedno kdo,“ dodala.

Za vítězným Irskem skončila druhá Itálie a třetí favorizované Nizozemsko, které na medailovou pozici v cílové rovince dostala Femke Bolová. Od bronzu českou štafetu dělilo zhruba tři a půl sekundy.

Chodkyně Martínková, která byla sedmá na minulém mistrovství Evropy v Mnichově, do penalizace bojovala o medaile. Z vedoucí skupiny se v polovině závodu oddělila olympijská vítězka Palmisanová, ve skupině pronásledovatelek figurovala ještě další tři kilometry i Martínková. Pak musela do trestného boxu, protože v krátké době dostala tři varování. „Přišlo to zčistajasna, nečekala jsem to,“ řekla České televizi Martínková.

Vzhledem k průběhu sezony se v ní mísily pocity. „Jaro jsem si strašně protrápila, tak jenom to, že jsem mohla závodit s nejlepšími, byl skvělý pocit. Šlo se mi dobře a věřila jsem si, že bych to s holkama mohla uviset,“ uvedla česká chodkyně, která dosáhla času 1:31:58.

První titul na šampionátu získala domácí Antonella Palmisanová (1:28:08). Zvítězila o 29 sekund před krajankou Valentinou Traplettiovou. Na třetí pozici se v závěrečných metrech dostala Ukrajinka Ljudmila Oljanovská.

Světový rekordman Mykolas Alekna evropský titul v hodu diskem neobhájil. Výkonem 67,48 metru skončil třetí a utrpěl první porážku v sezoně. Vyhrál Slovinec Kristjan Čeh (68,08). Před jednadvacetiletého litevského favorita se dostal ještě Rakušan Lukas Weisshaidinger (67,70).

Ve vrhu koulí se z triumfu radovala Nizozemka Jessica Schilderová (18,77) před krajankou Jorinde Van Klinkenovou (18,67), kterou ještě na ME čeká finále disku. Bronz získala Němka Yemisi Ogunleyeová (18,62).

V čele sedmiboje je po prvním dnu dvojnásobná olympijská vítězka Nafissatou Thiamová z Belgie. Ve čtyřech disciplínách nasbírala 3955 bodů a vede o 35 bodů před krajankou Noor Vidtsovou. Úřadující mistryně světa Katarina Johnsonová-Thompsonová z Británie po třech disciplínách ztrácela a do dvoustovky, která uzavřela dnešní program soutěže, nenastoupila.

Další titul pro pořadatelskou zemi získala v běhu na 5000 metrů Nadia Battoclettiová v rekordu šampionátu 14:35,29 minuty. V poslední stovce metrů přespurtovala trojnásobnou mistryni Evropy v krosu Norku Karoline Bjerkeli Grövdalovou, která prakticky celý závod udávala tempo. Bronz získala Španělka Marta Garcíaová.

Na postup do semifinále běhu na 100 metrů nedosáhli spoludržitelé českého rekordu Zdeněk Stromšík a Jan Veleba. Stromšík výkonem 10,39 sekundy obsadil 16. příčku, Veleba běžel 10,53 a skončil dvacátý. V semifinále doplňovalo nasazené sprintery čtrnáct nejrychlejších z rozběhů. Potřeba byl čas 10,35, který měl například Slovák Ján Volko.

V kvalifikaci vypadla výškařka Michaela Hrubá, která skočila 185 centimetrů. Na další postupné výšce 189 cm ztroskotala a do finálové dvanáctky se nedostane.

Mistrovství Evropy v atletice v Římě:

Finále:

Muži:

Disk: 1. Čeh (Slovin.) 68,08, 2. Weisshaidinger (Rak.) 67,70, 3. Alekna (Lit.) 67,48, 4. Stahl (Švéd.) 66,84, 5. Janssen 65,48, 6. Prüfer (oba Něm.) 64,60.

Ženy:

5000 m: 1. Battovlettiová (It.) 14:35,29, 2. Grövdalová (Nor.) 14:38,62, 3. Garcíaová (Šp.) 14:44,04, 4. Kosterová (Niz.) 14:44,46, 5. Blomqvistová (Fin.) 14:44,72, 6. Kleinová (Něm.) 14:58,28.

Koule: 1. Schilderová 18,77, 2. Van Klinkenová (obě Niz.) 18,67, 3. Ogunleyeová 18,62, 4. Kenzelová (obě Něm.) 18,55, 5. Toimilová (Šp.) 18,43, 6. Roosová (Švéd.) 18,26.

Sedmiboj (po čtyřech disciplínách): 1. Thiamová 3955 b. (100 m př.: 13,74 – výška: 195 – koule: 15,06 – 200 m: 24,81), 2. Vidtsová (obě Belg.) 3920 (13,16 – 180 – 14,79 – 23,85), 3. Lazraqová-Khlassová (Fr.) 3915 (13,35 – 177 – 15,27 – 23,56), 4. Dokterová (Niz.) 2772, 5. Gereviniová (It.) 3735, 6. Kälinová (Švýc.) 3723.

20 km chůze: 1. Palmisanová 1:28:08, 2. Traplettiová (obě It.) 1:28:37, 3. Oljanovská (Ukr.), 4. Garcíaová-Carová (Šp.) obě 1:28:48, 5. Mutardová (Fr.) 1:28:55, 6. Montesinosová (Šp.) 1:29:07, …11. Martínková (ČR) 1:31:58.

Smíšená štafeta 4×400 m: 1. Irsko (O’Donnell, Adelekeová, Barr, Mawdsleyová) 3:09,92, 2. Itálie (Sito, Polinariová, Scotti, Mangoneová) 3:10,69, 3. Nizozemsko (Bonevacia, Klaverová, Klein Ikkink, Bolová) 3:10,73, …6. Česko (Krsek, Vondrová, Müller, Malíková) 3:14,24.

Rozběhy a kvalifikace:

Muži:

100 m: 1. Mateo (Fr.) 10,18, …16. Stromšík 10,39, 20. Veleba (oba ČR) 10,53 – nepostoupili do finále.

800 m: 1. Anselmini (Fr.) 1:44,73, 2. Dudycha (ČR) 1:44,89 – postoupil do semifinále.

Dálka: 1. Ehammer (Švýc.) 841, …9. Meindlschmid 801 – postoupil do finále, 23. Juška (oba ČR) 772 – nepostoupil do finále.

Koule: 1. Fabbri (It.) 21,10, …5. Staněk 20,53 – postoupil do finále, 26. Procházka (oba ČR) 17,95 – nepostoupil do finále.

Disk: 1. Alekna (Lit.) 67,50, ..17. Bárta (ČR) 61,20 – nepostoupil do finále.

Ženy:

1500 m: 1. Reekieová (Brit.) 4:06,68, …18. Sasínek Mäki (ČR) 4:12,76 – nepostoupila do finále.

100 m př.: 1. Haralaová (Fin.) 12,91, …18. Jiranová (ČR) 13,45 – nepostoupila do semifinále.

Výška: 1. Mahučichová (Ukr.), Honselová (Něm.) a Junnilaová (Fin.) všechny 192, …19. mj. Hrubá (ČR) 185 – nepostoupila do finále.

Feyenoord si vyhlédl Priskeho jako náhradu za Arneho Slota, který od nové sezony převezme Liverpool po odchodu Jürgena Kloppa. Dánský kouč se podle médií již minulý týden dohodl v Rotterdamu na podmínkách smlouvy. Potřeboval však souhlas Sparty, protože loni v říjnu prodloužil na Letné smlouvu do roku 2026.

Nizozemský vicemistr, který má jistou účast v Lize mistrů, chtěl mít podle médií jasno o Priskem do soboty. Jinak by prý začal jednat s dalším kandidátem Angličanem Grahamem Potterem, bývalým koučem Chelsea, Swansea či Brightonu.

Priske opustí Spartu po dvou letech. Hned v první sezoně jí pomohl ukončit devítileté čekání na mistrovský titul. Letos s ní ligový triumf obhájil a přidal i vítězství v domácím poháru.

Sedmačtyřicetiletý kouč vedl v minulosti jako hlavní trenér Antverpy a Midtjylland, s nímž v sezoně 2019/20 vyhrál dánskou ligu. Následně prošel s dánským klubem poprvé v historii do hlavní fáze Ligy mistrů, když v závěrečném kvalifikačním play off vyřadil pražskou Slavii.

Feyenoord s českým reprezentantem Ondřejem Lingrem získal v dubnu Nizozemský pohár a v lize skončil druhý za PSV Eindhoven.