Na Wimbledonu hrál měsíc po menším chirurgickém zákroku v oblasti kolena, i tak ale dokázal využít příznivého losu a projít do svého 37. grandslamového finále.
Jenže v něm vůbec nestačil na jednadvacetiletého Španěla Carlose Alcaraze.
Prohrál s ním druhé wimbledonské finále v řadě. Zatímco před rokem se na Centre Courtu odehrála vypjatá a do posledního míče vyrovnaná špičková pětisetová bitva, letos šlo o jednostrannou záležitost.
„Carlos byl jasně dominantní silou na kurtu. Vím sice, co jsem měl při zápase udělat jinak, ale stejně si myslím, že by to výsledek nezměnilo. Byl jasně lepší,“ zněl Djokovič netypicky beznadějně.
Se zajímavým vysvětlením pak přispěchal bývalý trenér Rogera Federera Ivan Ljubičič.
Ten prý vedl dlouhý rozhovor s někdejším koučem Djokoviče Borisem Beckerem a shodli se na tom, že se Srb očividně obává Alcarazových schopností, jeho rychlosti, fyzické kondice a všestrannosti.
„Boris mi řekl, že se mu zdá, jako by Novak v podstatě akceptoval Alcarazovu nadřazenost. Což je něco, co se mu nikdy nestalo s Rogerem a Rafou,“ vyjádřil se Ljubičič pro francouzský L’Equipe a zamyslel se nad Djokovičovou budoucností.
„Na olympiádě ještě bude mít určitě motivaci, ale co se stane potom? Bez Federera a Nadala je tenisový okruh úplně jiný, pro Djokoviče už tam není ta samá motivace. Jsme velmi blízko velké generační obměny. Takový je život,“ uvedl Chorvat, který to v roce 2006 dotáhl až na 3. místo světového žebříčku
Alcaraz během wimbledonského finále skutečně Djokoviče převálcoval prakticky ve všech herních činnostech, což tenisové experty přece jen překvapilo.
Slavný Toni Nadal označil Srbův přístup za „taktickou sebevraždu“.
Strýc Rafaela Nadala si podle svých slov dokázal představit těžké rozhodování Djokoviče a jeho týmu v tom, jak proti Alcarazovi hrát.
Ve hře bylo použití obvyklých zbraní a vlastního stylu. Anebo snaha neutralizovat nejlepší herní vlastnosti soupeře a používat k tomu neobvyklý způsob hry.
„Osobně jsem vždy volil první možnost, Djokovič se ale rozhodl pro druhou alternativu. S vědomím, že jeho nohy ani přesnost úderů nejsou to, co bývaly, a že dlouhý zápas by mu nehrál do not, zkusil taktiku, která se ukázala být sebevraždou,“ vysvětlil pro španělský El País.
Djokovič zvolil vysoké tempo, agresivní hru a snahu o co nejkratší výměny s častým využitím náběhů na síť.
Alcaraz ale na všechny triky rychle našel dokonalé odpovědi. Djokoviče prohazoval, byl hbitější a přesnější.
„Podle mě měl Srb jedinou šanci. Zpomalovat hru a doufat, že Carlos nebude mít svůj nejlepší den. Zkoušet Alcaraze porazit rychlou hrou je v současné chvíli prakticky nemožné. Možná jen Jannik Sinner se mu v tom může rovnat. I proto si myslím, že příští roky už budou o těchto hráčích,“ naznačil Nadal, že už v konkurenceschopnost Djokoviče nevěří.