Pětašedesátiletý kouč se podivoval nad tím, že mu disciplinární komise sice čtyři dny před vypršením zákazu činnosti dovolila vrátit se na lavičku, ale zároveň mu udělila podmínku se zkušební dobou na dvě měsíce. Na tiskové konferenci po porážce 1:3 uvedl, že si někdo přál, aby ve fotbale skončil.

Rada na jaře dostal původně osmiměsíční trest za to, že urazil tehdejšího trenéra Zbrojovky Brno Tomáše Polácha výrokem „zoufalče cikánskej“.

Odvolací komise později verdikt snížila na čtvrt roku. Kouč požádal před úvodním kolem sezony nejvyšší soutěže o odpuštění zbytku trestu, který by vypršel na začátku příštího týdne.

„Požádal jsem o prominutí trestu o čtyři dny a dostal jsem podmínečný trest na dva měsíce. Takže se mi to všechno furt tak prodlužuje. Až snad umřu u té lajny, pak řeknou, že už je to bez trestu,“ prohlásil Rada.

„Připadám si jak vězeň, který dostane náramek, aby byl pod kontrolou,“ doplnil bývalý kouč české reprezentace.

Znovu odmítl, že by šlo o rasistický podtext. „Já jsem se trenéru Poláchovi omluvil, on to přijal. Kdo mě zná, ví, že pro mě žádný rasismus neexistuje. Co jsem řekl, nebylo myšlené rasisticky. Jestli někdo tvrdí, že to bylo rasistické, tak mě nezná. Znají mě akorát moji rodiče a ti mi řekli, že vědí, že jsem to nemyslel rasisticky,“ podotkl.

Je přesvědčen, že neúměrně vysokým trestem ho někdo chtěl z fotbalu dostat. „Viděli jste v Evropě, že by nějaký trenér dostal osm měsíců? Já jsem jediný. Podal jsem odvolání už po prvním trestu, takže jsem kromě pokuty 80 tisíc zaplatil ještě dvakrát 10 tisíc. Jestli si někdo myslí, že vydělávám miliony, tak ne. Zaplatil jsem 100 tisíc korun, takhle pokuta je hodně tvrdá,“ mínil.

„Jestli si někdo chce na mně udělat nějaké body, tak mě to mrzí. Ne že bych říkal, že jsem nikdy neudělal chybu. Udělal jsem spoustu chyb a vždy jsem se za ně omluvil, přijal jsem je. Když jsem věděl, že jsem tu chybu udělal. Myslím, že to, co jsem koupil, bylo cílené. Asi chtěli, abych už skončil,“ podotkl.

Zdálo se, že se tentokrát už z lavičky mírnil. „Já se měnit nebudu. Nikdo po mně nemůže chtít, když mě něco rozčílí, abych tam stál jak pravítko. Musí tam být nějaký podnět, který by mě rozčílil. Byly tam dnes z naší strany situace, které mě namíchly, chyby, které jsem hráčům vyčítal. Ale musím si dávat pozor, abych se zase nedostal do nějakých spárů,“ poznamenal.

V zápase s Plzní se sešli dva nejstarší trenéři v lize, kouči Viktorie Miroslavu Koubkovi je 72 let. Po zápase vtipkoval, že by Radu poslal se džbánem pro pivo, jelikož je mladší než on.

„Kdyby mě požádal, klidně bych mu tam zašel. Samozřejmě. S Mírou jsme si něco prožili, známe se. Dnes už sice respekt ke stáří není, ale já ho mám. Nemám problém s žádným trenérem, pokud se do mě nenaveze. Respekt k trenérům by měl být. Ke mně ale není. Co já zažívám? Asi si myslí, že je mi 20 let,“ podotkl Rada.

„Ale už se k tomu nechci dál vracet, je to pryč. Je nový ročník a já jsem rád, že mohu trénovat, že jsem v lize. Mám jediný cíl, udělat 12 zápasů, abych překonal trenéra (Jaroslava) Vejvodu. Pak ať mě klidně vyhodí. Pan Vejvoda je pro mě trenérská legenda, dostal mě do velkého fotbalu. Měl strašně moc úspěchů, které já nemám a mít nebudu. Ale už jen to, že bych byl před ním, by mě hřálo,“ doplnil.

První zápas v lize mu ukázal, že nováček potřebuje posílit.

„Avizoval jsem to dopředu. Od nejvyšších pater až k nám trenérům všichni víme, že musíme nějaké hráče získat. Přivedli jsme dva, jednoho osmnáctiletého, druhého z třetí italské ligy, což je málo. Posilování probíhá, já jen, že se to protahuje. Tak abychom nebyli po pěti kolech bez bodu, protože pak to bude těžké honit,“ dodal Rada.

V prvním setu Muchová dvakrát hned vzápětí po úspěšném brejku o servis přišla, do třetice ztratila podání za stavu 4:5. Ve druhé sadě vedla Češka 4:1 a podávala, a přestože si situaci zkomplikovala, za stavu 5:4 odvrátila čtyři brejkboly a hned první setbol využila.

Ve třetím setu Muchová rychle prohrávala 0:3. Pak ji dělil jediný míč od vyrovnání, ale šestý game nakonec ztratila a poté už uhrála jen tři fiftýny.

Sedmadvacetiletá Muchová necelý týden před startem olympijského turnaje v Paříži prošla do pátého finále v kariéře a prvního od loňského srpna, kdy hrála o titul v Cincinnati.

Na triumf olomoucká rodačka dosáhla zatím pouze v Soulu v září 2019.

Muchová, která se v únoru podrobila operaci pravého zápěstí, hrála na Sicílii teprve třetí letošní turnaj a první na antuce od loňského Roland Garros, kde došla až do finále.

Při debutu v sezoně postoupila v Eastbourne do čtvrtfinále, kvůli problémům s operovaným zápěstím ale ještě před ním odstoupila. Ve Wimbledonu pak vypadla hned v prvním kole.

Tenisový turnaj žen v Palermu (antuka, dotace 232.244 eur):

Dvouhra – finále:

Čeng Čchin-wen (1-Čína) – Muchová (2-ČR) 6:4, 4:6, 6:2.

Bývalý první hráč světa Nadal byl ve finále poprvé od předloňského června, kdy na Roland Garros přidal do své rekordní sbírky z pařížské antuky čtrnáctý primát.

Sedmý nasazený Borges, jenž je v žebříčku na 51. místě, sice v prvním setu dvakrát přišel o podání, ale Nadalův servis prolomil hned třikrát. Ve druhé sadě získal Portugalec za stavu 1:2 pět gamů v řadě a premiérové finále na okruhu zakončil po hodině a půl čistou hrou.

„Vím, že všichni chtěli, aby vyhrál Rafa. Část mého já také, ale zvítězilo něco silnějšího uvnitř mne. Všem emocím i vrcholům a pádům navzdory,“ řekl Borges.

„Nebylo to o tom, že jsem předvedl svůj nejlepší tenis. Klíčové momenty jsem ale zvládl na jedničku,“ doplnil Portugalec, který se v novém vydání žebříčku posune na životní 42. příčku.

Osmatřicetiletý vítěz 22 grandslamů Nadal v Bastadu nezopakoval triumf z roku 2005, kdy ve finále porazil Tomáše Berdycha. Od té doby na švédské antuce nestartoval, nyní si ji vybral k návratu po dvouměsíční přestávce jako poslední prověrku před olympiádou v Paříži.

„Celý týden jsem si to tu užíval, zahrál jsem si pár hodně dlouhých zápasů. Dneska to nebyl můj den, ale Nuno si zaslouží uznání,“ prohlásil Nadal.

Dvojnásobný mistr světa také čtyřikrát vyhrál prestižní Intersportturné (dnes Turné čtyř můstků), což bylo nejvíce v dosavadní padesátileté historii tohoto závodu. V roce 1984 vybojoval olympijské zlato na středním a stříbro na velkém můstku v Sarajevu, stal se také celkovým vítězem Světového poháru. Druhý olympijský triumf přidal v roce 1994 v Lillehammeru.

Byl jedním z mála skokanů, jimž se podařilo zachovat si vysokou výkonnost i po přechodu z paralelního na progresivnější V-styl.

„Fenomenální Weissflog“ se narodil 21. července 1964, vyrostl na německé straně Krušných hor v obci Pöhla, již v dětských a dorosteneckých závodech exceloval a zaznamenal mnoho úspěchů. Velký talent se mu nedal upřít. V roce 1977 začal navštěvovat sportovní školu v Oberwiesenthalu. Po škole se již naplno věnoval skokům a první výsledky a úspěchy na sebe nenechaly dlouho čekat.

Stal se členem národního týmu NDR a první závod Světového poháru vyhrál v roce 1983 v Bischofshofenu.

V devatenácti letech poprvé vyhrál Turnaj čtyř můstků pro východní Německo v sezóně 1983/84. Později přidal další tři vítězství v letech 1985, 1991 a 1996. Po znovusjednocení Německa přešel do jednotného národního družstva.

Ve skokanském světě byl známý pod přezdívkou „Floh“ (německy blecha), pro svou nízkou váhu – vážil jen 54 kilogramů. K dvěma zlatým kovům na MS přidal během kariéry také tři stříbrné a čtyři bronzové medaile.

Olympijská legenda a vítěz 33 závodů Světového poháru Weissflog se v roce 1988 oženil s Nicolou Möckelovou (v roce 2005 se po dohodě rozešli), s níž má dva syny. Skokanská legenda po skončení kariéry v roce 1996 dnes provozuje hotel v Oberwiesenthalu a spolupracuje s německou televizí ZDF jako komentátor sportovních přenosů. V nedalekém Božím Daru je po něm pojmenován přeshraniční okruh pro turisty, cyklisty a běžkaře.

Pražané v úvodu sezony remizovali na stadionu Slovácka bez branek, byť nasadili do hry to nejlepší, co měli k dispozici.

Trpišovský postavil většinu reprezentantů navzdory jejich pozdnímu zapojení do přípravy proto, že se tým potřebuje sehrát před kvalifikací Ligy mistrů. Řekl to na tiskové konferenci.

Zatímco Sparta v pátečním úvodním duelu ligové sezony do základní sestavy většinu reprezentantů nepostavila, Trpišovský hned od začátku nasadil šestici Tomáš Holeš, Tomáš Vlček, David Douděra, Matěj Jurásek, Lukáš Provod a Mojmír Chytil. Další čtyři účastníci Eura pak naskočili během zápasu – David Zima, Tomáš Chorý, Ivan Schranz a Petr Ševčík.

Trpišovský označil výběr základní sestavy za velkou alchymii.

„Diskuse probíhaly celý týden, převažovala tam spousta názorů. Čekali jsme na čtvrteční trénink, na němž jsme si při velké hře ověřili, jak na tom jednotliví hráči jsou. Probírali jsme to hodně individuálně, jak se kdo cítil. A pak jsme se takto rozhodli,“ řekl Trpišovský.

Velkou roli podle něj hrála skutečnost, že Slavii čeká v srpnu kvalifikace Ligy mistrů.

„Potřebujeme tým sehrávat a mít hráče na hřišti. Kdo se jak cítil, tak hrál. Proto nastoupili někteří od začátku a někteří naskočili až během utkání,“ vysvětlil Trpišovský.

Vedle bodové ztráty ho mrzelo i zranění obránce Vlčka, který kvůli problémům s kolenem nedohrál ani poločas. „To je pro mě největší kaňka, z prvního pohledu to není dobré. V pondělí ráno jde na rezonanci, tak uvidíme, ale nevypadá to dobře,“ řekl Trpišovský.

Na marodce je i další levonohý hráč Ondřej Zmrzlý. „Jeho zranění je taky komplikace. Ondra absolvoval celou přípravu, hrál v ní dobře. U něj to vypadá tak na pět šest týdnů, než se vrátí do tréninku. Po dnešku máme i další šrámy, ale ne snad tak vážné. Hrajeme zase až v sobotu, tak je čas. Nalevo může hrát Diouf nebo Wallem. Hráčů v kádru je dost, nějak to vyřešíme,“ uvedl Trpišovský.

Na Slovácku ho potěšili dva debutanti v dresu Slavie, brankář Antonín Kinský a defenzivní záložník Filip Prebsl.

„Byl to pro ně první ostrý start v našem týmu a to není nikdy lehké. Jejich výkon je jedním z mála plusů tohoto duelu. Kinský působil hodně jistě, Prebsl splnil přesně to, co jsme po něm chtěli. Měl za úkol starat se o Havlíka, což se mu povedlo. Nepotřebuje čas na velké zaškolování, zvládl to hned,“ dodal Trpišovský.