Egyptská cyklistka Šád Sajedová přišla o nominaci na olympijské hry kvůli tomu, že na dubnovém národním šampionátu srazila z kola svou soupeřku. Informovala o tom agentura Reuters.
Egyptský cyklistický svaz Sajedovou navzdory incidentu, jehož záznam se objevil na sociálních sítích, zařadil do týmu pro Paříž. Svaz za to schytal kritiku a ministerstvo sportu vyzvalo národní olympijský výbor, aby případ přezkoumal. Výsledkem bylo vyřazení Sajedové z nominace.
Dvojnásobná vítězka letošního afrického šampionátu následně uvedla, že s cyklistikou končí. „Už jezdit nebudu. Když nechtějí, aby reprezentovala, dobře. Na olympiádu nepojedu,“ řekla egyptské televizi.
Carlos Alcaraz přepisuje rekordy, láme milníky. Po úspěšné obhajobě wimbledonského titulu je v jednadvaceti letech už čtyřnásobným grandslamovým šampionem. I těm dosud nejopatrnějším odborníkům začíná být jasné, že mladý Španěl představuje komplexního tenistu, který prakticky nemá limity.
„Tohle bylo zničení, naprostá zkáza,“ hlásil bývalý tenista Tim Henman po očekávaném finálovém klání. Něco natolik jednoznačného nikdo nečekal.
Carlos Alcaraz vyhrál i své čtvrté grandslamové finále.
Ve třech setech rozebral Novaka Djokoviče, slovy Srba byl „jasně dominantní silou na kurtu“ a stal se nejmladším tenistou historie, který dokázal v jediné sezoně krátce po sobě vyhrát antukové Roland Garros a travnatý Wimbledon.
Uspět na dvou naprosto odlišných površích značí velikost. Před ním to v jedné sezoně zvládli jen Rod Laver, Björn Borg, Rafael Nadal, Roger Federer a právě Djokovič. Největší giganti tenisových dějin.
Co dál? Alcaraz je také nejmladším hráčem, který získal grandslamový titul na třech různých površích: betonu, antuce a trávě.
Uspokojení není v plánu. Španěl slibuje, že se nezastaví, ani nezpomalí.
„Vidím všechny ty statistiky a rekordy, ale nemyslím na ně. Je to skvělý start do kariéry, ale já musím jet dál. Na konci chci sedět u stejného stolu jako ti velcí kluci. To je můj cíl. Chci vyhrávat a vyhrávat,“ prozradil s jasnou narážkou na „velkou trojku“.
O tom, že na to má, už dnes pochybuje málokdo. „Produkuje dechberoucí typ tenisu,“ uvedl někdejší australský šampion Pat Cash.
Podle Henmana bylo v nedělním finále až zarážející, jak vytáhl odpověď na všechny velké věci, kterými se ho Djokovič snažil dostat do úzkých.
Čtyřiadvacetinásobný grandslamový rekordman nehrál špatně, to Alcaraz byl fenomenální.
„Wow, Alcaraz je výjimečný talent. Nemyslela jsem si, že ještě někdy uvidím takovou velikost jako u Novaka, Rafy a Rogera, ale teď nepochybuji o tom, že tenhle kluk může taky vyhrát dvacet a víc grandslamů. Prostě fenomén,“ velebila Španěla americká trenérka Rennae Stubbsová.
Hvězdný Daniil Medveděv, který dvakrát po sobě na Alcarazovi ztroskotal v semifinále Wimbledonu, přinesl zajímavý pohled na výjimečnost španělského mladíka.
Podle něj může nakonec všechny převýšit svou všestranností.
„Carlos není jako oni,“ odpověděl na žádost o porovnání Španěla s velkou trojkou, tedy Djokovičem, Nadalem a Federerem.
„Je to úplně jiný herní styl. Carlos se nedá s nikým srovnat. Všichni máme nějaké preference, někdo má radši obranu, někdo protiútok, někdo chce být super agresivní. Jenže on to umí všechno. Pro mě je to nejtěžší protivník, jakému jsem kdy čelil,“ řekl vítěz US Open z roku 2021.
I proto ten obří potenciál, o kterém se stále hlasitěji mluví.
Nadal nasbíral většinu grandslamových titulů na antukovém Roland Garros, kde toho příliš nedovolil Federerovi s Djokovičem. Naproti tomu Alcaraz může být klidně dominantní všude.
Rezervy se u něj hledají těžko, on sám je ale vidí.
Umanutě tvrdí, že se hodlá zlepšit ve všech herních aspektech. Hlad je jeho další zbraní. Stejně jako čirá, někdy až dětská radost ze hry a soutěžení.
„Chci růst. To je jediné, na čem mi záleží. Nevím, kde je můj limit. Uvidíme, jestli budu mít na konci kariéry 25, 30, 15 nebo jen tyhle čtyři grandslamy. Nevím a nemyslím na to,“ usmíval se bezelstně pár hodin poté, co znovu pozvedl slavnou trofej.
Útočník Mario Kempes, dnešní sedmdesátník, měl velkou zásluhu na tom, že Argentina v roce 1978 získala na domácím šampionátu svůj první titul mistrů světa.
Kanonýr přezdívaný El Matador, který se narodil 15. července 1954, nastřílel na šampionátu šest gólů a stal se nejlepším střelcem turnaje. Ve finále pak pomohl Argentině k vítězství 3:1 v prodloužení nad Nizozemskem dvěma trefami a byl vyhlášen i nejlepším hráčem MS.
Profesionální kariéru začínal v argentinských klubech Instituto a Rosario Central, největší slávu ale získal ve španělské lize, kde patřil na přelomu 70. a 80. let minulého století k hlavním hvězdám Valencie.
V roce 1979 s ní vyhrál španělský pohár a o rok později i Pohár vítězů pohárů a evropský Superpohár. V sezonách 1976/1977 a 1977/1978 byl také nejlepším střelcem španělské ligy. V roce 1986 přesídlil do Rakouska, kariéru zakončil v polovině 90. let v Chile a krátkým angažmá v Albánii.
Později se pokoušel uplatnit jako trenér, objevil se na lavičkách týmů ve Venezuele, Bolívii nebo Indonésii. Větší pozornosti se ale dostalo jen jeho angažmá v albánském týmu KF Lushnja, kam přišel na začátku roku 1997 jako vůbec první zahraniční trenér v balkánské zemi.
Už v únoru ale skončil, když klubu došly peníze. Jeho šéfové totiž patřili mezi organizátory pyramidových podvodů a skončili ve vězení. Později se Kempes uplatnil jako televizní fotbalový komentátor.
Bývalý jezdec formule 1 Ralf Schumacher se přiznal ke své odlišné sexuální orientaci. Stal se tak jednou z nejznámějších osobností motorsportu, která tak učinila.
Devětačtyřicetiletý bratr legendárního sedminásobného mistra světa Michaela Schumacher se o tuto zprávu podělil na Instagramu fotografií, na níž se objímá se svým francouzským obchodním manažerem Etiennem při sledování západu slunce.
„Nejkrásnější na životě je, když máte po svém boku toho pravého partnera, se kterým můžete sdílet všechno,“ napsal Němec ke svému příspěvku.
Ačkoli se Schumacher ve svém příspěvku výslovně nevyjádřil, potvrzení přišlo prostřednictvím komentáře jeho kamarádky, německé herečky Carmen Geissové.
„Chci vám říct o člověku, který v mém životě hraje velmi zvláštní roli. Mnoho let jsem ho znala a bezmezně milovala. Dnes se přiznal ke své homosexualitě. Tento krok byl pro něj aktem osvobození a sebepřijetí. Bylo to odvážné rozhodnutí, které v něm dlouho zrálo a na které je nyní plný hrdosti a sebevědomí,“ uvedla Geissová.
Německý závodník byl v letech 2001 až 2015 ženatý s bývalou modelkou Corou-Caroline Brinkmannovou. Jejich 22letý syn David o víkendu vyhrál závod seriálu sportovních vozů ADAC GT Masters na Nürburgringu
Schumacherova kariéra v F1 trvala deset let mezi sezonami 1997 až 2007. Ve 180 Grand Prix pilotoval vozy Jordan, Williams a Toyota, vybojoval šest vítězství a 27krát stál na stupních vítězů.
Rychlostní kanoistka Anežka Paloudová má za sebou zcela výjimečné jaro. Stala se inženýrkou architektury a urbanismu, vybojovala si zcela nečekaně účast na olympijských hrách a ještě se stačila zasnoubit se svým přítelem, kajakářem Josefem Dostálem. „Byly to měsíce plné psychické zátěže i tvrdé dřiny, ale také velké radosti,“ řekla kajakářka v rozhovoru pro on-line deník Aktuálně.cz.
Bavila mě jízda na divoké vodě, v níž jsem i na mezinárodní scéně dosáhla několika úspěchů. Jenže jednu sezonu jsem musela kvůli nemoci vynechat, a tak moje vize mířila ke studiu něčeho, co bude mojí životní náplní. Vybrala jsem si architekturu s tím, že sportovat budu jen pro zábavu. Nicméně po přijetí do Vysokoškolského sportovního centra jsem si oblíbila kanoistiku. Hned první ročník byl ve škole velice náročný a dokonce jsem uvažovala, zda vůbec mám v šestiletém studiu tohoto oboru pokračovat. Nakonec jsem to vydržela a začala se prosazovat i na kajaku.
Někdy to nebylo jednoduché a jedna situace byla opravdu dramatická. V neděli jsem se vrátila z mistrovství Evropy a v úterý měla odjet na vysokohorské soustředění do Itálie. Ale ve stejný den mě čekala státní zkouška. Zkusila jsem požádat příslušnou komisi, zda bych mohla přijít v úterý už ráno. Je až neskutečné, že mému přání ve škole vyhověli, začínala jsem jako první studentka. Veškerá nervozita ze mě spadla a zkouškou prošla s příjemným výsledkem.
Bylo to doslova hektické! Chtěla jsem úspěšně dokončit studium na ČVUT a po státní zkoušce vstoupit do léta jako inženýrka architektury, což se mi podařilo. Zároveň mě čekala evropská olympijská kvalifikace. Musím však přiznat, že za svůj vrchol sezony jsem považovala vydařené vystoupení na mistrovství Evropy, protože s cestou do Paříže jsem v současné velice silné světové konkurenci moc nepočítala. Bylo toho hodně, ale při velké zátěži mně pomáhal přesun ze studia do sportovní sféry.
Když takhle svoje poslední měsíce popisuji, tak si říkám, že se to zvládnout nedá. Bylo to doslova šílené období, v němž jsem pod tlakem střídala tréninky se studiem. Na cokoliv jiného nebyl čas. V době olympijské kvalifikace jsem dokončovala diplomovou práci a po jejím odevzdání začala příprava na státnici. To už jsem začínala věřit, že po velice náročné diplomce mě zkoušky nepřibrzdí, což se mi koncem června potvrdilo. A navíc na kajaku jsem si v kvalifikační jízdě na druhém místě dojela pro letenku do Paříže. Byla jsem nadšená.
Pepa mi do konce loňského roku říkal, že nejen ke svatbě, ale ani k zasnoubení nemůže ještě dojít, protože mi ještě není 25 let. Je všeobecně známý jeho pevný vztah k rybaření a zmíněná léta kombinoval s optimální délkou pstruhů, která je prý 25 centimetrů. Musela jsem tedy do 19. ledna letošního roku počkat (smích).
Zdá se mi přijatelnější pokračovat ve studiu, než v nějakém zaměstnání řešit různé komplikace s odjezdy na soustředění či závody. Jsem proto ráda, že už jsem byla přijata na doktorské studium a budu tak ještě nějakou dobu sport a studium kombinovat.