„Taková nabídka může přijít jednou za život. Lety po ní z pochopitelných důvodů skočil, asi málokterý hráč z naší ligy by odolal možnosti jít do Španělska s vidinou toho, že si zahraje La Ligu,“ uvedl na webu ostravského celku šéf sportovního úseku Baníku Luděk Mikloško.

„Odcházím za svým snem, ale strašně rád se sem budu vracet. Bez Baníku bych ten krok rozhodně neudělal,“ doplnil Letáček.

Letáček přišel do Baníku předloni z rodných Pardubic. V české lize bývalý mládežnický reprezentant odchytal 64 zápasů. V uplynulém ročníku pomohl ostravskému týmu ke čtvrtému místu.

Ostravský klub obdržel nabídku na přestup minulý týden, v pátek hráč dostal svolení a odcestoval do Španělska k závěrečným jednáním. „Nejsme pod tlakem toho, že bychom museli prodávat za každou cenu hráče z osy mužstva, ale tento transfer přesně zapadá do kategorie těch, které dávají smysl pro všechny strany,“ konstatoval Mikloško.

„Je to navíc důkaz o tom, že jsme v Baníku schopni pracovat s hráči a posouvat jejich výkonnost výše, i na úroveň nejlepších evropských soutěží. Dává nám to i zpětnou vazbu v tom, že cesta, kterou jsme se vydali, je správná i efektivní,“ dodal.

„Ve finále je důležité, jak se s tím obě hráčky vypořádají psychicky a jak zvládnou atmosféru. Wimbledon ještě (v singlu) nevyhrály, ale Bára je ve výhodě, protože už jeden grandslam má. S tím se hraje líp,“ připomněl Kodeš titul Krejčíkové z Roland Garros z roku 2021.

„Myslím, že by měla vyhrát, ale člověk nikdy neví. Záleží, jak začne,“ doplnil.

Turnajová sedmička Paoliniová je na životní vlně. Vedle Wimbledonu hrála finále také minulý měsíc na antukovém Roland Garros. Něco podobného se v jedné sezoně naposledy povedlo Američance Sereně Williamsové v roce 2016. Osmadvacetiletá Paoliniová je také první Italkou ve finále Wimbledonu v takzvané open éře.

„Má strašně dobré nohy, které jsou na trávě důležité. Vyběhá kraťasy, loby, všechno. Je to typická Italka,“ podotkl osmasedmdesátiletý Kodeš. „Hrála dobře už v Paříži, kde ve čtvrtfinále porazila (Jelenu) Rybakinovou. Sebevědomí tedy má,“ doplnil.

Na rozdíl od semifinále s Rybakinovou se Krejčíková musí připravit na zápas s delšími výměnami.

„S Paoliniovou je dobré to, že nedává esa a nezískává body tak lacino jako Rybakinová. Takže se bude hrát, a proto je důležité, aby Bára hrála dobře ve výměnách. Bude to boj,“ předpokládá Kodeš.

„Paoliniová je nevyzpytatelná v tom, že je bojovná. Do posledního balonu bude lítat. A takové hráčky jsou nepříjemné, protože všechno vrací. Bára bude muset hrát dobře,“ uvedl bývalý pátý hráč světa.

V případě, že by dnes Krejčíková uspěla, navázala by na loňský triumf Markéty Vondroušové a stala se čtvrtou českou šampionkou ve dvouhře v open éře. Vedle ní získaly titul také ještě její bývalá trenérka Jana Novotná (1998) a Petra Kvitová (2011, 2014).

„Bylo by to fantastické, kdyby Bára vyhrála. Měli bychom dvě Češky za sebou, to by bylo úžasné,“ řekl Kodeš. V deblu už Krejčíková Wimbledon vyhrála v letech 2018 a 2022.

Kodeš nebude na centrkurtu v All England Clubu chybět. „S Bárou se známe dlouho. Já se jí snažil pomáhat už na Roland Garros, které vyhrála. Vždycky jí něco napíšu, dali jsme si v Praze oběd. Je třeba to brát jako finále každého jiného turnaje. Bára už vyhrála Dubaj nebo Ostravu. Oproti Paoliniové je zkušenější,“ doplnil Kodeš.

Finále dvouhry žen začíná v 15:00 a deník Aktuálně.cz vám ho přinese v online reportáži. 

Účastníci nedělního finále v Berlíně dospěli k rozhodujícímu klání zcela odlišně. 

Španělsko vyhrálo všech šest zápasů a dosáhlo na drtivé skóre 13:3. Úpravou kontroverzního herního stylu tiki-taka si zároveň získalo nezaujaté fanoušky. 

To Anglie do finále spíš doklopýtala. Se skóre 7:4 třikrát zvítězila a třikrát remizovala. Málem vypadla už v osmifinále proti Slovákům.

Navíc měla poměrně příznivý los. Na tým z elitní desítky světového žebříčku FIFA narazila až v semifinále, kde čelila sedmým Nizozemcům. Sama drží pátou příčku.

Jinak vyzvala také Srbsko, Dánsko, Slovinsko a Švýcarsko.

I se započítáním Španělska tak soupeřům Albionu na letošním Euru v průměru náleží 27. místo. Od roku 1992, kdy žebříček vznikl, to Angličané měli na velkých turnajích lehčí jen dvakrát, alespoň podle této optiky.

Vůbec nejpříznivější pro ně bylo MS 2006, kde jejich soupeři stáli v průměru na 36. pozici.

Je pozoruhodné, že i s vlídným letošním losem se svěřenci Garetha Southgatea nejednou dostali do úzkých. „Měli štěstí,“ prohlásil Oliver Kay z online deníku The Athletic. „Hráli dobře půl hodiny proti Srbsku a 45 minut proti Švýcarsku a Nizozemsku. To nezní jako recept na postup do finále, ale nejsou prvním týmem, který se tam dostal s odřenými zády,“ dodal s tím, že na jiných akcích měl Albion pro změnu smůlu.

Nevýrazné výkony Ostrovanů byly tématem i mezi fanoušky.

„Anglie hraje hrozný fotbal,“ řekl stanici BBC v průběhu vyřazovacích bojů příznivec Německa Sascha. „Mají rozhodně na víc a nevím, co na tom trávníku vyvádějí. Štěstí pro ně, že mají Judea Bellinghama. Je tam samozřejmě i Harry Kane, ale Bellingham vyčnívá víc. Bez něj by nedošli ani do čtvrtfinále,“ připomněl osmifinálovou bitvu se Slováky, kterou právě Bellingham vyrovnal v nastaveném čase.

„Na to, jakou kvalitou Anglie disponuje, je docela nudná,“ přidal fanoušek Francie David. „Mají výběr v hodnotě milionů eur, ale vypadá to, že na hřišti jsou úplně bez nápadu, bez kreativity. Nudí mě, je v jejich silách toho předvést mnohem víc.“

Po skupinové fázi označila Angličany za nejnudnější reprezentaci i většina novinářů The Athletic.

Do finále ale Kane a spol. prošli. A Harry Redknapp, bývalý trenér West Hamu či Tottenhamu, má za to, že kodrcavou jízdu zakončí titulem.

„Plně očekávám, že Anglie vrátí fotbal domů,“ odkázal ve sloupku pro deník The Sun na oblíbený popěvek „it’s coming home“. „Španělsko z nás bude k smrti vyděšené.“ 

Proč si je výhrou natolik jistý? „Není to tím, že by byla napsána ve hvězdách, ani vlídným losem, ani tím, že při nás na Euru vícekrát stálo štěstí. Tohle všechno určitě pomohlo, ale má jistota pramení z toho, že když se podívám na oba týmy, pomyslím si, že jsme, co se týče jednotlivých hráčů, silnější než Španělsko.“

Podle webu Transfermarkt stojí španělský výběr necelou miliardu eur, zatímco ten anglický přes jedna a půl miliardy.

Mezi Španěly má alespoň stomilionovou hodnotu v eurech jen záložník Rodri, v Albionu je to hned pět fotbalistů v čele s Bellinghamem.

Experti zpravidla favorizují zatím bezchybné Španěly, ale třeba Jack Pitt-Brooke z The Athletic po tom všem, co na Euru viděl, věří Southgateově družině.

„Španělsko je lepším týmem, ale zkrátka cítím, že Anglie má teď zlověstnou auru, schopnost vyhrávat z jakékoliv pozice. Zvítězí po prodloužení,“ tipl si.

Sezonu tenistka s Hradce Králové začínala s australskou světovou jedničkou Storm Hunterovou. Společně si zahrály semifinále Asutralian Open, vyhrály podnik v Dubaji i velký turnaj v Indian Wells. Celkem posbíraly 2625 bodů a v tabulce pro kvalifikaci Turnaj mistryň pro osm nejlepších párů sezony je najdete na sedmém místě.

Jenže na jaře se Hunterová zranila, přetrhla si achilovku a je velmi pravděpodobné, že do této sezony už ani nestihne znovu naskočit.

A tak se Siniaková musela začít ohlížet po jiné parťačce. Nakonec ji našla na Instagramu.

„Katka mi tam napsala zprávu, jestli vím, co se stalo a jestli bych si nechtěla zahrát s ní. Nejdřív jsem se cítila hrozně, že získávám spoluhráčku takovým způsobem, ale pak převážilo to, že jsem tušila, že by tohle spojení mohlo fungovat,“ přiznala Američanka Townsendová v rozhovoru pro Tenis Channel.

S tou jsou díky aktuální jízdě do finále Wimbledonu momentálně na průběžném 13. místě mezi páry letošní sezony.

Měly spolu hrát i na antukovém grandslamu v Paříži, tam ale byla zraněná pro změnu Towsendová, a tak Češka našla na poslední chvíli jinou americkou parťačku Cori Gauffovou, se kterou vyhrála už osmý grandslamový titul. Takže díky dvěma tisícovkám bodů by měla i s ní šanci se o závěrečný Turnaj mistryň poprat.

„Znamená to pro mě hodně. Kdyby mi někdo na začátku sezony řekl, že si každý grandslam zahraju s někým jiným, tak tomu určitě nebudu věřit,“ uvedla. „Doufám, že to potvrzuje moji pozici a lidé si mě budou všímat, že jsem opravdu dobrá deblistka,“ doplnila.

V první třináctce letošního žebříčku párů tedy Siniaková figuruje hned třikrát. Tím se nemůže žádná deblistka na světě. Zároveň si zajistila posun na minimálně třetí místo žebříčku čtyřhry. Kdyby s Američankou Wimbledon vyhrály, byla by dokonce druhá.

Proti nim se v sobotu zhruba od 18:30 postaví aktuálně nejsilnější pár na okruhu kanadsko-novozélandská dvojice Gabriela Dabrowská, Erin Routliffeová.

„Doufám, že to bude hezký český den. Přeju Báře Krejčíkové, ať se jí zadaří v singlovém finále, a doufám, že se zadaří i nám. Bylo by to skvělé, kdyby Česká republika měla takhle super den,“ přeje si Siniaková.

Sama ještě neví, s kým pak bude hrát poslední grandslam sezony US Open. Klidně by mohla být ve hře i čtvrtá parťačka.

„Budu to řešit až po Wimbledonu. Uvidíme. Můžu (čtvrtou změnu) pro zajímavost udělat, ale když se mi tak zadařilo a vrátila se mi naděje na Turnaj mistryň, tak to asi budu zvažovat i z tohoto pohledu,“ dodala česká tenistka. 

Šest tuzemských rodáků a rodaček už dokázalo ovládnout dvouhru na Wimbledonu. Bude dnes Barbora Krejčíková šťastným číslem sedm?