Osmadvacetiletá Paoliniová pokračuje v životní sezoně. Do grandslamového finále se dostala podruhé za sebou a navázala na vystoupení z červnového Roland Garros, kde podlehla až v boji o titul světové jedničce Polce Ize Šwiatekové. Je první tenistkou po osmi letech, která se na obou grandslamech dostala ve stejném roce do finále. Naposledy se to povedlo Američance Sereně Williamsové.

Paoliniová je také první italskou tenistkou ve finále Wimbledonu. Při dosavadních třech účastech přitom pokaždé dohrála hned v prvním kole. V minulých dvou sezonách vypadla s Petrou Kvitovou. Je první hráčkou od roku 2001, která se dostala do finále travnatého grandslamu, aniž by před jeho startem měla v All England Clubu na kontě jedinou výhru.

Sedmatřicátá hráčka světa a nenasazená Vekičová nevyužila šanci dostat se poprvé v kariéře do grandslamového finále. V utkání zaznamenala 42 vítězných míčů, udělala ale také 57 nevynucených chyb. I ona ale zaznamenala ve Wimbledonu nejlepší grandslamový výsledek v kariéře.

Osmadvacetiletá Vekičová měla lepší úvod a díky dvěma brejkům v závěru první sady se ujala vedení. Ve druhém setu za stavu 4:4 a 15:15 pokazila při servisu soupeřky snadný volej a následně přišla i o celý set.

Napínavý zápas gradoval ve třetím setu, v němž Paoliniová prohrávala 1:3, dokázala ale srovnat. V závěru měla Italka dva mečboly, ani jeden ale nevyužila a duel dospěl do super tie-breaku. V něm Paoliniová prohrávala 7:8, poslední tři míčky ale získala ve svůj prospěch a mohla slavit postup.

Muži:

Čtyřhra – semifinále: Purcell, Thompson (15-Austr.) – Granollers, Zeballos (1-Šp./Arg.) 6:4, 6:4, Heliovaara, Patten (Fin./Brit.) – Skupski, Venus (9-Brit./N. Zél.) 6:4, 7:6 (7:1).

Ženy:

Dvouhra – semifinále: Paoliniová (7-It.) – Vekičová (Chorv.) 2:6, 6:4, 7:6 (10:8).

Junioři:

Dvouhra – 3. kolo: Mrva (10-ČR) – Ceban (Brit.) 5:7, 6:4, 6:2.

Juniorky:

Dvouhra – 3. kolo: Valdmannová (ČR) – Grantová (4-USA) 6:3, 7:5.

Celkově dál vede Slovinec Tadej Pogačar, který má náskok 66 sekund před Belgičanem Remcem Evenepoelem. Třetí je vítěz předchozích dvou ročníků Dán Jonas Vingegaard s odstupem 74 sekund.

O čtvrté místo v průběžném pořadí přišel Slovinec Primož Roglič, kterého potkal v závěru etapy další pád. Trojnásobný vítěz Vuelty a šampion loňského Gira d’Italia klesl na šestou příčku, za Pogačarem zaostává o 4:42 minuty.

Potíže se dnes nevyhnuly ani lídrovi závodu. Pogačara zastavil hromadný pád soupeřů, po němž musel dvojnásobný vítěz Tour řešit technické problémy na kole, ale nakonec dojel v klidu v hlavním poli na 25. místě.

Český cyklista Jan Hirt dokončil etapu dlouhou téměř 204 kilometrů na 148. místě s mankem téměř pěti minut. V celkové klasifikaci patří pomocníkovi Remca Evenepoela 112. pozice.

V areálu pražské Sparty ve Stromovce obnoví pár, který společně získal sedm grandslamových titulů, spolupráci po půl roce. ČTK to potvrdil ředitel turnaje Miroslav Malý. Generálka na pařížské hry se uskuteční od 20. do 26. července. Siniaková a Krejčíková se na ní představí i ve dvouhře.

„Přihláška Báry s Katkou do čtyřhry je skvělá zpráva pro všechny fanoušky, kteří budou mít příležitost vidět po Wimbledonu náš hvězdný pár opět pohromadě, když se bude na sparťanské antuce sehrávat před olympijskými hrami v Paříži,“ řekl Malý.

Úspěšná česká dvojice se na konci minulé sezony na popud Siniakové rozešla, rodačka z Hradce Králové od té doby hrála s Australankou Storm Hunterovou nebo Američankami Cori Gauffovou a Taylor Townsendovou. Krejčíková navázala spolupráci s Němkou Laurou Siegemundovou.

Vedle Krejčíkové se Siniakovou bude v deblu startovat také pětinásobná grandslamová vítězka Lucie Šafářová, která již ukončila kariéru, s Američankou Bethanií Mattekovou-Sandsovou. Účast na turnaji přislíbily i Linda Nosková, Tereza Valentová, Laura Samson nebo Sára Bejlek. Turnaj se uskuteční po čtyřech letech na antuce a vyvrcholí den před zahájením olympijského turnaje.

Ceny vstupenek na Livesport Prague Open se pohybují od 150 do 600 korun. Kapacita areálu bude stejně jako v minulých letech 2500 míst.

Když pořadatelé po semifinále Španělsko – Francie naháněli neukázněného diváka, který vběhl na hřiště, jeden z nich podklouzl a zasáhl Moratu do nohy tak nešikovně, že španělský forvard z toho kulhal.

Podle trenéra Španělů Luise de la Fuenteho by nemělo jít o nic vážného, a tak Morata nejspíš bude připravený na nedělní finále proti Anglii.

Část španělských fanoušků by ale dost možná uvítala, kdyby potlučená noha připoutala kapitána mančaftu na lavičku náhradníků.

Morata totiž doma není žádným vzývaným polobohem, nýbrž kontroverzní postavou.

V minulosti několikrát zažil, že na něj někteří španělští příznivci při zápase pískali. Naposledy před asi čtvrt rokem v přátelském duelu s Brazílií na slavném madridském stadionu Santiago Bernabéu.

Kritizovaný je i na probíhajícím Euru, kde se v šesti kláních trefil jedinkrát. Vystřelil jedenáctkrát, na bránu čtyřikrát.

Na jednom gólu je vedle Moraty dalších šest Španělů. Lépe si vedou dvougólový záložník Fabián Ruiz a třígólový křídelník Dani Olmo.

Morata nese neutuchající kritiku nelibě. „Být šťastný je pro mě ve Španělsku těžké. Jinde je to rozhodně lepší, protože mě tam lidé respektují. Ve Španělsku nepanuje respekt k ničemu a k nikomu,“ řekl ještě před semifinále s Francií deníku El Mundo.

Dokonce naznačil, že po Euru dá národnímu týmu sbohem. „Může se to stát. Nechci o tom teď moc mluvit, ale je to pravděpodobné,“ podotkl.

Je otázka, do jaké míry dává pranýřování Moraty smysl. Vysoký hrotový hráč dal totiž za La Roju, jak se přezdívá španělské reprezentaci, celkem 36 branek, suverénně nejvíc z aktivních fotbalistů.

V historické tabulce kouká na záda jen Fernandu Torresovi (38 gólů), Raúlovi (44) a Davidu Villovi (56).

S průměrem 0,46 gólu na zápas je na tom Morata sice hůř než Villa, ale lépe než zbylí dva jmenovaní. 

Útočníkovy nářky a úvahy, že opustí národní výběr, vyvolaly pochopení, ale i další vlnu kritiky.

„Morata, kapitán, který ztrapňuje Španělsko nejen svou bídnou formou na Euru,“ hlásal titulek listu El Confidencial. 

„Kdo je Morata, aby takto hanobil Španělsko? Neudělal to jednou, ale hned při několika příležitostech před Eurem i během něj. Tento kapitán nereprezentuje Španělsko. Ztrapňuje ho svými výroky, které – tím, že je opakuje tak často – vyvolávají přesvědčení, že je s ním ve Španělsku špatně zacházeno nebo že tam dokonce čelí osobnímu pronásledování,“ napsal autor textu Ulises Sánchez-Flor.

Podle něj by měl Morata jakožto kapitán odvracet kontroverze a zůstat nad věcí.

Hvězdy se zastal trenér Španělska de la Fuente. „Však víte, co si o Moratovi myslím,“ líčil médiím. „Zacházení, které se mu jako hráči národního týmu dostává, je naprosto nespravedlivé. Já jsem mu za jeho přístup na trávníku i mimo něj nesmírně vděčný. Je příkladem pro všechny.“     

Morata by po Euru mohl opustit nejen reprezentaci, ale i Španělsko jako takové. Momentálně je hráčem Atlética Madrid, ale podle deníku Gazetta dello Sport má namířeno do italského AC Milán.

Už jen semifinálová nominace muže, který si v roce 2005 odpykal pětiměsíční trest za ovlivňování zápasů, vzbudila značnou vlnu nevole. A že jeho nasazení bylo dobrým nápadem Zwayer v utkání Anglie s Nizozemskem zrovna nepotvrdil.

Nizozemsko šlo do vedení už v sedmé minutě zásluhou Xaviho Simonse, v 18. minutě ale srovnal z penalty Harry Kane poté, co ho obránce Denzel Dumfries zasáhl ve vzduchu nohou do kopačky. Hlavní sudí Felix Zwayer nařídil pokutový kop až po intervenci videorozhodčího a zhlédnutí opakovaných záběrů.

Kapitán Virgil van Dijk rozhodnutí odsoudil a obvinil Zwayera, že po závěrečném hvizdu odmítl mluvit s nizozemskými hráči. Trenér Ronald Koeman zase prohlásil, že „fotbal je rozbitý“.

Nizozemcům dávají za pravdu nové záběry, podle kterých se zákrok na Kanea ani posuzovat neměl. Anglický křídelník Bukayo Saka totiž bezprostředně před incidentem zahrál rukou. Míč se mu odrazil od těla do paže, ale nikdo z rozhodčích na hřišti ani v místnosti VAR to neviděl.

Aby toho nebylo málo, údajně nebyl aktivován ani dotykový senzor, který registruje každý, i ten nejmenší dotyk míče s jakýmkoli povrchem.

Po první půlhodině hra upadla do nudné strategické partie, která byla vidění ve více utkáních na letošním šampionátu. Pěší, vyčkávací fotbal, bez presinku, bez akcí, bez šancí. Jako blesk z čistého nebe proto přišla akce, po které Anglie rozhodla. V začínajícím nastavení Palmer nahrál Watkinsovi, který se odpoutal od De Vrije a z otočky zamířil přesně na zadní tyč.

Ještě předtím ale létaly ruce nizozemských hráčů vzhůru. Nikoli z radosti, ale z frustrace z několika Zwayerových rozhodnutí. Otočený roh, vymyšlený útočný faul Gakpa, který mohl jít do gólové šance – to byly momenty, které Nizozemce rozpálily doběla.

„Anglie může děkovat Felixovi Zwayerovi. Měl by okamžitě skončit na černé listině. Hrozné,“ řekla nizozemská legenda Pierre van Hooijdonk agentuře NOS. „A jeho výkon ve druhé půli? Například odpíská čistý zákrok Codyho Gakpa, deset metrů od čárového rozhodčího. To jsou momenty, které byly v tomto zápase klíčové,“ dodal Van Hooijdonk.

Zuřil také Rafael Van der Vaart, bývalá hvězda Realu Madrid a Tottenhamu a v současnosti komentátor nizozemské televize. Dráždí ho především Anglie, kterou popsal jako „podělaný tým“. Už před semifinále ji označil za „mužstvo se zadkem ve vlastním vápně“. 

„Přijde mi to opravdu neuvěřitelné. Když vidíte druhý poločas semifinále a v něm tolik mizerné mužstvo. Na hřišti byli tak špičkoví hráči a myslím, že hráli dobře tak půl hodiny,“ nebral si servítky Van der Vaart.

Semifinálový duel znovu rozvířil debaty, že Anglie má cestu do finále jednodušší. Řadě fanoušků se už nelíbil verdikt kontrolní, etické a disciplinární komise UEFA, která potrestala Jude Bellinghama za nevhodné gesto proti Slovensku jednozápasovou stopku a pokutu. Trest si ale může vybrat kdykoliv během následujícího roku, a v následném čtvrtfinále proti Švýcarsku tak byl k dispozici. To Turek Demiral za své gesto přišel o dva zápasy a proti Nizozemsku hrát nemohl.