Gruzínská šermířská hvězda Sandro Bazadze odjíždí z Francie extrémně zklamaná. Na hrách ho naštvali rozhodčí, dokonce prohlásil, že ho „podruhé zabili“.

Šermířská soutěž se konala v Grand Palais, historickém objektu známém tím, že se zde od roku 1900 konaly četné výstavy.

Bazadze, který včera oslavil 31. narozeniny, se narozeninového dárku nedočkal. V souboji mezi 16 nejlepšími šavlisty na světě se místo toho postaral o dramatický výstup.

V souboji s Egypťanem Mohamedem Amerem rozhodl o vítězi jediný bod. Ten byl nejdříve přiznán Gruzínci, ale po analýze videa bylo všechno jinak. Závěrečný dotek provedl zástupce afrického kontinentu, který tak slavil vítězství 15:14.

Rozzuřený Bazadze odmítl opustit planš a frustraci zaměřil na rozhodčí Vanesu Chichonovou. Na Španělku křičel jak zběsilý, ta však jeho protesty ignorovala a opustila dějiště zápasu.

„Podruhé, stejně jako v Tokiu, mě rozhodčí zabíjejí. V Tokiu mi zničili život, málem ukončili kariéru. Ale vrátil jsem se, stal jsem se prvním na světě a připravoval se na olympijské hry, ale ona mě zabíjí,“ postěžoval si naštvaný Gruzínec.

Další extrémně vyrovnaný duel se konal ve finále fleretistů. Opět o držiteli zlata rozhodl jediný bod. Cheung Ka-long z Hongkongu porazil Itala Filippa Macchiho 15:14.

Také zde se měnil autor vítězného doteku. Místo závodníka z Itálie jej analýza videa přisoudila sportovci z Asie. Výsledek se hrubě nelíbil zástupcům Italského národního olympijského výboru (CONI) a podali formální stížnost po kontroverzním vítězství Čcheung Ka-lunga

Ještě v aréně neudržel nervy trenér Stefano Cerioni. Kouč s neskrývaným italským temperamentem vyčinil rozhodčím, že jeho svěřenci připravili o zlato.

„Nikdy jsem nic takového neviděl, ani jako sportovec, ani jako trenér. Doufám, že je to jen neschopnost, nic jiného bych nechtěl naznačovat. Macchi je pro mě morální vítěz. Trhá mi to srdce, protože jsme na něm tvrdě pracovali,“ prohlásil Cerioni pro televizi RAI.

„Stříbro je skvělá medaile, ale zlato je něco jiného. Teď musíme čekat čtyři roky, abychom se o to pokusili znovu,“ dodal odhodlaně.

Místo dvou šermířek tři

Egyptská šavlistka Nada Háfizová měla včera v Paříži dvojnásobný důvod k oslavě. Nejenže si připsala první vítězný zápas na olympiádě, ale navíc se jí to podařilo v sedmém měsíci těhotenství.

Šestadvacetiletá Háfizová, která startovala na svých třetích olympijských hrách, zvítězila nad americkou světovou desítkou Elizabeth Tartakovskou v poměru 15:13. V osmifinále pak nestačila na Korejku Čon Ha-jong.

„To, co se vám zdá jako dvě hráčky na planši, byly ve skutečnosti tři! Byla jsem to já, moje soupeřka a moje malé dítě, které teprve přijde na svět!“ napsala na Instagram.

„Píšu tento příspěvek, abych popsala, jaká hrdost naplňuje mou bytost za to, že jsem si zajistila místo v osmifinále. Tato olympiáda byla jiná. Třikrát olympionička, ale tentokrát s sebou nosím malého olympionika!“ dodala Egypťanka.

Bylo to 6:1 a 4:0. Djokovič svému odvěkému rivalovi nedával žádnou šanci a vypadalo to, že očekávané klání skončí krutým debaklem.

To se ale nakonec nestalo.

Nadal, věrný své pověsti, vytáhl závěrečné spektakulární vzepětí sil a čtyřmi vyhranými gemy v řadě duel zdramatizoval. Sice jen na moment, lačnému pařížskému publiku to však stačilo, aby v ochozech kurtu Philippea Chatriera spustilo peklo na podporu svého miláčka.

Zejména po neuvěřitelné výměně, kterou čtrnáctinásobný šampion Roland Garros proměnil brejkbol na 4:4.

Djokovičovi se nepřízeň publika nelíbila, podobně jako nedávno v Londýně během Wimbledonu ho fanoušci vybučeli za jednu z reakcí.

Když v Srb vzápětí ukázal svou tenisovou velikost a brejk si uloupil zpět, nastavoval publiku ucho, aby si vyžádal ovace.

Ty ale nepřišly, z tribun se naopak snášelo bučení, na což Djokovič reagoval ironickým úšklebkem.

Duel znamenající emotivní chvíle pro mnoho fanoušků tušících, že mohou být svědky finální kapitoly osmnáctileté rivality, tak dostal zbytečnou kaňku. Po utkání, které skončilo výsledkem 6:1, 6:4, se ale veškeré kazy rychle zahladily.

Obě legendy se vřele objaly u sítě, koneckonců i během zápase se několikrát vzájemně ocenily potleskem či zdviženým palcem.

A Djokovič vyprávěl: „Myslím, že nakonec tenhle zápas velmi oceníme. Znamená to hodně pro naši rivalitu, i pro sport samotný.“

V Paříži jejich dlouholeté setkávání kdysi začalo. Poprvé se utkali na Roland Garros v roce 2006, když bylo Nadalovi čerstvých dvacet a Djokovičovi devatenáct. Teď je to 31:29 na zápasy pro srbského tenistu.

„Tehdy jsme určitě netušili, že proti sobě nastoupíme na stejném kurtu o dvacet let později v rámci olympiády,“ prohlásil Srb a káral se za nedbalost, se kterou soupeři dovolil návrat do zápasu.

„Nadalovi nemůžete dát nikdy šanci, protože ji vždy využije. Zvlášť na tomto kurtu. Navíc se přidalo publikum a tak to bylo hodně těžké,“ uvedl.

Nadal po zápase nechtěl hovořit o blížícím se konci kariéry. „Přijde mi, že po mě každý den chcete, abych šel do důchodu,“ lehce se obořil na novináře.

„Snažím se, co jen můžu. Nemůžu žít každý den s pocitem, že tohle nebo tohle bude můj poslední zápas. Vytrpěl jsem si dost, takže až budu cítit, že už nejsem schopný soutěžit, zastavím to a dám vám vědět,“ dodal. 

Na olympijských hrách v Paříži ještě hraje čtyřhru po boku svého mladého nástupce Carlose Alcaraze. Djokovič zase v singlu usiluje o jedinou velkou trofej, kterou ještě nemá ve sbírce.

Chvíli poté, co osmadvacetiletá Brazilka vybojovala bronzovou medaili v soutěži skateboardistek, poslala Lealová vzkaz do celého světa pomocí znakové řeči. „Ježíš je cesta, pravda a život,“ gestikulovala do kamery.

Sportovkyně, která je v jihoamerické zemi velmi populární a na instagramovém účtu dosud měla přes sedm milionů sledujících, se tak snažila obejít nařízení, podle kterého by se účastníci olympijských her neměli vyjadřovat k náboženským tématům.

Zda se to Lealové podařilo, to se uvidí v následujících dnech, Mezinárodní olympijský výbor (MOV) se ke gestu ještě nevyjádřil.

Evangelikánka z baptistického kostela v Imperatriz v Maranhão nicméně říká, že má ve zvyku opakovat tuto frázi před soutěžemi, kterých se účastní.

Její gestikulace je ale zřejmě také reakcí na obskurní část zahajovacího ceremoniálu, které pobouřilo (nejen) miliony křesťanů po celém světě. 

Ve scéně připomínající slavné dílo Leonarda da Vinciho zobrazující poslední jídlo Ježíše Krista s apoštoly vystoupily drag queens či transgender modelka, téměř nahá zpěvačka zpodobňovala řeckého boha vína Dionýsa.

Pod palbou kritiky se ocitla i hlavní protagonistka, která zpodobňovala Ježíše Krista.

Vyšlo totiž najevo, že se jedná o francouzskou diskžokejku a lesbickou aktivistku Barbaru Butchovou, která nota bene pochází ze židovské rodiny.

Zatímco francouzský prezident Emanuel Macron byl ze zahájení nadšený a na sociálních sítích ho komentoval slovy „Tohle je Francie“, proti znesvěcení křesťanství vystoupila řada slavných osobností, mimo jiné i Elon Musk.

Emmanuel Gobilliard, delegát francouzských biskupů pro Hry, zase uvedl, že někteří francouzští sportovci měli kvůli následkům kontroverzního zahájení problémy se spánkem.

Organizátoři sice o víkendu vydali omluvné prohlášení, nicméně palbu kritiky tím nezastavili. Na sociálních sítích se často opakují slova jako „dekadence“, „démonický ceremoniál“ nebo „útok na křesťanství“.

Svůj postoj dal během olympijského souboje legend proti Rafaelu Nadalovi najevo i srbský tenista Novak Djokovič. Během svého prvního vystoupení v Paříži a v pozápasovém rozhovoru vyndal zpod trička přívěsek ve tvaru kříže, který nosí už od svého mládí.

Držitel rekordních čtyřiadvaceti grandslamových titulů svým vztahem k Bohu nikdy netajil. „Jsem pravoslavným křesťanem už od doby, než jsem se stal sportovcem,“ zdůraznil Djokovič.

S oblibou říkává, že má mladé srdce. A proto může Ni Xia Lian stále hrát na nejvyšší světové úrovni.

Drží se na ní od 80. let minulého století, kdy získala na mistrovství světa dvě zlaté medaile ještě pod vlajkou Číny.

Potom se rodačka ze Šanghaje vydala do Evropy a nový domov našla v Lucembursku.

V singlové kategorii dvakrát ovládla evropský šampionát, před třemi lety dovezla s parťačkou Sarah de Nutteovou dokonce bronz ze čtyřhry na MS. Těsně před šedesátkou.

V Paříži září i po oslavení tohoto životního jubilea. Zahajovací ceremoniál si užila jako lucemburská vlajkonoška, v sobotu v prvním kole vyřadila o třicet let mladší Turkyni Sibel Altinkayaovou po výsledku 4:2.

„Mám štěstí, že jsem v takové kondici, abych pořád mohla hrát. Jsem za to velmi vděčná. Mimo stůl se můj věk často zmiňuje, ale při hře nad tím vůbec nepřemýšlím,“ vyprávěla Ni Xia Lian před pár lety.

„Na druhou stranu kvůli věku už nemůžu trénovat jako mladší hráčky. Prioritou je pro mě vyhýbat se zraněním a nemocem. Správný odpočinek je hodně důležitý,“ popisovala.

Těší ji, když někomu může posloužit jako zdroj motivace nebo pozitivní energie. O stolním tenisu neustále přemýšlí, pořád se snaží přicházet s novými nápady pro tréninky i zápasy.

Samozřejmě těží z bohatých zkušeností. „Odehrála jsem spoustu zápasů a turnajů, hrála jsem proti soupeřkám mnoha generací. Dodnes mám díky tomu kamarády po celém světě,“ prozradila Ni Xia Lian.

Ve Francii hraje po Pekingu, Londýně, Riu a Tokiu na svých pátých olympijských hrách a po výhře v sobotním zápase podle vlastních slov nemohla uvěřit reakci publika.

Se širokým úsměvem posílala na tribuny polibky a užívala si dlouhou děkovačku. 

Ve druhém kole ve středu změří legenda stolního tenisu síly s aktuálně nejlepší hráčkou světového žebříčku, Číňankou Sun Jing-ša. A takové příležitosti si reprezentantka Lucemburska, které patří v rankingu 53. místo, velmi považuje.

„Je to pro mě životní šance,“ usmívala se. „Přeju si, aby to byl krásný zápas. Samozřejmě budu tvrdě bojovat o každý bod,“ dodala.

V areálu Rolanda Garrose panovalo při pondělním odpoledni pravé letní parno s teplotami přes 30 stupňů. A v takovém počasí odehrál berounský tenista téměř tři hodiny tenisu ve dvou různých soutěžích.

Nejprve si s Adamem Pavláskem vyšlápli na zkušenou britskou dvojici Joe Salisbury, Neal Skupski a po boku Kateřiny Siniakové pak vyřadili nasazené jedničky Němce Alexandera Zvereva a Lauru Siegemundovou.

A hlavně ten druhý skalp udělal Macháčovi velkou radost. „V prvním zápase jsem se necítil úplně dobře, ale odpoledne už přímo skvěle. Nikdy nebude platit, že jsem nevyhrál aspoň jeden zápas v mixu. Takže jsem se uklidnil a už můžu hrát uvolněně,“ smál se český tenista.

První debl dohrál Macháč patnáct minut před čtvrtou. Ještě se stihl na kurtu vyfotit s fanoušky, podepsat pár kšiltovek a triček a vyrazil vstříc zhruba dvouhodinovému čekání na další utkání. 

„Tomáš je teď na vlně, hraje neskutečně. Sice se mě občas ptal, co a jak budeme hrát, ale já mu dávám volnost. Umí zahrát úplně nesmyslné balóny,“ chválil kolegu Pavlásek, když dorazil před novináře bez odpočívajícího parťáka.

Pak už sám na tribuně stadionu Suzanne Lenglenové sledoval, jak Macháč exceluje i v mixu. Tentokrát se nebál zahrát na tělo ani německé soupeřce.

„Jo. Dneska jsem chtěl prostě vyhrát, vůbec jsem nad tím nepřemýšlel. Předtím mi to dělalo velký problém, měl jsem nějaký blok, že mám hrát opatrně, ale dneska ne,“ přiznal.

Motivovalo ho i to, že Zverev minimálně ze servisu Siniakovou vůbec nešetřil a posílal jí přes síť rány blížící se hranici 200 kilometrů v hodině.

„Nedal jsem mu prostor. Prášil jsem servis a returny, nedal jsem mu jedinou možnost na nějaký nástřel Katky,“ dodal.

V mixu je cesta k medaili nejsnazší. Český pár už nyní postoupil mezi osm nejlepších. Stačí jedna výhra a už bude hrát o medaile.

„Když se člověk blíží dál a dál, tak tlak je větší, ale myslím, že náš cíl bude, abychom hráli jako dneska. A pak to bude dobré,“ věří Macháč.

Nyní je před ním singlová odveta se Zverevem, který se naopak v utkání hodně trápil a často míče kazil.

„Nehrál jsem s ním ani trénink nebo zápas, takže je vždycky lepší proti němu nastoupit předtím, abyste věděli, jak servíruje a hraje. On je favorit, ale jak víme, tak já proti nejlepším dokážu zahrát skvělé výkony. Takže bych řekl, že šanci mám,“ tuší český hráč.

Ani po třech hodinách tenisu prý necítí únavu. „Jsem jako Terminátor, takže úplně v pohodě. Před Katkou ani nemůžu říct, že jsem unavený,“ rýpl si v legraci do parťačky Macháč.