Teprve 19letá Britka si v Paříži zajistila bronz v synchronizovaných skocích do vody z desetimetrové věže. Když jí v individuálním závodě jen o vlásek unikla druhá medaile, s pláčem se zhroutila. Ale v jejích slzách se neodráželo ani tak zklamání, jako spíš vděčnost za to, že na hrách mohla vůbec závodit.
„Samozřejmě to nebyl výsledek, který jsem si přála, ale nejsem naštvaná. Před třemi lety jsem ani nechtěla být naživu. Takže dnes jsem prostě šťastná, že žiju, dýchám a mám rodinu, která mě podporuje,“ přiznala v rozhovoru pro BBC.
V roce 2022 se Spendoliniová-Sirieixová stala juniorskou mistryní světa, získala dva seniorské evropské tituly a dvě zlaté medaile na hrách Commonwealthu.
Stalo se tak pouhý rok poté, kdy si na olympiádě v Tokiu doslova sáhla na dno. Postihl ji syndrom „dezorientace ve vzduchu“, s nímž se musela poprat i největší hvězda současných her Simone Bilesová. Zjednodušeně řečeno, dojde ke ztrátě orientace ve vzduchu, hrozí ztráta kontroly a vážná zranění.
Mladičká závodnice, jíž v té době bylo pouhých 16 let, zažívala olympijský debut. Jenže v Japonsku ji zradila psychika.
„Když jsem jela do Tokia, cítila jsem se velmi osamělá, izolovaná a chyběla mi rodina. Bylo toho na mě moc. Když jsem tam byla, nic mě nebavilo. Ani skoky do vody, ani žádné společenské akce,“ zavzpomínala na olympijské trauma.
Problémy zkusila přebít dalším intenzivním tréninkem. Vyměnila i trenéra a začala si znovu hledat cestu ke svému milovanému sportu.
„Cítila jsem se úplně zlomená. Něco uvnitř nebylo v pořádku. Ještě před rokem jsem byla v útlumu, brečela jsem na každém tréninku. Nedokázala jsem dělat jednoduché věci. Musím přiznat, že mi hlavou proběhla myšlenka na smrt. Věděla jsem, že musím změnit svůj přístup k tréninku,“ prohlásila Spendoliniová-Sirieixová.
„Fredově dceři“, jak jí všichni říkali, dlouho trvalo vymanit se ze stínu slavného otce. Loni se jí to i s velkou pomocí hvězdy britských reality show podařilo. Skokanka do vody se konečně cítí být sama sebou.
„Nebyla jsem Andrea, ale Fredova dcera. Pak si lidé uvědomili, že jsem víc než jen něčí dcera, že mám co říct. To mi pomohlo vystoupit ze stínu. Jsem na svého tátu opravdu hrdá. Dělá neuvěřitelné věci a hodně mi pomohl překonat tu velkou krizi. Ale já chci být sama sebou,“ míní závodnice, která se už necítí být psychicky na kolenou.
„Nedávno jsem si prohlížela fotky a říkala jsem si: ‚Tolik jsem se změnila‘. Viděla jsem tu změnu na své tváři a na tom, jak se prezentuji,“ dodala olympijská medailistka.
Rodinný happy end završil společný rozhovor, který s dcerou po zisku bronzu vedl Siriex v roli reportéra BBC.
Mohlo by vás zajímat: Jak zatím jediní čeští olympijští šampioni slavili v Českém domě:
