Američané ve čtvrtkařské štafetě mužů nevyhráli od her v Los Angeles v roce 1984 jen dvakrát. V roce 2000 byli diskvalifikováni a o dvanáct let později je senzačně porazila čtveřice z Baham. Teď byli blízko podobné pohromě.

V rozběhu nastoupil na prvním úseku teprve šestnáctiletý Wilson a stal se nejmladším americkým atletem, který se kdy představil na olympijských hrách v mužské kategorii. Předával ale předposlední s velkou ztrátou v čase 47,30.

Druhá polovina štafety Vernon Norwood s Bryce Deadmonem posunula Američany na čtvrté místo a Christopher Bailey, který byl ve středu ve finále šestý, v cílové rovince předstihl Japonce a přece jen vybojoval přímý postup.

Botswana ale byla výrazně rychlejší, a to ještě může ve finále využít vítěze dvoustovky Letsila Teboga, kvůli němuž prezident dnes vyhlásil stání svátek.

I Američané ale budou v sobotu podstatně rychlejší s vítězem čtvrtky Quincym Hallem, pomoci jim může i překážkář Rai Benjamin.

Americké čtvrtkařky, které na hrách zvítězily sedmkrát v řadě, měly s časem 3:21,44 v rozběhu více než třívteřinový náskok.

Stavitelé štafety Spojených států mají z čeho vybírat, šest běžkyň zvládlo jeden okruh letos pod 50 sekund.

Do rozběhu nasadili Kaylyn Brownovou a Shamier Littleovou, které se v Paříži už podílely na světovém rekordu v mixu, a k nim dvě náhradnice.

V sobotním finále mohou využít Alexis Holmesovou, která se dnes šetřila na večerní finále na individuální čtvrtce, a Sydney McLaughlinovou-Levroneovou.

Světová rekordmanka na překážkách je na hladké čtvrtce letos ve světových tabulkách druhá a ve sbírce už má i štafetové zlato z Tokia.

V sobotu se může znovu utkat s Femke Bolovou, protože Nizozemky také postoupily, i když svou největší hvězdu šetřily. Nemají sice tak vyrovnaný tým, ale loni v Budapešti získaly zlato na mistrovství světa.

Bolová, která přispěla k triumfu smíšené štafety, může na pařížských hrách přidat už třetí medaili.

„Byl to nejlepší závod historie,“ hodnotil Vadlejch s lehkým povzdechem. Jeho 88,50 metru totiž stačilo až na čtvrté místo. Před třemi lety v Tokiu by vyhrál i šestý Němec Julian Weber (87,40).

V Paříži všem vyrazil dech Nadím. 27letý Pákistánec hodil ve druhé sérii 92,97 a překonal olympijské maximum Andrease Thorkildsena z roku 2008. V poslední rundě, kdy už měl zlato jisté, „mrsknul“ suše 91,79.

Nadím není v oštěpařské špičce novým jménem, ale až teď se mu a jeho nevšednímu příběhu dostává dostatek pozornosti.

Pochází ze skromných poměrů farmářské rodiny z blízkosti města Mian Channu v provincii Paňdžáb. Odmalička musel tvrdě pracovat na farmě nebo na bavlněných a pšeničných polích.

Vyzkoušel více sportů, ale nejvíce se věnoval kriketu. Jako většina kluků v Pákistánu. Jenomže ten mu bral až příliš mnoho času, a tak Nadím i díky radě staršího bratra obrátil zrak k vrhačským disciplínám atletiky.

„Lidé nemají představu, jak těžkou cestu musel Aršad absolvovat. Aby mohl jezdit na tréninky a závody, přispívali mu příbuzní i sousedé z vesnice,“ vyprávěl Nadímův otec Muhammad Ašraf.

V 18 letech se stal národním šampionem v oštěpu a pak mu k posunu z lokální na světovou úroveň pomohlo stipendium od Světové atletiky.

V roce 2018 se poprvé dostal za úroveň 80 metrů, o rok později už házel na mistrovství světa v Dauhá. Na olympiádě v Tokiu se stal vůbec prvním pákistánským finalistou v atletice a skončil pátý.

Předloni přehodil hranici 90 metrů, vloni bral stříbro na MS v Budapešti, kde se vklínil mezi vítěze Níradže Čopru z Indie a třetího Vadlejcha.

S výjimkou vrcholných akcí se však Nadím v sezoně spíše schovává, se starty mimořádně šetří. Letos se před olympiádou předvedl pouze na Diamantové lize v Paříži.

Vysvětloval to sice nedávnou operací kolene, nicméně i v předchozích letech měl závodní statistiky pořádně prořídlé. Vůbec se neukazoval.

„Je to unikát, ani v době trenéra nikdo takový nebyl,“ prohlásil Vadlejch s odkazem na svého kouče Jana Železného. Také trojnásobný olympijský šampion svérázný přístup Nadíma okomentoval.

„Říkám si, jestli s Kubou taky nebudeme házet jen jednou nebo dvakrát za rok, ale asi by to nebylo ono. Ten kluk je šikovný,“ přemítal a zmínil zajímavost z Nadímova tréninku.

Pákistánec totiž vloni odjel trénovat do Afriky a připravoval ho tam Železného kamarád Terseus Liebenberg. I letos se Nadím vrátil.

„Terši ho začal trénovat a učil ho obyčejnou dětskou atletickou abecedu. V tu dobu jsem si říkal, že mu tím pádem musí dát jen úplný základ, který mu hrozně pomůže. A tady se to ukázalo,“ popisoval.

Je pravda, že 192 centimetrů vysoký a 95 kilogramů vážící Pákistánec působí v oštěpařském sektoru někdy poněkud těžkopádně. Zvláštní rozběh však kombinuje s obrovskou ránou v ruce.

Nejenže se Nadím často neukazuje na atletických závodech, ale rovněž v osobním životě jde údajně o silného introverta, který podle vlastních slov nemá moc přátel a většinu věcí si nechává sám pro sebe.

„Je tichý a soustředěný, jako by byl pořád v zenu. Je to skvělá věc, kterou nemůžete nikoho naučit,“ poznamenal jeho pákistánský trenér Salman Iqbal Butt.

Pařížské stříbro za Nadímem získal Čopra a třetí byl Anderson Peters z Grenady.

Vůbec poprvé v dějinách mužského oštěpu na olympiádě i na MS chyběl na stupních vítězů Evropan.

Pákistán měl dosud v historické sbírce jen tři zlata od pozemních hokejistů z let 1960, 1968 a 1984. Ti ve finále ve všech třech případech porazili Indii a mnoho lidí v Pákistánu jistě potěší, že také Nadím odsunul na druhé místo Inda.

Nicméně Nadíma pojí s Čoprou vřelý vztah.

Pákistánec považuje Inda podle olympijského dotazníku za svůj největší sportovní vzor, a když na sociálních sítích žádal o sbírku na nové oštěpy, olympijský vítěz a mistr světa Čopra byl prvním, kdo se ozval s pomocí.

Mohlo by vás zajímat: Nejprodávanější hračku z olympiády lze pořídit za cenu od 10 do 800 eur:

Paříž (od našeho zpravodaje) – Když pod stěnou Le Bourget padne jeho jméno, na tribunách, které jsou z drtivé většiny zaplněné domácími fanoušky, snad není nikdo, kdo by netleskal.

Komentátor představuje jednatřicetiletého českého šampiona jako legendu, čtyřnásobného světového šampiona, trojnásobného vítěze Světového poháru a hlavně průkopníka lezení, který jako první člověk na světě zdolal cestu s obtížností 9c. 

Co na tom, že favority soutěže jsou o deset a více let mladší kluci. Ondra má ve světě obrovské jméno a podtrhnul to i kvalifikačním výkonem. V kombinaci boulderu a lezení na obtížnost skončil třetí. 

Mezi pátečními osmifinalisty je už jen jeden starší muž než Ondra. Třiatřicetiletý Rakušan Jakob Schubert, který na hrách v Tokiu slavil bronz. Ve zbytku startovního pole už je to samý mladík, nikomu z nich není víc než 22 let.

„Oba se s Adamem stíháme vyvíjet po boku těchhle kluků, i když samozřejmě ve srovnání s nimi máme určité nevýhody a slabiny,“ naráží na sílu a fyzický fond mladších lezců Schubert. 

Sám český šampion přiznal, že pozoruje, jak se v průběhu let staví na stěnách jiné cesty, jak dominuje síla a výdrž. Starší lezci tak musí přizpůsobovat techniku a kondici novým způsobům. 

Což se například právě Ondrovi daří a v Paříži to potvrzuje. „Je za tím obrovská dřina a talent učit se novým věcem ve starším věku. Nevím jak Ondra, ale já bych byl občas radši, kdyby hlavně na boulderech byly cesty z naší staré školy,“ směje se Schubert.

Ondra po postupu přiznal, že by se nezlobil, kdyby stavěči připravili do finále takovou cestu, kde by víc než fyzická odolnost hrála prim technika. 

„Čím složitější cesta, složitější na vymyšlení, tím pro mě lepší. Samozřejmě se mi to může vymstít, ale čím to bude komplexnější cesta, tím víc dokážu využít svoji techniku, zatímco když je to jen o fyzičce, tak pro mě těžší,“ vylíčil Ondra.

Finále olympijské kombinace je v pátek. Start je naplánovaný na 10:15. 

Dnešní finálové klání bude deník Aktuálně.cz sledovat v online reportážích.

Aktualizováno před 36 minutami

Populární satirik představil na konci července Adama Ondru ve svém pořadu Last Week Tonight with John Oliver, který sledují miliony lidí po celém světě. 

„Ke sportovnímu lezení tady mám jednu zajímavost. Jedna z velkých hvězd, Adam Ondra, český lezec. Popisují ho jako trochu uječeného. Je znám také proto, že intenzivně zapojuje své hlasivky, když leze. Asi takhle…“ představil Oliver jednatřicetiletého Čecha, načež pustil kompilaci jeho hrdelních výkřiků. 

„A sakra,“ glosoval komik a diváky pak ještě více rozesmál, když Ondrův hlasový projev přirovnal k mužskému orgasmu.

Úryvek z Oliverova pořadu v tomto týdnu použil Český olympijský výbor jako pozvánku na Ondrovo pařížské vystoupení. 

Čech ve středu postoupil ze třetího místa do pátečního finále kombinace pro osm nejlepších, kde může vylepšit šestou příčku z lezecké premiéry pod pěti kruhy před třemi lety v Tokiu.

Po pátém místě v pondělním boulderingu skončil Ondra v druhé části kvalifikace obtížnosti na děleném druhém místě. 

„Když bude jakákoliv medaile, budu štěstím bez sebe. Dnešek snad dokázal, že úroveň na to mám. V pátek to zase bude úplně od nuly. Musím tam dát všechno,“ uvedl po kvalifikaci.

Páteční finálové klání bude deník Aktuálně.cz sledovat v online reportážích.

Diváci na Stade de France viděli nejkvalitnější olympijskou soutěž oštěpařů v historii. Přispěl k tomu i Vadlejch, který před třemi lety v Tokiu vybojoval stříbro. Ve třetí sérii poslal oštěp jen patnáct centimetrů pod své letošní maximum, kterým získal v červnu v Římě evropské zlato. V té chvíli byl na třetím místě. Pak ho ale předstihl dvojnásobný mistr světa Anderson Peters z Grenady.

Vadlejch už se nezlepšil, a tak poprvé od mistrovství světa v Dauhá 2019, kde obsadil pátou příčku, odjede z velké akce bez medaile. „Mám ve sbírce šest velkých medailí, vyhrané Diamantové ligy, takže čtvrté místo je pro mě nezvyklé a musím to chviličku vstřebávat. Na druhou stranu ten výkon je jedním z nejkvalitnějších v novodobé olympijské historii. Myslím, že se mi to rozleží a budu za to rád, ale ty medaile jsou krásné a líbila by se mi,“ řekl novinářům.

Nadím se na velkých mítincích objevuje jen výjimečně, letos házel jen jednou, ale loni na mistrovství světa vybojoval stříbro a odsunul tam Vadlejcha na třetí místo. První pokus přešlápl, ale druhým si zlepšil osobní rekord o více než dva metry a vymazal šestnáct let starý olympijský rekord Nora Andrease Thorkildsena. Pákistán v olympijské historii získal dosud všechny tři zlaté jen v pozemním hokeji, v atletice až do dneška žádnou medaili neměl.

Oštěp – finále:

Muži:

200 m (vítr +0,4 m/s): 1. Tebogo (Botsw.) 19,46, 2. Bednarek 19,62, 3. Lyles 19,70, 4. Knighton (všichni USA) 19,99, 5. Ogando (Dom. rep.) 20,02, 6. Makarawu (Zimb.) 20,10.

110 m př. (-0,1 m/s): 1. Holloway 12,99, 2. Roberts (oba USA) 13,09, 3. Broadbell (Jam.) 13,09, 4. Llopis (Šp.) 13,20, 5. Muratake (Jap.) 13,21, 6. Crittenden (USA) 13,32.

Oštěp: 1. Nadím (Pák.) 92,97, 2. Čopra (Indie) 89,45, 3. Peters (Gren.) 88,54, 4. Vadlejch (ČR) 88,50, 5. Yego (Keňa) 87,72, 6. Weber (Něm.) 87,40.