Na incidentu se podílel ještě třetí muž. „Okolo 1:40 jsme dostali hlášení, že tři muži nesou dopravní značku. Všichni měli více než 1,5 promile alkoholu v krvi. Skončili na záchytce,“ řekl mluvčí policie v Lublinu Kamil Golembiowski.

TVP Sport uvádí, že oba muži měli na dnešním utkání působit jako videorozhodčí. UEFA je nahradila dvojicí jiných sudích z Polska.

Polský svaz (PZPN) uvedl, že jeho komise rozhodčích situaci zanalyzuje. Podle TVP Sport jim vypoví smlouvu. Incident zřejmě pro oba Poláky znamená konec jejich rozhodcovské kariéry, poznamenávají tamní média.

Gymnastický fenomén už má celkem na kontě sedm zlatých olympijských medailí.

Útok na absolutní rekord americké plavkyně Katie Ledecké a bývalé sovětské gymnastky Larisy Latyninové, které posbíraly devět olympijských triumfů, sice nevyšel, Simone Bilesovou to ale nemrzelo.

„Už jsem toho dokázala hrozně moc. A nejen tady, ale celkově v kariéře. Navíc před pár lety bych nevěřila, že tady ještě vůbec budu závodit. Takže rozhodně nejsem zklamaná z toho, že z Paříže odjíždím se čtyřmi medailemi. Naopak jsem na sebe pyšná,“ prohlásila sedmadvacetiletá rodačka z Columbusu.

V pařížské hale Bercy začala fenomenálně.

Ovládla víceboj i přeskok, v němž získala druhé zlato jako teprve druhá žena olympijské historie po Češce Věře Čáslavské. A byla klíčovou součástí zlatého amerického týmu.

Na kladině ovšem ztratila rovnováhu a musela seskočit na žíněnku, což znamenalo propad na konečné páté místo. V prostných poté nestačila na úžasný výkon Brazilky Rebecy Andradeové a odnesla si stříbro.

Přes závěrečné „nezdary“ zapůsobila pozitivním přístupem i úctou, kterou projevila své brazilské rivalce.

„Hřejivá ukázka sportovního chování amerických gymnastek si získala srdce fanoušků,“ napsala CNN a referovala o „ikonickém okamžiku na stupních vítězů“.

Stříbrná Bilesová a její bronzová krajanka Jordan Chilesová se přímo na pódiu před Andradeovou sklonily.

„Tohle znamená všechno,“ komentoval oficiální účet olympiády a nasdílená fotografie nasbírala 28 milionů shlédnutí. „Možná bychom to měli vystavit v Louvru,“ reagoval účet slavného pařížského muzea umění. 

Bilesová poté vysvětlovala: „Jordan řekla: Neměly bychom se jí poklonit? A já odpověděla: Určitě. A tak jsme to udělaly.“

Pětadvacetiletou Brazilku, už šestinásobnou olympijskou medailistku, po závodě velebila. 

„Je tak úžasná. Je to královna. A být s ní poprvé v historii na čistě černošských stupních vítězů pro nás bylo vzrušující,“ připomněla historickou premiéru.

Jinak idylický pondělní závěr gymnastických soutěží v hale Bercy se neobešel bez kaňky. Bilesová ani další závodnice nechápaly chování některých diváků během soutěže na kladině.

„Publikum bylo skvělé, s výjimkou toho umlčování během kladiny,“ uvedla trenérka Bilesové Cecile Landiová.

Někteří diváci se snažili umlčet gymnastky, když se vzájemně povzbuzovaly, jiní fanoušci zase umlčovali jejich umlčování, a tak ve výsledku panovala v hale zvláštně ponurá atmosféra. Bilesová vypadala zmateně, nikdy nic podobného nezažila.

„Bylo to opravdu podivné a trapné. Nikomu z nás se to nelíbilo,“ řekla Američanka novinářům. „Upřímně, mnohem lépe se cítíme v prostředí, kde je nějaký hluk, protože nám to pak víc připadá jako při tréninku.“

„Cítili jsme v hale nějakou zvláštní tenzi. Že nás publikum utišovalo, abychom si vzájemně nefandili, vedlo k tomu, že bylo strašné ticho. Já miluju, když mě holky povzbuzují,“ dodala. Gymnastky se prý snažily situaci řešit, ale marně.

„Žádaly jsme několikrát, aby aspoň pustili do pozadí nějakou hudbu. Ale neudělali to. Opravdu nevím, co se to dělo,“ usmívala se Bilesová.

Všichni diváci byli v šoku. Když se italská závodnice vrhla z desetimetrové věže, aby předvedla skok se třemi a půl salty, při první otočce jen o pár centimetrů minula beton, který by jí rozrazil hlavu.

Bývalý skokan do vody Leon Taylor podobně jako všichni přítomní jen zalapal po dechu a byl rád, že se 21leté sportovkyni při včerejší kvalifikaci nic nestalo.

Brit se ale důrazně ohradil proti bodovému ohodnocení skoku, protože podle něj by za podobné životu nebezpečné kousky měla následovat penalizace.

„Rozhodčí, teď musíte dělat svou práci!“ apeloval Taylor. „Tohle byl extrémně nebezpečný skok do vody. Tady šlo o život. Její vlasy se otřely o věž, za to by měla mít masivní ztrátu bodů.“

46letý olympijský vítěz z roku 2004 ale neskončil: „Na co se díváte? V tomto sportu máme povinnost dbát na bezpečnost sportovců. Musíte trestat. Trenéři, i vy to vidíte.“

Rozhodčí ale na bývalého šampiona nedbali a Biginelliová dostala 41,60 bodů bez viditelné srážky.

Italští trenéři se svojí svěřenkyní skok analyzovali na tabletu a snažili se jí poradit, aby se podobnému nebezpečí vyhnula

Biginelliová se nakonec se štěstím probojovala do dalších bojů o cenné kovy, když jí patřila poslední, osmnáctá postupová pozice.

Vítání olympijských šampionů Siniakové a Macháče v Českém domě:

Současný kapitán rumunské reprezentace Stanciu byl v létě 2016 u toho, když se Sparta utkala s FCSB, tehdy ještě pod názvem Steaua Bukurešť, v evropských pohárech naposledy.

Také v té době šlo o třetí předkolo Ligy mistrů, Pražané doma remizovali 1:1 a v Bukurešti prohráli 0:2.

Všechny tři góly rumunského celku vstřelil Stanciu. V Praze se trefil náramně z přímého kopu, doma otřel další parádní střelu o břevno.

„Byli jsme považovaní za outsidery. Podobně se na FCSB nahlíží také letos, mohla by to být výhoda,“ přemítal Stanciu, aktuálně hráč klubu Damac ze Saúdské Arábie, v rozhovoru pro web prosport.ro.

„Od té doby mě ale Praha fascinuje. Nakonec jsem tam bydlel a to město si mě podmanilo. Je pro mě nejkrásnější v Evropě,“ pokračoval.

Nicméně při otázce na porovnání atmosféry na stadionu na Letné s tou, kterou Stanciu zažíval v Bukurešti, měl zcela jasno.

„Atmosféra, kterou vytvoří fanoušci FCSB v Bukurešti, jistě daleko, ale daleko předčí tu z Letné. Z tohoto pohledu jsou fanoušci Sparty hluboko pod rumunskými i pod těmi ze Slavie,“ prohlásil 31letý záložník.

Několik dní po vyřazení Sparty před osmi lety Stanciu přestoupil do Anderlechtu Brusel, odkud přišel v lednu 2018 právě na Letnou. S cenovkou 96 milionů korun jako nejdražší hráč v historii české ligy.

Ve Spartě odehrál 31 ligových zápasů, v nichž vstřelil deset gólů, ale po roce odešel do Saúdské Arábie. Koření celému příběhu dodala Slavia, která přivedla Rumuna zpět do Česka za 100 milionů korun.

Se sešívanými získal Stanciu dva tituly, zahrál si s nimi i základní skupinu Ligy mistrů. Zato fanoušci na Letné ho kvůli přestupu k největšímu rivalovi nazývají zrádcem a zpět v lize ho vítali plyšovými krysami.

„Dnešní Sparta působí jako organizovanější tým, je asi silnější než před lety. Ale hráči FCSB jsou mistři Rumunska, hrají za nejlepší rumunský tým a musí si věřit,“ řekl Stanciu.

„Nebezpečím číslo jedna pro FCSB bude Lukáš Haraslín. Má dobrou rychlost, vynikající techniku, je to klíčový hráč Sparty,“ vypíchl Stanciu slovenského reprezentanta, s nímž se nedávno potkal na Euru.

Zmínil se i o dalším útočném hráči sparťanů Janu Kuchtovi. „Hráli jsme spolu ve Slavii, v té době střílel spoustu gólů a byli jsme opravdu dobří přátelé. Náš vztah se ale rozpadl a poté, co odešel do Sparty, s ním nejsem v kontaktu,“ poznamenal.

FCSB musel absolvovat kvalifikaci Ligy mistrů již od prvního předkola, v němž si lehce poradil s Virtusem ze San Marina. Přes Maccabi Tel Aviv ve druhém předkole postoupil po domácí remíze 1:1 a venkovní výhře 1:0 díky gólu až v 90. minutě.

Tahounem týmu je záložník Darius Olaru, v FCSB působí i Alexandru Baluta, českým fanouškům známý z působení ve Slavii a Liberci.

V domácí lize ovšem odstartoval bukurešťský klub bídně, po třech kolech má na kontě jen dva body za dvě remízy. To Sparta v pěti utkáních v Lize mistrů a domácí soutěži neztratila ani bod.

Dnešní utkání na Letné začíná ve 20 hodin a sledovat ho můžete prostřednictvím on-line přenosu Aktuálně.cz.

Stačil vám jediný hod 85,63 metru, abyste si zajistil finále. Ideální scénář?

Je to fantazie. Je to můj nejdelší hod v jakékoliv kvalifikaci. Navíc prvním pokusem. Je to dobrý. 

Své maximum máte ale ještě mnohem dál. Šetřil jste i trochu síly?

Hod nejde zadržet. Bavili jsme se s Johannesem Vetterem, který v Londýně hodil 91 metrů v kvalifikaci, což byl úplný nesmysl, a pak říkal, že prostě neumí hodit na 70 procent. Člověk zkrátka hodí tak, jak na to v danou chvíli má. Je dopoledne, to se jednoduše podcení. X závodů v minulosti a X závodníků dokázalo, že stačí malinkatý moment pochybností, a je po kvalifikaci. Musí se na max.

Byla tam tedy i nějaká rezerva podle vás?

Nedokážu říct. Jde o maličkosti, technicky jsem udělal to, co jsem chtěl udělat. Odletělo to dál, než jsem pociťoval, takže dobrý.

Ve skupině A jste vyfasoval až poslední šestnácté místo, házel jste tedy až po všech ostatních. Byl to problém?

Je to asi nejhorší možné. Nikdy jsem to nezažil, nikdy ani nic podobného. Byl jsem vždycky spíš zkraje. Je to hrozně dlouho poté, co všichni už hází. I na Diamantovkách házím jako první, je to nezvyk.

Sedí vám olympijský sektor?

Sektor je nádherný, rychlý. Házím tu podruhé v životě, poprvé jsem tu byl na Diamantové lize a závod se mi povedl. Takže doufám, že se mi tu bude dařit dál. 

Na Stade de France je hlava na hlavě, hučí to tu jako v úle. Jste z atmosféry překvapený?

Mně to přijde skvělé. Ve všední den dopoledne. Osmdesát tisíc lidí se ráno vzbudí, vstane a vyrazí na stadion. To je nádherný, to chce každý zažít. Oproti Tokiu, kde to bylo jak zajít na trénink, je tohle neskutečný rozdíl. Diváci tvoří ten závod, zavřou stadion do atmosféry. S Němcem Julianem Weberem jsme spolu mluvili na dva metry a neslyšeli jsme se.

Už jednu medaili z olympijských her máte. Je to zkušenost, kterou si můžete přenést do čtvrtečního boje o cenné kovy?

Že když se rozcvičování nepovede, nemusím skládat zbraně. Už se mi několikrát potvrdilo, že jsem měl pocitově špatné házení, ale pak jsem zaházel skvěle. Je to asi jedenácté velké finále, mám prostě dream job a užívám si každou chvíli.

Jak budete trávil volno do čtvrtka?

Dneska určitě věnuju hodně času regeneraci, i když jsem toho moc nepředvedl. Ale i tak vrátit tělo do stavu před kvalifikačním závodem. A docela tu špatně spím. Přijde mi, že jsem si sem přenesl spací návyky z domova, kde máme malou. Takže cíl bude se ideálně dvakrát skvěle vyspat. 

Takže alespoň osm hodin?

Spím tady v kuse tak možná pět hodin plus nějaké dospávky. Déle než osm hodin jsem asi v životě nespal. Takže tak nějak.