Čeští tenisté už před zápasem věděli, že je čeká velká výzva. Jejich soupeřům patří dvanáctá a třináctá příčka ve světovém žebříčku dvouhry.

„Kvalita byla na jejich straně neskutečně velká. Velký rozdíl byl v servisu a returnu. Hráli uvolněně, chodili do toho. Mrzí mě, že jsem v posledních dvou zápasech o medaili nepředvedl výkon, který bych si představoval. Obecně jsem se tady celý týden herně trápil. Ale super tie-breaky jsme vždycky vybojovali, tam jsem hrál paradoxně nejlepší tenis,“ řekl Pavlásek.

Ze čtvrtého místa byl smutný. „Je to hořkost. Máme bramboru, na někoho to zbýt muselo,“ posteskl si. Už před turnajem věřil, že to mohou s Macháčem dotáhnout daleko. Měl s ním zkušenosti z daviscupových zápasů.

„Vím, co v Tomášovi je, vím, co dokáže předvést. Tady to předváděl celou dobu, kdy hrál skvěle ve všech třech disciplínách. Je fajn, že jsme tu byli celý týden. Ale radši bych to bral zpětně tak, že bych prohrál v prvním kole, než tady měl bramboru a byl blízko bronzu. Nebo blízko – bylo to blízko a zároveň i daleko,“ přemítal.

Macháč den po zlaté radosti ve smíšené čtyřhře s Kateřinou Siniakovou prožíval zklamání z prohry. Po pátečním finále mixu a dalších povinnostech usnul v půl čtvrté ráno, vstával zhruba v půl desáté. „To ještě jakž takž šlo, i když jsem i předchozí dny chodil spát dlouho, protože jsme přijížděli hodně pozdě. Na motivaci urvat bronz se ale nic neměnilo, to jsem byl zakouslej. Nějaké míče, které jsem zkazil, bych možná nezkazil, kdybych byl fit. Ale to já nevím,“ řekl.

Před olympijským turnajem neměl žádná očekávání. „Věděl jsem, že minimálně tři zápasy budu hrát. Jel jsem sem, abych odehrál co nejvíc a to se podařilo úplně na maximum. Já jsem strašně spokojený, ale je to škoda. Měli jsme dvě šance zabojovat o nějakou medaili, ale to jsme nezvládli, bohužel,“ dodal Macháč. Vedle obou čtyřher hrál také dvouhru. V ní vypadl ve druhém kole s obhájcem olympijského zlata Alexandrem Zverevem z Německa.

Úvod zápasu patřil hostujícím fotbalistům, kteří si aktivní celoplošnou hrou vytvořili mírnou převahu a z ní i několik standardních situací. Jenže branku Heči ani centry, ani střelami ze střední vzdálenosti neohrozili.

Větší porci práce neměl ani jeho protějšek v brance Bohemians, neboť domácím chyběla přesnost finální fáze a tím pádem i jakákoliv koncovka. Jen ve 22. minutě prověřil Reichlovu pozornost střelou z 20 metrů Havlík, kterou gólman Pražanů v pohodě zlikvidoval.

O osm minut později po individuální akci pálil Doski jen do boční sítě, charakter dietního fotbalu nijak nezměnila ani Matouškova hlavička těsně nad ve 40. minutě. Největší šance první půle přišla vzápětí, kdy kombinaci domácích zakončil pohotovou střelou Havlík, kterou Reichl s námahou vyrazil.

Do druhé půle vlétlo Slovácko s mnohem větším elánem, vytvořilo si územní převahu, ale finální fáze byla stále jeho slabinou. I proto obrana „Klokanů“ neměla s defenzivou ve vlastním předbrankovém prostoru větší potíže.

V 63. minutě prověřil Reichlovu pozornost zatočenou střelou Havlík, jenže ani jemu se nepodařilo změnit bezbrankové skóre stejně jako rychlému Matouškovi na druhé straně, který jako jeden z mála hostujících hráčů dělal slovácké obraně starosti.

S přibývajícím časem se akce střídaly na obou stranách, v 81. minutě mohl rozhodnout střídající Ristovski, zblízka však překopl. Ve hře nahoru – dolů chtěly oba týmy strhnout výhru na svoji stranu, ale ani tato nejzajímavější část utkání gól nepřinesla.

Slovácko doma v lize s Bohemians neprohrálo čtvrtý z posledních pěti zápasů. Na tříbodový zisk před vlastními diváky ale od prosincové výhry právě nad Pražany čeká v lize už devět utkání.

Paříž (od našeho zpravodaje) – Od prvního kola kráčela areálem Rolanda Garrose s obvázaným lýtkem. Kdykoli jste se jí zeptali, jak je na tom, odpověď byla stručná.

„Je to lepší, díky.“

Během finálového zápasu smíšené čtyřhry už si vyklepávala a protahovala i pravou ruku. Rány od střelců typu Alexandera Zvereva, Félix Auger-Aliassima nebo obrovského Číňana Čang Č‘-čena si vzaly svou daň. 

„Vypadá to, že můj triceps to nepřežil. Teď si dám pauzu a bude to snad zase v pohodě,“ culila se po vítězství s Tomášem Macháčem po boku.

Osmadvacetiletá tenistka udělala další krok k tomu, aby ji ITF jednou uvedla do Síně slávy.

Taková Helena Sluková, která už mezi elitní společností své místo má, vyhrála 14 grandslamů, Siniaková jich má zatím na kontě devět. Ale k tomu dvě deblová zlata z her, Suková oproti tomu brala jen dvě stříbra.

„Dokázala jsem, že dokážu hrát a vyhrát s kýmkoliv, na což jsem fakt pyšná. Věřím, že umím dobře volej, nebojím se, baví mě to. To je asi recept,“ myslí si Siniaková.

Letos parťačky ve čtyřhře hodně střídá. Začala s Australankou Storm Hunterovou, která se ale zranila. Roland Garros vyhrála s Coco Gauffovou, Wimbledon s jinou Američankou Taylor Townsendovou. A teď dovedla Macháče ke zlaté olympijské medaili.  

„Katka je bezpochyby nejlepší, proto jsem si ji vybral za parťačku, jsem chytrej kluk,“ zářil český tenista.

Slovy chvály na adresu rodačky z Hradce Králové nešetřil ani šéf tenisové výpravy Petr Pála. 

„Katka je aktuálně možná vůbec nejlepší tenistka v deblu na světě. Výborně se hýbe u sítě. S Tomášem se skvěle doplňovali. Vždyť přehráli takové singlisty, jakými jsou Zverev, Nišikori nebo Auger-Aliassime, to klobouk dolů,“ dodal.

Sama Siniaková moc nechtěla srovnávat a řadit zlato z Paříže v žebříčku svých úspěchů.

„Každá medaile a trofej je úžasná a má jiné emoce, energii. Jsem pyšná, že jsme tohle dokázali a máme zlato. Na začátku bych tomu nevěřila,“ poznamenala.

První české zlato na letní olympiádě v Paříži uhranulo i v zahraničí, a to díky příběhu Kateřiny Siniakové a Tomáše Macháče, kteří spolu před hrami tvořili pár v osobním životě.

Poloviční částkou se rozhodla odměnit i jejího trenéra a národní federaci. Informovala o tom agentura Reuters.

Chalífová byla stejně jako další účastnice olympijského turnaje Lin Jü-tching z Tchaj-wanu diskvalifikována z loňského mistrovství světa, protože nesplnily pravidla boxerské asociace, která neumožňují sportovkyním s mužskými XY chromozomy soutěžit se ženami.

Olympijský turnaj však organizuje MOV, který loni IBA kvůli kontroverzím s jejím řízením a financováním z olympijského hnutí vyloučil. Podle regulí MOV obě boxerky na olympijských hrách startovat smějí.

„Nechápu, proč zabili ženský box,“ uvedl kontroverzní šéf IBA Rus Umar Kremljov v prohlášení. „V ringu by kvůli bezpečnosti měli bojovat pouze způsobilí sportovci. Nemohl jsem se dívat na její slzy.“

Cariniová schytala od Chalífové ve čtvrtečním osmifinále váhy do 66 kg několik tvrdých ran a poté se rozhodla v utkání nepokračovat. V rozhovoru pro Gazettu dello Sport později uvedla, že nechtěla vyvolat tak vzrušenou debatu a Alžířance se omluvila.

„Všechny ty spory mě mrzely a také mi bylo líto soupeřky. Nemohla za to. Stejně jako já tu byla jen proto, aby boxovala,“ řekla.

„Nebyl to úmysl, omlouvám se jí i všem ostatním. Byla jsem naštvaná, protože olympiáda byla najednou pryč. Nic proti ní nemám. Naopak, kdybych ji náhodou znovu potkala, objala bych ji,“ prohlásila Cariniová.

Chalífovou, která má stříbro z předloňského mistrovství světa a startovala už na minulé olympiádě v Tokiu, čeká ve čtvrtfinále souboj s Maďarkou Lucou Hámoriovou. Také dvojnásobná světová šampionka Lin Jü-tching je mezi nejlepší osmičkou v kategorii do 57 kg.

MOV uvedl, že loňské rozhodnutí IBA o diskvalifikaci boxerek bylo svévolné a je hlavní příčinou rozruchu, kvůli němuž se k případu vyjádřily i celebrity jako spisovatelka J. K. Rowlingová či miliardář Elon Musk.

Oba start boxerek v Paříži kritizovali. MOV konstatoval, že pravidla o způsobilosti k účasti v turnaji vycházejí z her v Tokiu v roce 2021 a nelze je během soutěže měnit.