V týmové soutěži kordistů spolu s Jakubem Jurkou, Martinem Rubešem a Michalem Čuprem zaskočili nejdříve ve čtvrtfinále úřadující mistry světa Italy a v duelu o třetí místo také domácí favority Francouze.
„Pro mě je to zlatá tečka, i když je to bronz. Je to něco neskutečného. Chtěl jsem se loučit pod pěti kruhy, sezona byla hrozně náročná. S touhle partou je to doopravdy z oblasti snů. Budu na to do smrti vzpomínat. Když uslyším Paříž nebo se sem dostanu, budu jenom jásat,“ rozplýval se Beran v rozhovoru s novináři.
Jeho rozhodnutí o konci kariéry je pevné.
„Dělal jsem si srandu, když jsme šli sem, ale je to doopravdy poslední zápas. Já jsem si to užíval. Myslím, že jsem byl nejčerstvější v posledním zápase, kdy jsem věděl, že to jsou poslední tři (dílčí) zápasy kariéry a musím do toho dát ještě víc, než jsem dal v zápasech předtím. Věděli jsme, že to bude těžké, že tady Francouzi chtějí vyhrát, ale my jsme neměli co ztratit. Z kluků byla cítit výborná atmosféra,“ pochvaloval si.
Patrný byl podle něj rozdíl v rozpoložení obou týmů.
„Francouzi seděli, ani nedutali. My jsme tam sázeli fórky. Možná to bylo trochu i takové (snažení) rozhodit soupeře, že nám je to trochu jedno. Samozřejmě to člověku není jedno. Ale že jsme dobrá parta, že je legrace, i když jde o olympijskou medaili. Třeba to byl jeden z dílků, který je znervóznil, protože atmosféra byla ďábelská,“ vyprávěl Beran.
Z planše naposledy odešel za stavu 27:29, přitom jako vítěz, protože svůj souboj s Paulem Allegrem vyhrál 2:1. Už v té chvíli zamával na rozloučenou. To ještě netušil, že kariéru zakončí největším úspěchem kariéry. „Já si myslím, že člověk toho musí spoustu prohrát, aby se naučil vyhrávat,“ uvedl Beran.
Dovedl se vžít do role Francouzů, kteří českým medailistům po zápase uznale gratulovali.
„Samozřejmě, je to olympiáda doma, přišli o medaili, nebudou na stupních vítězů, to se asi kouše hodně špatně. Myslím si, že očekávali, že medaili získají. Bylo to vidět v call roomu, kde jsme se rozšermovávali. Oni tam makali, my jsme odpočívali. Chtěli to moc a někdy možná moc je příliš,“ podotkl.
Po něm sice náhradník Michal Čupr nabral ztrátu (31:35), ale Jakub Jurka rozhodl proti hvězdnému Yannicku Borelovi.
„Přistoupili na to, že nás chtěli zlomit. Chtěli medaili moc a moc. Kuba za mě předvedl výkon století. Jako všichni kluci. Yannick Borel je extra třída, výborný šermíř, myslím, že to na něj i sedlo. Kluci to zvládli, Michal (Čupr) to zvládnul. Nešermoval individuály, trénoval měsíc s námi, že bude připraven na družstva. Rubyho (Martina Rubeše) bolela záda, trošku to zatáhl a snažil se. Já jsem akorát starý, jinak v pohodě,“ prohlásil se smíchem Beran.
O své budoucnosti má jasno.
„Já u šermu zůstanu, mě baví práce s dětmi. Nebudu trénovat, ale rozšiřovat šerm mezi lidi, kteří o něm nemají ponětí, do škol. To dělám spoustu let. Pracuju pro federaci. Kolem šermu se budu pohybovat dál a budu dělat věci, které mě baví, aby o nás všichni věděli, že jsme dobrá parta. Nejen tihle čtyři, ale český šerm je dobrá parta a každý, kdo mezi nás přijde, mezi nás zapadne,“ dodal Beran.
