Otcem českého atleta je Fin Mika Järvinen, který v závěru kariéry trénoval mistra světa Dvořáka.

Matkou je Kateřina Nekolná, sportovní hlasatelka České televize a rovněž bývalá vícebojařka.

Na přelomu srpna a září byl Järvinen součástí úspěšné české výpravy na MS do 20 let v peruánské metropoli Limě. Suverénně ovládl desetiboj a po čtvrtkařce Lurdes Glorii Manuel získal druhé české zlato.

Trenér Josef Karas o vás říká, že jste mimozemšťan. Olympijský vítěz Šebrle přidal, že budete schopný dělat 9000 bodů. Jak se to poslouchá?

Skvěle, ale nesmím si to brát moc na tělo. Snažím se být pokorný, jít krůček po krůčku a možná se něco z toho povede. Zatím jsem si ani pořádně neuvědomil, co se mi podařilo v Peru.

Vyhrál jste tam suverénně rozdílem 195 bodů. Jak se to stalo?

Jednou z věcí je to, že Amadeus Gräber, zřejmě můj největší soupeř, kvůli nemoci nezávodil. Bylo by to asi o dost těsnější, ale na to se historie neptá. Skvěle jsme natrénovali a mám i trochu talentu. (úsměv)

Letěl jste do Peru s tím, že budete útočit na zlato?

Mým prvním cílem bylo hlavně založit ve všech disciplínách, druhým udělat si skvělý výsledek, třetím byla medaile a potom ten titul.

Říkáte hlavně založit… Na republikovém šampionátu vícebojařů v Houšťce jste vyhrál i bez bodového zisku z tyče, třikrát jste shodil základní výšku. Jak jste se s ní pral na MS?

Byl jsem dost pod stresem, abych nepředvedl to samé. První a druhý pokus nebyl moc příjemný, na první jsem čekal pět až deset minut. Opravovali časomíru a stres na mě padl o to více. I kvůli tomu jsem shodil. Při druhém už to bylo rychlejší a neměl jsem čas přemýšlet. Dal jsem to a ve zbytku závodu to bylo v pohodě.

V disku a závěrečné patnáctistovce jste si zlepšil osobní maxima. Vnímal jste v průběhu druhého dne, že útočíte na juniorský světový rekord?

Od začátku jsem si říkal, že to není možné. Nedařily se mi disciplíny úplně podle představ. Ale potom před nebo po tyči mi kamarád ukázal, že útočím na světový rekord. Viděl jsem to někde na Instagramu. Začal jsem o tom více přemýšlet a možná kvůli tomu se mi tolik nepovedl oštěp.

Od výkonu Niklase Kaula z roku 2017 vás dělilo deset bodů. Řešilo se, zda vás neokradli rozhodčí v dálce. Jak jste to viděl?

Snažili jsme se podat protest, ale řekli mi to samé co v doskočišti. Teď už je to asi jedno. Samozřejmě bych byl za rekord rád, ale nedá se nic dělat.

Nasbíral jste 8425 bodů, to je o 90 více, než kdy v kariéře měl špičkový český desetibojař Adam Sebastian Helcelet. To zní úžasně, ne?

Určitě, ale je třeba zohlednit to, že mám lehčí náčiní (disk a kouli) a nižší překážky, které něco uberou. I tak věřím, že ten přechod mi neuškodí. Už rok a půl na desetiboj dospělých trénuju.

Pojďme teď k vašemu česko-finskému původu. Když jste na stupních vítězů slyšel českou hymnu, cítil jste, že je to správně?

Bylo to nádherné, skoro mi ukápla slza stejně jako po doběhu na patnáctistovce. Cítím se o dost víc jako Čech, proto reprezentuju Česko. Narodil jsem se tady, pak jsem žil dva tři roky ve Finsku, ale zase jsem se vrátil. Teď už do Finska lítám méně, jen když je čas.

Většinu života jste tedy strávil v Česku, navíc zde máte údajně lepší podmínky, než byste měl ve Finsku. Je to pravda?

Ano, podporu od svazu a všeobecně od všech lidí mám větší tady. Říkal to i můj otec, ví, že ve Finsku atletům tolik nepomáhají. Stejně tak Kristiina Mäki reprezentuje Česko.

Takže vás táta nelámal, abyste reprezentoval „jeho“ Finsko?

Dřív to tak bylo. Táta chtěl, abych reprezentoval jeho zemi. Ale vidí, že v Česku mám větší podporu, a on chce pro mě to nejlepší.

Dlouho vám přitom atletiku komplikovaly zdravotní potíže. Mohl byste to popsat? A jak jste je zvládl překonat?

Od dětství jsem měl určité problémy se zdravím, s imunitou. Byl jsem podvyživený, to tomu ještě napomohlo. Býval jsem často nemocný, ale pomohl mi skvělý doktor Jiří Dostal, podpořil mě trenér Pepa Karas, ke kterému jsem přišel před rokem a půl. Měl jsem problémy s pH, stačilo aby mi jednou bylo špatně a už to se mnou jelo celý týden. Zvracel jsem a kvůli tomu jsem byl podvyživený.

Takže jste zapracoval i na psychice?

Od té doby jsem lehce vyspěl, v hlavě jsem si spoustu věcí srovnal a malé blbosti už mě nerozhodí jako dříve. A kromě toho mám štěstí, že zranění se mi vyhýbají. To musím zaklepat.

Kde v desetiboji vidíte své největší rezervy?

V kouli a dálce. Klidně i k osmičce bych tam skočit mohl. Na stovce je taky rezerva, ještě jsme s trenérem skoro neviděli posilovnu. To se potom snad zlepší.

Co je vaším dalším cílem? Zazávodit si na velkém šampionátu poprvé s dospělými? Za rok je mistrovství světa v Tokiu.

Už nad tím přemýšlíme, s trenérem si k tomu něco řekneme. Ale jdeme postupně, dalším krůčkem je hala. Limit do Tokia je celkem vysoký, nejspíš se budeme snažit kvalifikovat přes ranking.

Za měsíc vám bude devatenáct, takže před sebou máte maturitu?

Ano, je přede mnou maturitní ročník. Studuju na ekonomické střední škole se sportovním zaměřením v Praze na Vinohradské. Teď se škole budu muset věnovat zase o něco více, už přemýšlím i nad vysokou školou. Líbila by se mi fyzioterapie, ale vím, že bude těžké to se sportem zkombinovat.

Jaroslav Navrátil má pravdu v tom, že natolik černý scénář nemohl nikdo předpokládat. I loni přijeli Češi pouze ve čtyřech a ve Španělsku unikátní neporazitelností nadchli svět tenisu.

Nyní jim ale pátý člen citelně chyběl poté, co hned během úvodního hracího dne Jiří Lehečka onemocněl a Tomáš Macháč po frontálním ataku křečí sotva slezl z kurtu.

Když odhlédneme od spekulací nad finančními důvody, protože čtyřčlenný tým znamená více peněz pro jednotlivce, šlo minimálně o podcenění situace. Navrátil ale chybu odmítl uznat a na logické kritické hlasy reagoval podrážděně. Kdyby převzal odpovědnost, kritika by pravděpodobně tolik neeskalovala.

Místo toho veřejně degradoval tenisové umění Víta Kopřivy. 143. hráč světa v původní nominaci figuroval, ale nakonec z ní byl vyškrnut. Místo Davis Cupu hrál challenger v polském Štětíně. Paradoxně tam ovládl celý turnaj.

„V téhle soutěži, když vidíme soupisky soupeřů, řeknu to slušně, vůbec nevím, jak by nám pomohl, ano odehrál by utkání, ale to je tak všechno. Nic by nám to nepřineslo,“ šokoval Navrátil ve chvíli, kdy už bylo jasné, že neúčast pátého hráče byla velkým zdravotním rizikem zejména pro Macháče s Lehečkou, vzhledem k abnormálnímu vytížení ale i pro teenagera Jakuba Menšíka.

Dlouholetý úspěšný lídr národního týmu vůbec překvapoval zvláštními, u něj v minulosti neslýchanými výroky.

Kapitán, který léta oplýval podporou svých hráčů i patřičným nadhledem, se už po prvním dnu nečekaně (a nikoli naposledy) otřel o svou novou jedničku, Tomáše Macháče.

Ten ve středu trápil hvězdného Carlose Alcaraze, zřejmě vinou prodělané nemoci ho ale zradilo tělo postižené zničujícímu křečemi.

Zatímco sám španělský šampion Čecha litoval a jeho rozpoložení vzhledem k náročnému programu dokázal chápat, Navrátil pro Českou televizi nelítostně glosoval: „Celou dobu se o ničem nezmiňoval a najednou řekl, že má křeče do obou lýtek. Skrečovat v hale po hodině a čtyřiceti minutách, když není sluníčko a teplo, je určitě špatné.“

Ještě hůř bylo o den později. Macháč se probudil s nohou v katastrofálním stavu, Lehečka měl zvýšenou teplotu a Adam Pavlásek do singlu nastoupit nechtěl, protože ho již delší dobu nehraje a nebyl by konkurenceschopný.

Nakonec si pomyslnou nejkratší sirku vybral Macháč a šel na kurt, aby Čechy nepotkala potupná diskvalifikace. Jenže zápas s Alexeiem Popyrinem za pískotu diváků vzdal už ve druhém gamu po několika minutách.

„Honí se mi v hlavě to, že to určitě nemusely být dva gamy. Tomáš měl indispozici, měl opravdu křeče, ale z těch se dá za jeden den dostat. Myslím si, že mohl zkusit daleko více gamů,“ kritizoval sedmašedesátiletý Navrátil.

Macháč přitom i zahraničním novinářům před utkáním jasně řekl, že nešlo pouze o křeče, ale o zranění Achillovky i lýtka z nich pramenící.

Atmosféra houstla, protože Macháč skrečoval dva zápasy ve dvou dnech a schytal pískot za celý tým. Hned poté emotivně vyprávěl, že už nic takového nechce v životě zažít.

Oznámil, že v sobotu určitě nenastoupí a Navrátil si pro Sport.cz znovu neodpustil rýpavý komentář: „V pořádku, je to jeho rozhodnutí. Ale nemyslím si, že některá jeho rozhodnutí jsou dobrá. Máme čtvrtek večer, odehrál pět minut a křeče měl ve středu večer. Ale jestliže řekl, že nebude hrát, musím to akceptovat.“

Macháč v sobotu skutečně nehrál a Češi prohráli i s Francií. Jestliže loni to měli na zápasy 9:0, letos 1:8. Jediný bod přinesl devatenáctiletý Menšík, který za čtyři dny musel odehrát pět zápasů.

Češi se ve Valencii udusili v nevídaně nepříjemné atmosféře a reakce byla blesková. Žádné sáhodlouhé analýzy. Nové vedení Českého tenisového svazu informovalo o změně už v neděli ráno, navzdory Navrátilovu výroku o tom, že chce u týmu i přes nezdar nadále pokračovat.

Šéf svazu Jakub Kotrba rovnou oznámil jméno Navrátilova nástupce.

Aktuální generaci, která vzhledem ke své neustále vzrůstající síle může myslet na budoucí výrazný týmový úspěch, povede dvojnásobný vítěz Davis Cupu a nejlepší český tenista 21. století Tomáš Berdych. 

Jde o logický, koncepční a směrem k fanouškům atraktivní krok. Jen loučení předchozího kapitána, který toho tolik dokázal, mělo být důstojnější.

Už v úterý se rozjede nový ročník hokejové extraligy, která je po letní pauze znovu o něco více nablýskaná. Ambiciózní Pardubice daly astronomický plat Romanu Červenkovi, zpátky je i někdejší reprezentační trenér. A zvedne se konečně Kladno? Projděte si největší taháky nadcházející sezony.

Ráz první třetiny určily přesilové hry. Dynamo úvodní oslabení přežilo, v 10. minutě ale při vyloučení kapitána Sedláka otevřel skóre střelou od modré čáry Zimmermann. Východočeši mohli vyrovnat v téměř dvouminutové výhodě pět na tři, gólu se však dočkali až při klasické početní výhodě, kdy našel Kousal volného Zohornu, který zamířil přesně k tyči.

Další přesilovku Pardubice nevyužily a na začátku druhé části se musel činit Will. Pohotovými zákroky udržel nerozhodný stav. Východočeši následně opět srovnali se soupeřem krok, po rychlém protiútoku zahrozili Kaplan s Poulíčkem, Bugla v brance Tigers ale nepřekonali.

V závěru druhé třetiny nejprve Straubingu pomohla tyč, 25 sekund před odchodem do kabin se ale hosté prosadili, když za Buglova záda prošla zřejmě tečovaná střela Davida Musila.

Hned ve 41. minutě mohl navýšit vedení Pardubic Radil, rychlý protiútok ale nezakončil ideálně. Následně byl vyloučen Kaplan a domácí rychle vyrovnali. Po Willově výborném zákroku se prosadil již po 12 sekundách pohotovou dorážkou Samanski. Podle pravidel Ligy mistrů pokračující oslabení Dynamo ubránilo.

Východočeši nakonec i potřetí inkasovali v oslabení. V 57. minutě, tři sekundy před koncem Válova trestu, skóroval Brandt. Pardubice měly šanci vyrovnat v přesilovce, při které navíc odvolaly Willa, ani v šesti proti čtyřem ale třetí gól nevstřelily.

Hokejová Liga mistrů:

Straubing Tigers – HC Dynamo Pardubice 3:2 (1:1, 0:1, 2:0)

Branky a nahrávky: 10. Zimmermann (Hede, Samuelsson, 43. Samanski (Connolly, Green), 57. Brandt (Lipon, Leonhardt) – 15. T. Zohorna (R. Kousal, Herčík), 40. D. Musil (Kaplan). Rozhodčí: Hinterdobler, Neutzer – Koziol, Römer (všichni Něm.). Vyloučení: 4:4. Využití: 3:1. Diváci: 3548.

Sestava Pardubic: Will – Hrádek, Hájek, Šustr, T, Dvořák, D. Musil, Vála, Houdek – Herčík, Sedlák, Smejkal – M. Kaut, R. Kousal, Radil – Paulovič, T. Zohorna, Mandát – Vondráček, Poulíček, Kaplan. Trenér: Zadina.

Další výsledky hokejové Ligy mistrů:

Klagenfurt – Osvětim 4:5, Curych – Salcburk 2:4, Sheffield – Skelleftea 3:2,

18:30 SönderjyskE – Pelicans Lahti,

19:00 Eisbären Berlín – HC Sparta Praha.

„Voda se bohužel během chvilky dostala na hřiště a také do dalších částí areálu a zaplavuje park,“ oznámili Slezané. Po zrušení víkendového programu první a druhé ligy kvůli počasí by čtvrtý tým tabulky měl v pátek 20. září přivítat na svém hřišti Prostějov.

Lidem postiženým povodněmi se rozhodla pomoct fotbalová Slavia Praha. Nadační fond klubu poslal milion korun Českému červenému kříži a vyzval k podpoře i veřejnost.

„Slavia se připojuje k humanitární pomoci organizované Českým červeným křížem, který obětem povodní poskytuje pomoc při nouzovém ubytování, psychosociální podporu, základní zdravotnickou pomoc i další humanitární pomoc. Budeme vděční, pokud aktivity a pomoc Českého červeného kříže podpoříte i vy,“ uvedla Slavia na svém webu.