„Rozhodnutí bylo přijato v souladu s rozpisem celostátních soutěží, na základě nepříznivé předpovědi počasí a především kvůli bezpečnosti hráčů, fanoušků i všech ostatních osob podílejících se na organizaci zápasů. Bezpečnost je pro LFA v této situaci naprostou prioritou,“ uvedl výkonný ředitel asociace Tomáš Bárta.

„Dalším klíčovým faktorem při rozhodování byla rovněž společenská odpovědnost, kterou LFA vnímá obzvláště silně v těchto chvílích. Členové integrovaného záchranného systému, jako jsou policisté, hasiči a zdravotníci, kteří běžně asistují při organizaci zápasů, budou v následujících dnech a hodinách nezbytně potřební v terénu při pomoci obyvatelstvu. LFA chce všem vyjádřit podporu a mnoho sil,“ dodal Bárta.

V první lize se mělo pět zápasů hrát v sobotu a zbylá tři utkání v neděli. Sedm duelů se mělo uskutečnit v Čechách a souboj Ostravy se Slavií ve Vítkovicích. I když většina zápasů měla být mimo oblasti, které mají nejvíce postihnout silné deště, sáhla LFA k odložení celého programu. V druhé lize se měla dvě utkání odehrát dnes, tři v sobotu, dvě v neděli a jedno v pondělí.

Fotbalová asociace ČR, pod niž spadají amatérské soutěže od třetích lig níže, nechává rozhodnutí o případném odložení víkendových zápasů na řídících orgánech. „V jednotlivých částech Česka může být situace různá. Nicméně riziko zranění hráčů nebo zničení trávníků může být tento víkend kvůli dešti vyšší. Navíc ani pro diváky nebudou podmínky pro návštěvu utkání ideální,“ uvedl na webu FAČR předseda asociace Petr Fousek.

„Připravme se proto na to, že řada zápasů se v sobotu a neděli neodehraje. Nepochybuji, že jednotlivé řídící orgány vyhodnotí situaci s ohledem na počasí ve svých regionech správně a citlivě,“ dodal Fousek.

V ženské fotbalové lize byly zatím odloženy zápasy Plzeň – Slovácko, Sparta – FC Praha a Pardubice – Brno.

Zatímco zápasy druhé nejvyšší soutěže se budou moci odehrát v některém z týdnů, kdy se uskuteční evropské poháry, termíny pro první ligu se budou hledat obtížněji. Na konci září a října bude na programu domácí pohár, takže jako první připadá v úvahu až středa 4. prosince. O den později má ale k předehrávce 18. kola nastoupit Sparta proti Bohemians 1905, neboť na Letenské pláni o den později začne hokejová akce Winter Hockey Games se zápasy pod širým nebem.

Možností je také odehrát odložená utkání 8. ligového kola jednotlivě a ne v jeden společný termín. Týmy, které se neúčastní pohárů, by mohly nastoupit v týdnech, kdy se hrají evropské soutěže.

Zatím není jasné, zda LFA kvůli počasí odloží i dvě dohrávky, které se mají uskutečnit v úterý. Plzeň má přivítat Olomouc a Mladá Boleslav má hostit pražskou Slavii. Zápasy 6. kola byly odloženy kvůli účasti mužstev v závěrečném 4. předkole evropských pohárů. LFA zřejmě rozhodne až po víkendu.

„Honí se mi v hlavě to, že to určitě nemusely být dva gamy. Tomáš měl (ve středu) indispozici, měl opravdu křeče, ale z těch se dá za jeden den dostat. Myslím si, že mohl zkusit daleko více gamů. Nicméně, jsem hlavně rád, že na kurt šel,“ řekl Navrátil, který nemohl počítat s nemocným Jiřím Lehečkou.

Macháč po utkání uvedl, že nebyl zdravotně fit. „Nastupoval jsem ve špatném stavu. Snažil jsem se to rozhýbat, ale nebylo to bohužel ono. Nehrajeme tu za sebe, tak jsem to chtěl zkusit. Hrozila diskvalifikace, tak jsem se rozhodl pokusit alespoň o něco,“ uvedl Macháč, jehož vyprovázel ve Valencii pískot tribun.

Vyloučil svůj start v závěrečném duelu proti Francii, což Navrátila překvapilo. „V pořádku, je to jeho rozhodnutí. Ale nemyslím si, že některá jeho rozhodnutí jsou dobrá. Máme čtvrtek večer, odehrál pět minut a křeče měl ve středu večer. Ale jestliže řekl, že nebude hrát, musím to akceptovat,“ řekl webu Sport.cz.

Po porážce se Španělskem prohráli čeští tenisté také druhé utkání ve skupině B 0:3 a přišli o šanci na postup a zopakování loňského čtvrtfinále. Jakub Menšík prohrál s Thanasim Kokkinakisem 2:6, 7:6, 3:6. V závěrečné čtyřhře Adam Pavlásek s Menšíkem nestačili na favorizované duo Matthew Ebden, Max Purcell poměrem 4:6, 2:6.

„Australanům jsem pogratuloval a řekl jsem jim, že se na ně strašně krásně dívá,“ uvedl Navrátil.

I přes zdravotní potíže hráčů se pokusí sestavit tým do závěrečného duelu s Francií. „Jsou to velké problémy. Musím prvně mluvit s Jirkou (Lehečkou), jak mu je. Kuba je připravený a u Tomáše uvidíme. Doufám, že nedojde k tomu, abychom utkání skrečovali,“ řekl Navrátil.

„Nazývat to pohádkou je správné. Nicméně je to pohádka, kterou jsme si vydřeli postupnými kroky,“ řekl padesátiletý kouč Schmidt v rozhovoru pro oficiální web bundesligy.

„Heidenheim je průmyslové město. S lidmi střední vrstvy, kteří jsou zvyklí tvrdě pracovat. To chceme i my na hřišti,“ doplnil. A že se to Heidenheimu pod jeho vedením daří.

Schmidt se přímo v padesátitisícovém městě nedaleko od Stuttgartu narodil a mužstvo, jehož dres předtím oblékal, převzal jako trenér v roce 2007. V regionální soutěži, na čtvrté úrovni německé fotbalové pyramidy.

O dva roky později slavil Heidenheim postup do třetí ligy, o stupínek výše se posunul pak zase za pět let. A vloni přišel po devíti letech ve druhé lize postup mezi elitu, ovšem velmi nečekaný.

Heidenheim tehdy senzačně otočil zápas posledního kola, druhou ligu vyhrál a rázně umlčel oslavy slovutného Hamburku, který poslal do později neúspěšné baráže.

Mezi bundesligovou smetánku vstupoval s nejnižším rozpočtem, jako jednoznačný kandidát na sestup. Místo toho Heidenheim v závěrečném kole poslal o patro níže Kolín nad Rýnem a sám obsadil při premiéře v nejvyšší soutěži bezpečné osmé místo.

Jako bonus si vybojoval účast ve čtvrtém předkole Konferenční ligy.

Za soupeře dostal švédský Häcken a po výhrách 2:1 venku a 3:2 doma mohl na konci srpna slavit historický postup do hlavní fáze evropského poháru. „Zkrátka nějak umíme v těch nejdůležitějších zápasech zahrát velkolepě,“ usmíval se kapitán Patrick Mainka.

Doma jeho tým přivítá Lublaň, Chelsea a St. Gallen. Vyrazí na Kypr za Pafosem, do Edinburghu za Hearts a do Istanbulu za Basaksehirem.

„Najde se v Heidenheimu vůbec kapacita na ubytování celého kádru Chelsea?“ vtipkoval na Instagramu jeden z fanoušků směrem k listopadovému souboji s londýnským gigantem.

Obrů se však v Heidenheimu nebojí, vždyť v minulé sezoně si dokázali na domácí půdě vyšlápnout na Bayern. S Dortmundem dvakrát remizovali.

V letní přestávce se Heidenheim vyrovnal s odchody klíčových fotbalistů včetně kanonýra Tima Kleindiensta, jako náhradu přivedl třeba Brazilce Leonarda Scienzu ze třetí německé ligy.

A zase to funguje. Po výhrách 2:0 na hřišti St. Pauli a domácí demolici 4:0 proti Augsburgu svěřenci trenéra Schmidta dokonce trůní na vedoucí pozici bundesligy.

V součtu s minulou sezonou, německým pohárem a Konferenční ligou táhne Heidenheim šňůru devíti soutěžních zápasů bez porážky. Skóre? 22:6. K tomu přičtěte sedm vítězství ze sedmi utkání v přípravě.

„V našich hlavách se nijak neomezujeme, nedáváme si žádné limity. Pokud bychom v předešlých dekádách poslouchali pochybovače, nikam bychom nepostoupili. Vždyť ještě před několika lety jsme pořádně ani nebyli na fotbalové mapě,“ poznamenal Schmidt.

„To, co nás dělá silnými, jsou naše ambice, píle a poctivost,“ vypíchl dlouholetý šéf klubu Holger Sanwald.

Příběh Heidenheimu může připomínat vzedmutí Hoffenheimu a Lipska, jenže klub z Bádenska-Württemberska nemá v zádech žádného extra movitého partnera. O to pohádkověji zatím jeho cesta vyznívá.

Na druhou stranu trenér Schmidt zůstává nohama na zemi. Ví, že první místo v bundeslize po dvou kolech je pouhá perlička, nic směrodatného. Navíc pořád platí, že Heidenheim je hodnotou kádru (50 milionů eur) třetím nejslabším celkem v soutěži.

„Máme šest bodů, což je 15 procent toho, co potřebujeme k záchraně. Pro nás je to stále o udržení,“ shrnul jasně kouč německé senzace.

Dnes od 20:30 čeká jeho tým velký zápas v Dortmundu. Na Vestfálském stadionu, kde i kdyby dorazilo celé město Heidenheim, ještě by 30 tisíc sedaček zůstalo volných.

„Chodíte po městě, občas vám lidi dají jedno dvě eura na jídlo. Pak si hledáte místo na přespání. A druhý den to samé dokola,“ vylíčil Cibuľa slovenskému deníku MY Novohrad v srpnovém rozhovoru.

„V zimě je to nejhorší. Snažíte se najít aspoň trochu tepla, ale ne vždycky se to podaří. Když je člověk unavený, tak se vyspí i na betonu,“ popisoval.

V sedmitisícové Hnúšti, městě kousek od Rimavské Soboty, legendu slovenské kulturistiky stále na ulici lidé poznávají.

„Zeptají se, jak se mám, pomůžou pár drobnými. Někdo se chce i vyfotit, tak musím zatnout svaly.“

Právě ty svaly, které ho tak proslavily. 

Ty svaly, které ho dovedly k pěti titulům mistra Evropy a ke dvěma bronzům ze světových šampionátů.

Jenže medailí mohlo být mnohem víc. Kdyby Cibuľa nenasekal tolik průšvihů, často spojených s alkoholem.

Tak třeba v roce 1996 měl už jako dvojnásobný šampion starého kontinentu odjet na mistrovství světa do Jordánska. Jenže nedorazil ani do Bratislavy, cestou na autobus totiž potkal kamarády a skončili v nádražním bufetu…

„Každý člověk dělá chyby. I já jsem je udělal. Pil jsem, kašlal jsem na to,“ přiznal před časem v reportáži stanice TA3.

Z vojny do vězení

Ke kulturistice se přitom dostal úplnou náhodou. V Hnúšti pořádali mistrovství Slovenska v kulturistice a místní rodák Cibuľa šel zrovna kolem.

„Našli mě na ulici, procházel jsem okolo haly. Měl jsem větší ruce než všichni ti, kteří tam závodili. Hned mě oslovili. Ani jsem nevěděl, jak mám držet činky,“ vzpomínal v rozhovoru pro romskou televizi. 

„Všechno mě naučili a za osm měsíců jsem se stal mistrem Evropy,“ doplnil muž, který za sebou měl už i pobyt ve vězení.

Na vojně, kterou kroutil ještě za komunistů v Česku, se totiž s kamarádem rozhodli emigrovat do Německa. Ukradli zbraně, ale při pokusu o přechod státní hranice je chytili a skončili za mřížemi.

Kulturistika mu otevřela úplně nový svět. Nikdy si přitom nemyslel, že by se jí mohl věnovat. Měl ale geny po otci, který byl svalnatý, i když nikdy necvičil.

„Ani já jsem v mládí neměl vztah k činkám, tělo jsem si vysekal prací,“ řekl pro MY Novohrad.

Kouřil, aby mu neumrzlo dítě

Jenže zatímco v kulturistice sklízel obdiv, v životě se mu tolik nedařilo. Kvůli alkoholu se zadlužil tak, že musel odejít z třípokojového bytu, ve kterém žil s manželkou a šesti dětmi.

Skončil v romské osadě, z níž pocházela jeho žena. Stloukl si nuznou chatrč o rozměrech 4×4 metry, neměl tekoucí vodu, elektřinu ani plyn. Většinu trofejí dal do zastavárny, aby měl alespoň nějaké peníze.

Pro dřevo na topení vyrážel několikrát denně šest kilometrů do kopce, přesto říkal: „Musel jsem v jednom kuse kouřit. Kdybych nekouřil, moje pětiměsíční dítě by asi umrzlo.“

Po pěti letech v osadě se dal do kupy, začal znovu pořádně trénovat a vítězit a s pomocí sponzorů získal dvoupokojový byt. Jenže kvůli dluhům za energie a svoz odpadu ho musel vyklidit, azyl našel v bytě pro sociálně slabé.

Teď už není ani v něm. „Po rozvodu mě žena vyhodila na ulici, od té doby jsem bezdomovec. Nemůžu sportovat, nemám na jídlo a zaměstnat mě nechtějí, protože mi za chvíli bude šedesát,“ citoval ho MY Novohrad.

I přes tenhle věk věří, že kdyby dostal šanci, ještě by se v kulturistice zvládl objevit na výsluní. „Čas se nedá vrátit. Sice jsem nejlepší léta promrhal, ale stále vím, že bych se dokázal vrátit na správnou kolej. Dejte mi čtyři měsíce na přípravu a troufnu si i na medaili z mistrovství Evropy,“ tvrdil.

„Jen potřebuju pomoc. Sám to nedokážu,“ řekl Cibuľa, dnešní smutný oslavenec.

Šéfové Chelsea vedou jednání o opuštění svého historického domova na Stamford Bridge. Ve hře je přestěhování na nový, větší stadion, který by řešil jak kapacitní omezení, tak velké ambice.

Navrhovaným místem je areál Earls Court v západním Londýně. Jenže stěhování čelí několika komplikacím, včetně finančních, plánovacích a komunitních překážek. Majitelé Chelsea jsou i nadále odhodláni najít řešení: ať už v Earls Court, nebo prostřednictvím přestavby stávajícího areálu.

Areál Earls Court v západním Londýně:

Dnešní Stamford Bridge už nestačí

Do hlediště Stamford Bridge, kde Chelsea sídlí od roku 1905, se v současné době vejde 40 341 diváků. To je doslova trpasličí číslo v porovnání s kapacitou stadionů Old Trafford nebo Emirates Stadium.

Zvýšení kapacity považují vlastníci za klíčové nejen pro zvýšení příjmů ze zápasů, ale také pro zajištění místa Chelsea mezi elitními evropskými celky. Plán na přestavbu Stamford Bridge se připravuje už několik let, ale zastavil se kvůli logistickým problémům. Hlavně kvůli blízkosti stadionu od tubusu londýnského metra. Toto umístění ztěžuje kompletní přestavbu areálu, takže logicky přišly na řadu jiné možnosti.

Jednou z alternativ k přestavbě Stamford Bridge je přesun do Earls Court. Chelsea jednala s londýnskou dopravní společností Transport for London (TfL) a developerskou společností Delancey, které se podílejí na budoucnosti tohoto areálu. 

Klub si jako možnou lokalitu pro svůj nový stadion vytipoval depo Lillie Bridge v Earls Court, které by mohlo být zahrnuto do plánu rozvoje s prvky dostupného bydlení.

Ani přesun do Earls Court však není bez překážek. Výbor pro rozvoj Earls Court (ECDC), který areál spravuje, má vlastní vizi smíšené výstavby. Ta v současné době nezahrnuje fotbalový stadion.

Tyto plány budou brzy předloženy místním zastupitelstvům, včetně Královského obvodu Kensington a Chelsea a Rady Hammersmith a Fulham. Pokud bude plán ECDC schválen, mohl by zablokovat naděje Chelsea na získání vysněného pozemku.

Vizualizace projektu ECDC, která nepočítá se stadionem:

Stěhování může zablokovat majitel stadionu

Nicméně se spekuluje o tom, že náklady na výstavbu ECDC by se mohly ukázat jako neúnosné. To by pak mohlo otevřít cestu ke schválení finančně výhodnějšího projektu víceúčelového stadionu Chelsea.

Kromě složitého plánování čelí Chelsea také interním problémům. Spolumajitelé klubu, společnost Clearlake Capital a Todd Boehly, jsou údajně ve sporu, což by mohlo rozhodovací proces zkomplikovat.

Vedle toho by se Chelsea musela dohodnout se skupinou Chelsea Pitch Owners (CPO), která je vlastníkem Stamford Bridge a má právo zablokovat jakékoli plány na stěhování.

Z finančního hlediska by si stěhování na Earls Court vyžádalo obrovské investice. Podle odhadů by jen samotný areál mohl Chelsea stát přibližně 500 milionů liber.

Majitelé klubu však považují tyto výdaje za nezbytné pro zajištění dlouhodobého růstu. Vybudování moderního stadionu světové úrovně by Chelsea umožnilo nejen zvýšit příjmy ze zápasů, ale také posílit komerční aktivity, čímž by se posílala finanční síla klubu.

Fanoušci se rozdělili na dva tábory

Potenciální stěhování vyvolalo fanoušků u Chelsea smíšené reakce. Na jedné straně je mnoho příznivců nadšeno myšlenkou většího a modernějšího stadionu, který považují za nezbytný pro udržení postavení klubu mezi evropskou elitou.

„Potřebujeme velký stadion, pojďme na to,“ napsal jeden z příznivců na sociálních sítích a vyjádřil tak názor těch, kteří touží po tom, aby se Chelsea posunula kupředu.

Na druhou stranu se ke Stamford Bridge váže nostalgie. Právě zde  Chelsea začala před více než sto lety svoji slavnou historii, kterou dovedla až k triumfům v Premier League, Lize mistrů a dalších evropských klubových soutěžích.

Pro některé fanoušky je myšlenka na opuštění takového historického místa těžko přijatelná. „Ztrácíme teď několik naprosto klasických stadionů,“ lamentoval další fanoušek a poukázal na nedávný odchod z dalších legendárních míst, jako jsou Upton Park a White Hart Lane.

Navzdory velkému zájmu o variantu Earls Court zástupci Chelsea zcela nevyloučili, že tým zůstane na Stamford Bridge. Klub nedávno získal pozemek o rozloze 1,2 hektaru v sousedství stadionu, který dříve vlastnila charitativní organizace pro bydlení veteránů.

Tato akvizice vyvolala novou diskusi o možnosti přestavby Stamford Bridge, ačkoli problémy spojené s takovým projektem zůstávají obrovské.

Rozhodnutí, zda Stamford Bridge opustit, nebo zůstat a pokusit se o přestavbu, je jedním z nejvýznamnějších v novodobé historii Chelsea.

Přestěhování na Earls Court by klubu mohlo poskytnout prostory a zázemí potřebné k tomu, aby mohl finančně konkurovat nejlepším evropským týmům. Opuštění slavného Stamford Bridge by však znamenalo zásadní změnu v samotné identitě fotbalové Chelsea.