Podívejte se na sestřih utkání, v němž Karolína Muchová porazila v osmifinále US Open Jasmine Paoliniovou | Video: Asociated Press

Osmadvacetiletá Muchová, která od loňského US Open nehrála takřka deset měsíců kvůli zraněnému zápěstí, přemohla finalistku letošního Roland Garros a Wimbledonu za 68 minut.

V dnešním zápase ztratila Češka jen jednou o servis, soupeřčino podání získala čtyřikrát.

Olomoucká rodačka přišla o podání ve třetí hře první sady. Česká tenistka si poté na lavičce aplikovala kapky do očí a následně se jí povedl obrat.

Od stavu 1:3 získala pět gemů po sobě a za 49 minut vyhrála první set.

Také ve druhé sadě předvedla Muchová vydařenou koncovku. Nejprve získala v sedmém gemu důležitý brejk na 4:3 a Paoliniová od té doby uhrála už jen jeden fiftýn.

Svěřenkyně trenéra Emila Miškeho prochází turnajem stále bez ztráty setu.

Proti Paoliniové uspěla i ve čtvrtém vzájemném utkání. Italka prohrála s českou soupeřkou na druhém turnaji „velké čtyřky“ po sobě, ve wimbledonském finále nestačila na Barboru Krejčíkovou.

Muchová postoupila do grandslamového čtvrtfinále pošesté v kariéře. Jejím maximem je loňské finále Roland Garros.

Ve čtvrtfinále narazí na Dánku Caroline Wozniackou, nebo Brazilku Beatriz Haddadovou Maiaovou.

Na konci sezony čeká přímý postup do Ligy mistrů, a to je pro všechny tři obrovská motivace. Nemohou si dovolit nic podcenit.

Hlavně Sparta se silnějším soupeřem z Hradce, ale i Slavia proti Pardubicím potvrdily obrovskou kvalitu, navíc teď obměnily jen dva hráče ze základu.

Jsem rád, že se potvrzuje můj názor, který na to navazuje, že hráč zahraje nejlíp na svém postu. Což třeba trenér Trpišovský ve Slavii tolik nedržel, s hráči hodně posouval, rotoval je možná až moc.

Jistě nemůžete hrát náročnou sezonu se dvanácti hráči, ale ani ne s osmadvaceti. Přesto teď, i když se nedostali do Ligy mistrů, ale proti Lille ukázali, jak strašně silný tým mají, stejně jako hodně početný kádr, mluví ještě o dalším posilování.

Tohle se může špatně vrátit v tom, že hráči budou nespokojení, protože málo hrají. Ve Slavii musí vědět sami nejlíp, co chtějí, zda to skutečně potřebují. Těžko to hodnotit dopředu…

Sparta přivedla v létě několik posil a teď i po postupu do Ligy mistrů prodala Kuchtu, který musel uvolnit místo Rrahmanimu. Když už si ho za tu cenu koupila, musí mu dát šanci, navíc jemu to hned vychází.

Až mě překvapilo, jak rychle odchod proběhl, ale tady se nehraje na city. Kuchta si to zaslouží, má kvalitu, odvedl tady cenné služby a v Midtjyllandu, který má podobnou filozofii hry jako Sparta, se může dál rozvíjet. Což je nejen z jeho, ale i z pohledu reprezentace dobrá zpráva.

Plzeň mohla vyhrát i prohrát, nakonec má bod. Nic se neděje, Liberec bude lepší, prezentuje se jako klub budoucnosti. Takovým se zdá i Hradec, i proti Spartě se mi moc líbil, přestože neuspěl.

Smíšené pocity mám z dění v Mladé Boleslavi. Výměna trenéra přinesla krátkodobý efekt. Postoupilo se do Konferenční ligy, přibyla venkovní výhra v lize.

Jenže vedení klubu by přece mělo uvažovat dlouhodobě, na celou sezonu, nebo spíš tři roky. Což sice tvrdí, že činí, ovšem doprovází to pro mě z lidského hlediska směrem k trenéru Holoubkovi nepochopitelný krok.

Takhle se přece nejedná s člověkem, ale s kusem hadru. Vždyť Holoubek přináší do fotbalu energii, má rád každodenní práci, je to profík. Myslím, že i on by v Maďarsku vyhrál a postoupil… Já vím, už se něco podobného stalo i jinde. Pořád si však myslím, že i nepříjemné věci se dají řešit na úrovni.

Kozel šanci chytil

Ani v Liberci to v létě s trenérem neproběhlo ideálně. Proto mě těší, že Luboš Kozel, kterého si vážím jako slušného člověka už od hráčské éry, našel hned novou motivaci v konkurenčním Jablonci, kde kdysi na postu kouče začínal. A podívejte se, jak se jí chytil!

Udělal dobrou přípravu, uklidnil rozloženou kabinu a mužstvo po minulé bídě zase jede. V Jablonci bylo po dlouhé době na Spartu vyprodáno, pak vyhrál na Bohemce, teď další bod ze Slovácka.

Lidi si tady znovu fotbal užívají, baví je, to jsem až nečekal. Ještě by se jim líbilo, kdyby tu působilo víc hráčů z regionu, vždyť i dorost postoupil do extraligy na úkor Bohemians. Ale to se asi u pana Pelty nedočkají…

Ještě jedna věc mě potěšila, a to forma Jana Klimenta. Sleduju ho od té doby, co po Euru do 21 let, kde dal hattrick, odešel do Stuttgartu.

Považoval jsem ho doteď za znehodnocený talent. On teď konečně, vlastně poprvé, dostal důvěru a chce ji splatit, prosadit se. V Plzni měl momenty neskutečné, pak mi ho až bylo líto, když se mu něco nepovedlo a zase nehrál. Věřím mu, i když ho neznám osobně.

Olomouci se daří, na trenérském postu ho oživil taky místní kluk Janotka, jako fanouška fotbalu mě to těší.

Co se děje v Bohemce?

Zato v Bohemce, kde jsem taky hrával, něco neladí. Chybí mi tam to „bohemácký“ urvat to za každou cenu. Možná chtějí hrát líbivěji, ovšem nejdřív přece musím ukázat to, na co opravdu mám. Přál bych si, aby se prezentovali na lepších příčkách delší dobu. Věřím, že se probudí, vlastně mi ani nic jiného nezbývá.

Nikdy se situace rapidně nezmění odchodem nebo zraněním dvou tří hráčů. To samé totiž platí o Teplicích, u nichž jsem čekal, že navážou na sympatické jaro. Jenže teď jim to jednoznačně nejde.

Možná že klukům narostlo sebevědomí, že nejdou úplně domrtva i do posledního kroku… Musí začít od základu. Bránit, běhat, bojovat. A pak se možná chytnou i ti kreativní, kteří ovlivní kvalitu hry.

Vím, že se tam mluví o prodeji klubu. Ale zákulisím to není, zázemí mají slušné. Lidi, co tam dělají fotbal, za Teplice dýchají a padli by za ně.

Jinak to vidím v Českých Budějovicích, které teď, zní to asi krutě pro „klokany“, neporazily ani tu trápící se Bohemku.

Přitom potřebují vyhrát aspoň dva zápasy za sebou, aby se chytily. Franz Straka se asi může rozkrájet, ale nemá kvalitu, z čeho ten obrat udělat. A v zimě už může být pozdě, vidím to s nimi dost špatně.

Na druhou stranu mají dlouhodobé problémy, a přestože to nikomu nepřeju, může je ten jeden rok ve druhé lize stmelit, sebrat a pomoci odrazit se zpátky.

Osmadvacetiletý Ital se proti diskvalifikaci marně bránil argumentem, že ho ve skifu zapomněl a rozhodně z něj s nikým nekomunikoval.

„Pravidla neříkají, že v lodi nesmíte mít mobilní telefon. Nesmíte z něj s nikým hovořit. Předložil jsem svůj telefon rozhodčím, aby viděli, že poslední hovor byl ze sobotního večera,“ prohlásil Perini podle agentury ANSA.

Italský svaz podal proti jeho diskvalifikaci protest, ten však mezinárodní federace zamítla. Na třetí místo se posunul Australan Erik Horrie.

Podívejte se, jak vypadalo místo činu, i na záběry Rickyho Pearsallu na tréninku | Video: Asociated Press

Pearsalla si vybrali San Francisco 49ers jako svou první volbu hned v úvodním kole letošního draftu a třiadvacetiletý rodák z Phoenixu se chystal na svůj debut v NFL, nejlepší lize amerického fotbalu na světě.

Podle stanice ABC7 rozdával Pearsall v sobotu podpisy na předsezonní akci pro fanoušky.

Z autogramiády mířil sám pěšky na náměstí Union Square, když ho krátce po půl čtvrté odpoledne přepadl na rohu ulic Geary a Grant ozbrojený muž a chtěl mu ukrást luxusní hodinky značky Rolex.

„Mezi panem Pearsallem a podezřelým došlo k potyčce a střelba ze zbraně podezřelého zasáhla pana Pearsalla i podezřelého,“ citovala agentura AP Billa Scotta, policejního šéfa San Franciska.

Policisté, kteří byli u místa činu, ihned zareagovali, zraněnému fotbalistovi poskytli první pomoc a pachatele zatkli.

Je jím sedmnáctiletý mladík z Tracy, města vzdáleného asi sto kilometrů od San Franciska, který podle Scotta neměl žádného komplice a jednal na vlastní pěst.

Policie také nemá žádné indicie, že by se Pearsall stal terčem ataku kvůli tomu, že je profesionálním sportovcem a hráčem místního fotbalového týmu.

Nadějný wide receiver byl převezen do nemocnice, kde byl hospitalizován ve vážném, ale stabilizován stavu.

„Prosíme, abyste v tuto chvíli respektovali jeho soukromí. Myslíme a modlíme se za Rickyho a celou jeho rodinu,“ napsali v prohlášení San Francisco 49ers.

Pearsallova matka v neděli na sociálních sítích uvedla, že její syn měl „extrémní štěstí“, když střela vyšla jeho zády, aniž by zasáhla některý z životně důležitých orgánů.

Tentýž den pak byl fotbalista z nemocnice propuštěn v „dobrém stavu“.

Do stejné nemocnice byl převezen i lupič, o jeho stavu však nebyly poskytnuty žádné informace.

Nová sezona NFL začíná tento týden, 49ers ji zahájí příští pondělí domácím soubojem s New York Jets.

Jak informovala ruská stanice Mač TV, Petrohrad si zpestřil přípravu zápasem v rámci klubu.

Došlo na divokou přestřelku. Modří přehráli bílé 13:9 po třetinách 5:2, 4:2 a 4:5.

Nejproduktivnějším hráčem klání byl na straně vítězů 43letý Roman Rotenberg, syn Borise Rotenberga, oligarchy a blízkého spolupracovníka ruského prezidenta Vladimira Putina. Stejně jako otec je na sankčním seznamu řady zemí.

V ruském hokeji zastává vícero funkcí, v petrohradském SKA už několik let působí mimo jiné jako hlavní trenér.

Hokej podle údajů ze statistické databáze Elite Prospects na významné mládežnické či seniorské úrovni nikdy nehrál.

Ve zmíněné přípravě byl přitom hlavní hvězdou svého výběru. Vstřelil šest branek a na jednu nahrál. Výrazně tedy přispěl k výhře.

Tak dobře si nevedl ani Rotenbergův spoluhráč Jevgenij Kuzněcov. Dlouholetá hvězda zámořské NHL, která do Petrohradu zamířila o letní přestávce, posbírala pět bodů (1+4).

Na straně vítězů se ukázal také 69letý Alexandr Medvěděv, předseda klubového představenstva a někdejší šéf KHL. Připsal si gól a asistenci.

Nejvíc každopádně zářil Rotenberg. Gólostrojem z pozice muže, který hokej profesionálně nehrál, mohl leckomu připomenout dřívější výkony prezidenta Putina.

V minulé sezoně KHL skončilo SKA pod vedením kouče Rotenberga ve čtvrtfinále. Na titul čeká od roku 2017.

Aktuální ročník ruské soutěže startuje už 3. září, o dva dny později půjde do akce Petrohrad. 

Bohatý klub bude nastupovat v Ledovém paláci, přestože minulou sezonu dohrával ve SKA Areně, což je dle kapacity největší hokejový stadion na světě. Po otevření ale trpí problémy. V červnu tam vypukl požár. Petrohrad se proto rozhodl, že nadcházející ročník odehraje ve starší hale.