Podívejte se na sestřih utkání nizozemské ligy Feyenoord – Twente | Video: Asociated Press

I když to na hřišti pořád nevypadá bůhvíjak, alespoň výsledkově se Priskeho tým nejspíš chytá.

Dánský kouč, po mizerném vstupu slavného klubu do sezony silně kritizovaný, zažil poprvé na nizozemské adrese dvě výhry v řadě.

Na triumf 3:2 v Lize mistrů navázal v neděli v Eredivisie před vlastními fanoušky v souboji Twente. 

Úspěch se však nerodil lehce a Feyenoord nebyl na vyprodaném stadionu De Kuip lepším celkem.

Na držení míče hosté vyhráli 56:44, vyslali víc střel na bránu (5:2) a zahrávali i víc rohů (6:5).

Mohli jít i do vedení, jenže Daan Rots ve vyložené šanci zamířil těsně vedle tyče. „Nekontrolovali jsme míč, rychle jsme ho odevzdávali,“ viděl Priske, že se jeho celku nedařilo.

Přesto domácí otevřeli skóre, když se po centru Huga Buena prosadil hlavou Ajase Ueda. Do pauzy navíc potěšil Priskeho ještě Hwang In-beom, když potrestal chybu v rozehrávce brankáře Larse Unnerstalla.

Enschede snížilo v 79. minutě poté, co Sem Steijn překonal Timona Wellenreuthera, a Feyenoord se pak k udržení těsné výhry prozdržoval. Žlutou kartou to odnesl jen Quinton Timber, to ale Feyenoordu zas tak nevadilo.

„Naše sebevědomí roste, stejně tak týmový duch. To se projevilo ve finální fázi, kdy jsme se museli bránit,“ uznal Priske, že byl jeho tým pod tlakem a za hubenou výhru a tři body musel být hodně rád.

„Díky tomuhle důležitému vítězství v těžkém zápase to pro nás byl skvělý týden. Blížíme se tam, kde bychom chtěli být, ale ještě nás čeká hodně kroků,“ vykládal dánský kouč, který v předchozích dvou sezonách dovedl pražskou Spartu k titulům v české lize.

V tabulce poskočil Feyenoord na šesté místo, na bezchybný Eindhoven ztrácí propastných jedenáct bodů, má však zápas k dobru.

Nizozemská fotbalová liga – 8. kolo:

Feyenoord Rotterdam – Twente Enschede 2:1, Ajax Amsterdam – Groningen 3:1, Deventer – Almelo 4:1, Heerenveen – Zwolle 1:1, Sittard – Alkmaar 1:0, Breda – Nijmegen 1:0, PSV Eindhoven – Sparta Rotterdam 2:1, Utrecht – Waalwijk 3:2.

Když Boris Michajlov vyrazil na led spolu s Valerijem Charlamovem a Vladimírem Petrovem, byla branka soupeřů vždy v ohrožení.

Hokejová legenda, která v neděli oslavila osmdesátiny, vybojovala v dresu SSSR dvě olympijská zlata a osm titulů mistra světa.

Michajlovova hráčská kariéra byla především spjata s klubem CSKA Moskva. V barvách armádního klubu hrál od roku 1967 do 1981 a rodák z tehdejšího hlavního města Sovětského svazu byl jednou z nejvýraznějších postav své éry.

Jako důležitý hráč sovětské reprezentace byl klíčovou postavou ve slavných zápasech „Summit Series“ v roce 1972 proti Kanadě, kterou reprezentovaly hvězdy profesionální NHL.

Jeho neúnavná práce na ledě, vůdčí schopnosti a taktické myšlení mu mezi soupeři zajistily velký respekt.

Po skončení hráčské kariéry se Michajlov vrhl na trenérskou dráhu. V letech 1992 až 1995 a 2001 až 2002 vedl ruskou reprezentaci, s níž na mistrovství světa v roce 1993 získal titul a o devět let později stříbro. Jako trenér proslul důrazem na disciplínu a taktiku.

Minulý týden obdržel u příležitosti svých 80. narozenin od ruského prezidenta Vladimira Putina vysoké státní vyznamenání. Řád za zásluhy o vlast II. stupně dostal za přínos k rozvoji ruského sportu a za dlouholetou práci ve sportu.

Michajlovovo ocenění však vyvolalo i kontroverze kvůli jeho zapojení do politiky. Populární „Kapitán“ je totiž spojen s “ Týmem Putin“. Tuto iniciativu založil v roce 2017 Alexander Ovečkin na podporu ruského prezidenta.

Kampaň si kladla za cíl získat podporu pro Putinovu politiku a zahrnula řadu významných ruských osobností, včetně sportovců jako Michajlov, Maria Šarapovová či Jevgenij Malkin.

Jejich veřejná podpora ruského prezidenta vzbudila kritiku. To se týkalo zejména zahraničí, kde je Putin často terčem kontroverzí kvůli svým politickým krokům a mezinárodnímu napětí.

Mohlo by vás zajímat:

V žádném utkání v rámci prestižní basketbalové ligy dosud nikdy nehráli otec a syn ve stejné době, natož ve stejném týmu.

K historickému okamžiku došlo v den 20. narozenin Bronnyho Jamese. Do hry naskočil jako střídající hráč na začátku druhé čtvrtiny a připojil se na palubovce ke svému hvězdnému otci. Oba si vysloužili ovace zaplněných tribun.

„Je to docela cool pro nás oba a zvlášť pro celou naši rodinu. Určitě je to chvíle, na kterou nikdy nezapomenu,“ řekl po zápase LeBron James.

„Pro mě jako pro otce to znamená hrozně moc. To, že jsem měl na své děti takový vliv, že můžu se synem takový okamžik prožít a navíc s ním pracovat, to je to nejlepší, v co může otec doufat nebo si přát,“ dodal.

Rodinná spolupráce ale zpočátku vázla. Bronny začal dvěma ztrátami a LeBron v úvodní společně dvouminutovce přidal další.

Devětatřicetiletá hvězda Lakers následně proměnila tříbodový pokus a při dalším útoku otec vybídl přihrávkou syna k další trojce, ten ale střelu neproměnil.

„Doufal jsem, že tam ta trojka spadne. Byl by to skvělý moment. Ale jsem si jistý, že jich ještě spolu budou mít spoustu,“ řekl trenér JJ Redick po zápase s úsměvem.

LeBron, jenž se chystá na 22 sezonu v NBA, nakonec odehrál jen první poločas s bilancí 19 bodů, pět doskoků a čtyř asistencí.

Bronny, jehož Lakers draftovali ve druhém kole, odehrál po přestávce ještě devět minut, další střelu ale na koš nevyslal. Za 13 minut na hřišti tak zůstal bez bodu, zapsal dva doskoky a čtyři ztráty.

Pokud společně nastoupí i v základní části NBA, stanou se teprve třetí dvojicí otec-syn, která kdy zasáhla do některé z elitních severoamerických profesionálních soutěží.

V baseballové MLB si spolu zahráli Ken Griffey senior a junior v dresu Seattlu Mariners v několika zápasech v letech 1990 a 1991.

Hokejová legenda Gordie Howe hrál se syny Martym a Markem za Houston Aeros ve WHA a Hartford Whalers v NHL.

Sparta se po poločase musela sbírat ze ztráty 0:2 a i když se hrála Letenských v Edenu výrazně zvedla, nestačilo jim to ani na bod. Na vedoucí sešívané jim jich v tabulce schází už šest.

„Ano, situace pro nás není příjemná, ztrácíme šest bodů, ale nebudeme panikařit. Budeme věřit naší cestě a tomu, co nám vycházelo. Nejsme samozřejmě z této situace šťastní, máme dvě porážky po sobě,“ nechal se slyšet lodivod Sparty Lars Friis.

Mizerný start do zápasu prý ale rozhodně nebyl zapříčiněný tím, že by účastníka letošní Ligy mistrů Slavia nějak zaskočila, nebo že by ji dokonce podcenili.

„Věděli jsme, co nás čeká, jakým stylem Slavia hraje. Prezentuje se tak i v pohárech, v nichž dokáže potrápit velmi silné mančafty. Prohráli jsme bitvu, ale rozhodně ne válku,“ bere prohro sportovně Friis.

Přestože byl v závěru zápas hodně napjatý i kvůli červeným kartám na obou stranách, Friis měl pro sudího Szikszaye spíše slova chvály.

„Rozhodčí nám dovolil hrát fotbal, to je vždycky ohromně důležité pro tak velké zápasy. Navíc dokázal i ochránit hráče. Jakmile se z toho stane soubojová válka, tak je nemožné sehrát dobrý zápas. Líbilo se mi to. Byl to asi nejlepší výkon sudího v derby, co jsem za poslední dobu viděl,“ prohlásil.

Obě červené padly v nastavení. Nejprve dostal druhou žlutou po strkanici stoper Martin Vitík, následně se nechal vyprovokovat i domácí záložník Oscar po strčení do Rahmaniho sudí vyloučil i jeho. 

„Musím říct, že rozhodčí to 90 minut zvládal velmi dobře, takže nebyl důvod pro nějaké vzplanutí emocí. Na druhou stranu jsem od kolegů slyšel, že druhá žlutá pro Martina Vitíka neměla být. Prý na brankáře nešlápl, měl to být spíš domácí hráč, takže jsem čekal, že se mu vyloučení odvolá, ale nestalo se tak. Obecně si myslím, že to nebyl zápas na udělení dvou červených,“ dodal.

Friis musí nyní během reprezentační pauzy popřemýšlet, proč Sparta v Lize mistrů září, zatímco doma body ztrácí.

„Rozdíl je nejspíš především v tom, že zatímco doma musíme všechny porazit a vyhrát, jsme týmem, který dobývá soupeře, tak v Evropě je to mnohdy naopak. Občas mi přijde, že v české lize je pro většinu týmů duel se Spartou jako zápas v Lize mistrů. Musíme si s tím umět poradit, být více kreativní,“ uvedl.

Podívejte se na sestřih závodu Paris – Tours, ve kterém se blýskl český jezdec Mathias Vacek únikem a po spurtu obsadil druhé místo | Video: Asociated Press

Dvaadvacetiletý Vacek a o devět let starší Laporte zůstali v čele osamoceni poté, co se jich zhruba 22 km před cílem na rozbahněné cestě neudržel Vackův dánský kolega z týmu Lidl-Trek Mads Pedersen.

Dvojice pak spolupracovala až do cíle a nedala pelotonu šanci na dostižení.

V cílové rovince bronzový medailista z letošních olympijských her a bývalý vicemistr světa a mistr Evropy nastoupil Vackovi z prvního místa a český cyklista už síly na jeho předjetí nenašel.

„Měl lepší spurt, já na víc dnes neměl. Chrisovi gratuluju, jsem spokojený s tím, jak to dnes dopadlo,“ uvedl Vacek na týmovém webu.

Letošní mistr republiky v časovce si připsal páté druhé místo v sezoně, dvě nejcennější vybojoval v srpnu na Vueltě.

Zároveň Vacek vylepšil na tradičním francouzském závodě šestou pozici Petra Vakoče z roku 2020.

„Znovu druhý… Samozřejmě jsem trochu zklamaný, ale blížíme se. Do další sezony půjdu s velkým sebevědomím,“ řekl účastník olympijských her v Paříži.

Spurt hlavní skupiny o třetí příčku vyhrál Belgičan Jasper Philipsen.