Měsíc: Říjen 2024

Když mě bude reprezentace potřebovat, rád přijedu, říká fotbalista Brabec


Už čtvrtou sezonu hájí barvy Arisu Soluň bývalý fotbalový reprezentant Jakub Brabec. Momentálně s klubem vede řeckou nejvyšší soutěž, herně se mu daří a je v druhém největším řeckém městě navýsost spokojený.

Ani ve 32 letech se nevzdává naděje na návrat do českého národního týmu, v němž nuceně skončil loni v listopadu po návštěvě olomouckého nočního baru Belmondo před kvalifikačním duelem s Moldavskem. ČTK to řekl přímo v Aténách, kde se připravoval se svým klubem na dnešní pohárové utkání s AEK Atény.

Brabec loni společně s Janem Kuchtou a Vladimírem Coufalem dva dny před závěrem kvalifikace o postup na mistrovství Evropy navštívili noční podnik v Olomouci a po aféře byli z týmu vyřazeni. Zatímco Kuchta s Coufalem se pod vedením nového kouče Ivana Haška do reprezentace vrátili, Brabec zůstal mimo a na ME nominován nebyl.

„Já už to nechci vířit, jen zopakuji, že to byla ode mě hloupost, která mě moc mrzí. O tom není třeba pochybovat. Už to bohužel nezměním, je to prostě součást života. Ale tím, že Kuchtič s Cufem nakonec v národním týmu pokračují, dokazuje, že hlavní je výkonnost a tato aféra už nemá vliv,“ řekl ČTK Brabec.

Jeho nominace na ME byla dlouho na vážkách, ale Hašek ho nakonec do Německa nevzal a přiznal, že to bylo jedno z nejtěžších rozhodnutí ohledně nominace.

„Mluvili jsme spolu, vím, že se už na aféru v Belmondu nedíval, ale dal příležitost mladším hráčům, co vylétli nahoru,“ konstatoval Brabec. Situaci bere jako přirozený vývoj, což ale neznamená, že považuje reprezentační kariéru za uzavřenou. „Když mě bude národní tým potřebovat, rád přijedu,“ řekl rezolutně.

Možná ta chvíle přichází nyní. Aris vede řeckou ligu, Brabec patří mezi opory a v dosavadních devíti utkáních nechyběl na hřišti ani minutu. „Hrajeme o špici tabulky, na což jsme úplně nebyli zvyklí. Jsem tu maximálně spokojen. Vážím si toho, že si tady váží mě,“ uvedl Brabec.

S klubem by v lize rád atakoval první čtyřku. Soutěž změnila systém a do nadstavbových bojů o titul postoupí pouze čtyři týmy namísto dosavadních šesti.

„Máme konkurenci městského rivala PAOK a tří aténských týmů. Do play off je ještě daleko, ale věřím, že to zvládneme,“ přál si dvaatřicetiletý odchovanec Sparty. Po jeho příchodu do Soluně v srpnu 2021 bylo nejlepším výsledkem třetí místo hned v premiérové sezoně a následná účast v Konferenční lize.

V Arisu má Brabec dva české parťáky. Vladimíra Daridu, který přišel už v lednu 2023, a od srpna Martina Frýdka. Na příchodu obou měl Brabec podíl. „Myslím, že Vláďovi přechod z bundesligy do Řecka sedl, že něco podobného hledal. Znal jsem i Frýďase a za oba jsem se zaručil, že jsou to hráči na výborné fotbalové i lidské úrovni. Z legrace nám v kabině říkají, že jsme česká mafie,“ prohlásil s úsměvem Brabec.

Během kariéry v českých klubech hrával mimo jiné za Spartu i Plzeň a v neděli sledoval šlágr mezi těmito kluby, který domácí Západočeši vyhráli 1:0.

„Českou ligu hodně sleduji a jsem rád, že výkonnost týmů roste, což potvrzují nejen doma, ale i v evropských pohárech. Myslím, že by česká top trojka přední řecké týmy mohla zdolat zásluhou poctivosti, bojovnosti a taktické vyzrálosti,“ přemítal Brabec.

Otec tří dětí má v Soluni smlouvu ještě na dva roky a velice rád ji dodrží, nebo i prodlouží, pokud bude v klubu zájem.

„Jsme tady s rodinou maximálně spokojeni. V milionové Soluni jsme si zvykli, jsou zde krásné pláže, nejstarší dcera tu chodí do školy, umí anglicky i řecky, další dvě ratolesti i manželka ji v jazycích dohánějí. Kdybych ještě další rok či dva k současné smlouvě přidal, pak by byl návrat do Česka už asi hodně těžký,“ naznačil Brabec, že by se s rodinou mohl trvale usadit v Řecku.



Zdroj příspěvku

Hadamczik o kauze odměn za zlato: Hráči se mají starat o to, aby hráli hokej


Prezident hokejového svazu Alois Hadamczik i s odstupem času trvá na tom, že odměny pro členy zlatého týmu, kteří v Praze dobyli titul mistrů světa, byly rozděleny správně.

Ačkoliv někteří z nich dali veřejně najevo, že se jim nepozdává, když šéf českého hokeje slíbil před květnovým turnajem všem hráčům milion korun na hlavu za zlato, ale útočníci Radan Lenc s Michalem Kovařčíkem pak obdrželi jen čtvrtinu, neboť se nedostali na turnajovou soupisku.

Hadamczik se po delší době vyjádřil k nejasnostem ohledně finančních prémií během dnešní tiskové konference v Praze.

Za spoluhráče, kteří nakonec do turnaje MS nezasáhli, orodovali především brankář Petr Mrázek nebo obránce Radko Gudas.

Kabina trvala na tom, že si navýšené prémie zaslouží všichni, včetně početného realizačního štábu a konče náhradníky mimo soupisku. Podle Hadamczika však bylo vše od začátku nastavené jasně.

„Žádná kauza nebyla. Hráči mají hrát hokej a mají se starat o to, aby hráli. Tak to dělají i v NHL, k takovým věcem se nemají vyjadřovat. Vím, že máme demokracii, ale každý má nějaké pravomoce. Jestliže jde prezident svazu do kabiny a řekne ‚pánové, navyšujeme prémie, budete mít milion za titul, za druhé místo 750 tisíc, za třetí 500 tisíc a za čtvrté tuším 350 tisíc‘, tak všichni to dostali. ‚Všichni‘ pro mě znamená ti, kteří měli právo zasáhnout do hry během mistrovství světa,“ uvedl Hadamczik.

„Léta jsem národní tým trénoval a vždy minimálně třem hráčům řeknete, že nebudou napsaní na soupisce, a pokud přijedou hráči z NHL, tak že pojedou domů. Hráči to respektují a že by někdo řekl ‚co mi za to dáš‘, to se nikdy nestalo,“ doplnil Hadamczik, jenž vedl reprezentační A-tým v letech 2005 až 2008 a 2010 až 2014.

Má za to, že splnil přesně to, co slíbil. „Jestliže soupiska čítala 26 hráčů, tak 26 hráčů včetně Jana Ščotky, který nastoupil jen do posledního utkání, dostalo milion korun. Myslím, že svaz by měl spíš dostat uznání za to, jak se k tomu postavil. Proto to jako žádnou kauzu neberu. Slovo, které jsem dal, tak jsem s výkonným výborem pak projednal a splnil. Víc k tomu není co komentovat,“ řekl.

„Navíc Jarda Jágr tehdy na výkonném výboru vystoupil a řekl, abychom udělali při MS v domácím prostředí výjimku a odměnili ty, kteří zůstali u týmu, a dali jim 250 tisíc. Radan Lenc a Michal Kovařčík tam zůstali. I když nemuseli, u týmu chtěli zůstat. Oba ti kluci dostali za to, že byli součástí týmu – i když nemohli hrát a zůstali tam na vlastní žádost – každý po 250 tisících. Proto myslím, že svaz splnil veškeré dohodnuté podmínky,“ připomněl Hadamczik.

Hráče chce navíc odměnit hodinkami z limitované série od společnosti Prim.

„Ty hodinky jsou nad rámec všeho. Dostali jsme je zhruba před deseti dny. Na zadní straně hodinek je jméno hráče, informace o tom, že je mistrem světa, zepředu je trikolora a další detaily. Myslím, že svaz se k tomu všemu náležitě postavil, protože si vážíme výsledku, jehož hráči dosáhli. Takže nemluvme o kauze, když někdo řekl slovo ‚všichni‘. Kdyby tam stály dvě uklízečky v rohu, tak by se do toho také započítávaly? Všichni znamená hráči na soupisce mistrů světa,“ zdůraznil na závěr Hadamczik.



Zdroj příspěvku

Už dost, děsí nám děti. Ruská hvězda pokračuje v sebedestrukci v přímém přenosu


„Omlouvám se, polepším se, pracuji na tom,“ opakuje Andrej Rubljov po každém ze svých výlevů. Intenzita jeho vzteku nemá v tenisovém prostředí obdoby. Ruský hráč znovu ztratil veškerou sebekontrolu na halovém turnaji v Paříži, jako už několikrát předtím se mlátil raketou tak zběsile, až mu tekla krev. Svět tenisu už toho má dost.

Dlouhé roky patří do elitní světové desítky, jenže ve chvílích, kdy jde o všechno, zůstává pravidelně za očekáváním. Na grandslamech se mu nedaří, což se v průběhu posledních let stále výrazněji podepisuje na jeho psychice.

Andrej Rubljov je mezi ostatními tenisty mimo kurt oblíbený pro svou pohodovou a nekonfliktní povahu, na okruhu nemá nepřátele. Když se ale na dvorci ztratí v negativních emocích, mění se v uzlíček nervů. A potom schytává tvrdou kritiku.

V úterý překvapivě prohrál na pařížské „tisícovce“ ve dvou tie-breacích s Argentincem Franciscem Cerundolem a během zápasu vyděsil fanoušky dalším ze svých „blackoutů“.

Raketou se třískal do kolena tak silně, až si přivodil tržnou ránu. Záběry oběhly sociální sítě a vzbudily vlnu pohoršení.

„Tohle už není vtipný meme, ale zdroj vážných obav. Tohle je očividně hlubší problém a žádá si pomoc sportovního psychologa,“ uvedl známý tenisový novinář Jon Wertheim a zamyslel se nad tím, zda by podobně násilné chování nemělo do budoucna v tenisových pravidlech znamenat přísnější trest, než jakým je pouhé varování.

Pod jeho příspěvkem se rozhořela plamenná diskuse, vícero lidí v ní poukazovalo na to, jak chování Rubljova děsí jejich děti. 

„Jeho chování je zdrojem obav už nějakou dobu a nic se nezměnilo. Dívala jsem se na to se svou neteří, je jí dvanáct a miluje tenis. A tohle ji opravdu vyděsilo. Vím, že Andrej nechce nikoho strašit, ale už je nutné, aby to řešil,“ napsala jedna z uživatelek sociální sítě X.

Paříž je letos s řáděním sedmadvacetiletého Rusa pevně spojená.

Podobný úlet předvedl i na grandslamovém Roland Garros. Ve třetím kole si v duelu s Italem Matteem Arnaldim neodpustil několik vzteklých scén na hraně psychického zhroucení a zničil vlastní naděje na úspěch.

Během utkání se surově se mlátil raketou, několik jich zničil, kopal do lavičky a hádal se s rozhodčí, přičemž se jí s rukou na jejích zádech snažil přimět k novým kontrolám stopy míčku, přestože už sudí dávno rozhodla.

Někdejší britský tenista Tim Henman potom označil Rusovo chování jako „sebedestrukci“.

„On opravdu zničil sám sebe. Může se stát, že se člověk naštve, ale pak musí reagovat a říct si: Okej, vypustil jsem frustraci ven, teď musím začít hrát tenis. U něj to ale nepřišlo,“ řekl Henman. Rubljovovo „šílenství“ tehdy překvapilo i slavného bouřliváka Johna McEnroea. 

„Totálně se mu to vymklo. O bláznění na kurtu něco vím, ale vy musíte vědět, kdy je čas dát si zpátečku,“ prohlásil Američan.

Rubljov se poté kál: „Jsem naprosto zklamán sám sebou a tím, jak jsem se choval a jak jsem hrál. Nepamatuji se, že bych se někdy choval hůř.“ 

V létě se pak v rozhovoru pro Tennis Majors svěřil s tím, že několik let bojuje s depresemi. „Trpěl jsem. A v této sezoně jsem pocítil, že už nejsem schopen se kontrolovat. Začal jsem vybuchovat,“ uvedl a pochvaloval si zlepšení.

„Stávalo se mi to na kurtu čím dál víc, v normálním životě dokážu zůstat klidný. Teď se ale pár měsíců cítím lépe a lépe,“ dodal sedmý hráč světa s optimismem, který se ukázal jako předčasný.





Zdroj příspěvku

Fotbalisté Slovácka vypadli z domácího poháru po prohře v Kroměříži


Fotbalisté Slovácka ve 3. kole domácího poháru nečekaně prohráli na stadionu třetiligové Kroměříže 1:3 a jsou v MOL Cupu druhým vyřazeným týmem z nejvyšší soutěže. Celku z Uherského Hradiště se hrubě nepovedlo první utkání po trenérské změně a víkendovém odvolání kouče Romana Westa.

Kroměříž se postarala i o druhé vyřazení prvoligového mužstva v této pohárové sezoně. V předchozím kole aktuální lídr MSFL, moravské části třetí ligy, překvapivě postoupil po vítězství 1:0 přes Karvinou.

Další prvoligové celky dnes roli favorita ve venkovních zápasech zvládly a postoupily. Bohemians 1905 zvítězili nad Vyškovem 1:0 stejně jako Hradec Králové v Praze na stadionu Loka.

Mladá Boleslav vyhrála v Polici nad Metují 3:1, Teplice stejným poměrem porazily Líšeň a Ostrava totožným výsledkem zdolala Varnsdorf. Pardubice po sobotní trenérské změně zvítězily 2:1 v Zápech.

Slovácko po odvolání Westa převzal dosavadní asistent Jan Palinek, který byl ale v zápise o utkání vedoucím mužstva a role trenéra při zápase oficiálně připadla Janu Baránkovi. Pozměněné realizační tým postavil v Kroměříži silnou základní sestavu, favorit ale zahazoval šance a po víkendovém debaklu 0:4 v Liberci si připsal další velký neúspěch.

Bohemians 1905 se proti Vyškovu v jeho azylu v Drnovicích dlouho střelecky trápili. Zápas ve prospěch favorizovaných Pražanů proti třetímu celku druhé nejvyšší soutěže rozhodl až v 82. minutě dorážkou střídající Aleš Čermák.

3. kolo českého fotbalového poháru MOL Cupu:

Kroměříž – 1. FC Slovácko 3:1 (1:0)

Branky: 38. Moučka, 78. Červenka, 90.+5 Bartoš – 87. Kozák.

Sestava Slovácka: Fryšták – Blahút, Vaško, Břečka, Reinberk (46. Sinjavskij) – Souček (46. Trávník) – Petržela (60. Krmenčík), Křišťan (60. Kim Sung-pin), Havlík, Juroška (77. Kvasina) – Kozák. Trenér: Baránek.

Vyškov – Bohemians Praha 1905 0:1 (0:0)

Branka: 82. Čermák. ČK: 90.+1 Piško (Vyškov).

Sestava Bohemians: Reichl – Křapka, Petrák, Vondra – A. Kadlec (60. Kovařík), Jánoš (60. Hůlka), Novák (60. Čermák), Shejbal (80. Vala) – Hrubý – Zeman, Drchal (75. Matoušek). Trenér: Veselý.

Zápy – FK Pardubice 1:2 (1:1)

Branky: 3. Duben – 9. Fousek, 58. Zifčák.

Sestava Pardubic: Budinský – Svatoš (73. Zarate), Tecl, Koukola, Mareš – Halda (90.+2 Machů), Mukwelle – Fousek (46. Pandula), Darmovzal (90. Velasquez), Leipold (73. Miláček) – Zifčák. Trenér: Žmolík.

Líšeň – FK Teplice 1:3 (1:1)

Branky: 24. Vlasák – 21. vlastní Ilko, 48. vlastní Otrísal, 84. Radosta. ČK: 60. Mionič – 67. Sedláček.

Sestava Teplic: Němeček – Bílek (61. Urbanec), Mareček (46. Kričfaluši), Mičevič (86. Harušťák), Labík – Radosta, Havelka, Sedláček, Beránek – Vachoušek (76. Cykalo), Horský (61. Emmer). Trenér: Frťala.



Zdroj příspěvku

Nejhorší krize za čtyři roky. Třinec bublá: Někdo si dělá, co chce, jiný je pasažér


Osm zápasů bez vítězství za tři body. To je série, jakou hokejový Třinec v základní části extraligy čtyři roky nepamatuje. Majitelé posledních pěti českých titulů na sebe vrší jeden bídný výsledek za druhým a zaklínadlo, že začnou hrát, až když bude potřeba, znovu slyšet nechtějí.

Čas, kdy je potřeba začít hrát, už pro Oceláře nastal. V posledních letech platilo, že základní částí nenápadně proplují a motory naplno zapínají v play off. Vloni na jaře takhle získali titul jako první celek z předkola.

Ovšem nyní se Třinec po 16 zápasech octl na samotné hraně postupové dvanáctky, má jen tři plnotučná vítězství a venku ještě nevyhrál vůbec. Pod ním se krčí pouze zoufalá Plzeň a Liberec, který má však oproti Ocelářům utkání k dobru.

„Není tam žádné odhodlání a ochota se podřídit tomu, co nás poslední roky zdobilo. Jeden si dělá na ledě, co chce, druhý řve na rozhodčího, třetí je pasažér,“ zlobil se po nedělní porážce v Českých Budějovicích třinecký útočník Andrej Nestrašil.

„Nedokážeme se podřídit týmu. Jestli takhle budeme hrát dál, nemáme šanci na úspěch. Říkáme si to každý den, ale evidentně je to zatím k ničemu,“ pokračoval zkušený forvard.

O dva dny později prohrál Třinec také v Brně. Po dvou třetinách ztrácel 0:3 a dva góly ve třetím dějství už mu k bodovému zisku nepomohly.

Osm zápasů bez výhry za tři body, to zažili Oceláři naposled před čtyřmi lety. Tehdy natáhli šedivou sérii dokonce na deset utkání, jenže to bylo v období Vánoc, kdy měli navíc pořádně nahráno.

Šlo totiž o sezonu, kterou rozjel Třinec ještě pod trenérem Václavem Varaďou rekordní šňůrou dvaceti zápasů v řadě, v nichž bodoval. Teď žádný polštář k dispozici nemá.

Třinečtí trenéři se po porážkách pořád snaží hledat pozitiva. Ale víceméně se opakují, a změna nepřichází žádná.

„Ve třetí třetině jsme začali hrát hokej, který jsme si představovali a který bychom chtěli. Věřím, že to hráči pochopili, že ukázali, že můžou takhle hrát a dominovat. Je to ten směr, kterým musíme jít,“ hodnotil v Brně hlavní kouč Zdeněk Moták.

Velmi podobně se v Českých Budějovicích vyjádřil jeho asistent Jiří Raszka: „Teprve třetí třetina z naší strany snesla měřítko, šli jsme za vyrovnáním, celkově to však nebyl výkon adekvátní tomu, abychom získali body.“

A do třetice? „Přestože se trochu trápíme, tak podruhé po sobě jsme podali velmi týmový výkon. Musíme zapracovat hlavně na detailech,“ hlásil k domácí porážce se Spartou na nájezdy asistent Marek Malík.

V posledních dnech a týdnech se mluvilo o tom, že Třinec nepanikaří a trenér Moták má po dvou titulech pozici pevnou. S každou další ztrátou však dostává tento předpoklad lehké trhliny.

Mimochodem, už je to dlouhých devět let, kdy v Třinci končil hlavní kouč v průběhu sezony. Na podzim 2015 rezignovali Jiří Kalous s tehdejším asistentem Varaďou po drtivé porážce 0:7 ve Vítkovicích.

Bídný ročník potom nezachránili ani Jiří Dopita a René Mucha.

A právě Vítkovice budou v pátek v tradičním ocelářském derby dalším soupeřem Motákovy party. Prestižní duel bude pro Třinec v aktuálním rozpoložení ještě o to důležitější.

Co se týče hráčského kádru, Třinec už toužebně vyhlíží návrat Martina Růžičky po zranění ramena. Klubová legenda by měla naskočit zpět do extraligy po reprezentační přestávce.

Ocelářům chybí přínos Daniela Voženílka, který odešel do švýcarského Zugu a pravidelně tam skóruje. Přesnými zásahy v deseti zápasech po sobě dokonce zlomil klubový rekord.

Jak si vedou posily Třince? Michal Teplý má jediný gól, urostlý Francouz Justin Addamo naskakuje v poslední době jen v roli třináctého útočníka.

Ve stínu jarních výkonů z play off zůstává David Cienciala, zmiňovaný Nestrašil v extralize zatím ani neskóroval. To samé platí pro matadora Vladimíra Draveckého.

Dá se očekávat, že se Třinec pokusí oživit svou hru i hráčskými trejdy.

Po zápase s Vítkovicemi ho čeká ještě nedělní domácí duel s Mladou Boleslaví, načež budou mít Oceláři více než týden volna před prvním osmifinálovým zápasem Ligy mistrů proti Spartě.



Zdroj příspěvku

Scroll to top