Důvodem, proč Foreman svedl zápas s Alim právě v konžské metropoli Kinshase, byly peníze.

Organizátor akce, promotér Don King, totiž neměl dost prostředků na to, aby utkání boxerských legend mohl zaplatit ze svého. Proto hledal sponzora, jímž se nakonec stal konžský diktátor Mobutu Sese Seko.

Pětadvacetiletý Foreman vstupoval do ringu coby úřadující šampion těžké váhy. Jeho vyzyvatel, dvaatřicetiletý Ali, se držitelem téhož titulu stal v roce 1964. Zatímco ve Foremanův prospěch hovořila jeho mimořádná síla, Aliho předností byla rychlost a větší zkušenost.

Během zápasu se dlouho zdálo, že favorizovaný Foreman nebude mít s vítězstvím větší problémy. Dařilo se mu Aliho tlačit do provazů a zasazovat mu jeden úder za druhým. Soupeř se přesto držel na nohou, a ještě Foremana hecoval.

Jen pár okamžiků před plánovaným koncem osmého kola se Alimu podařilo uštědřit Foremanovi rychlou sérii úderů na hlavu. Foreman se v jejím důsledku poroučel na zem, odkud vstal až poté, co rozhodčí napočítal do deseti a zápas ukončil.

Knokautováním Foremana si Muhammad Ali zajistil znovuzískání titulu šampiona v těžké váze. Zůstal jím až do poloviny února 1978, kdy ho z boxerského trůnu sesadil další Američan Leon Spinks.

Dodnes jeho případ není uzavřený a třiadvacetiletý tenista se snaží očistit své jméno u Světové antidopingové agentury (WADA). 

Více než dva měsíce poté, co se v médiích objevilo, že měl v březnu během turnaje v Indian Wells pozitivní test na anabolický steroid klostebol, se tedy minulý týden alespoň pro televizi Sky Italia snažil osvětlit, jak celou kauzu prožíval.

„Stalo se to ve vážně choulostivé chvíli, těsně před grandslamem. Doteď to považuji za nejtěžší okamžik, který jsem si prožil. Najednou jsem neměl nic pod kontrolou, netušil jsem, co se stane,“ vzpomíná Sinner.

Později pozitivní test vysvětlil, že zakázanou látku si ve spreji aplikoval na malou ránu na ruce jeho fyzioterapeut a při masážích ji přenesl do jeho těla. Ten spolu s kondičním trenérem pak dostali z týmu vyhazov.

Mezinárodní agentura pro bezúhonnost tenisu (ITIA) mu na základě rozhodnutí svého nezávislého tribunálu odebrala body a prémie, které v Indian Wells za účast v semifinále získal.

Jelikož ale podle ní nenesl hráč vinu na porušení antidopingových pravidel, ani se nedopustil nedbalosti, může doteď italský čahoun hrát, objíždět turnaje a plnit roli světové jedničky, což je v očí mnohých dříve potrestaných hráčů a hráček hluboká nespravedlnost. 

Sinner se tak v první chvíli během srpnových příprav na vrchol americké šnůry v New Yorku potřeboval skrýt před světem.

„Zpráva vyšla v úterý, ve středu jsem měl jít trénovat, ale bylo mi jasné, že tam bude spousta lidí, tak jsem to zrušil, abych nezpůsobil chaos. Raději jsem šel trénovat až ve čtvrtek odpoledne, když jsem věděl, že už spousta lidí bude z areálu pryč,“ vyprávěl dvojnásobný grandslamový šampion.

Poslední podnik velké čtyřky se mu povedl, vyhrál titul, negativní komentáře některých hráčů i fanoušků zprvu nenesl dobře.

„Nejsem zvyklý se někomu svěřovat, ale spousta lidí za mnou chodila a říkala: ´proč se takhle tváříš, vždyť jsi vyhrál?´ Moc mi pomohl můj otec a trenér Darren Cahill, kteří mi byli oporou, bez nich bych to nedokázal překonat,“ přiznal. 

Momentálně ale ještě není jasné, jak celý příběh dopadne. Na přelomu září a října se WADA odvolala ke Sportovnímu arbitrážnímu soudu (CAS) v Lausanne a požaduje pro Sinnera zákaz startu na jeden až dva roky. 

„Jednoho dne jsem se probudil a začal to vnímat jinak. Řekl jsem si, že jsem neudělal žádnou chybu. Jakkoli rozhodne soud, nedokážu to ovlivnit,“ popsal, jak se nakonec se situací vyrovnal.

Na kurtu na něm žádné vnitřní boje vidět nejsou. Po US Open ovládl podniky v Pekingu i v Šanghaji a ještě si upevnil post absolutního vládce současného tenisu. 

Novináře o tom dnes informovala mluvčí magistrátu Gabriela Pokorná. Stadion se má stát novou dominantou krajské metropole. Měl by mít kapacitu 20 tisíc diváků oproti původně předpokládaným 15-17 tisícům, náklady na výstavbu jsou odhadovány na 2,5 miliardy korun.

Vedení města v polovině letošního roku potvrdilo, že chce vybudovat nový stadion, který svými parametry umožní konání mezinárodních utkání, včetně zápasů české fotbalové reprezentace.

Vzniknout má na stejném místě, kde prvoligový Baník Ostrava působil od roku 1959 až do sezony 2014/15. Ověřovací studie, kterou si město nechalo zpracovat, ukázala, že výstavba sportoviště je v původním areálu možná.

Rada města už zřídila pracovní skupinu, která se má přípravě architektonické soutěže i výstavbě stadionu věnovat. Dnes radní na mimořádném jednání schválili podmínky architektonické soutěže, které ale ještě musí posoudit Česká komora architektů. Až následně může rada města vyhlásit samotnou soutěž. V porotě by měli zasednout kromě zástupců města také renomovaní architekti včetně zahraničních.

„Intenzivně jsou připravovány soutěžní podmínky i harmonogram architektonické soutěže. Nový stadion bude i novou dominantou města, klíčové je začlenění stavby do stávajícího městského prostoru v kontextu blízké Nové radnice, akcentována však bude také historie místa a fotbalového klubu. Zásadní je pro nás kvalita celkového architektonického řešení,“ uvedl primátor Jan Dohnal (Spolu).

Dodal, že pro město je ale zásadní i environmentální hledisko a využití udržitelných technologií.

„Provozní řešení a zázemí má umožnit zažít fotbal všem bez ohledu na věk či handicap, pracujeme s myšlenkou dětského sektoru či prostoru upraveného pro handicapované návštěvníky. Nezapomínáme však na aktivity mimo fotbalová utkání, nový stadion by měl nabízet i volnočasové aktivity – muzeum fotbalového klubu, nabídky rozličných služeb, restaurací, fanshopů či konání exkurzí,“ doplnil Dohnal.

Odhad nákladů přesahuje dvě miliardy korun. Při původně zvažované kapacitě 15 až 17 tisíc diváků se počítalo s částkou 1,5 až 1,7 miliardy.

Bazaly byly tradičním působištěm Baníku, fotbalisté se ale museli přesunout na Městský stadion v Ostravě-Vítkovicích, protože původní už nevyhovoval stanoveným podmínkám. Fungování fotbalistů a atletů ve společném zázemí ale vedení města opakovaně označilo za poměrně problematické, kapacitně neudržitelné a výhledově navíc počítá na Městském stadionu s dalším rozvojem atletiky.

Bazaly se město rozhodlo odkoupit v roce 2013, klub měl tehdy značné finanční problémy. Město za areál zaplatilo zhruba 115 milionů korun a klub tím zachránilo před bankrotem. Nákup Bazalů měl řadu kritiků a na zastupitelstvu se ho podařilo prosadit až při opakovaném hlasování.

Město následně nechalo areál opravit za zhruba 320 milionů korun a od roku 2019 slouží mladým fotbalistům i k tréninkům. Divácká kapacita stadionu hlavní hrací plochy je aktuálně 450 sedadel.

Na zisku zlata po 14 letech od triumfu v Německu se z nominovaných hráčů podíleli útočníci Ondřej Beránek z Karlových Varů, Jakub Flek z Komety Brno, Jáchym Kondelík z Pardubic, Daniel Voženílek z Zugu a David Tomášek z Färjestadu i obránce Jan Ščotka, který je Flekovým klubovým spoluhráčem.

Šestadvacetiletá Bouzková, které patří 49. místo v žebříčku, potvrdila roli favoritky za půldruhé hodiny. S hráčkou z konce třetí stovky sice v úvodu utkání ztratila podání, sama ale v následujícím průběhu vzala soupeřce servis čtyřikrát.

O semifinále se Bouzková střetne s vítězkou ruského souboje mezi Jelenou Pridankinovou a Kamillou Rachimovovou.

Tenisový turnaj žen v Ťiou-ťiangu (tvrdý povrch, dotace 267.082 dolarů):

Dvouhra – 2. kolo: Bouzková (1-ČR) – Jao Sin-sin (Čína) 6:3, 6:3.