O nedělním nečekaném úmrtí fotbalového vicemistra světa z let 1974 a 1978, který na klubové úrovni zářil především v Ajaxu Amsterdam a Barceloně, informoval nizozemský svaz na svém webu.

Neeskens patřil v 70. letech minulého století společně s Johanem Cruyffem a trenérem Rinusem Michelsem ke klíčovým představitelům takzvaného totálního fotbalu, s nímž slavily úspěch Ajax i nizozemská reprezentace.

Za tu Neeskens odehrál 49 zápasů a vstřelil 17 gólů včetně proměněné penalty v úvodu finále MS v tehdejším západním Německu v roce 1974. V něm nakonec Nizozemci podlehli domácímu týmu 1:2.

S Ajaxem třikrát po sobě vyhrál tehdejší Pohár mistrů evropských zemí, s Barcelonou slavil zisk Poháru vítězů pohárů.

Později působil i v americké profesionální lize a na sklonku kariéry také ve Švýcarsku.

Po konci hráčské dráhy byl asistentem u nizozemské a australské reprezentace nebo v Barceloně či Galatasarayi

Jako hlavní trenér působil také ve Švýcarsku, v Jihoafrické republice a naposledy na trenérském kempu v Alžírsku, kde také zemřel.

„Jako kluci jsme hráli fotbal na ulici a vybírali si, kým chceme být. Já jsem chtěl být Johan Neeskens,“ složil mu hold reprezentační trenér a bývalý obránce Ronald Koeman, jenž Neeskense nazval „malým mužem, který byl jeho velkým idolem“.

„Sousedé se Polákům vysmívají. Ostuda je slabé slovo.“ Takovým titulkem opatřil svůj text Michal Kiedrowski z webových stránek sport.pl a pustil se do porovnání české Chance Ligy a polské Ekstraklasy.

„Češi by měli Polákům – alespoň teoreticky a minimálně ve světě fotbalu – všechno závidět. Ekstraklasa je bohatší liga, má modernější stadiony, kam chodí více diváků, má lepší televizní smlouvu,“ začal Kiedrowski.

Jenže… „Jsme to my, kdo se závistivě dívá na Čechy, kteří jsou v žebříčku UEFA mnohem výše. Do kvalifikace o Ligu mistrů vysílají dvě mužstva, pravidelně hrají Evropskou ligu. Polské výdělky v pohárech jsou ve srovnání s nimi ostudné,“ pokračoval.

Češi zažívají v posledních dvou pohárových sezonách doslova zlaté časy. V živém pořadí s koeficienty poskočili na devátou příčku, ligový šampion z aktuálního ročníku projde přímo do hlavní fáze Ligy mistrů.

Sparta zatím velmi úspěšně Ligu mistrů hraje, v Evropské lize budou o postup do play off bojovat Slavia a Plzeň, v Konferenční lize působí Mladá Boleslav.

Jak si vedou Poláci? V žebříčku jim patří osmnácté místo, od Čechů je dělí takřka čtrnáctibodová propast. Letošní evropskou sezonu začínali se čtyřmi týmy, nyní mají ve hře už jen mistrovskou Jagiellonii Bialystok a Legii Varšava – oba v nejslabší Konferenční lize.

Polské kluby dlouhodobě nezvládají kombinovat ligové zápasy s těmi evropskými. Do pohárů potom postupují stále nové týmy a vlastní koeficient budují od nuly.

„Polský klub si postupem do pohárů vlastně zadělá na problémy. Často (22krát ze 40 startů za posledních deset let) se mu na úspěch nepodaří navázat a trenér je v 37,5 procentech případů už na podzim vyhozen,“ spočítal Kiedrowski.

„Dokonce byly případy, kdy kluby z nejvyšší polské soutěže sestoupily ve stejné sezoně, kdy hrály v Evropě,“ vypíchl příklady Bydhoště (2014/15) a Lechie Gdaňsk (2022/23).

Pro budování koeficientu je zkrátka mnohem výhodnější mít zavedenou ligovou špičku, jako má Česko. Za posledních 12 ročníků má Plzeň pět titulů, slávisté čtyři a sparťané tři.

Kdežto Poláci poznali jen za posledních šest sezon hned pět rozdílných šampionů: Gliwice, Legii Varšava, Lech Poznaň, Raków Čenstochová a Jagiellonii Bialystok.

„V tomto ohledu máme v Polsku unikátní ligu. Taková rozmanitost není v Evropě nikde jinde, od Portugalska až po Kazachstán,“ zmínil Kiedrowski.

Jenže na druhou stranu už osm let Poláci čekají na svého zástupce v hlavní fázi Ligy mistrů.

Chvíle radosti si polští fanoušci užili alespoň minulý týden ve čtvrtek v Konferenční lize.

Bialystok s Michalem Sáčkem vstoupil do hlavní fáze soutěže šokujícím vítězstvím 2:1 v Kodani. A uspěla i varšavská Legie s Tomášem Pekhartem, rovněž překvapivě doma složila 1:0 španělský Betis.

Výsledky obou v domácí Ekstraklase ovšem potvrzují zmíněné pravidlo z posledních let o nesmírné vyrovnanosti ligy. Po 11 kolech je Bialystok na čtvrtém místě a Legie dokonce až šestá.

Mohlo by vás zajímat – Priskeho Feyenoord udolal Twente:

Hromadná havárie při závodě NASCAR na Talladega Superspeedway, po které následoval těsný fotofiniš. | Video: NBC and NASCAR

Divoká havárie 23 vozů zdramatizovala finiš závodu NASCAR Cupu na oválu Talladega Superspeedway.

Ve státě Alabama tak došlo k bouračce, jakou nemůže nabídnout ani současná formule 1. Tam je totiž na startu jen 20 monopostů, zatímco do nedělního klání NASCAR odstartovalo přesně dvakrát tolik aut.

Chaos vypukl necelých pět kol před koncem. Brad Keselowski zezadu tlačil na Austina Cindrica, který se při snaze vyhnout se pomalejšímu vozu roztočil.

Jeho smyk vedl k obrovské hromadné nehodě, v níž se ocitla více než polovina závodního pole včetně některých uchazečů o titul.

Ačkoli stanice NBC původně informovala o 28 vozech, zástupci NASCAR v oficiální zprávě uvedli, že havarovalo 23 strojů. I tak šlo o jednu z největších havárií v historii extrémně rychlé trati Talladega Superspeedway.

Hromadné havárii neunikl ani Ricky Stenhouse junior, který měl poškozené dveře. Přesto Američan dokázal udržet vůz pod kontrolou a po restartu se dostal do vedení. To si uhájil až do cíle, byť finiš byl extrémně vyrovnaný.

Závod byl znovu zahájen v prodloužení a Stenhouse – za asistence Williama Byrona – odolal tvrdě útočícím soupeřům ve dvoukolovém úprku do cíle.

Stenhouse na cílové čáře porazil Keselowského o pouhých šest tisícin sekundy, třetí William Byron zaostal za vítězem o 27 tisícin.

O úmrtí třiapadesátiletého Keňana, který v roce 2000 doběhl třetí na maratonu v Praze, informovala agentura APA.

Kandie v roce 2001 reprezentoval Keňu na mistrovství světa v Edmontonu, ale maraton tehdy nedokončil.

V následující sezoně se radoval z triumfu v Sapporu a v roce 2004 ovládl maraton ve Vídni. Jeho osobní rekord z roku 1999 má hodnotu 2:08:31 hodiny.

Nyní žil v domě v jedné z nejlepších čtvrtí v Eldoretu. Tam ho zločinci přepadli a způsobili mu zranění, kterým podlehl.

V Eldoretu, který je díky nadmořské výšce přes 2000 metrů oblíbeným tréninkovým střediskem nejen afrických běžců, se nejedná o ojedinělý násilný zločin.

Na přelomu roku zde zavraždili ugandského specialistu na 3000 metrů překážek Benjamina Kiplagata. Jeho tělo bylo tehdy nalezeno v autě s hlubokou řeznou ránou na krku.

Ugandskou olympioničku Rebeku Cheptegeiovou nedávno polil benzinem a zapálil bývalý partner. Běžkyně následkům útoku o čtyři dny později v nemocnici podlehla, popáleniny nepřežil ani útočník.

Třiatřicetiletý Bořil nastoupil za český celek naposledy před více než třemi lety na mistrovství Evropy, celkem naskočil za národní tým do 27 duelů.

Velkého návratu do elitního výběru se dočkal po předloňském překonání vážného zranění.

K nominaci mu pomohla zranění dvou sparťanských fotbalistů, kteří rovněž nastupují na levé straně, z původního kádru vypadli Matěj Ryneš a Jaroslav Zelený.

V reprezentaci se Bořil setká s exsparťanem Ladislavem Krejčím, s nímž se při loňském derby drželi pod krkem a oba dostali za konflikt červenou kartu.

Krejčí v létě přestoupil do španělské Girony a v prvním duelu proti Albánii nebude moci nastoupit kvůli trestu za žluté karty.

Ze zdravotních důvodů se z reprezentace omluvil rovněž Bořilův spoluhráč z defenzivy Slavie David Zima, dodatečnou pozvánku dostali od trenéra Ivana Haška ještě jiní zadáci Milan Havel (Plzeň), Robin Hranáč (Hoffenheim) a Ondřej Zmrzlý (Slavia). 

„Už v pátek jsme avizovali, že nominaci doplníme ještě o jednoho hráče. Bohužel ale ze zdravotních důvodů hned tři hráči vypadli, takže těch změn jsme museli na začátku srazu udělat víc,“ uvedl Tomáš Hübschman, nový generální sportovní manažer reprezentace.

Všichni tři hráči, kteří vypadli z nominace, v neděli zasáhli do ligového derby. Slávista Zima odehrál celý zápas, Ryneš v 74. minutě střídal a přepustil místo Zelenému. Z utkání, v němž červenobílí zvítězili 2:1, si odnesli zdravotní problémy.

Ani jeden ze čtyři dodatečně nominovaných hráčů není nováčkem. Zmrzlý má na kontě jediný start v přípravě předloni v listopadu. Také třicetiletý plzeňský bek Havel se podobně jako Bořil vrací poprvé po vážném zranění, dosud odehrál za český tým pět utkání. Čtyřiadvacetiletý Hranáč z Hoffenheimu za reprezentaci zasáhl do sedmi zápasů a letos dosud na žádném srazu nechyběl.

Národní celek se tradičně sešel v poledne v hotelu na pražském Smíchově. Hráči dnes měli na programu především regeneraci, první ostrý trénink na hřišti čeká mužstvo v úterý.

V pátek Haškovi svěřenci přivítají na Letné Albánii a příští pondělí nastoupí proti Ukrajině v jejím azylu ve Vratislavi.

Po zářijových úvodních dvou duelech skupiny B1 Ligy národů má český tým na kontě tři body po porážce 1:4 v Gruzii a vítězství 3:2 nad Ukrajinou.