Naposledy prohrál na začátku října, ve finále pekingské tisícovky s Carlosem Alcarazem.

Potom už se Sinner transformoval v nezastavitelnou mašinu a úchvatnou sezonu zakončil sedmnácti vyhranými zápasy v řadě.

Na Turnaji mistrů ani v play off Davisova poháru neztratil jediný set a jeho hra se povážlivě přiblížila dokonalosti.

Jako by měl v hlavě umělou inteligenci, která mu v každém okamžiku poradila zahrát tu nejlepší možnou variantu, a vzápětí ji neomylně realizovala v nejvyšší představitelné kvalitě.

„Myslím, že dává smysl dát mu označení Djokovič verze 2.0,“ uvedl slavný trenér Patrick Mouratoglou pro Tennis Majors.

„Jeho pohyb a protiúdery jsou neuvěřitelné. Má stejné kvality jako Novak Djokovič, ale míče hraje ještě rychleji a dřív. Neustále se pohybuje a je agresivní z každé pozice. Jeho naprostá výjimečnost tkví ve schopnosti hrát v neskutečně vysokém tempu a přitom nechybovat,“ vysvětlil strůjce velkých úspěchů Sereny Williamsové.

Sinner letos odehrál 79 zápasů s bilancí 73:6, v každém z duelů přitom vyhrál alespoň set. Odehrát takto sezonu zvládl jako teprve druhý tenista v open éře. Tím prvním byl před devatenácti lety Roger Federer. 

Dvojnásobný grandslamový vítěz a už i dvojnásobný šampion Davis Cupu byl zejména v závěru sezony nehratelný. Nůžky mezi ním a zbytkem světa se rozevřely do propastného úhlu.

A zatímco v lednu, kdy si v Austrálii došel pro svůj premiérový grandslamový titul, ho svět tenisu přijímal coby závan čerstvého větru výhradně pozitivně, nyní je mladý Ital kontroverzním elementem přitahujícím lásku fanoušků i jejich nenávist.

Sinnerova spektakulární dominance provokuje zejména kvůli dopingové kauze.

Rodák z jihotyrolského Innichenu dva březnové pozitivní testy přestál bez jakékoli úhony.

Jestliže většina „hříšníků“ musí svou nevinu dokazovat dlouhé měsíce, někdy i roky, bez možnosti hrát i trénovat, Sinnerův tichý „distanc“ trval pouhé tři dny.

Ital se okamžitě odvolal a prakticky ihned nabídl dostatečně důvěryhodný zdroj kontaminace anabolickým steroidem klostebolem.

O jeho dávno vyřešeném případu se veřejnost dozvěděla až o pět měsíců později, řada tenistů přitom tvrdě kritizovala „dvojí metr“.

A ke kauze se nakonec vrátila i Světová antidopingová agentura (WADA), která pro Sinnera dodatečně požaduje roční až dvouletý trest.

Během měsíců, kdy jsou tenisté zpravidla dočasně suspendováni, si třiadvacetiletý hráč podmanil světový tenis a vydělal pohádkové peníze. Jediná špičková sezona mu stačila k tomu, aby se dostal do desítky nejvýdělečnějších hráčů všech dob. 

Od negativního testu si přišel bezmála na 20 milionů dolarů, přičemž jeho konto nejvíc nabobtnalo paradoxně po oznámení dopingového nálezu před US Open, kdy se spekulovalo, že by ho snad kauza mohla psychicky poznamenat.

V New Yorku vyhrál a připsal si 3,6 milionu dolarů, v říjnu na saúdské exhibici Six Kings Slam získal za triumf rekordních 7,5 milionu. Turnaj mistrů v Turíně ovládl bez ztráty setu, což i s bonusy vyneslo 4,9 milionu.

K výhře 2:0 tým už v 10. minutě nasměroval svým 30. zásahem v Premier League a zapsal se do historie klubu.

Jako první záložník West Hamu dosáhl třicetibrankové mety, aniž by k tomu potřeboval góly z pokutových kopů.

„Je to skvělý pocit. Upřímně řečeno jsem měl dneska skvělý pocit už od první minuty,“ řekl kapitán české reprezentace v rozhovoru pro klubový web.

„Rozcvičení bylo výborně. Byli jsme odhodlaní bojovat a řekli jsme si, že se budeme rvát za sebe, a to jsme také předvedli. Byl to skvělý výkon s výborným výsledkem, jsem na tým hrdý,“ dodal.

Jako první sice v St. James‘ Parku udeřili domácí, branka z 5. minuty ale kvůli ofsajdu neplatila.

Po další pětiminutovce už se dostal ke slovu Souček a hlavou zařídil první gól West Hamu v sezoně z rohového kopu.

V 53. minutě přidal pojistku Aaron Wan-Bissaka a domácí, kteří předtím vyhráli tři zápasy v řadě, už se navzdory bouřlivé kulise na odpověď nezmohli.

Souček po zápase zdůraznil, jak důležité pro tým bylo obstarat úvodní trefu. „Může to změnit celý zápas a myslím, že právě to se stalo,“ soudil český středopolař.

„Konečně jsme dali první gól ze standardky a teď to musíme dělat častěji, protože vidíme i u jiných týmů, jak je to důležité,“ apeloval.

Více branek v anglické lize dal z českých fotbalistů jen Patrik Berger, který jich má na kontě 38.

Devětadvacetiletý záložník West Hamu uvedl, že tým musí na cenné výhře stavět, a pokud předvede stejný výkon v útoku i obraně, výsledky se po nevýrazném úvodu sezony konečně dostaví.

„Samozřejmě někdy musíte trpět, blokovat střely a bránit, jak to jen jde, to jsme jako tým udělali a pak hráli i skvělý fotbal. Myslím, že jsme si tři body zasloužili,“ zhodnotil teprve čtvrtou výhru ze dvanácti zápasů Premier League.

Další příležitost zužitkovat nabyté sebevědomí bude mít West Ham v sobotu proti Arsenalu.

„Je to velký klub, ale budeme hrát doma. V minulé sezoně jsme ho dvakrát porazili a můžeme to dokázat znovu. Tenhle výkon nám pomůže, dodá nám sebedůvěru a věřím, že můžeme zase vyhrát,“ prohlásil Souček o zápase proti čtvrtému týmu tabulky. West Hamu patří 14. místo.

Formule 1 je svět rychlosti, luxusu a nečekaných zážitků. Víkendové Las Vegas vidělo jeden z těch příběhů, které člověk jen tak nevymyslí.

Přímo u trati servíroval prvotřídní delikatesy populární kuchař Gordon Ramsay. Slavný Brit s pořádnou dávkou šarmu, který však nejde daleko pro ostré slovo, zde pracoval se svým týmem.

Ale to, co skutečně upoutalo pozornost, nebyl ani Ramsayho vyhlášený šarm, ani ceny menu. Hlavní hvězdou se stal… tuňák. Ano, správně. A ne jen tak ledajaký! 

Tenhle krasavec, vážící 120 kilo, si to zamířil rovnou do paddocku. A teď to nejlepší – aby prošel bezpečnostní kontrolou, dostal vlastní propustku! „Měl svou fotku na propustce a všechno. Jak cool to je?“ smál se Ramsay v rozhovoru pro stránky motorsport.com.

Něco takového by nedokázal snad ani James Bond. Ramsay dokonce zažertoval, že jde o jediného tuňáka v Americe, který má vlastní vstupní povolení do světa formule 1. A když už byl jednou uvnitř, jeho osud byl jasný: skončil jako součást prvotřídního suši. 

Pro Ramsayho byla celá akce v Las Vegas splněným snem. „Tohle je naše Monako: extravagantní, nablýskané, je to Vegas,“ vysvětloval nadšeně, zatímco popisoval menu, které kombinovalo vše od smaženého kuřete až po ručně vyráběné suši.

Hosté za tuhle lahůdkovou zkušenost zaplatili 35 tisíc dolarů na osobu (téměř 850 000 Kč) – a podle Ramsayho to stálo za to. „Chci ukázat, že pohostinnost ve světě F1 může být na úplně jiné úrovni,“ prohlásil sebevědomě. 

Ačkoli strávil většinu víkendu v kuchyni, Ramsay vyrazil i na startovní rošt, aby nasál závodní atmosféru. „Nemohl jsem kuchyň dostat blíž k trati,“ vtipkoval.

Gordon Ramsay a  jeho kuchyně při závodech F1 v Las Vegas:

Nečas v čase 57:53 v přesilové hře křižnou nahrávkou hledal spoluhráče Sebastiana Aha, jeho pas se ale odrazil od brusle jednoho z bránících hráčů a český útočník se po kuriózní trefě mohl radovat ze čtvrté vítězné branky v sezoně.

Nečas se v aktuálním ročníku podepsal už pod osm vítězných tref a i v této statistice se drží mezi elitou NHL. Lépe na tom jsou jen Leon Draisaitl a Mikko Rantanen, kteří měli podíl už na devíti rozhodujících gólech.

Asistenci si Nečas připsal ve druhé třetině u branky Shaynea Gostisbehera na 4:3 a stejně jako v závěru duelu bodoval v přesilové hře. S 16 přesilovkovými body je český křídelník nejlepší z celé NHL. S pěti zásahy v početní výhodě se dělí o sedmé místo. Třetí je Tomáš Hertl, který se v přesilovce trefil šestkrát.

Český forvard Ivan naskočil na pravém křídle druhé formace Colorada a trenérovi Jaredu Bednarovi se za důvěru odvděčil vydařeným představením. Poprvé v NHL zaznamenal dva body a jako jeden ze tří hráčů Avalanche skončil v bilanci plus/minus v kladných číslech.

Dvěma góly se při debaklu Colorada 2:8 v Tampě blýskl Ivan Ivan.

Colorado i přes sympatický výkon českého mladíka schytalo v Tampě osmigólový debakl a poprvé v sezoně prohrálo o šest branek. Ivan si vylepšil bilanci v premiérové sezoně v NHL na pět branek a tři asistence a mezi nováčky se posunul se na třetí místo střeleckých tabulek.

Jednou asistencí se na výhře St. Louis 5:2 na ledě New York Rangers podílel Radek Faksa. Český útočník bodoval pošesté v sezoně a pomohl k vítězné premiéře na lavičce Blues trenérovi Jimu Montgomerymu.

Jeden gól v pondělním programu připravil také Tomáš Hertl, jehož Vegas porazilo Philadelphii 5:4 po samostatných nájezdech. Teprve druhý bod v sezoně si připsal obránce Jan Rutta, který se asistencí podílel na vysokém vítězství San Jose 7:2 nad Los Angeles.

Výsledky NHL

Tampa Bay – Colorado 8:2, Florida – Washington 1:4, New Jersey – Nashville 5:2, NY Rangers – St. Louis 2:5, Philadelphia – Vegas 4:5 po sam. nájezdech, Carolina – Dallas 6:4, Ottawa – Calgary 4:3, NY Islanders – Detroit 2:4, Minnesota – Winnipeg 1:4, Anaheim – Seattle 2:3, San Jose – Los Angeles 7:2.

Fanoušci i přímí aktéři dodnes vzpomínají na to, jak hráče vyprovodil na podzim 2001 v Praze bouřlivý potlesk přes prohru 2:3 s Realem, za který nastoupily hvězdy jako Zinedine Zidane, Luis Figo, Raúl, Roberto Carlos či Iker Casillas.

Ještě lepší tečku měly souboje v tehdejším Poháru UEFA v roce 1983. Sparta tehdy skončila v lize třetí a měla za sebou dlouhých 16 let bez mistrovského titulu.

Los jí určil hned do prvního kola evropského giganta, což byl sice atraktivní soupeř, ale zároveň to mělo znamenat téměř nulovou naději na postup.

Pražské vítězství 3:2 bylo velkým úspěchem, ovšem pro odvetu v Madridu to nemělo nic důležitého znamenat. Před ní převládaly v Česku pesimistické prognózy, vyřazení Realu si přes výsledek úvodního souboje dokázal málokdo představit.

Hrálo se v září, což je ve Španělsku měsíc slavných býčích zápasů, a jak psal slavný spisovatel Ernst Hemingway, je to tragédie o smrti býka. Tak nějak si tento souboj představovali i madridští fanoušci, Spartu samozřejmě viděli v roli obětovaného zvířete.

Při tréninku den před utkáním sledoval letenské mužstvo – chvílemi dokonce na židli skoro až ve hřišti – i bývalý legendární útočník a následně trenér Realu Alfredo di Stéfano.

„Když jsme odcházeli do šatny, tak jsem v jeho očích četl určitou lítost, že musíme být vyřazeni už v prvním kole,“ vzpomínal později trenér Sparty Václav Ježek.

„V tu chvíli ve mně vzplál oheň vzdoru. Ne, nesmíme vypadnout, musíme překvapit celou Evropu,“ svěřil se proslulý stratég.

Když sparťané dvě hodiny před začátkem zápasu dorazili na stadion Santiaga Bernabeua, v hledišti už čekalo kolem 50 tisíc diváků. U hostů začala stoupat nervozita a s ní i obavy, co všechno je čeká.

Real začal podle očekávání zostra a po dvaceti minutách šel do vedení. Ovšem i sparťané o sobě dali vědět, ale do poločasu se skóre už nezměnilo.

„Vybojovat remízu není nic nemožného, a jestli do toho vy vpředu víc nepůjdete, tak osmnáctiletý zajíc Tomáš Skuhravý vám to ukáže,“ varoval Ježek o přestávce zvýšeným hlasem svěřence.

Jeho představy se však hned po přestávce začaly bortit. Sudí totiž vyloučil Miloše Beznosku.

„Ve 49. minutě jsem šel do skluzu, Lozano mi přepadl přes levou nohu, roztrhl mi koleno – a já byl po předchozí žluté kartě vyloučen,“ líčil „hříšník“.

„Divil jsem se nejen já, ale i diváci a druhý den také noviny. Těch zbývajících 41 minut bych nikomu nepřál prožívat tak, jak jsem je vytrpěl já,“ dodal Beznoska.

Na chvilku povolily nervy i trenérovi Ježkovi. „Vyletěl jsem a vlámsky začal křičet na belgického postranního rozhodčího,“ přiznal se Ježek, jenž v předchozím angažmá vedl Feyenoord Rotterdam.

„Nebylo to ani vtipné, ani slušné. Naštěstí sudí jen mávl rukou,“ vrátil se ke svému emotivnímu výstupu.

A pak Ježek, přesně jak slíbil, poslal na hřiště Skuhravého. Mladíčka, který ještě na jaře téhož roku oblékal dorostenecký dres.

Šťastná chvíle přišla v 74. minutě. Jan Berger načechral míč před španělskou branku, z chumlu hráčů nejvýš vyskočil právě benjamínek a černovlasá hlava pozdějšího slovutného kanonýra poslala míč do sítě – 1:1.

V tom okamžiku začali hráči Realu zmatkovat. „To, co předváděli, nebyl fotbal, ale chaos. Všichni se hnali dopředu jak hladoví vlci a tím se nám otevřela cesta k dalším šancím. Ty jsme sice už neproměnili, ale i tak jsme vyřadili Real,“ vyprávěl Ježek už s úsměvem.

„Po Skuhravého vyrovnávacím gólu jsem byl o našem postupu téměř přesvědčen. Nezapomenutelné pro mě zůstane rozloučení s madridským obecenstvem a bouřlivý potlesk pro naše mužstvo,“ těšilo trenéra.

Nečekaný triumf vybojovala sestava Olejár, Bielik, Straka, Chovanec, Beznoska, Calta, Berger, Hašek, Lavička (60. Skuhravý), Griga (80. Drahokoupil), Procházka.

Ohlas na vyřazení favorita byl obrovský. V superlativech psal o Spartě všechen denní tisk. „Slavný soupeř prakticky nevěděl, koho má hlídat, neboť na hrotu útoku se střídavě objevovali všichni čtyři zadáci. Celá jedenáctka udělala před 90 tisíci diváky maturitu,“ nešetřil pochvalou Československý sport.

„Sparta, v jejíchž bojovných řadách jakoby tlouklo srdce železného týmu z dvacátých let, postoupila přes legendárního soupeře do 2. kola,“ uvedla Večerní Praha.

Naopak španělské deníky referovaly o velkém zklamání. Některé titulky hovoří za všechny komentáře: Mladý osmnáctiletý koník vyřadil „bílé pusinky“, Real na ulici, Bílé ztroskotání, Sebevražda Madridu, Vitalita Sparty zasela nesoulad do anarchie Realu.

Zbývá jen dodat, že Sparta pak postoupila přes Widzew Lodž a Watford do čtvrtfinále, kde ji po výsledcích 1:0 a 0:2 po prodloužení vyřadil gólem ve 119. minutě Hajduk Split.