Sbírka Ragulinových medailí je úchvatná. Rodák z Moskvy byl se sbornou jedenáctkrát na mistrovství světa a hned devětkrát si sáhl na zlato.

Výjimkou byl jen jeho první šampionát v roce 1961, kdy skončili Sověti za Kanadou a Československem, a Praha 1972, tam obsadili druhou příčku za domácími. K tomu se mohl Ragulin chlubit stoprocentní bilancí z olympijských her v letech 1964, 1968 a 1972.

„Byl to medvěd. Silný chlap, který vážil hodně přes metrák. Obejít ho nebyla žádná legrace,“ popisoval kdysi bývalý československý útočník Vladimír Martinec.

„Platil na něho pohyb, ale kdo si nedal pozor, toho nelítostně trefil u mantinelu. Byl nepříjemný, nedal vám žádný prostor. Hrát proti němu znamenalo pro každého velké úsilí,“ přidal jeho kolega Jaroslav Jiřík.

Ovšem v ostře sledovaných duelech Sovětského svazu s Čechoslováky byly signifikantní Ragulinovy střety s podobně urputným útočníkem Jaroslavem Holíkem.

„Na ledě jsme si nic nedarovali, on by se pořád jenom pral. Byl strašně silný, udělaný. Co my spolu svedli bitev,“ vyprávěl před lety Holík.

Zřejmě nejpamátnější bitvou byla ta z mistrovství 1967 ve Vídni, kde se Holík po Ragulinovi ohnal za bránou, načež se spustila mela. Sovětský pořízek v ní o třicet kilo lehčího soupeře zalehl.

„Kluci se mi smáli, jestli mě náhodou neudusil,“ smál se potom Holík. A k národnímu týmu se na nepovedeném turnaji po porážce s Finy údajně dostal i telegram z Československa ve znění: „Bude odpuštěna vaše finská vina, když přivezete hlavu Ragulina.“

Ale zatímco českoslovenští fanoušci byli na obránce armádního CSKA Moskva alergičtí, sami hokejisté s ním mimo led vycházeli dobře. Od jiných spoluhráčů ze sovětské „rudé mašiny“, spíše nepřístupných a uzavřených, se lišil.

„Vážil jsem si Ragulina jako vynikajícího člověka. Mimo led byl dobrosrdečný, byl to přítel,“ povídal kapitán Jozef Golonka.

Holík se s rivalem potkával dokonce na dovolené: „Dvakrát jsem byl v Suchumi na pobřeží Černého moře, kam Ragulin také jezdil.“

Do Československa, potažmo Česka jezdila sovětská legenda také po skončení hráčské kariéry. V Rusku měl být například vyslancem valašské společnosti Hamé. Navzdory hokejovým úspěchům dostával doma jen nuznou penzi a údajně byl rád za každou sponzorskou akci.

Nakonec Ragulina dohnaly srdeční potíže, kterým podlehl 17. listopadu 2004 ve věku 63 let.

„Patřil ke generaci ruských hráčů, kteří strašně trénovali a přitom si neodpírali alkohol. Vydržel všechno, jenže tělo se jednou vzbouří. Strhali ho stejně jako jiné, stát se o vysloužilé hokejisty nepostaral,“ podotkl po smrti Ragulina jeho někdejší soupeř Jiřík.

„Pil hrozně, to je o Rusácích známé. Vezměte si, kolik času trávili na báze. Co tam měli dělat? Tak pili, bez výjimky všichni,“ komentoval Ragulinovo úmrtí před dvaceti lety Holík.

K tomu přidal historku ze zmíněné dovolené v Suchumi: „Měli tam s (trenérem Anatolijem, pozn. red.) Tarasovem obrovské demižony vína a pili. My jsme hráli volejbal a oni zatím zvládli třeba půl litru vodky.“

Dnešním výsledkem na olympijské dráze z her v roce 2018 Fernstädtová výrazně vylepšila sobotní šestnácté místo z úvodního závodu sezony. Pražské rodačce se v Koreji vydařila především druhá jízda, v níž zaznamenala celkově pátý čas a o šest příček se posunula ze čtrnácté pozice, jež jí patřila po prvním kole.

Sedmadvacetiletá Fernstädtová, která se několik let potýká s cukrovkou, ztratila 1,51 sekundy na vítěznou Freyu Tarbitovou. Britka byla nejrychlejší v obou kolech a druhou Hannah Neiseovou z Německa za sebou nechala o propastných 96 setin sekundy.

Tarbitová prvním vítězstvím v kariéře napodobila sobotní úspěch krajanky Amelie Coltmanové, které dnešní závod nevyšel a byla devatenáctá.

Po dvou z osmi závodů vede Tarbitová celkové pořadí SP, Fernstädtová je třináctá. Seriál pokračuje v čínském Jen-čchingu příští sobotu, v den 28. narozenin české skeletonistky.

V rozhovoru s novináři v Málaze litoval zejména závěrečné čtyřhry, která se podle něj Kateřině Siniakové a Marii Bouzkové nesešla. Přesto byl na tým hrdý a věřil, že uspěje v příštích letech.

„Bylo to těsné, jak jsme předpokládali, a s hořkým koncem. Celkově to ale bylo výborné utkání se skvělou diváckou kulisou,“ uvedl Pála.

Češky začaly boj o postup do třetího semifinále za sebou lépe. Do vedení se dostaly po výhře Bouzkové nad Magdalenou Frechovou v poměru 6:1, 4:6, 6:4. Poté ale Linda Nosková prohrála souboj týmových jedniček s pětinásobnou grandslamovou šampionkou Igou Šwiatekovou 6:7, 6:4, 5:7.

„První zápas vyhrála Maruška po obrovském boji. Celou dobu vedla, ale bylo to dlouhé a nakonec vybojovala bod proti hráčce, která je 25. na světě. To byl skvělý výkon,“ řekl Pála. „Linda pak předvedla úžasný výkon proti Šwiatekové. Škoda, že třetí set nedotáhla alespoň do tie-breaku, kde mohlo na naší stranu rozhodnout pár míčků,“ doplnil kapitán.

Rozhodla závěrečná čtyřhra, do níž Pála nasadil ke Siniakové Bouzkovou. Česká dvojice prohrála se Šwiatekovou a Katarzynou Kawovou 2:6, 4:6.

„Bylo to těžké rozhodování, protože obě holky (Bouzková a Nosková) hrály hrozně dlouho. Řešili jsme to s Katkou a trenéry. Muselo přijít nějaké rozhodnutí a dopadlo to, jak to dopadlo. Polky hrály výborně a důrazně. Holky ve druhém setu dotáhly z 0:4 na 4:4, ale pak zase přišly dva rychlé gamy,“ podotkl Pála.

Ve čtyřhře se podle něj hra Siniakové a Bouzkové nesešla.

„Mrzí mě, že se o to víc nehrálo. V prvním setu měly holky hned ‚no-ad‘, a kdyby Kawovou hned brejkly, tak mohla mentálně spadnout. Místo toho vedle Šwiatekové vyrostla,“ řekl Pála.

„Bylo to těžké rozhodování o dvou unavených holkách, které budou s Katkou hrát. Obě ale řekly, že jsou připravené. Akorát si zpětně říkám, že skoro nejlepší varianta mohla být, kdyby Linda prohrála ve dvou setech a byla čerstvá. Ale to je kdyby. Nedá se nic dělat, Polky byly ve čtyřhře lepší,“ doplnil kapitán týmu.

Češky neobhájily semifinálovou účast z předchozích dvou let. Týmovou soutěž naposledy vyhrály ve starém systému v roce 2018.

„Nejde se pořád dostávat do závěrečných kol. Máme široký tým a tenhle systém na tři zápasy je pro nás nevýhodou. Při čtyřhře nám vadí i ten systém počítání. Předtím jsme hodně deblů vyhrávali za normálního počítání skóre, když se hrála čtyřhra jako pátý zápas. To byla naše výhoda, která se teď smazává,“ uvedl Pála.

Vystoupení proti Polsku bral přesto povzbudivě. Polky před Češkami vyřadily v osmifinále domácí Španělsko a postup do finále se utkají v pondělí s Itálií.

„Měli jsme skoro nejtěžší los pro čtvrtfinále a Polky předvedly, co v nich bylo. Škoda toho deblu. Nesešlo se to, holky nemohly slepit dva vítězné míče u sítě po sobě, aby zabily volej a změnil se vývoj utkání. Jinak ale oba singly byly výborné,“ řekl Pála.

Dlouholetý kapitán, který je u týmu od roku 2008, věří, že Češky mohou uspět v dalších letech. Letos se musely vypořádat i s absencí zraněné Karolíny Muchové či Karolíny Plíškové, Barbora Krejčíková se omluvila kvůli náročnému programu.

„Musíme tu smůlu prorazit. Nezapomeňme, že jsme měli tři holky zraněné a i tak byly oba singly super. Pro Marušku je vítězství nad Frechovou, která hrála poslední část sezony úplně fantasticky, velké. Linda hrála se Šwiatekovou 5:7 ve třetím setu, to byl další obrovský zápas. Jen ta čtyřhra nám nevyšla,“ doplnil Pála.

Podívejte se na projev Barbory Krejčíkové v Guadalajaře před třemi lety. | Video: O2 TV

Když se před letošním Turnajem mistryň připomínaly nejlepší okamžiky posledních ročníků, tenhle ve výčtu nemohl chybět.

Barbora Krejčíková a Kateřina Siniaková v roce 2021 ovládly na prestižním závěrečném podniku sezony čtyřhru a první jmenovaná poté na slavnostním ceremoniálu upoutala pozornost svou netradiční řečí.

Tehdy pětadvacetiletá tenistka rozplakala nejen trofej předávající Navrátilovou a svou spoluhráčku Siniakovou, její projev rezonoval i mezi nestrannými sportovními fanoušky na sítích.

„Měli jsme velmi statečné studenty a občany, kteří vyšli do ulic a demonstrovali. A díky nim a jejich oběti moje generace teď může žít v krásné zemi bez omezení a svobodně,“ řekla Krejčíková 17. listopadu 2021 za potlesku tribun a zmínila případ Navrátilové.

„Byla donucena emigrovat z Československa kvůli režimu, který tam byl. Muselo být příšerné, když se musela rozhodnout odejít. Měla kuráž a byla tak vnitřně silná, že to dokázala. Přestože pak nebyla v Česku a byla daleko od rodičů a svých nejbližších, tak se s tím dokázala vypořádat a stala se z ní úžasná legenda a úžasný člověk. Moc si jí za to vážím,“ vyprávěla Krejčíková.

Očividně přitom bojovala s trémou a vlastními zjitřenými emocemi.

„Byla jsem z toho hodně nervózní. Bylo těžké, abych to v angličtině nepokazila, aby tomu lidi rozuměli. Byla jsem ráda, že se mi to podařilo a reakce byly pozitivní. Je důležité si připomínat, že to dřív nebylo úplně jednoduché. A je pěkné připomenout to i lidem mimo Česko,“ vysvětlila.

Shodou okolností projev české tenistky zapadl do kontextu tehdejšího krátkodobého „boje“ světového tenisu proti čínskému režimu.

Čerstvě se tehdy řešil znepokojivý případ bývalé tenistky Pcheng Šuaj, která obvinila někdejšího čínského vicepremiéra ze sexuálního napadení a následně byla delší dobu považována za nezvěstnou. 

Tlak na Čínu tehdy sílil a tenisová komunita se na sociálních sítích spojila do jednolitého šiku, fotka rozesmáté tenistky s hashtagem WhereisPengShuai v tu dobu zaplavila především Twitter. 

Slova Krejčíkové proto byla velkou částí tenisové obce vnímána i v této souvislosti.

„Momentálně netušíme, kde se Pcheng Šuaj nachází. Ale tahle řeč budiž připomínkou a nadějí, že věci se v budoucnu mohou změnit,“ uvedl tehdy slavný Brit Andy Murray a sdílel projev české tenistky.

Nebyl sám. České šampionce zatleskal i bývalý americký hráč a úspěšný trenér Brad Gilbert a jeden z nejsledovanějších tenisových novinářů, Ben Rothenberg z New York Times, zase prohlásil:

„S přihlížející Navrátilovou zazněla drásavá slova od Barbory Krejčíkové. O tom, jak moc se zlepšil život Čechů po pádu komunismu v roce 1989. Záměrně či nikoli, tenhle vzkaz perfektně sedne k současnému povstání ženského tenisu proti Komunistické straně Číny.“

Povstání ale bylo příliš silným slovem.

Ano, organizace WTA dokonce prostřednictvím svého prezidenta Stevea Simona hrozila, že pokud nedojde k ujasnění a svobodnému vyšetření kauzy Pcheng Šuaj, stáhne z čínského území všechny své turnaje, i když tím přijde o obrovské finanční prostředky.

To se poté skutečně stalo, ovšem jen symbolicky, na jednu sezonu, v níž by konání podzimních čínských turnajů stejně komplikovala pandemie koronaviru.

V roce 2023 se WTA do Číny pokorně vrátila, i když čínská strana nesplnila ultimátum, kterým bylo osobní setkání tenisových funkcionářů s bývalou hráčkou. Ta jen přes média vzkázala, že šlo pouze o nedorozumění. 

Gólman David Rittich 17 zákroky pomohl Los Angeles k vítězství 4:1 nad Detroitem. Gólem a asistencí se blýskl Radek Faksa, jenž řídil výhru St. Louis 3:2 nad Bostonem.

Nečas opět potvrdil, že do nové sezony NHL vstoupil skvěle. Proti Ottawě v závěru druhé třetiny v dvojnásobné přesilovce křižnou nahrávkou našel Sebastiana Aha a ten zvýšil na 2:0 pro Hurricanes.

Ve třetí dvacetiminutovce Carolina přidala další dvě branky a doma vyhrála pošesté za sebou. Hurricanes se i díky příspěvku českého forvarda posunuli na třetí místo Východní konference.

Jen o bod méně než Carolina v dosavadním průběhu ročníku nasbírali hokejisté Los Angeles. Kings i proto atakují čelo Západní konference. Po domácí výhře nad Detroitem jsou čtvrtí.

Na pohodlné výhře 4:1 se výrazně podepsal i Rittich, který v brance Los Angeles odchytal v pozici jedničky třetí z posledních šesti zápasů.

Český gólman ve všech třech případech dovedl svůj tým k výhře a ani jednou neměl nižší než 90procentní úspěšnost zákroků. Proti Red Wings chytal s úspěšností přes 94 procent a za svůj výkon byl vyhlášen druhou hvězdou zápasu.

Hokejisté St. Louis i díky Faksově brance a přihrávce vyhráli v NHL na ledě Bostonu 3:2 v prodloužení. Český útočník byl vyhlášen třetí hvězdou zápasu. Jeho krajané David Pastrňák a Pavel Zacha v dresu domácích Bruins nebodovali.

Faksa v sedmé minutě otevřel skóre zápasu. Třicetiletý centr si připsal druhou branku v sezoně, na kterou čekal přes měsíc. Boston však díky dvěma zásahům Trenta Frederica ještě v první třetině skóre otočil. St. Louis vyrovnalo v 50. minutě, kdy se po Faksově přihrávce prosadil Nathan Walker.

V prodloužení mohl o výhře Bostonu rozhodnou Pastrňák, ale v dobré pozici z levého kruhu netrefil odkrytou branku. Na druhé straně naopak mířil přesně Brayden Schenn a St. Louis díky němu vyhrálo po čtyřech zápasech.

NHL:

Boston – St. Louis 2:3 v prodl., Seattle – NY Islanders 3:2, Toronto – Edmonton 4:3 v prodl., Montreal – Columbus 5:1, Tampa Bay – New Jersey 4:0, Florida – Winnipeg 5:0, Philadelphia – Buffalo 5:2, Pittsburgh – San Jose 4:3 po sam. nájezdech, Carolina – Ottawa 4:0, Minnesota – Dallas 1:2, Los Angeles – Detroit 4:1, Vancouver – Chicago 4:1.