Szathmáry, 29letý rodák z Havlíčkova Brodu, má teď velkou šanci, že se na mistrovství světa představí také. Maďaři rok po sestupu vybojovali návrat do elitní divize a v květnu v Dánsku nebudou chybět.

Suchý hrál v 60. a 70. letech na MS celkem sedmkrát a odvezl si šest medailí. Má i stříbro z olympiády a sedm titulů s Jihlavou. V dobách největší slávy byl považován za nejlepšího obránce v Evropě.

„Já bych moji současnost do spojitosti s dědou moc nedával. Přeci jen jsem v maďarské reprezentaci,“ usmívá se Szathmáry v rozhovoru pro Aktuálně.cz.

Druhým rokem působí v Miskolci a nyní čeká na přiklepnutí maďarského občanství. V reprezentaci už naskočil proti Polsku, Itálii a Slovinsku.

Jak jste si přípravný turnaj v Budapešti užil?

Byla to pro mě příjemná a dobrá zkušenost. Jsem rád, že jsem se do týmu dostal, turnaj se celkem povedl, skončili jsme druzí.

A jaké bylo mít na sobě maďarský dres, slyšet maďarskou hymnu?

To bylo zvláštní, to se přiznám. Nikdy by mě to nenapadlo, ale nějak se to odehrálo, že jsem na té modré stál a poslouchal jsem maďarskou hymnu. Samozřejmě bych raději slyšel českou, ale co se dá dělat.

Jak se upekl váš přestup k Maďarům? Bylo to delší dobu ve hře?

Ano, bylo. Záleželo na udělení občanství, což má být na dobré cestě. Chtěli mě vidět hrát, mluvilo se o tom minulou sezonu, hlavně po jejím konci. Jsem rád, že jsem se mohl ukázat.

V Česku máte 11 extraligových startů za Chomutov, prošel jste několika kluby v první lize. Když jste vloni v létě odcházel ze Slavie do Miskolce, už jste uvažoval o maďarské reprezentaci?

Věděl jsem, že bych v Maďarsku mohl díky svým předkům dostat občanství a dosáhnout tak na lepší smlouvu. Nebyl bych v klubu braný jako zahraniční import, ale jako domácí hráč. O nároďáku se mluvilo také, ale nejdříve jsem tomu velkou šanci nedával.

I vaše příjmení napovídá o rodinných kořenech v Maďarsku. Bylo to ve vašem případě zásadní?

Ano, přesně tak. Mám maďarské předky z tátovy strany, jeho pradědeček se v Maďarsku narodil. Dříve to bylo tak, že se do maďarské reprezentace dostal i ten, kdo neměl s Maďarskem nic společného, ale už to zrušili. Takže mít občanství je zásadní.

Jak vás potěšil zájem maďarského národního týmu?

Samozřejmě mě to moc potěšilo, mám z toho pozitivní pocity. Maďaři jsou hokejově pořád na nižší úrovni, ale hokej tam jde nahoru, každý rok se zlepšují. Klubová soutěž je na dobré úrovni, není to žádný prales. Hrají tam i rumunské kluby, snese to srovnání s naší první ligou. Akorát je tam více cizinců, hraje se trochu jiný styl hokeje a vyhovuje mi to.

Hned v prvním zápase proti Polsku (4:1) jste se uvedl gólem, pak přišla porážka 2:4 s Italy a vítězství 6:2 proti Slovinsku. Jaké jste měl ohlasy od trenéra?

Bylo pro mě dobré, že jsem asi hned ve třetím střídání skóroval. Jel jsem se na ten turnaj ukázat. Uklidnil jsem se a hrál jsem hokej, jaký umím. Byli se mnou spokojení, jinak by mi to občanství nedělali. Měl jsem od trenérů náznaky, že bych měl určitě přijet minimálně ještě jednou.

V květnu se Maďaři zase po dvou letech ukáží na MS elitní divize, takže to je teď pro vás hlavní lákadlo?

Určitě! Je to můj cíl v této sezoně, chci si za tím jít. Buď se to povede, nebo ne, může se stát hodně věcí. Ale bylo by to super. A opravdu něco, co by mě v posledních letech absolutně nenapadlo.

Ve skupině se Maďaři utkají i s Čechy…

Bylo by to zajímavé a pikantní. Je pravda, že pokud bych na MS jel, českou hymnu bych si nejspíš poslechl i tak. Spoustu kluků z českého nároďáku znám ještě z mládeže, užil bych si to.

Měl jste k Maďarsku skrze rodinu i dříve nějaký speciální vztah?

To ne, tím posledním předkem z Maďarska byl tátův praděda, což je hrozně daleko. Zkrátka jsem jen dostal nabídku, byla tam vidina lepší smlouvy, vidina být domácí hráč. Reprezentace je taková třešnička. Proto jsem vzal Maďarsko. Bylo to výhodnější než jít do Francie, Polska nebo Anglie.

Jak se vám zamlouvá v klubu? Miskolc se jeví jako zavedená hokejová adresa, před pár lety hrál dokonce slovenskou extraligu.

Přesně tak, právě proto tam spoustu věcí funguje lépe. Lidé mají hokej zažitý, chodí u nás asi dva tisíce na zápas, v návštěvnosti jsme druzí v lize. Kdysi tam fanoušci viděli Slovan nebo Košice, hokej v Miskolci letí, i když v Maďarsku je to tak čtyřka za fotbalem, házenou a vodním pólem.

Naučil jste se za ten rok a pár měsíců maďarsky?

Nějaké základy umím, ale je to kompletně jiný jazyk než čeština a pro mě strašně těžký. Není to jako angličtina, strašně těžce se zapamatovává. Od klubu jsem hned dostal i učitelku, abych se maďarsky učil kvůli občanství.

V reprezentaci se vám bude maďarština jistě také hodit, že ano?

V klubu se mluví anglicky, tam máme Kanaďany, kluky z Ruska nebo Běloruska. Ale v reprezentaci je to vedené v maďarštině. Když trenér něco vysvětloval nebo zastavil trénink, byl jsem úplně ztracený. Naštěstí mi to spoluhráči přeložili, ale tam se mi maďarština určitě bude hodit.

Po bezbrankové první třetině utekli hráči Blues na rozdíl dvou tref díky úspěšným přesilovkám v prostřední části.

Při druhé seděl na lavici hanby Pastrňák a domácí potrestali jeho faul vysokou holí. 

V závěrečném dějství ale Pastrňák obral na obranné modré čáře o puk Coltona Parayka a v přečíslení dva na jednoho přihrál z pravého kruhu do levého Morganu Geekiemu, který snížil.

V 50. minutě vyrovnal Charlie McAvoy a 107 vteřin před koncem rozhodl Pastrňák. Po závaru před brankou se puk od brusle Pavla Zachy dostal mezi kruhy k McAvoyovi, který jej přihrál zakončujícímu Pastrňákovi. 

Český kanonýr se dočkal odměny za střeleckou aktivitu, na bránu totiž vyslal dokonce deset projektilů, což byla třetina všech pokusů Bostonu.

Bruins bodovali ve čtvrtém z posledních pěti duelů a ve Východní konferenci jim patří sedmá příčka.

Ondřej Palát trefou při hře Floridy bez brankáře zpečetil výhru New Jersey 4:1. Vítězná série Panthers se tak zastavila na čísle sedm.

Obhájce Stanleyova poháru trápil zejména gólman Jacob Markström, který kryl 34 střel. Překonal jej pouze zhruba v polovině utkání Sam Reinhart, který vyrovnal na 1:1. Hostům vrátil na konci druhé třetiny vedení Timo Meier.

Palát si připsal jeden z nejsnadnějších gólů kariéry, když špatnou rozehrávku vystihl v útočném pásmu Jesper Bratt a přihrál českému hráči mezi kruhy před prázdnou branku.

Filip Chytil si připsal asistenci u jednoho gólu New Yorku Rangers, který doma podlehl 3:6 Winnipegu. Ten je prvním týmem NHL, který si připsal patnáctou výhru už v šestnáctém utkání sezony. O historický zápis se postarali dvěma góly Kyle Connor a Mark Scheifele.

Chytil zaznamenal proti lídrovi soutěže navzdory porážce dva kladné body za účast na ledě při vstřelené a inkasované brance. Český útočník si připsal druhou asistenci u gólu na 1:1, který dal z dorážky Will Cuylle.

V úvodu třetí třetiny byl Chytil také součástí akce u branky na 3:4, když podél mantinelu přihrál puk na modrou čáru. Po následně střele a závaru se prosadil Kaapo Kakko.

V Saúdské Arábii se v minulém týdnu rozdělovaly rekordní odměny, celkové prize money činily přes 15 milionů dolarů, oproti loňské edici Turnaje mistryň šlo o nárůst o astronomických 69 procent.

Darja Kasatkinová si ovšem z obřího koláče ukousla naprosté minimum.

Plnila roli první náhradnice a do hry se dostala pouze na jeden zápas. Po odstoupení zraněné Jessicy Pegulaové schytala v závěrečném duelu základní skupiny krutý debakl 1:6, 0:6 od Polky Igy Šwiatekové.

V Rijádu si za necelou hodinu poměrně tragického výkonu vydělala 200 tisíc amerických dolarů, přesto v ní po turnaji převládala hořkost.

Za normálních okolností by byla poslední osmou postupující, pokud by se tedy nezúčastnila Američanka Emma Navarrová, která kvůli nemoci původně odmítla post první náhradnice. 

Ji i Kasatkinovou poslalo mezi rezervní hráčky poprvé uplatněné zvláštní pravidlo, které umožňuje účast grandslamovým vítězkám z příslušné sezony, pokud nejsou v sezonním pořadí na horším než dvacátém místě.

Krejčíková, až 12. nejlepší tenistka sezony, tedy dostala přednost díky tomu, že v létě senzačně ovládla Wimbledon. Jako hlavní outsiderka WTA Finals ale zazářila, došla mezi čtyři nejlepší a jako jediná dokázala porazit jinak suverénní vítězku Coco Gauffovou z USA.

Kasatkinová kvalifikační klíč podrobila kritice po své porážce se Šwiatekovou.

„Podle mě má WTA Race znamenat WTA Race,“ uvedla pro The National. 

„Má to být o tom, kolik bodů nasbíráte během jednoho roku. Pokud vyhrajete grandslam, jste přece odměněná už samotným titulem. Jste grandslamovou vítězkou, získáváte body, peníze, slávu, všechno. Tohle je ale WTA Race. Mělo by se to řídit pouze získanými body,“ vysvětlila sedmadvacetiletá tenistka.

Kasatkinová pozvání do Rijádu přijala i přes výhrady k zákonům arabského státu a represím vůči homosexuálně orientovaným lidem.

Sama hráčka, mimochodem ze všech ruských tenistů nejhlasitější kritička války na Ukrajině i poměrů v rodné zemi, žije se svou přítelkyní, bývalou krasobruslařkou Natalií Zabijakovou. 

Mohlo by vás zajímat – Krejčíková porazila Gauffovou:

Ve večerním zápase se v Turíně střetnou domácí světová jednička Jannik Sinner a Američan Taylor Fritz.

Vítěz Turnaje mistrů z roku 2020 Medveděv dnes podal na rozdíl od nedělního prohraného utkání s Fritzem koncentrovaný výkon a australského debutanta na akci pro osm nejlepších tenistů sezony porazil jednoznačně za 80 minut. Na ATP si čtvrtý hráč žebříčku Medveděv připsal vítězství po třech předchozích porážkách a první v hale právě od loňského Turnaje mistrů.

„V předchozím utkání jsem se cítil až moc psychicky unavený na to, abych bojoval tak jako obvykle. Takže když se vám v takovém zápase nedaří, jste naštvaní,“ uvedl Medveděv, který v neděli působil roztěkaně a bez zájmu a dostal také trestný bod za úder do mikrofonu u kurtu.

„Do dnešního zápasu jsem šel s tím, že pokud prohraju, tak určitě ve čtvrtek končím, což je fajn. Ale když vyhraju, budu mít stále šanci, což je taky fajn. Prostě jsem jen chtěl dát pár dobrých úderů, což se povedlo,“ pochvaloval si osmadvacetiletý moskevský rodák.

Světová devítka De Minaur už nemá po dvou porážkách bez získaného setu postup do semifinále ve svých rukou. Pokud večer Fritz porazí Sinnera, zajistí si Američan postup a připraví Australana o naději.

Alcaraz turnaj možná nedohraje

Španěl Carlos Alcaraz dál bojuje se zdravotními problémy a možná Turnaj mistrů v Turíně nedohraje. Třetí hráč světového žebříčku v pondělí nečekaně podlehl Casperu Ruudovi z Norska. Poté přiznal, že před cestou na závěrečnou akci sezony ATP Tour byl nemocný a navíc ho v posledních dnech zlobí žaludek.

Podle španělských médií dnes zkusil trénovat, ale po pár minutách skončil.

„Jakmile se začne trochu pohybovat, má potíže s dýcháním. Má sevřený hrudník. Není vhodná doba, aby stonal,“ posteskl si Alcarazův trenér Juan Carlos Ferrero. „Ale neměli bychom předjímat, zda bude zítra hrát, nebo ne. Věřím, že se nedostane do stadia, aby na kurt nemohl,“ dodal.

Jednadvacetiletý Alcaraz letos vyhrál Roland Garros a Wimbledon a celkem má čtyři grandslamové tituly. Na Turnaj mistrů pro osm nejlepší tenistů sezony se kvalifikoval potřetí za sebou. V roce 2022 ho o start připravilo zranění, před rokem došel do semifinále. Ve středu v druhém zápase skupiny ho čeká Andrej Rubljov z Ruska, hrát by měli od 14:00.

Tenisový Turnaj mistrů v Turíně (tvrdý povrch, dotace 15 250 000 dolarů):

Dvouhra: Medveděv (4-Rus.) – De Minaur (7-Austr.) 6:2, 6:4.

Tabulka, skupina Ilieho Nastaseho:

Čtyřhra: Heliövaara, Patten (7-Fin./Brit.) – Purcell, Thompson (5-Austr.) 7:6 (7:3), 7:5.

Tabulka, skupina Mikea Bryana:

Mohlo by vás zajímat – Překvapivá porážka Carlose Alcaraze: