Do roku 2007 bylo městečko Stoke D’Abernon v hrabství Surrey jako tisíce dalších ležících v srdci klidné anglické krajiny.

Jenže pak tu tehdejší ruský boss Chelsea Roman Abramovič otevřel tréninkové středisko londýnského klubu a bylo po venkovské idyle.

Nynější majitelé Blues chtějí centrum fotbalového klubu výrazně rozšířit, což však narazilo na tuhý odpor.

Místní obyvatelé jsou na své domovy a komorní atmosféru okolní krajiny hrdí, a proto se proti těmto plánům hlasitě postavili.

Návrh zahrnoval mimo jiné stavbu luxusního obytného komplexu se šesti domy naproti tréninkovému centru.

Podle architektů zadavatele by to však znamenalo demolici „nevzhledných stájí“ a přestavbu historických viktoriánských stodol na rezidenční jednotky. Plán se však nesetkal s pochopením a místní rada jej neschválila.

„Žadatel dostal několik příležitostí řešit problémy s žádostí, ale bez odezvy,“ uvedl mluvčí samosprávy.

Řadu obyvatel Stoke D’Abernon tento postup úřadů potěšil.

 „Určitě by to pro nás nebylo dobré. Všichni kolem žijí v domnění, že tu bydlíme s fotbalisty Chelsea, ale my si tu žijeme svoje vlastní životy. Myslí si, že na nich vyděláváme velké peníze, jenže obyčejný člověk se tu cítí trochu odstrčený. Už teď je tu doprava katastrofální,“ cituje list The Sun místní obyvatelku Angelu Johnstoneovou, která poukázala na velký provoz luxusních a sportovních vozů fotbalových hvězd.

Dalším problémem by podle místních bylo zdražení už tak nákladných nemovitostí.

„Snažíme se udržet dostupné bydlení, ale mladí lidé odcházejí, protože na bydlení tady nemají šanci. Ani jeden z mých synů by si tu nemohl nic pořídit,“ prohlásila Johnstoneová.

Ovšem ne všichni lidé ze Stoke D’Abernon jsou proti. Jsou tací, kteří nemají s přítomností Chelsea problém. Naopak, podle nich měl příchod fotbalového klubu pozitivní vliv na místní ekonomiku.

„Nevím o žádných škodách, které by příchod Chelsea způsobil. Jejich centrum zaměstnává 150 lidí. Samozřejmě, pokud bydlíte hned vedle, možná z toho nejste nadšení a máte obavy, ale jinak to prosperuje. Na ceny nemovitostí tu má vliv spousta jiných věcí, nejen Chelsea,“ připomněl Russell Benzies, který v městečku žije už 25 let.

Místní teď s napětím čekají, jak na záporné rozhodnutí samosprávy zareagují šéfové Chelsea a zda nepřijdou s novými, byť okleštěnými plány na rozšíření tréninkového centra.

Nečas si připsal gólovou asistenci v desátém utkání za sebou a stal se teprve třetím českým hokejistou, kterému se to v NHL podařilo. Přidal se k Jaromíru Jágrovi, který asistoval dokonce v 16 zápasech v řadě, a obránci Filipu Hronkovi, jenž měl sérii deseti utkání s přihrávkou v minulém ročníku.

Nečas má na kontě osm gólů a 16 asistencí a je třetím nejproduktivnějším hráčem NHL. Hurricanes vyhráli devět z deseti posledních zápasů a ve Východní konferenci jsou na druhé příčce za obhájcem Stanley Cupu Floridou, která odehrála o zápas více. Tomáš Hertl za Vegas v utkání nebodoval.

Vítek Vaněček pochytal v brance San Jose 40 střel hráčů Philadelphie, ale jeho tým nakonec podlehl 3:4 po samostatných nájezdech. 

Vaněček měl úspěšnost 93 procent, ale porážce San Jose nezabránil. V dresu Philadelphie se činil především devatenáctiletý ruský útočník Matvej Mičkov, který se vrátil do sestavy po dvouzápasové absenci a k vítězství přispěl gólem, asistencí a rozhodujícím nájezdem. V rozstřelu překonal českého gólmana rychlým forhendovým blafákem.

Další čeští brankáři Dan Vladař a David Rittich sledovali duel Calgary a Los Angeles jen v roli náhradníků.

Dallas rozhodl utkání v Pittsburghu šesti brankami v první třetině. Třemi góly vyhnal Joela Blomqvista z domácí branky už po deseti minutách. Pět bodů zaznamenal útočník Mason Marchment (1+4). Pittsburgh obdržel šest branek v první třetině na svém ledě poprvé.

Útočník Colorada Nathan MacKinnon jako první hráč v sezoně dosáhl na metu 30 bodů, stačilo mu k tomu 16 utkání. Z aktivních hráčů NHL to za stejný či menší počet zápasů dokázali jen David Pastrňák (15), Connor McDavid (15) a Leon Draisaitl (16). Na výhře nad Nashvillem 3:2 v prodloužení se MacKinnon podílel jednou asistencí. Český útočník Ivan Ivan odehrál za vítěze přes 14 minut a měl tři střely.

Philadelphia – San Jose 4:3 po sam. nájezdech (2:0, 1:2, 0:1 – 0:0)

Branky: 26. a rozh. náj. Mičkov, 2. E. Johnson, 16. Konecny – 36. Thompson, 39. Granlund, 58. Goodrow. Střely na branku: 43:31. Vítek Vaněček odchytal za San Jose 65 minut, z 43 střel inkasoval třikrát a úspěšnost zákroků měl 93 procent. Diváci: 18.706. Hvězdy zápasu: 1. Mičkov, 2. Konecny (oba Philadelphia), 3. Granlund (San Jose).

Pittsburgh – Dallas 1:7 (0:6, 1:0, 0:1)

Branky: 36. Beauvillier – 14. a 15. Heiskanen, 3. Duchene, 8. Stankoven, 11. Marchment, 19. Seguin, 56. W. Johnston. Střely na branku: 21:40. Diváci: 16.526. Hvězdy zápasu: 1. Marchment, 2. Heiskanen, 3. Duchene (všichni Dallas).

Calgary – Los Angeles 3:1 (0:0, 2:0, 1:1)

Branky: 31. Backlund, 32. Huberdeau, 60. Rooney – 58. Moore. Střely na branku: 28:29. Diváci: 16.920. Hvězdy zápasu: 1. Wolf, 2. Zary, 3. Backlund (všichni Calgary).

Colorado – Nashville 3:2 v prodl. (0:1, 2:0, 0:1 – 1:0)

Branky: 25. Toews, 32. Rantanen, 63. Girard – 2. Evangelista, 41. Sissons. Střely na branku: 32:31. Diváci: 18.016. Hvězdy zápasu: 1. Girard, 2. Georgijev, 3. Toews (všichni Colorado).

Vegas – Carolina 2:5 (0:2, 0:2, 2:1)

Branky: 47. Eichel, 60. Barbašov – 5. Robinson, 13. Kotkaniemi (Nečas), 24. J. Staal, 27. Jost, 55. Martinook. Střely na branku: 32:34. Diváci: 17.908. Hvězdy zápasu: 1. J. Staal, 2. Kočetkov (oba Carolina), 3 Eichel (Vegas).

Tabulky NHL:

Východní konference:

Atlantická divize:

Metropolitní divize:

Západní konference:

Centrální divize:

Pacifická divize:

V první desítce produktivity NHL je i český útočník s číslem 88. Překvapivě je to ale Martin Nečas z Caroliny.

Bostonský Pastrňák není ani v první dvacítce, ani čtyřicítce.

Po 16 zápasech má totiž na kontě jen 14 bodů (6+8). Od pravého křídelníka s ročním příjmem v průměru 11,25 milionu dolarů se čeká mnohem víc.

Pro srovnání – v minulé sezoně měl Pastrňák po 16 zápasech 27 bodů (11+16), čili bezmála dvakrát tolik. Základní část posléze zakončil 110 body (47+63).

Poté, co v květnu vystřelil Česku zlato na mistrovství světa v Praze a Ostravě, a po srpnové svatbě tak za mořem prožívá nelehké období. Při nedávném utkání proti Seattlu dokonce strávil celou třetí třetinu na střídačce – trenér Jim Montgomery ho zkrátka přestal posílat do hry.

Konflikt mezi nimi ale nevznikl. Pastrňák od té doby ve třech zápasech pokaždé hrál přes 20 minut. Bodově se ale stále nerozparádil.

Hlavní příčinou dosavadního útlumu může být nevydařená letní příprava.

„V létě jsem byl měsíc a půl zraněný,“ přiznal 28letý forvard české verzi oficiálního webu NHL.

„Problém to byl ani ne tak fyzicky, protože pak ještě bylo hodně času, ale hlavně mentálně, protože v létě se běžně připravuju na sezonu a takhle dlouho jsem ještě zraněný nebyl. A psychicky to je těžké, když v téhle fázi měsíc a půl nemůžete nic dělat,“ postěžoval si.

„S každým zápasem se ale cítím lépe a lépe,“ nezapomněl dodal.

„Je vidět, že postupně nabírá sebevědomí. U výjimečných hráčů je to jen otázka času,“ doplnil trenér Montgomery.

V posledních dvou kláních nehrál Pastrňák s posilou Eliasem Lindholmem, který má být jeho novým dvorním centrem, ale s Pavlem Zachou ve středu a Tylerem Johnsonem na druhém křídle.

„Johnny je velice zkušený hráč, je tady v lize už pěkně dlouho a zkušenosti tam jsou,“ okomentoval Pastrňák muže, jenž v Tampě kdysi tvořil velmi úspěšné trio s Nikitou Kučerovem a Ondřejem Palátem. V Bostonu nedávno podepsal roční smlouvu s minimálním ligovým platem 775 tisíc dolarů.

„Samozřejmě musíme zapracovat na souhře, ale jsme spolu dva zápasy a jeden trénink. Uvidíme, jak to bude dál,“ podotkl český kanonýr.

Boston Pastrňákův vzlet k obvyklým výšinám potřebuje. Momentálně má 16 bodů z 32 možných, což dělá přesně poloviční úspěšnost. Taková na play off s největší pravděpodobností stačit nebude.

Zabrat ovšem musejí i jiní. Ačkoliv česká osmaosmdesátka není v obvyklé formě, stále vede týmovou tabulku v gólech i bodech.

S Norem Casperem Ruudem prohrál na tvrdém povrchu v Turíně za hodinu a 27 minut 1:6, 5:7 a zkomplikoval si boj o postup do semifinále. 

Vítěz letošního Roland Garros a Wimbledonu Alcaraz prohrál s Ruudem poprvé, předchozí čtyři vzájemné zápasy ovládl.

V duelu proti světové sedmičce doplatil na 34 nevynucených chyb, Nor jich měl 16.

Jednadvacetiletý Alcaraz prohrál čtvrté z posledních sedmi utkání, zatímco trojnásobný grandslamový finalista Ruud přerušil sérii čtyř porážek.

„Tohle je pro mě jedno z největších vítězství v sezoně. Mám z toho samozřejmě radost,“ prohlásil Ruud v rozhovoru na kurtu.

„Už jsem sice Carlose viděl hrát lépe než dnes, ale i tak jsem musel využít své šance,“ doplnil vítěz.

Čtyřnásobný grandslamový šampion Alcaraz nezachytil už úvod zápasu. V prvním setu prohrál od stavu 1:1 pět her a Ruud se ujal po 36 minutách vedení.

Ve druhé sadě mohl Alcaraz vyrovnat. Díky brejku v šesté hře získal následně vedení 5:2, závěr mu ale nevyšel. Opět ztratil pět her v řadě a Ruud zakončil duel po využití třetího mečbolu.

Ve druhém zápase skupiny Johna Newcombea se utká od 20:30 Němec Alexander Zverev s Rusem Andrejem Rubljovem.

Tenisový Turnaj mistrů v Turíně (tvrdý povrch, dotace 15,250.000 dolarů):

Dvouhra – Skupina Johna Newcombea: Ruud (6-Nor.) – Alcaraz (3-Šp.) 6:1, 7:5.

Čtyřhra – Skupina Boba Bryana: Krawietz, Pütz (8-Něm.) – Arévalo, Pavič (1-Salv./Chorv.) 6:3, 6:4.

Proč jste se rozhodla jít právě touto náročnou cestou?

Nechtěla jsem se věnovat pouze pádlování, ale dost dlouho jsem si nebyla jistá, jakým směrem se mám vydat. Vždy mě bavily jazyky a věděla jsem, že jejich znalostí by se mi otevřely dveře do světa. Proto jsem uvítala studium v oboru mezinárodního obchodu na Vysoké škole ekonomické. A můžu říct, že jsem se vydala správnou cestou. Velice mně baví hlavně předměty v angličtině.

Jak je složité dobře studovat a zároveň vozit medaile z vrcholových sportovních akcí?

Nechci naříkat, ale jednoduché to není. Nutností je mít smysl pro organizaci, v čemž jsem se hodně zlepšila. Když se k tomu přidá píle a odhodlání, tak lze čekat i dobré výsledky. Mám štěstí, že především při žádostech o posunutí termínů zkoušek mi profesoři vycházejí vstříc. Hodně mi pomáhají také spolužačky. S důležitými informacemi i se samotným studiem.

Takže zkoušky zvládáte v pohodě?

Musím přiznat, že ne vždy jsem byla stoprocentně připravená, ale s odřenýma ušima jsem vždy prošla. V živé paměti mám ještě jednu velice důležitou zkoušku letos na jaře uprostřed přípravy na olympiádu. Bylo to pro mě hodně vyčerpávající, byla jsem plná stresu.

Takže ji lze nazvat jako nejsložitější?

Tuto vlastnost bych dala jiné komunikaci mezi mnou a profesorkou. Dostala jsem čtyři otázky s tím, že když na jednu z nich neodpovím správně, tak budu muset celý předmět opakovat, což by bylo víc než nepříjemné. Moc jsem si jistá nebyla, navíc profesorka byla přísná, ale vydala jsem ze sebe všechno a odešla s úsměvem.

Snažíte se věnovat studiu i ve volných chvílích na vašich častých zahraničních zájezdech nebo soustředěních?

Většinou se o to snažím, třeba i v autech, pokud při učení neusnu. Jsou však i případy, že jsem mým kanoistickým vystoupením tak vynervovaná, že se nejsem schopna věnovat nějakým studijním úkolům. Nejhorší je, když nějaké důležité učivo zapomenu doma a pak to doháním za komplikovaných podmínek.

Máte nějaký konkrétní příklad?

Je skoro až neuvěřitelný. Na jednom skupinovém projektu jsme pracovali asi půl roku před jeho závěrečnou prezentací. Měla jsem všechno pečlivě připravené, věděla jsem, co budu říkat, a najednou se mi soubor ztratil. Zoufale jsem ho hledala na všech možných i nemožných místech, ale marně. Dostala jsem se tak do velmi složité situace a začala brečet. Brzy jsem si však uvědomila, že slzami to nevyřeším. Z toho, co jsem si pamatovala, jsem rychle udělala nový soubor, dost možná ještě trošku lepší. Z celé této příhody jsem byla vyděšená, že moje dlouhodobá práce zůstane bez očekávaného výsledku.

Na jaře vás čeká státní bakalářská zkouška. Budete se ni moci v klidu připravit?

To pochybuju, protože krátce před touto životní událostí jsou na programu čtyři nominační závody, v nichž se rozhoduje o složení reprezentace pro rok 2025. S tím samozřejmě souvisí i příprava, takže to bude psychicky náročné. V klidu se takové období zvládnout nedá, ale budu se snažit, aby byl stres co nejmenší.

Jak chcete v případě úspěšného absolvování státní bakalářské zkoušky získané vědomosti využít?

V tuto chvíli sama přesně nevím, ale obor, který studuju, otevírá víc možností, jakým směrem bych se mohla nebo měla vydat. Zatím je to pro mě jen jakási příprava na to, co mě čeká. Nechci skončit bakalářem a přemýšlím, zda bych neměla zkusit něco jiného. Ráda bych zůstala na VŠE a přešla na jiný obor. Čím víc toho člověk zkusí, tím víc toho ví. Také však dobře vím, že je potřeba získat potřebné zkušenosti. Ideální by asi bylo vyzkoušet si nějakou práci, která by mě bavila a mohla se jí v dohledné době plně věnovat. Jsou to však všechno jen úvahy.

Není tedy vyloučeno, že to zkusíte už po získání vysokoškolského diplomu?

To ještě ne. Mám za sebou období, v němž kombinace vrcholového sportu se studiem byla velice náročná, takže zatím o spojení nějakého zaměstnání s pádlováním neuvažuju. Mimo jiné i proto, že bych ráda na olympiádu v roce 2028. Navíc ekonomické problémy nemám, jsem spokojená, i když nemůžu myslet na získání nějaké rezervní finanční částky.