Zabystřan se přitom vydal na proslulou sjezdovku Birds of Prey v Coloradu s vysokým číslem 54, za ním už vyrazilo jen šest dalších borců.

Šestadvacetiletý rodák z Kadaně však předvedl skvělou jízdu a vybojoval si životní maximum, dosud byl ve Světovém poháru nejvýše dvakrát na 19. místě – v roce 2019 v kombinaci a loni v super-G.

Od top 10 ho nyní dělilo jen jedenáct setin vteřiny. Dobrou formu v Beaver Creeku naznačil v tréninku, nejprve byl dvacátý a ve čtvrtek den před závodem šestadvacátý.

Zabystřan je jediným českým mužem, který bude v této sezoně pravidelně závodit ve Světovém poháru.

Specialista na rychlostní disciplíny trénuje s německou reprezentací. Jeho začlenění do špičkového výběru pro rychlostní disciplíny domluvil sportovní ředitel úseku alpských disciplín Jan Fiedler v červnu.

„Je tam nějaká finanční částka, která by odpovídala platu jednoho trenéra. Na oplátku oni nám poskytnou celý ten trenérský tým, fyzioterapeuta, doktora, všechno má od nich,“ vyprávěl Fiedler před sezonou.

„Pro nás je to v podstatě jediná možnost, jak Honzovi zajistit profesionální podmínky. Kdybychom se nedomluvili se zahraničním týmem, tak bychom mu museli zaplatit pět nebo šest lidí,“ doplnil funkcionář.

Zabystřan si spolupráci pochvaluje. S novými německými parťáky byl na kempu v Chile a absolvoval s nimi kompletní podzimní blok tréninků.

A před startem sezony věřil, že se to pozitivně projeví na jeho výsledcích. „Určitě je můj cíl být v každém svěťáku do třicítky. Chtěl bych být letos konstantní a v top třicítce se držet, jak to půjde,“ plánoval.

V Americe mu to vyšlo skvěle.

První sjezd sezony vyhrál rovněž nečekaně Justin Murisier, Zabystřan na něj ztratil vteřinu a 21 setin. Specialista na obří slalom porazil všechny soupeře v čele s krajanem Marcem Odermattem.

Švýcarský obhájce čtyř křišťálových glóbů skončil druhý, na Murisiera ztratil Odermatt dvě desetiny vteřiny.

Dvaatřicetiletý Murusier se dnes v USA dočkal prvního vítězství a teprve druhého pódia v pohárovém seriálu.

Při 186 startech byl dosud jedinkrát třetí před třemi lety v Alta Badii. Švýcary na stupně vítězů doprovodil Slovinec Miha Hrobat.

SP ve sjezdovém lyžování v Beaver Creeku (USA):

Muži, sjezd: 1. Murisier 1:40,04, 2. Odermatt (oba Švýc.) -0,20, 3. Hrobat (Slovin.) -0,35, 4. Crawford (Kan.) -0,51, 5. Kriechmayr (Rak.) -0,65, 6. Bennett (USA) -0,88, …11. Zabystřan (ČR) -1,21.

Průběžné pořadí SP (po 4 z 38 závodů): 1. Noël (Fr.) a Kristoffersen oba 200, 3. Steen Olsen 148, 4. McGrath (všichni Nor.) 142, 5. Murisier 114, 6. Meillard (Švýc.) 105, …38. Zabystřan 24.

Po vítězství Letenských nad Karvinou 4:1 záložník Lukáš Sadílek, střelec prvního gólu prohlásil, že se vrátila stará Sparta, která bude útočit na titul.

Moc bych si to přál, pro ligu by to bylo jenom dobře. Jedna vlaštovka však jaro nedělá. Ani jedna vrána zimu. S takovými výroky bych byl opatrný.

Na místě Sparty bych si stanovil krátkodobé cíle do konce podzimní sezony. Tedy tři zápasy, derby doma s Bohemians, Liga mistrů na půdě Feyenoordu Rotterdam, zápas doma Jabloncem.

Pak se uvidí, kam mohou sahat její ambice. Pokud je zvládnou, dá se říci, že se může vracet do starých kolejí. Jeden zápas nic neřeší.

Určitě je pro mužstvo dobře, že se na hřiště vrátil srbský legionář Veljko Birmančevič. Zvěsti, že co konce podzimu už nebude, se ukázaly jako liché.

Pro mě je to hráč, který dokáže přinést mužstvu kvalitu a sebedůvěru. Jeho energie, způsob, jakým naskočí do rozjetého duelu, střelecké zakončení. S ním se zápasy vyhrávají.

Vedoucí ligy Slavia vyhrála v Ostravě. To jsou přesně zápasy, které potřebujete vyhrát, třeba jen o gól. Urvat je.

Můžeme se bavit o průběhu, našly by se i špatné věci, ale výsledek předčí všechno. Cíl byl splněn, vyhrála na půdě nesmírně těžkého soupeře.

Kdyby hrála v Ostravě v nedávném rozpoložení Sparta, skončilo by utkání remízou nebo dokonce její porážkou.

Objevovaly se obavy, jestli Slavia zvládne utkání fyzicky, konkrétně běžecky. Síly určitě v záběru podzimu ubývají, zvládla to ovšem bravurně, neboť vyhrála. Asi větší měrou vůlí než kondicí, ale to se počítá.

Trenér Jindřich Trpišovský už se smířil s tím, že střelec rozhodujícího gólu Malick Diouf brzy odejde. Jde jen o to, za jak vysoké odstupné. Když ho Slavia získávala, určitě nikdo neplánoval, že v jejím dresu stráví celou kariéru.

Cíl dobře ho zhodnotit byl zřejmý. Ale takovou politiku zastává. Jako před ním odešli Yira Sor nebo Abdallah Sima, tak se vydá podobnou cestou senegalský obránce.

Druhá Plzeň nevyužila dlouhou přesilovku a neporazila Teplice. Obrovský obdiv k výkonu hostů. Po obdrženém gólu si uvědomili, že prohrát 0:2 je vlastně stejné jako o gól, a vrhli zbytek sil do útoku. A vydařilo se.

U Plzně jsem cítil, že je trošku vyčichlá až nekoncentrovaná. Sešlo se ovšem víc faktorů. Měla utkání zvládnout, zbytečně ztracené body.

Slovácko na Dukle otočilo skóre díky dvěma náhradníkům: Michaelu Krmenčíkovi a Marku Havlíkovi. Nevím, jestli šlo o taktický záměr trenéra Ondřeje Smetany, ale asi věděl, co dělá.

Splnil se mu záměr do puntíku. Hráče vynecháním ze základní sestavy zdravě naštval, odvděčili se mu góly. Ukázali, že mezi vyvolené patří.

Je mi líto českobudějovického trenéra Franty Straky i jeho asistenta Jirky Novotného. Dávají mužstvu, co mohou, vidí pak od svých svěřenců hanebné výkony. I kdyby měli spadnout, každý zápas je jejich vizitkou. Nevěřím však, že by to předčasně zabalili, jde o jejich profesionální čest a budoucnost.

Hradec Králové vyhrál na Bohemce 3:0. Já ho považuju za tým, který by se měl pohybovat v první polovině tabulky. Nebylo to pro mě překvapení, jen mě zaskočila výše porážky domácích.

Nedělní prohrou 0:2 ve šlágru Premier League na půdě Liverpoolu završil Manchester City krutě neúspěšné období, na které nejsou v bohatém klubu zvyklí.

Po čtvrté prohře v řadě v anglické lize a celkově sedmém soutěžním duelu bez vítězství za sebou zvýšil lídr tabulky náskok na bledě modrý tým už na jedenáct bodů a kouč City Guardiola musel z ochozů stadionu Anfield Road poslouchat na svou adresu popěvek „Zítra tě vyhodí“.

Španělský stratég na posměšný chorál zareagoval šesti vztyčenými prsty, kterými signalizoval počet vítězství v nejvyšší anglické soutěži.

Připomněl tak gesto, které svého času adresoval příznivcům José Mourinho. Ten tehdy ukázal prsty tři.

„On vyhrál tři tituly. Já jich vyhrál šest,“ rýpl si Guardiola zbytečně do portugalského rivala, když se ho v televizním interview reportér na gesto ptal.

K Mourinhovi, jenž aktuálně působí v Turecku coby kouč Fenerbahce Istanbul, se vyjádření pochopitelně doneslo. 

A rodák ze Setúbalu, jak je jeho zvykem, ho jen tak nepřešel. „Guardiola o mně něco prohlašoval. Že vyhrál šest trofejí a já tři. Jenže já je vyhrál čistě a férově,“ vzkázal Mourinho. 

„Chci vyhrávat. Ale chci vyhrávat čistě a férově. Než abych nevyhrál čistě, to radši prohraju. A když prohraju, chci pogratulovat soupeři, že byl lepší než já. Nechci vyhrávat tím, že budu řešit 150 případů,“ vrátil sokovi rýpanec.

Připomněl tím, že Manchester City od roku 2009 údajně porušil finanční pravidla Premier League až ve 115 případech.

Guardiola a Mourinho na sebe naráželi v letech 2010 – 2012 už ve španělské lize jako trenéři Barcelony, resp. Realu Madrid. Na tituly v La Lize to za toto období mají 1:1.

Od Guardiolova příchodu do Manchesteru City v roce 2016 se střetávali v Anglii v dobách Mourinhova působení v Manchesteru United (2016 – 2018) a Tottenhamu (2019 – 2021).

Podle statistik webu transfermarkt.de se Guardiolovy a Mourinhovy týmy utkaly celkem pětadvacetkrát. Dvanáctkrát zvítězil Španěl, sedmkrát Portugalec.

Mourinho se s žádným jiným trenérem nestřetl a také neprohrál častěji, Guardiola má víc proher jen s Jürgenem Kloppem.

Ve středu Manchester City děsivou sérii neúspěchů ukončil, když v lize porazil 3:0 Nottingham.

Pražané v Ostravě zvítězili 1:0 a upevnili si vedení v tabulce. Domácí se v 11. minutě nastaveného času marně dožadovali pokutového kopu. Sudí Karel Rouček ho nenařídil. „Rozhodčí posuzovali v pokutovém území dvě situace. Nejdříve správně rozhodli, že hráč hostujícího družstva El Hadji Diouf rukou nezahrál,“ uvedla komise.

„Následně zahrál rukou Jan Bořil. Jednalo se o neočekávané nastřelení ruky spoluhráčem a rozhodčí proto pokutový kop správně nenařídil. O přestupek by se nejednalo ani v případě, kdyby byla ruka výrazně od těla, protože jde o její nastřelení spoluhráčem. V takové situaci – při nastřelení ruky spoluhráčem – se o přestupek nejedná,“ konstatovala.

Posuzovaly se ještě dva další momenty z tohoto utkání. V 16. minutě Rouček správně nenařídil pokutový kop pro Slavii poté, co se domácí Matěj Chaluš dotkl míče rukou. „Hráč podstupoval těsný souboj se soupeřem, kdy jeho ruka byla v přirozené pozici vzhledem k pohybu jeho těla, proto se nejednalo o přestupek. Videorozhodčí (Jan Všetečka) správně neintervenoval,“ uvedla komise.

V 97. minutě pak Rouček chybně nenařídil přímý volný kop pro Slavii a neudělil žlutou kartu ostravskému Jiřímu Klímovi za bezohledné šlápnutí na nárt soupeře. „Jednalo se o přestupek na žlutou kartu, proto VAR správně neintervenoval.“

V utkání Pardubice – Olomouc komise potvrdila regulérnost gólu, jímž domácí v 90. minutě vyrovnali na konečných 2:2. „Pardubický Kamil Vacek stál v okamžiku přihrávky od spoluhráče v ofsajdové pozici a snažil se hrát míčem, který ale nezasáhl a soupeře vzhledem ke vzdálenosti od nich výrazně neovlivnil. Branky docílil Adam Fousek. Jednalo se o spornou situaci, videorozhodčí správně neintervenoval,“ uvedla komise.

Podle schváleného manuálu se komise vyjadřuje vždy ke čtyřem situacím z jednoho kola, které vyberou média. Další momenty veřejně nekomentuje a vyhodnocuje si je interně.

Stejně jako Priske měl v té době na své vizitce dvě sparťanská ligová prvenství, navíc dvojí postup až do čtvrtfinále Poháru mistrů, s reprezentací titul evropského šampiona a tříleté působení v dalším renomovaném nizozemském klubu ADO den Haag.

Od svých známých i přátel slyšel dost varovných hlasů, ale Feyenoord na něj působil jako magnet. Ke vzpomínkám na čtyřletý pobyt v tomto klubu se vždy rád vracel.

„V prvních týdnech mě nejvíc trápilo, že vedení klubu vzhledem k tíživé finanční situaci chce prodat hned několik hráčů základní sestavy a nahradit je vlastními odchovanci z řad juniorů. Nebylo rovněž příjemné, že po umístění na desáté příčce v domácí lize zůstal Feyenoord bez evropských pohárů,“ vzpomínal kouč, od jehož smrti uplyne příští rok 30 let.

Po podzimní části ligy patřila omlazenému Feyenoordu pátá příčka, dokonce se rýsovala šance na účast v tehdejším Poháru UEFA.

„Co bylo rovněž podstatné, návštěvy výrazně rostly. Například na utkání s Alkmaarem přišlo téměř 50 tisíc diváků. Už se hrálo a fanoušci, aby nic nezmeškali, házeli do okének pokladen guldenové bankovky a ve spěchu nečekali ani na vstupenky. V některých pokladnách se peníze dokonce ve větším množství válely na podlaze,“ popisoval Ježek na své začátky ve Feyenoordu.

Po prvním roce jeho působení skončil tým druhý a do Rotterdamu se tak vrátila pohárová Evropa. A Feyenoord si nevedl nejhůř. Vyřadil například anglický Everton i švédské Malmö a nevyšel mu vlastně jen jeden zápas ve Frankfurtu, kde po chybách brankáře prohrál 1:4 – výhra doma 1:0 už na postup nestačila.

Brzy nato došlo ke konfliktu mezi předsedou klubu a ředitelem kvůli prodejům některých hráčů. „Zprvu jsem se ředitele zastával, ale časem ukázal i svoji druhou tvář. Mě například upozorňoval na polevující disciplínu a žádal tvrdé tresty. Když však sám provinilce nachytal na švestkách, tak mu jen kamarádsky domlouval,“ tvrdil český kouč.

Ne vždy bylo nutné sáhnout hned po biči. „Jednou v tréninkovém táboře na Kanárských ostrovech jsem celou noc dělal hlídacího psa, aby se nikdo z mých svěřenců nevydal za milostným dobrodružstvím s půvabnými a osamělými turistkami. Nenačapal jsem nikoho a přitom jsem si byl skoro jistý, že někteří hráči celou noc ve svých postelích nebyli,“ vyprávěl Ježek.

Pátrání po únikové cestě ho přivedlo k požárnímu žebříku, po němž se šlo dostat na dvůr. „A tak jsem za tmy žebřík namazal černým krémem na boty. Vrátný mně druhý den prozradil, jak hráči hrozně nadávali, když si ušpinili své bělostné košile. Mně neřekli nic a já jsem také mlčel. Teprve po čase se přiznali,“ usmíval se slavný trenér.

Past s krémem na boty sice zafungovala, ale ne stoprocentně. Paradoxně nezabralo ani bezpečnostní riziko, které fotbalistům hrozilo na zájezdu v jihoamerickém Surinamu. Zástupci klubu byli hned po příjezdu upozorněni, že podle nového nařízení platí od jedenácti hodin večer do pěti hodin ráno zákaz vycházení.

„Už jsem proto nic nepodnikal, protože předpisy se mi zdály dostatečným varováním. Jenže to neplatilo pro jednoho našeho seladona, který měl pro tamější dívky velkou slabost. Čekalo ho však nemilé překvapení. Když se chystal vstoupit do domu rozkoše, zastavila ho noční hlídka. Bránil se, že je cizinec, ale nepomohlo mu to. Místo lepé děvy držel v ruce kbelík, kartáč, hadr a musel celou noc drhnout zapáchající vězeňské toalety. V pět ráno ho pustili a prý odvedl dobrou práci. Možná vůbec první manuální ve svém životě,“ přidal další historku kouč.

V Nizozemských Antilách ho zase fascinovala spousta různých heren a v nich desítky různorodých výherních automatů. Byl svědkem toho, jak se z nich některým přítomným sypaly peníze.

„Zkusil jsem to tedy taky a za chvilku jsem byl o 500 dolarů chudší. Namířil jsem si to tedy k ruletě s představou, že nesmím hrát na čísla, ale na barvy. A za dvacet minut jsem měl prohranou částku zpátky. Zároveň jsem si všiml, že jeden hráč stále vyhrával. Občas přitom zavolal údržbáře, že automat má poruchu. Ten ho otevřel a vytáhl spoustu mincí, o které se s hráčem podělili,“ popisoval kuriozní historky.

S Feyenoordem poté skončil dvakrát za sebou třetí, jenže pak se propadl až na páté místo. Ve výboru klubu to doslova vřelo. Ježek se dozvěděl, že ředitel požadoval jeho odchod, ale kouči po třech letech ve Feyenoordu řekl, že si váží jeho rozhodnutí ještě zůstat s tím, že za rok lze smlouvu zase prodloužit.

„Neserioznost manažera spěla k vrcholu. I přes vnitřní spory jsme si ale zase zajistili účast v Poháru UEFA a zúčastnili se i velkého turnaje v Miláně. Po dalších akcích ředitele se chystala velká protestní demonstrace fanoušků proti celému vedení klubu, ale nedošlo k ní. Ředitel dostal půlroční dovolenou s tajným doporučením, aby se už nevracel,“ vzpomínal rodák ze Zvolena.

Při loučení s Feyenoordem ho mohlo těšit, že čtyřmi odtrénovanými lety vytvořit klubový rekord. Po jeho odchodu se za stejnou dobu na lavičce vystřídali hned čtyři muži.