Krajský soud v Praze ve čtvrtek potvrdil rozsudek Okresního soudu Praha-východ a zamítl odvolání autora textu proti prvoinstančnímu rozhodnutí.

Sparta i Čvančara se proti článku, který byl z webu záhy stažen, ihned vymezili a podnikli právní kroky.

„Pro mě osobně je velmi důležité, že mohu všem konečně dosvědčit, že celý článek byl založený na lžích. Přineslo mně to částečnou úlevu, na druhou stranu dopady článku na můj osobní život byly obrovské a budu se s tím muset potýkat po zbytek kariéry i života,“ uvedl čtyřiadvacetiletý útočník.

„Věrohodně jsme u soudu doložili, jak negativní vliv měl článek na osobní život hráče, který se přitom ničím neprovinil. Pro Tomáše to bylo náročné období a jsem rád, že jsme se zasadili o očištění jeho jména. Dále budeme v civilně-právním řízení uplatňovat nemajetkovou újmu, která Tomášovi vznikla,“ řekl jeho právní zástupce Bronislav Šerák.

„Vnesli jsme do prostředí sportovní žurnalistiky precedens. Autor musí nést odpovědnost za vlastní text. Musí zvážit, zda může někomu jen tak v honbě za popularitou ničit život. Protože nemůže. Udělali jsme to pro Tomáše Čvančaru, ale i pro celé české fotbalové a sportovní prostředí,“ napsal ředitel komunikace Sparty Ondřej Kasík na sociální síti X.

Jednačtyřicetiletý Garčar je z generace, která schytávala od Švédů a Finů vysoké příděly. V zápasech s nimi se pokoušela o zázrak. V posledních letech se situace změnila a z českého tábora jsou před MS slyšet pořádně sebevědomé hlasy.

„Chci Švédům ukázat, že jejich čas už odešel,“ prohlásil reprezentační kapitán Ondřej Němeček, jinak hráč švédského šampiona Storvrety.

Zaznělo také, že Češi chtějí v Malmö vyhrát každý zápas. „Chceme se stát nejlepším týmem světa,“ řekl otevřeně trenér Jaroslav Berka.

Podle Garčara oprávněně. „Není to překvapivé. Naši kluci jsou klíčovými hráči nejlepších týmů světa. Jsou hladoví, zdravě natěšení. Koncept naší reprezentace je hodně silný. Neříkám si, jestli MS vyhraje, ale spíš kdy,“ podotýká bývalý obránce.

S Němečkem působí ve Storvretě zřejmě nejlepší český florbalista Filip Langer, Kalmarsund táhne zase Filip Forman. Střešovice, které v lednu vyhrály mezinárodní Pohár mistrů, zastupují hvězdy Marek Beneš a Matěj Havlas.

„Přístup nároďáku se změnil s nástupem juniorských mistrů světa,“ popisuje Garčar. Před dvěma lety tým navázal na historické stříbro z roku 2004, se Švédy a Finy je schopný hrát zcela vyrovnané zápasy.

Před rokem Češi dokonce na turnaji Euro Floorball Tour ve Švédsku domácí mužstvo přestříleli poměrem 12:8. Letošní podzimní příprava ve Finsku naopak výsledkově nevyšla. Berkovi svěřenci podlehli všem třem tradičním soupeřům včetně Švýcarů.

„Každý tým tam byl v jiné fázi své přípravy, velký význam bych tomu nepřikládal. Pro mě jsou Švédové stále největšími favority, na děleném druhém místě jsme my a Finové, Švýcary vidím níže,“ tvrdí Garčar.

Reprezentační kapitán Němeček vyprávěl o tom, jak jsou si Švédové pořád jistí vlastní „nadřazeností“, byť nástup Čechů vnímají. Žluto-modrý hegemon vyhrál deset ze čtrnácti šampionátů, zbylé čtyři tituly sebrali Finové.

„Švédy bych přirovnal ke Kanadě v hokeji. Pořád si budou myslet, že jsou nejlepší, i když to výsledkově může vypadat trochu jinak. Náš tým, který je atletický a odhodlaný, pro ně ale může znamenat pekelný problém. Jsou zvyklí na to, že vždy stačilo zapnout až ve finále,“ míní Garčar.

Na posledním MS se jim to povedlo dokonale. Češi si na ně už tehdy značně věřili, jenže de facto po první třetině bylo hotovo. Švédové ve finále zvítězili 9:3 a suverénně obhájili titul.

„Tehdy hráli jiný sport,“ přikyvuje Garčar. „Teď už svůj tým taky obměnili, hrají možná nejofenzivněji v historii, ale chybí jim takové to rutinérství. Věkový průměr se dost snížil, ti kluci hrají absolutní špičku, nicméně nemuseli by unést tlak domácího prostředí,“ doplňuje.

Jaké postřehy má k dalším dlouholetým velmocem Finům a Švýcarům?

„Finové jsou méně čitelní, stále spoléhají na zkušenější základ. Cesta do finále pro ně může být kostrbatá. Švýcaři sice mají svůj vojenský dril, ale aktuální generaci nemají srovnatelnou s tou naší. Že nás naposledy porazili, na tom se dalo pěkně vydělat na Vánoce,“ směje se Garčar.

Češi vstoupí do turnaje zítřejším zápasem proti Norsku v 18:30. Ve skupině je dále čekají v pondělí Švýcaři a v úterý Němci.

Dva nejlepší celky postoupí rovnou do čtvrtfinále, kde by měly narazit na papírově slabšího soupeře. V semifinále už to tradičně bude s největší pravděpodobností Švédsko, nebo Finsko.

Český útočník byl vyhlášen druhou hvězdou zápasu, první byl zvolen jeho spoluhráč Andrej Svečnikov, jenž zaznamenal branku a tři asistence.

Nečas se nejprve v první třetině podílel na gólu na 1:1 a 14. branku v sezoně si poté připsal v čase 57:49, kdy v přesilové hře z hranice levého kruhu zvýšil na 4:2.

Celkem má na kontě 41 bodů a v čele produktivity vystřídal Nathana MacKinnona právě z Colorada, jenž v utkání proti Carolině zapsal jednu asistenci.

Calgary s brankářem Danielem Vladařem na domácím ledě prohrálo 3:4 v prodloužení se St. Louis. Vladař odchytal celé utkání a z 24 střel inkasoval čtyřikrát. Vítěznou branku Blues dal v nastaveném čase obránce Colton Parayko.

San Jose utržilo výprask 1:8 v Tampě. Gólman Vítek Vaněček v první třetině obdržel pět branek ze dvanácti střel a od druhého dějství ho nahradil Mackenzie Blackwood.

U jediné branky Sharks za stavu 0:7 asistoval obránce Jan Rutta a bodoval po čtyřech zápasech.

Výsledky NHL:

Carolina – Colorado 5:3 (1:1, 2:0, 2:2)

Branky: 17. Robinson (Nečas), 25. Jarvis, 27. Roslovic, 58. Nečas, 60. Svečnikov – 55. a 59. Ničuškin,10. Lehkonen. Střely na branku: 35:19. Diváci: 18.700. Hvězdy zápasu: 1. Svečnikov, 2. Nečas, 3. Jarvis (všichni Carolina).

Buffalo – Winnipeg 2:3 v prodl. (2:1, 0:1, 0:0 – 0:1)

Branky: 4. Thompson, 12. Cozens – 5. Vilardi, 24. Connor, 64. Lowry. Střely na branku: 30:31. Diváci: 14.497. Hvězdy zápasu: 1. Lowry, 2. Hellebuyck (oba Winnipeg), 3. Cozens (Buffalo)

Montreal – Nashville 3:0 (1:0, 0:0, 2:0)

Branky: 8. Evans, 42. Laine, 60. Armia. Střely na branku: 30:29. Diváci: 21.105. Hvězdy zápasu: 1. Montembeault, 2. Evans, 3. Laine (všichni Montreal)

Ottawa Senators – Detroit 2:1 (1:0, 0:0, 1:1)

Branky: 13. a 60. Norris – 47. DeBrincat. Střely na branku: 32:20. Diváci: 16.739. Hvězdy zápasu: 1. Norris (Ottawa), 2. DeBrincat (Detroit), 3. Batherson (Ottawa).

Tampa Bay – San Jose 8:1 (5:0, 2:0, 1:1)

Branky: 9. a 9. Hagel, 2. Atkinson, 8. Geekie, 18. Guentzel, 25. Cirelli, 39. Perbix, 47. Paul – 41. Wennberg (Rutta). Střely na branku: 35:21. Vaněček odchytal za San Jose 19:46 minut, z 12 střel inkasoval pětkrát a úspěšnost zákroků měl 58,3 procent. Diváci: 19.092. Hvězdy zápasu: 1. Point, 2: Hagel, 3. Geekie (všichni Tampa Bay).

Philadelphia – Florida 5:7 (0:2, 4:2, 1:3)

Branky: 38. a 39. Tippett, 28. Foerster, 30. Seeler, 46. Hathaway – 3. Rodrigues, 7. Mikkola, 23. Barkov, 34. Verhaeghe, 55. Forsling, 59. Reinhart, 60. M. Tkachuk. Střely na branku: 34:28. Diváci: 18.206. Hvězdy zápasu: 1. M. Tkachuk, 2. Barkov (oba Florida), 3. Tippett (Philadelphia).

NY Islanders – Seattle 2:5 (0:2, 0:2, 2:1)

Branky: 52. Dobson, 56. Cizikas – 3. Kartye, 17. Bjorkstrand, 24. Dunn, 34. Wright, 58. Schwartz. Střely na branku: 29:25. Diváci: 14.877. Hvězdy zápasu: 1 Dunn, 2. Larsson, 3. Kartye (všichni Seattle).

Calgary – St. Louis 3:4 v prodl. (1:2, 1:0, 1:1 – 0:1)

Branky: 16. Pelletier, 26. Coronato, 48. Weegar – 13. Bolduc, 15. Thomas, 46. Bučněvič, 63. Parayko. Střely na branku: 39:24. Vladař odchytal za Calgary 62:25 minut, z 24 střel inkasoval čtyřikrát a úspěšnost zákroků měl 83,3 procent. Diváci: 17.060. Hvězdy zápasu: 1. Thomas (St. Louis), 2. Weegar, 3. Huberdeau (oba Calgary).

Edmonton – Columbus 6:3 (1:1, 4:1, 1:1)

Branky: 10. a 27. Hyman, 23. a 54. Draisaitl, 25. Ekholm, 39. J. Skinner – 3. Labanc, 31. Severson, 47. Sillinger. Střely na branku: 37:22. Diváci: 18.347. Hvězdy zápasu: 1. Hyman, 2. McDavid, 3. Draisaitl (všichni Edmonton).

Tabulky NHL:

Východní konference:

Atlantická divize:

Metropolitní divize:

Západní konference:

Centrální divize:

Pacifická divize:

Na prvních závodech v Naganu jste se dostal do silnější A-divize, v Pekingu jste byl pátý na pětce a osmý v závodě s hromadným startem. Jak si užíváte snový rozjezd sezony?

Mám radost, ale nijak zvlášť si to neužívám. Sezona je teprve na začátku, pořád se můžu zlepšovat, proto to zatím za nějaký obrovský úspěch nepovažuju. Věřím, že se ještě posunu.

Bylo cílem usadit se ve Světovém poháru v A-divizi mezi elitou?

Ano, podle tréninků před sezonou a podle časů, které jsem zajížděl na zkušebních závodech, jsem si věřil, že pokud vše půjde podle plánu, do elitní divize se dostanu. Což se povedlo.

Váš nový juniorský světový rekord na pětce má hodnotu 6:12,99. Po přípravě jste si na takový čas věřil, že?

Ano, chtěl jsem ten světový rekord překonat v této sezoně, věděl jsem, že to můžu dokázat, ale plánoval jsem to na pozdější část v Heerenveenu, kde je nejrychlejší led v Evropě. Nečekal jsem to tak brzo, nicméně v tom závodě jsem udělal několik chyb, které mě stály až vteřinu. Takže by to šlo ještě rychleji.

Přitom i ten stávající rekord od Nora Sigurda Henriksena jste překonal o 85 setin, tedy necelou sekundu.

V těchto rychlostech, kdy se závody jezdí čím dál rychleji, je pořád těžší a těžší stáhnout další sekundu.

Poprvé jste startoval se světovou elitou. Nervozitu jste necítil?

Ale ano, určitě jsem ji cítil. Jsou to o dost zkušenější závodníci. Mají za sebou o dost více závodů a úspěchů. Měl jsem respekt a byl jsem rád, že s nimi můžu závodit už teď. Zároveň není potřeba se velkých jmen nějak bát, když jezdím skoro stejné časy. Už podle závodů a tréninků před sezonou vím, že v A-divizi jsem právoplatně.

Ale říkal jste, že si to nijak zvlášť neužíváte. Takže chcete hlavně zůstat nohama na zemi?

Určitě. V tom závodě jsem byl pátý, na první místo jsem ztratil nějakých tři a půl sekundy. Je to pořád daleko od skvělého výsledku.

Nicméně pociťujete teď zvýšený zájem o svou osobu?

Cítím, že zájem o mě stoupl. Je to vidět na sociálních sítích i v článcích v médiích. Jsem za to rád, každá zmínka je dobrá. Dalo se to trochu očekávat, protože dlouho jezdila a jezdí pro Česko veleúspěšně a s rekordy Martina Sáblíková, teď přišel někdo nový.

Přitom na dlouhé dráze bruslíte teprve dva roky, je to pravda?

Ano, pořádně jsem se tomu začal věnovat před dvěma lety. Tři roky zpátky jsem na dlouhé dráze byl třeba týden za sezonu, jen tak na zkoušku.

Jak je možný tak rychlý progres?

Progres je to rychlý, ale většina lidí neví, že předtím jsem trénoval na hokejovém stadionu short-track. Tam chodím čtyři nebo pět let, dělal jsem to s vidinou, že pak půjdu na dlouhou dráhu. Výrazně to urychlilo proces začlenění na dlouhé dráze, vstřebání si techniky.

Short-track vás jako hlavní sport tolik neoslovil?

Short-track je v těch zatáčkách daleko techničtější a myslím si, že bych se tomu musel věnovat třeba od šesti nebo osmi let, abych mohl mít nějaké ambice. Navíc jsem na to poměrně vysoký, nemám pro to ideální predispozice. Dlouhá dráha mi vyhovuje více, je to vidět na výsledcích.

Rychlobruslení stále kombinujete s letním in-line bruslením. Jak je to pro vás prospěšné?

Dosud byly mým hlavním sportem právě inlajny. Teď to budu obracet více na lední stranu kvůli olympiádě. Pak to bude tak padesát na padesát, než přijde další olympiáda. Je to přínosné, protože je to vesměs stejný pohyb, ale trochu jinak. Ten sport mě baví, díky němu jsem začal. Naplňuje mě to a vidím v tom i budoucnost, protože konkurence je veliká. I když to není olympijský sport, rozhodně není béčkový.

Také v něm máte pěknou řádku úspěchů, že ano?

Ano, zatím v juniorských kategoriích. Jsem devítinásobný mistr Evropy a pětinásobný mistr světa, ale se seniory se to ještě nedá porovnávat.

Stejně jako u příběhu Martiny Sáblíkové, tak i u vás je zajímavé, že jste se prosadil jako závodník ze země, kde není žádný dlouhý ovál.

Proto jsem začal trénovat na short-tracku, to byla jediná možnost. Později jsem se díky kolečkám dostal do mezinárodního týmu, který trénuje i na ledě. Připojil jsem se do ledové skupiny, která přes zimu sídlí v německém Inzellu. Každou zimu tam s nimi trénuju, mám tam zázemí.

Překvapuje ostatní závodníky, že se objevil po Sáblíkové další Čech?

Asi je to lehce udivuje, ale už to není takové překvapení. Moc se o tom s nimi nebavím, nicméně určitě nečekali, že v blízké budoucnosti bude někdo z Česka takhle dobrý. Jen lidé z prostředí koleček o mně věděli, že někdo takový tam je.

Když jste v dřívějších letech sledoval výsledky a výkony Sáblíkové, byla pro vás přirozeným vzorem?

Říkal jsem si, že je neskutečné, čeho všeho dosáhla. Stále více si to uvědomuju, když se v tom prostředí pohybuju. Je známá celosvětově, všude ji oslavují. Nebral jsem ji nikdy úplně za vzor, čímž ale neznevažuju to, na co dosáhla.

Teď to pro vás musí být vítaná pomoc v českém týmu, že?

Odjezdila velké množství sezon v řadě za sebou, jsem rád, že se na ni můžu s čímkoliv obrátit. Je hrozně milá, hrozně přátelský člověk. Když se na něco zeptám, vůbec jí to nevadí a ráda mi pomůže.

Na konci ledna budou další závody SP v Kanadě. S čím tam poletíte?

V Calgary se jede desítka místo pětky, mám na ní velké ambice. Dráha je tam navíc jedna ze dvou nejrychlejších na světě. Mohl bych překonat osobní rekord a zajet dobrý výsledek, když se dobře aklimatizuju a budu dobře trénovat.

Na závěr otázka k vašemu jménu Metoděj. Není zrovna obvyklé, víte, jak jste k němu přišel?

Můj děda se jmenoval Metoděj, dostal jsem jméno po něm. Dříve se na to lidé docela často ptali, teď už je to až tolik nepřekvapuje.

Letos už tenistka z Neratovic vyhrála dva turnaje na okruhu ITF a posunula se ze čtvrté stovky světa o úctyhodných 160 míst.

Mezi českými tenistkami zaznamenala největší zlepšení a zajistila si s předstihem účast v kvalifikaci lednového Australian Open.

Po podniku v západofrancouzském městě na břehu řeky Maine půjde ještě výš, minimálně ke 180. pozici.

V Angers totiž hráčka pražské Sparty předvádí výborné výkony.

Palicová při své premiéře na turnajích kategorie W125 zaznamenala už dvě vítězství a v pátek si zahraje největší čtvrtfinále dosavadní kariéry.

V prvním kole ve dvou setech přehrála favorizovaný Japonský supertalent Saru Saitoovou a cenný skalp přidala i ve druhé rundě.

Ve čtvrtek přesvědčivě zdolala osmnáctiletou Clervie Ngounoueovou.

Hráčku, která je nevybroušeným drahokamem amerického tenisu. Minulý rok vyhrála juniorský Wimbledon po finálovém vítězství nad Češkou Nikolou Bartůňkovou a byla juniorskou světovou jedničkou.

Palicová sice s Američankou kamerunského původu prohrála první set 3:6, potom jí ovšem nedala nejmenší šanci. V následujících setech ztratila celkem jen tři hry a povedl se jí působivý kousek na servisu: podání nejen neztratila, soupeřce navíc nedovolila ani jediný brejkbol.

Na svém letošním 32. turnaji zapsala obdivovatelka herního stylu i sebevědomí Sereny Williamsové jubilejní 60. výhru, což jsou čísla zasluhující pozornost.

Ve čtvrtfinále je Palicová na čtvrté akci za sebou, tohle ale bude její suverénně nejdůležitější.

Čeká ji výzva, která skutečně odhalí její momentální možnosti. Střetne se buď s nasazenou jedničkou a domácí obhájkyní titulu Clarou Burelovou, nebo s někdejší 23. hráčkou světa Němkou Monou Barthelovou.

Palicová nebude jedinou Češkou mezi osmi nejlepšími. V Angers se daří i stejně staré Dominice Šalkové, která ve dvou zápasech dohromady ztratila jen deset gamů. V cestě do semifinále jí bude v pátek bránit osmatřicetiletá veteránka Varvara Lepchenková z USA.