Při tápání domácí Kanady a jejím pozdějším vyřazení od Čechů se o Švédsku mluvilo jako o týmu, který má největší šanci proplout do finále a překazit favorizovaným Američanům obhajobu titulu.

Švédové ale nezvládli semifinále proti Finsku.

Ve třetí třetině sice po drtivém tlaku vyrovnali na 3:3 a v následném prodloužení jim nahrála přesilovka, ale zápas v ní neukončili. A když už se blížily nájezdy, nechali se v oslabení napálit střelou z úhlu.

„Myslím, že jsme ze sebe vydali všechno, takže je vám nanic, zvlášť když cítíte, že si finále zasloužíte,“ popisoval své pocity švédský kapitán a klíčový obránce Axel Sandin-Pellikka, který při porážce strávil na ledě téměř půl hodiny. 

„Celou dobu jsme cítili, že je máme v hrsti. Třetí třetina byla tou nejlepší, jakou jsem od nás kdy viděl. Měli tři střely na bránu, my dvacet,“ poznamenala sedmnáctka draftu NHL 2023.

Pro Švédy to byla vůbec první prohra na turnaji, což je svým způsobem symbolické.

Až překvapivě často totiž platí, že reprezentace Tre kronor jakožto jeden z hlavních favoritů juniorského šampionátu dominuje ve skupinové fázi, ale ve vyřazovacích bojích dříve či později ztroskotá. Ke zlatu nedojde téměř nikdy.

Poprvé švédská dvacítka slavila titul na MS 1981 v tehdejším západním Německu.

Od té doby ukořistila zlato – jakkoliv to zní neuvěřitelně – už jen jednou. Před 13 roky.

To Kanada stihla ve 44letém úseku 20 titulů. Rusko (potažmo Sovětský svaz) jásalo devětkrát, Spojené státy šestkrát, Finsko pětkrát a Česko dvakrát.

„Je to jedna z nejbizarnějších hokejových statistik,“ nechápal ve studiu kanadské stanice TSN komentátor James Duthie a kolegy otázal, jestli mají pro nepoměr mezi silou švédské mládeže a zlatými medailemi racionální vysvětlení.

„Vůbec žádné mě nenapadá,“ kroutil hlavou ostřílený Bob McKenzie. „Opravdu nevím. Pokrýval jsem tento turnaj v devadesátých letech a Kanada se Švédskem většinou hrály o zlato, rok co rok to ale pro Švédy dopadlo stejně – stříbro, stříbro, stříbro.“

Na absenci medailí jako takových Švédsko žehrat nemůže. V celé historii juniorského mistrovství, oficiálně rozjetého na přelomu let 1976 a 1977, jich vyhrálo 21, nejvíc po Rusku a Kanadě.

Teď může po loňském stříbru přidat bronz, popere se o něj s Českem.

Utkání startuje dnes v 21:30 tuzemského času.

Před pár dny – v souboji o první místo ve skupině – vyhráli Švédové vzájemný souboj 4:2. Češi mimo jiné doplatili na nedisciplinovanost, posbírali hned sedm menších trestů oproti soupeřovým dvěma. 

„Těch vyloučení bylo moc, ale v posledních zápasech jsme se tomu vyvarovali,“ podotkl obránce Jakub Dvořák. „Víme, jací Švédové jsou. Pořád stejní, s kvalitními dovednostmi. Říká se, že dvakrát se stejným soupeřem na turnaji neprohraješ, tak si budeme věřit.“

Rozhodující druhý bod získal Taylor Fritz, který porazil Huberta Hurkacze 6:4, 5:7, 7:6 a navázal na triumf Coco Gauffové, jež zdolala Igu Šwiatekovou 6:4, 6:4. Závěrečná smíšená čtyřhra se už nehrála.

Američané ovládli týmovou soutěž podruhé v historii, triumfovali také v premiérovém ročníku 2022/23. Poláci, kteří porazili v základní skupině české tenisty, neuspěli ve finále podruhé za sebou. Vloni prohráli v utkání o titul 1:2 s Německem.

Nasazené jedničky Američany přiblížila k triumfu v úvodní dvouhře předloňská vítězka US Open Gauffová, která porazila za téměř dvě hodiny pětinásobnou grandslamovou vítězku Šwiatekovou. Bývalou světovou jedničku zdolala teprve potřetí ze 14 vzájemných zápasů. Dvacetiletá Gauffová navázala na semifinálové vítězství nad Karolínou Muchovou a ani v pátém zápase na United Cupu neztratila set.

Americký triumf zpečetil čtvrtý hráč světa Fritz, který zdolal Hurkacze za dvě hodiny a 18 minut. Polskému protivníkovi nepomohlo ani 17 es.

První set získal Fritz díky brejku v páté hře. Hurkacz ve druhé sadě prolomil podání Američanovi ve 12. gamu a vyrovnal, koncovka zápasu ale vyšla lépe soupeři. Fritz vyhrál rozhodující tie-break 7:4 a mohl s ostatními spoluhráči slavit.

Soutěž smíšených tenisových družstev United Cup (tvrdý povrch) – finále v Sydney:

USA – Polsko 2:0

Gauffová – Šwiateková 6:4, 6:4, Fritz – Hurkacz 6:4, 5:7, 7:6 (7:4).

Finanční podmínky kluby nekomentovaly, podle BBC se částka pohybuje kolem 12,5 milionu liber (zhruba 379 milionů korun). Renomovaný server transfermarkt.de uvádí sumu 16 milionů eur (téměř 403 milionů korun).

„Splněný sen. Uvědomuji si, že taková šance přichází možná jen jednou za život,“ uvedl Kinský na webu Slavie. „Nikdy jsem netušil, že to jednou bude takhle velké – že mi zavolá Tottenham a projeví o mě zájem. Ten pocit je úžasný, mám z toho obrovskou radost,“ pokračoval.

Šance na angažmá v Tottenhamu, za který v minulosti chytal bývalý slávistický gólman Radek Černý, se naskytla poté, co se londýnskému klubu zranila brankářská jednička Guglielmo Vicario.

Dosavadní dvojkou v kádru trenéra Angeho Postecogloua byl šestatřicetiletý Fraser Forster, při sobotní domácí porážce od Newcastlu debutoval mezi tyčemi Brandon Austin, který dosud chytal jen za rezervní týmy.

„Od Tottenhamu cítím obrovský zájem. Bavil jsem se o tom s tátou, který dal přestupu zelenou, což pro mě bylo důležité. Měl jsem několik sezení a hovorů s agenturou, strávil jsem s agenty dost času. Celý proces ale proběhl rychle, hladce. Rozhodl jsem se do toho jít a pak už to bylo jen na domluvě mezi kluby,“ uvedl Kinský, který do Londýna odcestoval už v sobotu a absolvoval lékařskou prohlídku.

Na podzim odchytal všech 19 ligových zápasů Slavie, dostal jen sedm branek a dvanáctkrát neinkasoval. I díky jeho výkonům Pražané vedou tabulku s náskokem sedmi bodů před Plzní. Dalších deset zápasů a dvě čistá konta si připsal v pohárové Evropě – v kvalifikaci Ligy mistrů a Evropské lize.

Syn bývalého reprezentačního gólmana Antonína Kinského byl hráčem Slavie od roku 2021, kdy přestoupil z Dukly. Následně hostoval nejprve v druholigovém Vyškově a poté v Pardubicích, kterým pomohl k udržení v nejvyšší soutěži.

Loni v létě se do Slavie vrátil. Mládežnický reprezentant si na podzim vysloužil pozvánku i do národního A týmu, startu se zatím nedočkal.

Jak ale uvedl v rozhovoru pro svazový web ceskyhokej.cz, věří, že hráči v sobě najdou dostatek sil a motivace k dobrému výkonu pro boj o bronz se Švédskem.

Podle pětapadesátiletého trenéra se zápas lámal krátce před polovinou třetí třetiny. „Tam jsme měli obrovskou šanci na 2:2, ale jejich brankář předvedl fantastický zákrok,“ poukázal Augusta na dorážku Adama Jecha do odkryté branky.

Komentátor ČT sport po Jechově dorážce v přímém přenosu dokonce zvolal: „Pozor, gól!“ Pak se ale musel opravit.

„S respektem k síle soupeře mě trochu mrzí nezvládnutý závěr, kdy jsme udělali dvě chyby, které se v takovém zápase nesmí stávat,“ pokračoval Augusta.

„Mrzí mě, že jsme si nedali možnost bojovat o výsledek až do samotného závěru,“ dodal s odkazem na špatná střídání. Po jednom z nich měli Američané dost prostoru na rozhodující branku.

Stejně jako před rokem nemá český výběr po semifinále jistotu medaile a musí o ni zabojovat v utkání o třetí místo, které bude pro některé hráče s ohledem na jejich věk rozlučkou s juniorskou reprezentací.

Soupeřem bude dnes od 21:30 SEČ Švédsko.

„Něco málo si k tomu určitě řekneme. Já si ale myslím, že hráče není potřeba nějak moc motivovat. Oni moc dobře vědí, o co hrají. Vyhrát poslední duel a odjet s medailí je vždycky sladší, než prohrát. Věřím, že se na to dokážeme připravit, jak nejlépe umíme, a podáme co možná nejlepší výkon,“ uvedl Augusta.

Pro zápasy o bronz bývá klíčové, kdo po medaili více touží a rychleji setřese zklamání ze semifinálové porážky.

„Klukům jsem řekl, ať si směrem k zápasu o bronz odpočinou hlavně v hlavách, protože ne vždy se vám po prohraném utkání naskytne možnost zabojovat o jiný úspěch. Já věřím, že hráči odsud chtějí radši odjet se třetím než se čtvrtým místem. To samé budou chtít ale i Švédové, což je další velmi kvalitní soupeř. Uvidíme, jak to dopadne,“ konstatoval Augusta.

Věří, že mužstvo bude mít dost sil i přes krátký odpočinek a fakt, že semifinále dohrávalo s přeskupenými formacemi a nakonec jen na tři útoky.

„Pevně věřím, že nám síly zbydou. Změny přišly, protože jsme chtěli uhrát tenhle duel a přišlo nám, že jsme byli ve druhé části malinko bázlivější. Soupeř jednoduše nahazoval puky do naší třetiny a my se jich někdy zbytečně zbavovali. Měl to být primárně impulz pro kluky a chvíli to i vypadalo velmi slušně,“ řekl Augusta.

Vítězný gól Američanů ve 34. minutě padl poté, co Tomáš Galvas zkrátil českou přesilovku faulem vysokou holí.

Jakmile pak byli obhájci loňského zlata v pěti, prosadil se Cole Eiserman. Nejen Galvasovi se ale vyloučení v první chvíli nepozdávalo.

„Já si myslel, že patřil do té kategorie, kdy po přihrávce nejde o nedovolený zákrok. Rozhodčí mi pak přijel vysvětlit, že tam byl poté ještě druhý pohyb, který byl vyhodnocen jako faul. To jsem samozřejmě musel respektovat. Spíš mě mrzelo, jak jsme se postavili k přesilovce, kterou jsme sehráli před tím zákrokem. Tam jsme hráli trochu lehkovážně a zbytečně jsme se připravili o útočné pásmo,“ podotkl Augusta.

A jaký čeká tým program před utkáním o bronz? „Hráči půjdou spát, my (trenéři) se podíváme na Švédy. Máme na ně připraveno spoustu materiálů ze základní skupiny, navíc jsme s nimi hráli. Připravíme si podklady pro mítinky, odjedeme si pravděpodobně suchou přípravu na hotelu, ale hlavně si kluci odpočinou,“ nastínil Augusta.

Třiadvacetiletý Lehečka se stal prvním českým vítězem turnaje od roku 2009, kdy v Brisbane triumfoval Radek Štěpánek.

Mladoboleslavský rodák Lehečka získal titul poté, co mu v závěrečné fázi skrečoval druhý soupeř po sobě. V semifinále za stavu 6:4, 4:4 odstoupil obhájce prvenství a dvojnásobný vítěz turnaje Bulhar Grigor Dimitrov. Také Opelka nebyl zcela fit, už v sobotním semifinále proti Francouzi Giovannimu Mpetshimu Perricardovi si nechal ošetřit zápěstí.

Lehečka získal druhou turnajovou trofej při čtvrté finálové účasti a v Brisbane dnes zabojuje ještě o titul ve čtyřhře. S Jakubem Menšíkem nastoupí ve finále proti Britům Julianu Cashovi a Lloydu Glasspoolovi.

Tenisový turnaj mužů a žen v Brisbane (tvrdý povrch):

Muži (dotace 766.290 dolarů):

Dvouhra – finále: Lehečka (ČR) – Opelka (USA) 4:1 skreč.

Ženy (dotace 1,520.600 dolarů):

Dvouhra – finále: Sabalenková (1-Běl.) – P. Kuděrmětovová (Rus.) 4:6, 6:3, 6:2.