Letos se českou atletickou jedničkou stal zásluhou titulu halového mistra Evropy koulař Tomáš Staněk. Myslíte si, že se může v Tokiu zařadit i mezi světovou elitu?
Hodně bude záležet na tom, jak se mu podaří zvládnout velice náročnou kvalifikaci, což se mu před pěti lety v Riu nepovedlo. Jeho nedávný vydařený pokus přes 21 metrů bude základem, horším výkonem by se do finále nedostal. V elitní osmičce se pak už může stát cokoliv. Je to zkušený atlet a pokud se mu nevrátí jeho nedávné zdravotní problémy, tak věřím, že se prosadí i mezi světovými koulařskými dravci.
Největší obdiv jistě patří oštěpařce Barboře Špotákové. Je určitá naděje, že by na své páté olympiádě mohla mít radost ze čtvrté medaile?
Je jí 40 let, má dvě děti a přitom s řadou domácích povinností si i v současné těžké době dokázala najít čas na tréninky. Je proto úžasné už to, že se na olympiádu kvalifikovala a do Tokia vydala. Posledním výkonem přes 63 metrů potvrdila, že její výkonnost se postupně zlepšuje. Je samozřejmě zkušená, technicky výborná a nechybí jí velká touha uspět i v této vrcholné soutěži. Pokud vím, tak většinou se maximálně soustředila hned na první pokus, takže bych jí moc přála, aby jí zase vyšel.
Další oštěpařka Nikola Ogrodníková má za sebou zdravotní problémy, které se zřejmě nejvíc podepsaly na nevyrovnaných výkonech. Najde podle vás cestu mezi osmičku nejlepších?
Půjde o to, aby byla stoprocentně zdravá a aby se jí podařilo zopakovat výkon kolem 65 metrů. Její vizitka je krásná. Vždy je úřadující vicemistryní Evropy a v letošních průběžných světových tabulkách jí patří páté místo. Je pochopitelně otázka, v jakém světle se představí soupeřky, ale cestu od finále by měla najít.
Oštěpař Jakub Vadlejch po delší zdravotní přestávce dosáhl v posledním závodě Diamantové ligy jen osmdesátimetrové hranice. Tento výkon by mu asi na dobré umístění nestačil…
Na olympiádě před pěti lety v Riu skončil sedmý, což by s nedávnými 80 metry na podobné umístění určitě nestačilo. Nelze však dělat předem nějaké pesimistické závěry. Ani některým špičkovým oštěpařům se letos moc nedařilo. Je zkušený, šikovný a věřím, že dosáhne svého současného možného maxima.
Lada Vondrová a Barbora Malíková si z červencového mistrovství Evropy do 23 let přivezly z běhu na 400 metrů ty nejcennější medaile. Lze čekat, že by se mohly prosadit i pod pěti kruhy?
Za vrchol považuji jejich postup do semifinále. Nejsem však nadšená ze studijní cesty devatenáctileté Malíkové do USA. Vstoupí do úplně jiného světa a přesto zámořskému studiu průmyslového designu a dalšímu sportovnímu růstu dala přednost před Prahou. Říká však, že se velké životní změny nebojí. Zkušenosti některých jiných děvčat však moc příznivé nejsou. Pokud jde o Vondrovou, tak je šikovná a má pořád dost času na zlepšení své současné výkonnosti. Myslím, že časem přejde na osmistovku.
Mohl by někdo při neúčasti Zuzany Hejnové i Anežky Drahotové ze zbývajících členů atletické výpravy na sebe výrazněji upozornit?
Asi jen štafeta 4×400 metrů v čele s Pavlem Maslákem. Je to pro mě podivuhodná disciplína, ale chlapci si při zhruba stejné výkonnosti dobře rozumějí a třeba překvapí výkonem i výsledkem. Snadné to však mít v žádném případě nebudou.
S jakým konečným účtem byste byla spokojena?
Za velký úspěch bych považovala každou účast ve finálové osmičce a medaile by pro mě byla skoro zázrakem.